14 C 318/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 837 Kč s příslušenstvím (půjčka)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 837 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 857,60 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 059,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 5 902,91 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 5 902,91 Kč od , datum, po dobu 90 dnů a dále ve výši 7, 5 % ročně až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, co do zbytku požadovaných smluvních úroků se žaloba zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že Mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel půjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o půjčce č. , hodnota, . Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že , právnická osoba, před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Jak plyne z čl. 12 Podmínek, žalovaný výslovně prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou půjčku a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena Smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., si žalobce dovoluje upozornit nadepsaný soud, že neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje neplatnost předmětné Smlouvy, a to s ohledem na to, že daná Smlouva byla totiž uzavřena ještě před , datum, . Teprve až dnem následujícím po tomto dni nabyl na účinnosti zákon č. 43/2013 Sb., kterým byl mj. novelizován i § 9 zákona č. 145/2010 Sb. tak, že teprve zde byla nově stanovena sankce absolutní neplatnosti smlouvy pro případ, kdy věřitel poskytne spotřebitelský úvěr, aniž by bylo po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Podle přechodných ustanovení zákona č. 43/2013 Sb. se pak právní vztahy vzniklé ze smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí zákonem č. 145/2010 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8.000,00 Kč (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 6.687,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.021,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.520,00 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.146,00 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60týdenních (sedmidenních) splátkách po 245,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Ke dni , datum, provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 5.902,91 Kč a dlužný poplatek částku 4.934,09 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5.902,91 Kč dále úrokem ve výši 19,98 % ročně sjednaným v čl. 3 Smluvních podmínek, a to od , datum, , tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 19 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3.850,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 10.841,31 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 10.837,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5.902,91 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4.934,09 Kč - kapitalizovaných úroků ve výši 12.059,38 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4.857,60 Kč, - úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.902,91 Kč od , datum, do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 7,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.902,91 Kč od , datum, do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 12.059,38 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 19,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5.902,91 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do , datum, . Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4.857,60 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5.902,91 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do , datum, . Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. Žalobce proto požaduje po žalovaném rovněž náhradu nákladů tohoto řízení v celkové výši 2.252,00 Kč, představující zaplacený soudní poplatek, odměnu advokáta a hotové výdaje advokáta v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. za celkem , hodnota, úkony právní služby, a to: převzetí a příprava právního zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a sepis žaloby – návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, 3x režijní paušál a DPH 21 % ze součtu odměny a režijního paušálu. Tarifní hodnotou pro výpočet odměny právního zastoupení je celková dlužná částka ke dni podání žaloby.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobce v pravidelných splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. Z výzvy k plnění má soud za prokázané, že žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky úvěru.

6. Aktivní věcnou legitimaci žalobce má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to ze smluv o postoupení pohledávek a vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupitelem oznámeno.

7. Ze zákaznické karty má soud za prokázané, že právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet. Zkoumal majetkové a jiné poměry žalovaného a ověřil jeho schopnost splácet z dostupných zdrojů.

8. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje aktivní věcnou legitimaci žalobce.

9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

10. S ohledem na to, kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, posuzoval soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do , datum, (dále jen „obč. zák.“), když ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 524 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Řádným neplněním půjčky vznikla žalovanému povinnost hradit úroky z prodlení v zákonné výši. Dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. - jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění rozhodném na počátku prodlení výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o půjčce poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.

12. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

13. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, pak tato odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.

14. Smlouva byla uzavřena po účinnosti novely zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, přičemž žalobní žádání nereflektuje zákonné omezení doby, po kterou je možné požadovat smluvní úroky v dohodnuté výši, když dle ustanovení § 122 odst. 4 v rozhodném znění u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Tím je odůvodněno zamítnutí žalobního žádání ve vztahu k části příslušenství.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně prakticky plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.