14 C 330/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci manželů: manželky: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 a manžela: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o rozvod manželství

I. Manželství Jméno zainteresované osoby 1/0 a Jméno zainteresované osoby 0/0, rozené Anonymizováno, uzavřené dne datum v adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství, když uvedla, že manželé nemají společné nezletilé děti. Manželství pokládá za rozvrácené. Manželka je občankou Anonymizováno, manžel občanem České republiky. V České republice mají manželé bydliště.

2. Manžel s rozvodem souhlasil.

3. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je rozvod manželství, kdy jeden z manželů je občanem Anonymizováno, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování o zrušení takového manželství rozvodem v jeho pravomoci – mezinárodní příslušnosti, kterou bylo na místě posuzovat prizmatem ustanovení nařízení Rady (ES) č. 2019/1111, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, které upravují otázku soudní příslušnosti v rozvodových věcech. Pravomoc soudů České republiky plyne z článku 3 citovaného nařízení, věcná příslušnost Okresního soudu v adresa pak z ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Místní příslušnost podepsaného soudu coby soudu příslušného pro okres, v němž trvale bydlí oba manželé a je zde i poslední společné bydliště manželů v České republice, má oporu v ustanovení § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Rozvod manželství se řídí právním řádem České republiky, neboť manželé jsou občany různých států s bydlištěm v České republice, přičemž mezi Českou republikou a Bulharskem nebyla sjednána smlouva upravující tuto otázku odchylně (§ 49 odst. 1 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém).

4. Z výslechu manželů soud zjistil, že své prohlášení o rozvratu manželství míní vážně. Domnívají se, že k rozpadu manželství došlo vlivem rozdílných názorů na společný život.

5. Podle § 755 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „n.o.z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

6. Po zvážení všech okolností případu dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Manželé vylučují obnovení manželského soužití. Soud z těchto důvodů shledává rozvrat manželství hlubokým a trvalým. Hodnoty, které jsou v samém základu každého manželského svazku a které zakotvuje ustanovení § 655 n.o.z., tedy vzájemné soužití, podpora a pomoc, nedosáhly v manželství účastníků trvalého naplnění.

7. Okresní soud tedy rozhodl tak, že manželství účastníků rozvedl.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z.ř.s.“), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do patnácti dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává u Okresního soudu v Náchodě. Rozhodoval by o něm Krajský soud v Hradci Králové. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci tohoto rozsudku oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. Je-li v dosavadním občanském průkazu účastníka zapsán údaj o rodinném stavu, je tento účastník povinen do patnácti pracovních dnů po nabytí právní moci tohoto rozsudku požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je hlášen k trvalému pobytu, o vydání nového občanského průkazu. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu je třeba požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti dosavadního občanského průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona).