14 C 239/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o vyklizení nemovitostí a vydání bezdůvodného obohacení

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna vyklidit pozemek p. , Anonymizováno, jehož součástí je budova , Anonymizováno, (rodinný dům) v obci , adresa, a stavba dílny s kotelnou nezapsaná v katastru nemovitostí, a pozemek p. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba se dvěma sklady nezapsaná v katastru nemovitostí, vše v katastrálním území , adresa, , jež jsou zapsány v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , do 15 dnů od právní moci rozsudku, a dále aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 48 250 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 45 000 Kč od , datum, do zaplacení a ve výši 12,75 % ročně z částky 3 250 Kč od , datum, do zaplacení, a dále aby žalovaná nahradila žalobkyni náklady řízení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 82 408 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „předmětné nemovitosti“) a zaplatit za jejich užívání bezdůvodné obohacení. Žalobkyně je s , jméno FO, , Anonymizováno, spoluvlastnicí předmětných nemovitostí (každý ½), přičemž , jméno FO, nabyl svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech darovací smlouvou ze dne , datum, od žalované. Tímto žalovaná ztratila jakýkoli užívací titul k nemovitostem, avšak nadále nemovitosti užívá a zasahuje tak to vlastnického práva žalobkyně, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacuje (žalovaná užívá část nemovitostí – 2. patro rodinného domu a přilehlou zahradu). Žalobkyně je oprávněna žalobu podat i přes nesouhlas druhého spoluvlastníka, jak potvrzuje Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 800/2014 nebo Obvodní soud pro , adresa, v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, Dohoda o užívání předmětných nemovitostí byla uzavřena pouze mezi , jméno FO, , Anonymizováno, a žalovanou jako bývalými manželi a vlastníky předmětných nemovitostí, a tudíž jí není vázán nový spoluvlastník (žalobkyně). Žalobkyně bydlí v , adresa, , může se nastěhovat do předmětného rodinného domu, jenomže druhý spoluvlastník odmítá dotace, takže je problém v domě s topením, avšak od jara do podzimu se o dům žalobkyně se svojí rodinou stará.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že považuje žalobu za nedůvodnou a měla by být zamítnuta. Předmětné nemovitosti byly zprvu ve společném jmění manželů žalované a jejího bývalého manžela , jméno FO, , Anonymizováno, . Dne , datum, uzavřeli dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a dohodu o bydlení pro dobu po rozvodu manželství, ve které se dohodli na společném užívání nemovitostí a dělení nákladů spojených s jejím užíváním. , jméno FO, následně převedl svůj spoluvlastnický podíl na žalobkyni a žalovaná na svého syna , jméno FO, , Anonymizováno, . Žalobkyně postrádá aktivní legitimaci k podání žaloby podle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. 17 Co 310/2008, protože spoluvlastníci o běžné správě věci rozhodují většinou hlasů. V daném případě uvedená podmínka není splněna pro nesouhlas s podáním žaloby , jméno FO, , Anonymizováno, jako druhým spoluvlastníkem. Žalobkyně využívá 1. patro rodinného domu, žalovaná 2. patro, což je ustálený způsob využívání nemovitosti (jako dva samostatné byty). Žalovaná se nikdy nezřekla svého práva rodinný dům užívat. Důvodem darování podílu synovi , jméno FO, bylo to, že vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu již nemohla snášet neustále spory se žalobkyní.

3. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně a , jméno FO, jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí (oba se spoluvlastnickým podílem ½). Žalovaná užívá 2. patro rodinného domu a žalobkyně využívá 1. patro domu. Žalovaná byla podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí spolu se , jméno FO, , Anonymizováno, po vypořádání jejich společného jmění manželů a dům užívala podle dohody o bydlení po rozvodu s bývalým manželem. Žalovaná dne , datum, převedla svůj spoluvlastnický podíl na , jméno FO, , Anonymizováno, , přičemž nadále nemovitosti užívá (2. patro rodinného domu).

