14 C 49/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného zastoupen advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o vypořádání a zrušení podílového spoluvlastnictví

I. Žaloba, aby bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným na LV Anonymizováno pro obec a Katastrální území Anonymizováno sestávající se z pozemku parc. Anonymizováno jehož součástí je stavba Anonymizováno a pozemku parc Anonymizováno , zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Anonymizováno a toto spoluvlastnictví vypořádáno, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 60 802,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v , adresa, na znalečném 1 725 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v , adresa, na znalečném 1 725 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na LV č. , hodnota, v obci , adresa, pro k. ú. , adresa, , sestávajícím z pozemku parc. č. , Anonymizováno, se stavbou , Anonymizováno, a pozemku , Anonymizováno, Žalobce a pan , jméno FO, byli spoluvlastníky v rozsahu ideálních 1/2. Spoluvlastnictví vzniklo v rámci dědického řízení po otci účastníků, v němž původní žalovaný jako zmocněnec žalobce souhlasil s oceněním nemovitostí znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, na částku , Anonymizováno, , což bylo potvrzeno usnesením Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že mezi účastníky došlo k zásadnímu rozkolu ohledně správy a budoucího nakládání s nemovitostmi. Opakované pokusy o dohodu – zachování společného vlastnictví, pronájem či odkoupení podílu původního žalovaného – ztroskotaly. Původní žalovaný projevil vůli nemovitosti prodat, a to i za částku výrazně převyšující ocenění z pozůstalosti. Později si nechal vypracovat nové ocenění stanovující hodnotu na , Anonymizováno, , a požadoval vyplacení , Anonymizováno, . Žalobce toto ocenění považuje za účelové a nadhodnocené. Žalobce dále navrhoval rozdělení domu na dvě bytové jednotky, odpovídající faktickému užívání. Původní žalovaný tento návrh opakovaně odmítl bez věcných protiargumentů. V posledním stanovisku právní zástupkyně původního žalovaného bylo oznámeno, že původní žalovaný hodlá prodat svůj podíl třetí osobě, což dle žalobce hrozí závažným zásahem do jeho oprávněného zájmu na zachování rodinného majetku. Žalobce uvedl, že nemovitosti dlouhodobě udržuje, část domu obývá a má k nim osobní i rodinný vztah. Předestřel, že prodej třetí osobě by pro něj znamenal újmu a komplikoval další užívání i správu společné věci. S ohledem na vyčerpání všech možností dohody žalobce navrhuje, aby soud zrušil spoluvlastnictví, přikázal nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví a uložil mu povinnost vyplatit původnímu žalovanému , Anonymizováno, což odpovídá polovině hodnoty podle ocenění použitých v dědickém řízení.

2. Na základě prodeje svého podílu na předmětných nemovitostech vstoupil na místo původního žalovaného , jméno FO, žalovaný , Jméno žalovaného, .

3. Dne , datum, žalobce soudu sdělil, že od žalovaného koupil spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech a je tak výlučným vlastníkem. Splynutím obou spoluvlastnických podílů tak předmět řízení odpadl.

4. Toto podání žalobce soud v souladu s § 41 odst. 2 o. s. ř. vyhodnotil jako zpětvzetí žaloby. Žalovaný se zpětvzetím žaloby souhlasil a navrhl, aby soud řízení zastavil.

5. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, soud řízení pro zpětvzetí žaloby zastavil.

6. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání s tím, že zpětvzetí žaloby neučinil a z jeho podání ze dne , datum, nelze nijak dovodit, že by se mělo jednat o zpětvzetí návrhu. Toto usnesení napadl odvoláním i žalovaný pro nesouhlas s rozhodnutím soudu o náhradě nákladů řízení.

7. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , krajský soud rozhodl tak, že se usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , zrušuje a věc se okresnímu soudu vrací k dalšímu řízení. Krajský soud souhlasil s žalobcem, že z jeho podání ze dne , datum, nijak nevyplývá, že by jím mínil učinit zpětvzetí žaloby.

8. Při jednání soudu dne , datum, zástupce žalobce uvedl, že na svém žalobním návrhu trvá s tím, že dle jeho názoru by měl soud řízení zastavit pro neexistenci předmětu řízení.

9. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

10. Výpisem z katastru nemovitostí na č. l. 164 spisu má soud za prokázané, že jediným vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, , konkrétně , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , je žalobce.

11. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

12. Žalobce se žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci , adresa, pro k. ú. , adresa, , sestávajícím z pozemku , Anonymizováno, se stavbou , Anonymizováno, a , Anonymizováno, Spoluvlastníky nemovitostí byli žalobce a pan , jméno FO, , který po zahájení řízení prodal svůj podíl žalovanému. Po prodeji podílu žalovaného na předmětných nemovitostech žalobci se žalobce stal výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci , adresa, pro k. ú. , adresa, , konkrétně , Anonymizováno13. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:

14. Podle § 79 odst. 1 věty první o. s. ř. se řízení zahajuje na návrh.

15. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

16. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

17. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

18. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

19. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

20. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými právními předpisy a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

21. S ohledem na výše uvedené je v tomto řízení žalobcem žalováno na vypořádání podílového spoluvlastnictví za situace, kdy již žalobce nabyl podíl žalovaného a je tak jediným výlučným vlastníkem původně vypořádávaných nemovitých věcí. Mezi stranami tak není sporu o tom, že předmět řízení odpadl.

