14 C 43/2021
č. j. 14 C 43/2021-33
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 9 § 101 § 142 § 160 § 173
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 2
- o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 48/1997 Sb. — § 15
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr Jiřím Kučerou ve věci: žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul . jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 1 682 Kč s příslušenstvím (služby)
I. Platební rozkaz č. j. 14 C 43/2021-17 ze dne 23. února 2021 se ruší.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1 682 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1 682 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 000 Kč.
IV. ČR – Okresní soud v Náchodě nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
V. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Náchodě soudní poplatek 400 Kč do tří od právní moci rozsudku.
1. Platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného (§ 173/1, 2 o. s. ř.).
2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal na žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že žalovanému byla dne 9. 5. 2020 žalobkyní coby poskytovatelem zdravotních služeb poskytnuta zdravotní péče. Náklady na tuto zdravotní péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 9. 6. 2020, splatnou dne 10. 7. 2020 a znějící na částku ve výši 1.682 Kč Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví [číslo], o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, uveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR [číslo] Zdravotní pojištění žalovaného bylo prověřeno, kdy bylo zjištěno, že žalovaný není pojištěn v rámci systému veřejné zdravotního pojištění České republiky, a proto je povinen náklady za tuto zdravotní péči uhradit sám. Žalovaný do dne podání tohoto návrhu na zahájení řízení nezaplatil ničeho. Upomínkou ze dne 14. 9. 2020 učiněnou ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. a zaslanou na adresu posledního známého bydliště žalovaného byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, na tuto výzvu však nereagoval. Žalovanému byla rovněž dne 15. 9. 2020 zaslána upomínka na jeho adresu na Ukrajině, ani na tuto výzvu žalovaný však nereagoval.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
4. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je plnění ze závazkového vztahu, kdy jeden účastník je občanem [země], který v době uzavření smlouvy měl a i nyní má bydliště v České republice, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování o předmětném právu v jeho pravomoci. Dospěl k závěru, že v tuto otázku nelze řešit podle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“) ani dle komunitárního práva, neboť dne 28. května 2001 byla v [anonymizováno] podepsána Smlouva mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech (dále jen„ Smlouva“), uveřejněna pod [číslo] Sb. m. s. – účinná od 8. 11. 2002. Podle ustanovení článku [číslo] Smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Věcná příslušnost Okresních soudů se pak podává z ustanovení § 9 občanského soudního řádu„ a contrario“. Místní příslušnost podepsaného soudu je dána z toho důvodu, že v době zahájení řízení byl tento soud soudem místa bydliště žalovaného. Následně se soud zabýval otázkou, jakým právem se bude právní vztah řídit. Podle čl. 48 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. V daném případě tedy právním řádem České republiky.
5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
6. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
7. Žalobce je poskytovatelem zdravotnických služeb. Žalovanému byly poskytovány žalobcem zdravotnické služby (tyto jsou specifikované v přehledu výkonů), když se jednalo o služby tzv. samoplátcovské. Za tyto služby žalobce žalovanému vystavil fakturu. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil.
8. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění účinném do 31. 12. 2013, se ze zdravotního pojištění se nehradí, nebo se hradí jen za určitých podmínek, zdravotní výkony uvedené v příloze [číslo] tohoto zákona. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.
10. Žalovanému byla poskytována ústavní zdravotní péče. Žalovanému tak vznikla povinnost v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 48/1997 Sb. a přílohy č. 1 k tomuto zákonu uhradit žalobci úkony tzv. samplátcovské zdravotní služby, které mu žalobce řádně vyúčtoval fakturou. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost uhradit poplatek za jemu poskytnutou péči, soud rozhodl tak, že žalovaného zavázal k zaplacení dlužné a žalobcem požadované částky. Žalobci vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné a neuhrazené částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu (výrok I. rozsudku). Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč Náklady řízení tvoří v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. částka 600 jako paušální náhrada za celkem dva úkony po 300 Kč (předžalobní výzva k plnění a vyhotovení a zaslání návrhu na vydání platebního rozkazu). Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci, a to dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
12. Stát nese náklady na zastoupení žalovaného opatrovníkem, neboť je neznámého bydliště (výrok IV.).
13. Výrokem V. rozsudku bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení státu v podobě povinnosti uhradit soudní poplatek. Žalobce byl v řízení od povinnosti uhradit soudní poplatek osvobozen, poplatková povinnosti tak v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích přešla na žalovaného. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě na soudním poplatku částku 400 Kč (počítanou dle položky 2 bodu 1 písmene a) Sazebníku jako přílohy zákona č. 549/1991 Sb.). Tuto částku je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Náchodě.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.