4. Mezi účastníky je sporné, zda žalovaná užívá předmětné nemovitosti po právu.

5. Z výzvy k vyklizení nemovitosti s podací stvrzenkou soud zjistil, že byla žalovaná informována žalobkyní, že nesouhlasí s jejím užívání předmětných nemovitostí a vyzvána, aby se z nemovitostí odstěhovala a zaplatila za užívání nemovitostí bezdůvodné obohacení.

6. Z inzerátu předmětných nemovitostí k nájmu soud zjistil, že předmětné nemovitosti (rodinný dům) je nabízen k nájmu.

7. Z vyjádření , jméno FO, , Anonymizováno, soud zjistil, že nesouhlasí s podáním žaloby v tomto řízení, nebyl žalobkyní vyzván k udělení souhlasu s podáním žaloby, žalovaná s jeho souhlasem užívá byt ve 2. patře rodinného domu, v němž má taky žalovaná hlášen trvalý pobyt.

8. Ostatní provedené důkazy nebyly pro hodnocení této věci právně významné.

9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a , jméno FO, jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí (oba se spoluvlastnickým podílem ½). Žalovaná užívá 2. patro rodinného domu a žalobkyně využívá 1. patro domu. Žalovaná byla podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí spolu se , jméno FO, , Anonymizováno, po vypořádání jejich společného jmění manželů a dům užívala podle dohody o bydlení po rozvodu s bývalým manželem. Žalovaná dne , datum, převedla svůj spoluvlastnický podíl na , jméno FO, , Anonymizováno, , přičemž nadále nemovitosti užívá (2. patro rodinného domu). Žalovaná byla informována žalobkyní, že nesouhlasí s jejím užíváním předmětných nemovitostí a byla vyzvána, aby se z nemovitostí odstěhovala a zaplatila za užívání nemovitostí bezdůvodné obohacení. , jméno FO, nesouhlasí s podáním žaloby v tomto řízení, nebyl žalobkyní vyzván k udělení souhlasu s podáním žaloby, žalovaná s jeho souhlasem užívá byt ve 2. patře rodinného domu, v němž má taky žalovaná hlášen trvalý pobyt.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1126 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako „o. z.“), každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

11. Podle § 1127 o. z., z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

12. Podle § 1128 odst. 1, 2 a 3 o. z., o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

13. Podle § 1129 odst. 1 a 2 o. z., k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.

14. Podle § 1130 o. z., přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.

15. Podle právní věty rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. 17 Co 310/2008, podá-li žalobu o vyklizení nemovitosti spoluvlastník, jehož spoluvlastnický podíl není většinový (tedy vlastník, který nemá možnost rozhodnout o hospodaření společnou věcí sám), je jeho hmotněprávní aktivní legitimace dána jedině v případě, že jeho požadavek, aby žalovaný nemovitost vyklidil, buď podporují další spoluvlastníci, přičemž toto hledisko je z pohledu spoluvlastnických podílů většinové, anebo bylo o jeho legitimitě rozhodnuto soudem.

16. Reivindikační žalobu může uplatnit každý z podílových spoluvlastníků vůči každému, kdo neprávem zasahuje do jeho spoluvlastnického práva. Tuto žalobu proti třetí osobě může podat i jen jeden ze spoluvlastníků věci, o jejíž ochranu jde (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 800/2014).

17. Žalovaná namítala, že žalobkyně není k žalobě aktivně legitimována, jelikož by měla být žaloba na vyklizení předmětných nemovitostí podána všemi spoluvlastníky (tudíž žalobkyní a , jméno FO, , Anonymizováno, ). Dále namítala, že žalovaná předmětné nemovitosti (2. patro rodinného domu) užívá oprávněně se souhlasem , jméno FO, , Anonymizováno, a na základě dohody s předchozím spoluvlastníkem , jméno FO, , Anonymizováno, .

18. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda má žalobkyně k žalobě na vyklizení aktivní legitimaci i přesto, že s ní druhý spoluvlastník nesouhlasí a nepřipojil se k jejímu podání.

