14 C 259/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 184 675 Kč s příslušenstvím (zápůjčka)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 98 307 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 163,75 Kč; s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 126,67 Kč; se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 60 000 Kč od 19. 12. 2020 zaplacení; s úrokem ve výši 14,00 % ročně z částky 60 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 83 368 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 410,27 Kč; s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 464,79 Kč; se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 48 874,51 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení; s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 48 874,51 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit 39 332 Kč k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 1. 8. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si [anonymizováno] tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen [anonymizováno] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“). V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 38 307 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 9 139 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,00 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 20 384 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 8 784 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 4 097 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 8. 2020. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni 1. 1. 2019 činila dlužná jistina částku 60 000 Kč a dlužný poplatek částku 38 307 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 60 000 Kč dále úrokem ve výši 14,00 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, a to od 7. 8. 2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 129 207 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 129 207 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 98 307 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 38 307 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 126,67 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 11 163,75 Kč, úroků ve výši 14,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3 126,67 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 14,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč od 7. 8. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18. 12. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 11 163,75 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč od 1. 2. 2019, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Dále mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 17. 5. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si [anonymizováno] tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen [anonymizováno] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 42 118 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 18 127 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 20 097 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 894 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4 047 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 5. 2020. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 20. 7. 2018. Ke dni 1. 1. 2019 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 48 874,51 Kč a dlužný poplatek částku 37 493,49 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 48 874,51 Kč dále úrokem ve výši 29,00 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, a to od 18. 5. 2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 10 750 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 115 768 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 115 768 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 86 368 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 48 874,51 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 37 493,49 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 464,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 10 410,27 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 48 874,51 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 48 874,51 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 8 464,79 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 48 874,51 Kč od 18. 5. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18. 12. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 10.410,27 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 48 874,51 Kč od 20. 8. 2018, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 7 a), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa plnění. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 o. s. ř., jeho místní příslušnost se podává z citovaného čl. 5 Nařízení. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy sídlo/bydliště v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu občanstvím žalovaného nemůže svou intenzitou toto převážit.

5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

6. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění:

7. Smlouvami o zápůjčce, jejichž součástí jsou i smluvní podmínky, má soud za prokázané, že byly uzavřena smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě právní předchůdce žalobce žalovanému půjčil shora uvedenou částku s tím, že tuto vrátí spolu s částkou souhrnného poplatku v pravidelných splátkách. Zapůjčenou částku žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což na smlouvě o půjčce stvrdil svým podpisem.

8. Smlouvami o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost, jakožto postupitel, postoupil na žalobce, jakožto postupníka, soubor pohledávek. Mezi těmito byla mimo jiné i žalovaná pohledávka za žalovaným.

9. Oznámením o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, informoval žalovaného o tom, že došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce plynoucí z předmětné smlouvy o zápůjčce za žalovaným na žalobce.

10. Předžalobní výzvou k plnění má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky, a to bezodkladně ode dne obdržení výzvy.

11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

12. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. 18782 odst. 1 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud za osvědčenou na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Ve vztahu k žalovanému má soud současně aktivní věcnou legitimace žalobce za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. [spisová značka]).

14. Dle tvrzení žalobce měla být mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. k jejímu uzavření dojde dle ust. § 2390 občanského zákoníku teprve přenecháním druhově určené věci, tj. peněz, bylo procesní povinností žalobce tvrdit a prokázat, že žalovanému skutečně předmětnou částku jako zápůjčku poskytl. Žalobce svou povinnost tvrzení i důkazní splnil, když žalovaný podepsal smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí je prohlášení žalovaného, že předmětnou částku při podpisu smlouvy převzal. Na žalovaném tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobci uhradil. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupoval. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaného zavázal k úhradě zbylé zapůjčené částky (a dalších plateb, jak jsou specifikovány výše). Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 39 332 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 7 388 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (8 500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 25 550 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 39 332 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.