14 C 230/2025

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 441,78 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 23 441,78 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 947,06 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 441,78 Kč od datum do zaplacení ve výši 7,05 %, úrok 13,35 % ročně z částky 21 112,29 Kč od datum do zaplacení, úrok 13,35 % ročně z částky 1 753,5 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 753 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba., uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr v pravidelných splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,35 % ročně. Žalovaný svůj závazek nesplácel řádně a včas. S ohledem na trvající porušení povinností žalovaným předchůdce žalobce pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti právnická osoba. postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Za období od postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 22 865,79 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení od datum ve výši 947,06 Kč, poplatků ve výši 575,99 Kč, úroku ve výši 13,35 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 1 753,50 Kč od datum do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 13,35 % ročně z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 21 112,29 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 23 441,78 Kč od datum do zaplacení. Před zahájením řízení žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Soud ve věci nejprve vydal elektronický platební rozkaz, ten však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit.

3. V doplnění žaloby na výzvu soudu žalobce uvedl, jakou částku žalovaný celkem uhradil na předmětný úvěr a vyjádřil se k prověření úvěruschopnosti žalovaného, když uvedl, že úvěrová smlouva byla uzavřena dne datum, přičemž povinnost posuzovat úvěruschopnost se řídí zákonem č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinném do datum, který neukládal povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Nicméně úvěr poskytovala bankovní instituce, která si úvěruschopnost žalovaného předem prověřila.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Smlouvou o úvěru ze dne datum má soud za prokázané, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o čerpání hotovostního úvěru na částku 30 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 13,35 % ročně. Roční procentní sazba nákladů činí 14,93 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými splátkami ve výši 555 Kč vždy k 20. dni kalendářního měsíce.

6. Výzvou k úhradě ze dne datum má soud za prokázané, že předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 2 037 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamem postoupených pohledávek na č. l. 17 až 20 spisu má soud za prokázané, že předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci.

8. Výzvou k plnění na č. l. 22 až 23 spisu má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 28 218,39 Kč, která vznikla z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum mezi žalovaným a společností právnická osoba. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn předchozím věřitelem.

9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

10. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci:

11. Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba., uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr v pravidelných splátkách ve výši 555 Kč měsíčně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,35 % ročně. Žalovaný svůj závazek nesplácel řádně a včas. S ohledem na trvající porušení povinností žalovaným předchůdce žalobce pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti právnická osoba. postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na výzvu k úhradě nereagoval. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 22 865,79 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení od datum ve výši 947,06 Kč, poplatků ve výši 575,99 Kč, úroku ve výši 13,35 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 1 753,50 Kč od datum do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 13,35 % ročně z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 21 112,29 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 23 441,78 Kč od datum do zaplacení.

12. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:

13. S ohledem na to, že úvěrové smlouvy byly mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřeny v roce 2007, posuzoval soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném účinném do datum (dále jen „obč. zák.“), když § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716).

15. Podle § 369 odst. právnická osoba zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

16. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

18. Podle § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

19. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

20. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění rozhodném na počátku prodlení výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

21. Podle § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

22. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými právními předpisy a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

23. Aplikací příslušných ustanovení obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (obchodní zákoník se na vztah mezi účastníky aplikuje na základě ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku) dochází soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Řádným nesplácením úvěru se žalovaný dostával ohledně jednotlivých splátek do prodlení, což mělo za následek vznik jeho povinnosti hradit smluvní úrok ve výše pospané výši podle § 369 odst. právnická osoba zákoníku ve spojení se smluvními podmínkami.

24. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. adresa: právnická osoba.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

25. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané poplatky, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužných půjčených částek, pak tato odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 753 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 938 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

27. Z obsahu vyjádření žalovaného při jednání vyplynulo, že právním otázkám nerozumí, již má exekuci a bere pouze minimální příjem. Soud tak podle § 160 odst. 1 o. s. ř. přistoupil k určení delší lhůty k plnění ve výrocích I. i II. tohoto rozsudku, které bude žalovaný schopen dostát, a to délce tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.