14 C 38/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného 1), [celé jméno žalovaného], k pozemku p. [číslo] [parcelní číslo] v katastrálním území Rtyně zapsanému na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro k. ú. Rtyně u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod, se ruší a tyto nemovité věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na vypořádací podíl částku 12 500 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu k žalované 2), [celé jméno žalované], se žaloba na vypořádání podílového spoluvlastnictví zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal, aby soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitostem označeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že je společně s žalovanými spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] o celkové výměře 150 m2. Pozemky nejsou využívány ani udržovány, nacházejí se v příkrém svahu bezprostředně u komunikace a žalovaní jsou zcela nekontaktní, takže pozemky nelze nijak efektivně využít.

2. K žalobě se vyjádřila žalovaná 2) tak, že k žalobě samé nic nemá, s bývalým manželem – žalovaným 1) je rozvedena již od roku 2003, SJM nebylo nijak vypořádáno, žádné spory v tomto směru neběží, její polovina pozemků byla prodána v exekuci.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Mezi účastníky řízení není sporu o tom (a soud tento názor sdílí), že stav zápisu v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Manželství žalovaných je od roku 2003 rozvedeno, což dokládá i výpis z CEO, SJM nebylo vypořádáno, takže uplynutím tří let od rozvodu se obě předmětné nemovitosti dostaly do podílového spoluvlastnictví žalovaných, každý jednou polovinou (§ 150 odst. 4 obč. zák.). Ze sdělení soudního exekutora ve spojení s usnesením o příklepu soudního exekutora [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], Ex. úřad [obec], ze dne 6. 9. 2021, [číslo jednací] [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že takto, předběžnou otázku vyhodnotil již soudní exekutor, a proto prodal v dražbě pouze podíl ½ na předmětných nemovitostech připadající žalované 2) (příklep byl udělen žalobci). Vzdor stavu zápisu plynoucího z [list vlastnictví] pro k. ú. Rtyně, kde jsou předmětné pozemky zapsány v podílovém spoluvlastnictví žalobce (1/2) a SJM žalovaných (1/2) tak soud dospívá k závěru, že pozemky jsou pouze ve spoluvlastnictví žalobce (1/2) a žalovaného 1) (1/2).

5. Z tohoto důvody bylo nutné žalobu proti žalované 2) bez dalšího zamítnout pro nedostatek pasivní věcné legitimace, neboť jí již nesvědčí vlastnické právo k předmětu sporu.

6. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] ZP [číslo], který by proveden jako listinný důkaz, soud zjistil, že obvyklou cenu předmětných nemovitostí znalec určil na 24 000 Kč, tento posudek byl podkladem pro dražbu, jež byla veřejná. S ohledem na skutečnost, že podíl ½ na týchž nemovitostech se v roce 2021 dražil, bylo možné při vypořádání vyjít z tržní ceny odpovídající nejvyššímu podání (12 500 Kč) – viz citované usnesení o příklepu.

7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

8. Podle ustanovení § 1140 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

9. Dle § 1141 o. z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.

10. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

11. Dle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

12. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

13. V dané věci soud zjistil, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví – žalovaný 1) byl i v tomto řízení zcela pasivní. Žádný z žalovaných nesporoval návrh žalobce, který je mj. odůvodněn pasivitou spoluvlastníků a nemožností využívat věc. S ohledem na minimální rozměry pozemků je jejich další dělení nehospodárné, navíc problém s nemožností kontaktovat spoluvlastníka, potažmo vlastníka sousedního pozemku, by tím nebyl vyřešen. Proto soud ve vztahu k žalovanému 1) žalobě vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že tuto náhradu nikomu z účastníků nepřiznal, neboť dle obsahu spisu náklady buď nevznikly, nebo jejich náhrada nebyla požadována.