14 C 244/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 26 204,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26 204,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 26 204,98 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 649 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 26 204,98 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické e nergie a k dalším souvisejícím úkonům (D01), bylo dne , datum, kontrolou č. , hodnota, (, Anonymizováno, ) zjištěno, že je na odběrném místě , adresa, , prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „Energetický zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Následkem výše uvedeného jednání vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „Vyhláška“). Žalovaný také na odběrném místě v době spáchání neoprávněného odběru bydlel, tj. spotřeboval neoprávněně odebranou elektrickou energii. Ke dni , datum, byla ze strany původního zákazníka na uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Původnímu zákazníkovi byla na žádost obchodníka s elektřinou administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot elektroměru v. č. , hodnota, ke dni , datum, a to ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, a, Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Žalovaný jako nový nájemce je na odběrném místě od , datum, . Dne , datum, byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, . zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav uvedeného elektroměru při demontáži činil ve , Anonymizováno, a v , Anonymizováno, Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 39 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Po kontrole bylo odběrné místo zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci. Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a demontáže elektroměru spolu s poučením bylo předáno žalovanému (D03). Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny je nutné stanovit množství neoprávněně odebrané elektřiny. Toto bylo zaznamenáno bez platné smlouvy o dodávce elektrické energie užívaným elektroměrem. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy na dodávku elektřiny (, datum, ) a odhalením neoprávněného odběru (, datum, ). Takto zjištěná hodnota byla ohodnocena cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Dle ustanovení § 17 odst. 3) písm. b) bod 1 vyhl. č. 359/2020 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo požadovat platby za příkon nebo za vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe. Jedná se o položku stálých plateb za příkon, která je závislá na době trvání neoprávněného odběru. Konkrétní výše platby je stanovena dle příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příslušnou sazbu, které je účinné v době trvání neoprávněného odběru. V této věci se jedná o platbu ve výši 209,71 Kč. Dle ustanovení § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Náklady na zjištění neoprávněného odběru byly dodavatelské společnosti žalobcem uhrazeny na základě příslušné faktury. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 26 204,98 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 13 349,57 Kč, platby za příkon ve výši 209,71 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč vč. DPH vypočítané dle vyhlášky. Žalobce dne , datum, písemně sdělila žalovanému stěžejní skutečnosti o spáchaném neoprávněném odběru, zejména o odpovědnosti žalovaného za tento neoprávněný odběr, a vyzval ho k zaplacení dlužné částky (D06). Žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Žalobce proto dne , datum, vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky vystavením faktury č. , hodnota, , splatná dne , datum, (D07). Tato faktura byla žalovanému doručena, avšak žalovaný na ni nikterak nereagoval. Před podáním žaloby žalobce dne , datum, zaslal žalovanému předžalobní upomínku s výzvou zaplatit neuhrazenou fakturu č. , hodnota, (D09). Na výše uvedenou upomínku nebylo ze strany žalovaného žádným způsobem reagováno, ačkoli mu byla doručena. S úhradou výše uvedené faktury je tak žalovaný v prodlení, a to od , datum, . Žalobce proto požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 26 204,98 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

3. V průběhu dokazování učinil soud ve věci následující skutková zjištění.

4. Protokolem o kontrole odběrného místa ze dne , datum, má soud za prokázané, že kontrolou č. , hodnota, bylo zjištěno, že je na odběrném místě , adresa, , prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy.

5. Oznámením o výsledku kontroly odběrného místa bylo prokázáno, že žalovanému bylo oznámeno, že při demontáži elektroměru se stavem , Anonymizováno, dne , datum, byl zjištěn odběr bez řádně uzavřené Smlouvy na dodávku elektřiny.

6. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne , datum, má soud za zjištěné, že náhrada za neoprávněný odběr elektřiny činí 13 349,57 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč. Fakturou č. , hodnota, , splatnou dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky.

7. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb.

8. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

9. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

10. Kontrolou č. , hodnota, bylo zjištěno, že na adrese bydliště žalovaného byl prováděn neoprávněný odběr elektřiny. Následkem výše uvedeného jednání vznikl žalobci nárok na náhradu škody.

11. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, pokud jde o dodávku elektřiny.

12. Podle § 51 odst. 1, 2 a 3 energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

13. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny určí při neoprávněném odběru elektřiny množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

14. Dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1 vyhl. č. 359/2020 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo požadovat platby za příkon nebo za vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe.

15. Dle § 1698 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za zjištěné, že žalovaný neoprávněné odebíral elektrickou energii bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny na adrese odběrného místa, čímž žalobci vznikla škoda. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalovanému fakturu za škodu za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 26 204,98 Kč. Žalovaný však nedostál svým závazkům, neboť vyúčtovanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil, a to i přesto, že byl žalobcem upomínán. Žalovaný v řízení zůstal nečinný, proti podané žalobě nic nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobce.

18. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 649 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 049 Kč, a dále v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. částka 600 Kč jako paušální náhrada za dva úkony po 300 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.