14 C 230/2025

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 441,78 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 23 441,78 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 947,06 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 441,78 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 7,05 %, úrok 13,35 % ročně z částky 21 112,29 Kč od , datum, do zaplacení, úrok 13,35 % ročně z částky 1 753,5 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do 3 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 753 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., uzavřel dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr v pravidelných splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,35 % ročně. Žalovaný svůj závazek nesplácel řádně a včas. S ohledem na trvající porušení povinností žalovaným předchůdce žalobce pohledávku žalovaného s účinností ke dni , datum, zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Za období od postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 22 865,79 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení od , datum, ve výši 947,06 Kč, poplatků ve výši 575,99 Kč, úroku ve výši 13,35 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 1 753,50 Kč od , datum, do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 13,35 % ročně z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 21 112,29 Kč od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 23 441,78 Kč od , datum, do zaplacení. Před zahájením řízení žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Soud ve věci nejprve vydal elektronický platební rozkaz, ten však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit.

3. V doplnění žaloby na výzvu soudu žalobce uvedl, jakou částku žalovaný celkem uhradil na předmětný úvěr a vyjádřil se k prověření úvěruschopnosti žalovaného, když uvedl, že úvěrová smlouva byla uzavřena dne , datum, , přičemž povinnost posuzovat úvěruschopnost se řídí zákonem č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinném do , datum, , který neukládal povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Nicméně úvěr poskytovala bankovní instituce, která si úvěruschopnost žalovaného předem prověřila.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Smlouvou o úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o čerpání hotovostního úvěru na částku 30 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 13,35 % ročně. Roční procentní sazba nákladů činí 14,93 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými splátkami ve výši 555 Kč vždy k 20. dni kalendářního měsíce.

6. Výzvou k úhradě ze dne , datum, má soud za prokázané, že předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 2 037 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamem postoupených pohledávek na č. l. 17 až 20 spisu má soud za prokázané, že předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci.

8. Výzvou k plnění na č. l. 22 až 23 spisu má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 28 218,39 Kč, která vznikla z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn předchozím věřitelem.

9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

10. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci:

11. Právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., uzavřel dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr v pravidelných splátkách ve výši 555 Kč měsíčně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,35 % ročně. Žalovaný svůj závazek nesplácel řádně a včas. S ohledem na trvající porušení povinností žalovaným předchůdce žalobce pohledávku žalovaného s účinností ke dni , datum, zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na výzvu k úhradě nereagoval. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 22 865,79 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení od , datum, ve výši 947,06 Kč, poplatků ve výši 575,99 Kč, úroku ve výši 13,35 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 1 753,50 Kč od , datum, do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 13,35 % ročně z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 21 112,29 Kč od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 23 441,78 Kč od , datum, do zaplacení.

12. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:

13. S ohledem na to, že úvěrové smlouvy byly mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřeny v roce 2007, posuzoval soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném účinném do , datum, (dále jen „obč. zák.“), když § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716).

15. Podle § 369 odst. , právnická osoba, zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

16. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

18. Podle § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

19. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

20. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění rozhodném na počátku prodlení výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

21. Podle § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

22. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými právními předpisy a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

23. Aplikací příslušných ustanovení obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (obchodní zákoník se na vztah mezi účastníky aplikuje na základě ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku) dochází soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Řádným nesplácením úvěru se žalovaný dostával ohledně jednotlivých splátek do prodlení, což mělo za následek vznik jeho povinnosti hradit smluvní úrok ve výše pospané výši podle § 369 odst. , právnická osoba, zákoníku ve spojení se smluvními podmínkami.

24. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

25. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané poplatky, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužných půjčených částek, pak tato odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 753 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 938 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

27. Z obsahu vyjádření žalovaného při jednání vyplynulo, že právním otázkám nerozumí, již má exekuci a bere pouze minimální příjem. Soud tak podle § 160 odst. 1 o. s. ř. přistoupil k určení delší lhůty k plnění ve výrocích I. i II. tohoto rozsudku, které bude žalovaný schopen dostát, a to délce tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.