14 C 250/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 035 Kč s příslušenstvím (jízdné)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 035 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 035 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Jelikož proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, obsahuje jeho odůvodnění pouze náležitosti dle § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je požadavek žalobce, aby mu žalovaný zaplatil výše uvedenou částku s příslušenstvím, neboť žalovaný jako cestující bez platné jízdenky, využil dne 11. 6. 2019 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle [anonymizováno] Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 35 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a [anonymizováno] Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 035 Kč (dále jen "pohledávka"). [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] 848, se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], Spojené království [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky [číslo] bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] uzavřené dne [datum]. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel postoupila dne 27. 2. 2020 pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], reg. č. [PSČ] 790, se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 27. 2. 2020.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

4. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území [příjmení] [jméno], zkoumal soud, zda je na místě se tímto mezinárodním prvkem zabývat; dospěl k závěru o jeho zanedbatelnosti, neboť žalovaný má bydliště v České republice, kde vznikl smluvní závazek, z něhož je předmětný nárok uplatňován. V době uzavření smlouvy o přepravě byl žalobce českou společností se sídlem na území České republiky. Mezinárodní prvek vnesený do věci postoupením pohledávky na žalobce, jakožto společnosti se sídlem v zahraničí, nemůže výše uvedené svou intenzitou převážit.

5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

6. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobce. Žalobce předložil zejména zápis o provedené přepravní kontrole, smlouvu o postoupení pohledávek a smluvní přepravní podmínky včetně tarifu.

7. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaný použil prostředku hromadné dopravy a při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů). Podle smluvních přepravních podmínek dopravce činí jízdné 35 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 000 Kč. Žalovaný na místě jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Dopravce následně podle § 1879 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, svou pohledávku postoupil žalobci. Soud tedy po zjištění, že nárok žalobce je důvodný, rozhodl tak, že žalobě vyhověl. Současně žalobci přiznal v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.