22. Žalobce při jednání dne , datum, uvedl, že na žalobě trvá a zároveň odmítl žalobu vzít zpět, když soud nepřistoupil na jeho právní názor, že by měl v takovém případě řízení (v zásadě z úřední povinnosti) zastavit.

23. Občanský soudní řád zná dva hlavní důvody pro zastavení řízení soudem. V prvním případě jde o úplné či částečné zastavení řízení po úplném či částečném zpětvzetí žalobního návrhu žalobcem podle § 96 o. s. ř. Druhým případem je pak zastavení řízení soudem pro nedostatek podmínky řízení podle § 103 a § 104 o. s. ř.

24. V daném případě žalobce žalobu ani částečně zpět nevzal, což ostatně vyplynulo i ze zrušujícího rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, .

25. Pokud jde o podmínky řízení, tak mezi ně lze řadit civilní pravomoc, věcnou příslušnost, místní příslušnost, způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, překážku litispendence, překážku věci rozhodnuté, náležité zahájení řízení, správné obsazení soudu či zaplacení soudního poplatku. Z ustanovení občanského soudního řádu zabývajících se zkoumáním podmínek řízené (§ 103 a násl. o. s. ř.) se však z ničeho nepodává, že by podmínkou řízení byl i existující a způsobilý předmět řízení.

26. Takový závěr soudu ostatně vyplývá i ze samotné dispoziční zásady jakožto stěžejní zásady sporného občanskoprávního řízení. Tato zásada není v občanském soudním řádu výslovně vyjádřena, nicméně implicitně vyplývá z celé řady ustanovení, když je to právě žalobce, kdo definuje předmět sporu, podává žalobu (§ 79 o. s. ř.), může ji vzít zcela či částečně zpět (§ 96 o. s. ř.) nebo ji změnit (§ 95 o. s. ř.).

27. Z žádného ustanovení ani základních zásad občanského soudního řádu tak nevyplývá, že by existence způsobilého předmětu řízení měla být podmínkou řízení, kterou by byl soud v souladu s § 103 o. s. ř. povinen zkoumat a v případě jeho nedostatku snad řízení podle § 104 o. s. ř. zastavit.

28. Na projednávanou věc lze analogicky aplikovat závěr Nejvyššího soudu ČR z usnesení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, kdy „Smyslem občanského soudního řízení (§ 1 a 2 o. s. ř.) je především ochrana práv a právem chráněných zájmů účastníků zajišťovaná autoritativními rozhodnutími soudu. Pokud se v řízení, v němž se rozhoduje o zrušení právního jednání (smlouvy) nebo o uložení povinnosti k požadovanému plnění, zjistí, že dotyčné právní jednání zaniklo nebo že požadované plnění bylo již poskytnuto nebo zaniklo z jiného právního důvodu, odpadá samotná podstata sporu a rozhodování soudu nemůže vést k předpokládanému účelu; za této situace musí soud žalobu (pokud ji žalobce nevezme zpět) zamítnout bez ohledu na to, nakolik je, nebo alespoň byl, uplatněný nárok odůvodněn.“29. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Ke dni vyhlášení rozsudku žalobce trval na projednání žaloby o vypořádání podílového spoluvlastnictví v situaci, kdy již byl jediným vlastníkem nemovitostí a z hlediska soudu tak již nebylo co vypořádávat.

30. S ohledem na výše uvedené tak v daném případě zastavení řízení po odpadnutí předmětu sporu nepřipadalo v úvahu. Zároveň žalobce ani žalobu nevzal zpět. Za situace, kdy žalobce konstatoval, že na žalobě trvá, tak soud musel přistoupit k zamítnutí žaloby, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

31. V případě nákladů řízení účastníků za období od podání žaloby do okamžiku prodeje podílu k nemovitostem žalovaného žalobci nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na § 142 odst. 2 o. s. ř. a jeho výklad aktuálním nálezem Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , ze kterého vyplývá, že zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, a je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám.

32. Pokud však jde o náklady řízení po převodu podílu k nemovitostem, tak má soud za to, že žalobce bez rozumného důvodu trval na pokračování řízení a tím pádem i generoval další neúčelné náklady řízení. Proto soud přistoupil s ohledem na zásadu zavinění podle § 147 odst. 1 o. s. ř. k přiznání nákladů řízení žalovanému. Vzhledem k tomu, že znalecký posudek na ocenění nemovitých věcí vyčíslil jejich hodnotu na 4 000 000 Kč, tak s ohledem na § 8 odst. 5 advokátního tarifu činí tarifní hodnota , hodnota, Kč při hodnotě jednoho úkonu ve výši 16 300 Kč. Soud tak žalovanému přiznal celkem tři úkony právní služby za vyjádření ze dne , datum, , odvolání ze dne , datum, a účast při jednání ze dne , datum, , celkem tedy , hodnota, Kč. Dále soud žalovanému přiznal režijní paušál za tři úkony právní služby ve výši 450 Kč, celkem tedy , hodnota, Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného je plátcem DPH, přiznal soud i sazbu DPH ve výši 10 552,50 Kč. Celkem tak žalovanému náleží náhrada nákladů řízení ve výši 60 802,50 Kč.

33. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V rámci řízení vznikly Okresnímu soudu v , adresa, náklady v celkové částce 3 450 Kč, neboť ve věci byl vypracován znalecký posudek s náklady ve výši 13 450 Kč, kdy celkem , hodnota, Kč již bylo žalobcem složeno jako záloha na znalecký posudek. Soud proto rozhodl, že každý z účastníků řízení je povinen nahradit částku 1 725 Kč jakožto polovinu zbývajících neuhrazených nákladů znaleckého posudku.