19. V judikatuře Krajského soudu v , adresa, a Nejvyššího soudu je předestřená otázka řešena rozdílně. Soud zastává názor, že pro naplnění principu majorizace (rozhodování většinou hlasů dle § 1128 o. z.), kterým se primárně řídí správa věci ve spoluvlastnictví, je vhodnější, aby žaloba na vyklizení předmětné nemovitosti byla podána ideálně většinou spoluvlastníků (počítáno dle podílů), popř. i jen jedním ze spoluvlastníků, ale (při paritě podílů dvou spoluvlastníků) nikoli proti vůli druhého spoluvlastníka. Argumentace výše uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, se tak podepsanému soudu jeví jako přesvědčivější. Pro způsob, jakým má být rozhodnuto v daném konkrétním případě ve věci samé, však tento názor soudu není klíčový, protože z dále popsaných důvodů je třeba žalobu zamítnout i v případě, že by soud dospěl k závěru v tom směru, že aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána.

20. Není totiž pravdou, že by žalovaná užívala předmětné nemovitosti bez užívacího titulu. Žalované k užívání nemovitostí udělil souhlas druhý spoluvlastník , jméno FO, , když jí přenechal k užívání 2. patro rodinného domu, což lze vyložit jako sjednání smlouvy o výprose dle § 2189 a násl. o. z., případně jako smlouvy o výpůjčce dle § 2193 a násl. o. z. Každý spoluvlastník má právo užívat věc ve spoluvlastnictví celou, když toto právo je limitováno velikostí podílu konkrétního spoluvlastníka. Jistě není nad rámec užívání ½ spoluvlastnického podílu předmětných nemovitostí, pokud , jméno FO, přenechal k užívání jeden z bytů (2. patro rodinného domu při jeho konstruování jako 2 oddělených bytů v 1. a 2. patře) žalované. Žalobkyně stále může užívat 2. byt v 1. patře rodinného domu.

21. Soud veden výše uvedenými skutečnostmi a názory žalobu zamítl, protože chová pochybnosti o aktivní věcné legitimaci žalobkyně a zároveň i při zaujetí názoru opačného je třeba zdůraznit, že žalovaná užívá předmětné nemovitosti na základě právního titulu ve formě smlouvy o výprose se spoluvlastníkem , jméno FO, , Anonymizováno, , a to právě v rozsahu, v jakém tyto nemovitosti dle dohody stran dlouhodobě užívá žalovaný.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalovaná má vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 82 408 Kč. Náklady řízení tvoří odměna advokáta dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Ze souběžně vedeného řízení u zdejšího soudu ve věci sp. zn. , Anonymizováno, (ze spisu byl sdělen jeho podstatný obsah) byla hodnota předmětných nemovitostí vyčíslena nejméně na obvyklou cenu 3 053 000 Kč (dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. , RČ, ), přičemž součtem s 48 250 Kč (nárok na vydání bezdůvodného obohacení) činí tarifní hodnotu celkem , hodnota, Kč. Z této tarifní hodnoty činí částka za 1 úkon právní služby 20 740 Kč. Celkem zástupce žalované učinil tyto úkony: Převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání dne , datum, ), dále náleží žalované paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 2 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účinné do , datum, ) a 1 x 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účinné od , datum, ), za celkem , hodnota, účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalované. Dále je náhrada nákladů řízení tvořena cestovným z místa sídla advokátní kanceláře zástupce žalované (, adresa, a zpět, v celkové délce 320 km, při použitém osobním automobilu při průměrné spotřebě 10,3 l/100 km v ceně dle § 1 písm. b) ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb., 34,70 Kč za 1 litr motorové nafty a sazby za amortizaci ve výši 5,80 Kč za 1 km jízdy. Celkem tak činí cestovné 3 036 Kč. Náhrada nákladů řízení rovněž představuje náhradu promeškaného času v počtu 12 půlhodin (při hodnotě jedné půlhodiny ve výši 150 Kč) dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, celkem tedy , hodnota, Kč. Celkem tedy náklady řízení žalované představují částku 82 408 Kč s DPH (jelikož advokát je jejím plátcem). Výše uvedenou částku je žalobkyně povinna zaplatit žalované v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalované. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.