14 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 934 Kč s příslušenstvím (půjčka)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20 934 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 172,36 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 401,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 391,45 Kč od [datum] do zaplacení s úrokem ve výši 19,00 % ročně z částky 12 391,45 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 290 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Dle dikce ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. půjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o půjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, že byl seznámen s návrhem textu této smlouvy a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty.“ Z čl. 12 Smluvních podmínek pak dále plyne, že: /i„ Zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou.“ Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku (které se s ohledem na § 3030 stejného zákona aplikuje i na tento případ), a která říkají, že /ikaždý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře./i0 Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 22.000,00 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 22.810,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4.560,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,00 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 5.160,00 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 13.090,00 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 100 týdenních (sedmidenních) splátkách po 449,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 12.391,45 Kč a dlužný poplatek částku 8.542,55 Kč. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12.391,45 Kč dále úrokem ve výši 19,00 % ročně sjednané v čl. 3 Smluvních podmínek, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 19 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 23.876,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 20.934,00 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 20.934,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12.391,45 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8.542,55 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 4.401,37 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.172,36 Kč, - úroků ve výši 19,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.391,45 Kč od [datum] do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.391,45 Kč od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4.401,37 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 19,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12.391,45 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do data postoupení [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.172,36 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12.391,45 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení [datum].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Smlouvou o půjčce, jejíž součástí jsou i smluvní podmínky smlouvy o půjčce, má soud za prokázané, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], o poskytnutí půjčky, kdy za tímto účelem uvedl své příjmy a možnosti splácení půjčky. K žádosti žalovaného byla téhož dne uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému půjčil mj. žalovanou částku.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto postupitel, postoupila na žalobce, jakožto postupníka, soubor pohledávek. Mezi těmito byla mimo jiné i žalovaná pohledávka za žalovaným plynoucí z předmětné smlouvy o půjčce.

7. Oznámením o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], informovala žalovaného o tom, že došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce plynoucí z předmětné smlouvy o půjčce za žalovaným na žalobce.

8. Předžalobní výzvou k plnění má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky, a to bezodkladně ode dne obdržení výzvy.

9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

10. S ohledem na to, kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, posuzoval soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), když ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle ust. § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 524 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Řádným neplněním půjčky vznikla žalovanému povinnost hradit úroky z prodlení v zákonné výši; tyto byly částečně kapitalizovány v návrhu a dále plynou tak, jak je popsáno ve výroku. Dle ust. § 517/2 obč. zák. - jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve znění rozhodném na počátku prodlení výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Z úřední činnosti je soudu známa výše repo sazby stanovené ČNB pro rozhodné období, přičemž žalovaný úrok není vyšší než zákonný.

12. V rámci každého sporného řízení, tedy i v rámci tohoto řízení, má žalobce dvě základní procesní povinnosti, první je povinnost tvrzení, druhou pak povinnost důkazní. Povinnost tvrzení znamená, že žalobce je povinen uvést všechny pro věc rozhodné skutečnosti, druhá pak, že všechny pro věc rozhodné skutečnosti musí prokázat. Žalobce se domáhal v rámci tohoto řízení zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o půjčce a k tomu náležejícího kapitalizovaného příslušenství, jak je uvedeno shora. Domáhá-li se žalobce ve sporném řízení zaplacení pohledávky, tj. peněžité částky, musí tvrdit všechny právně významné konkrétní okolnosti o vzniku, existenci a výši pohledávek. Této povinnosti žalobce s ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu, dostál.

13. S ohledem na výše uvedené tak bylo dle procesní teorie důkazního břemena na žalovaném v rámci tohoto řízení prokázat, že vztah z titulu smlouvy o půjčce vůbec nevznikl, popřípadě, že již došlo, byť částečně, k uhrazení žalované částky žalovaným.

14. Jak již bylo výše konstatováno, leží v řízení břemeno důkazní na žalovaném, je na něm, aby prokázal, že žalobci plnil, resp. vyvrátil existenci pohledávky. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, toto netvrdil a ani z provedeného dokazování se toto nepodává. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Podle výše cit. ust. § 657 a násl. obč. zák., byl žalovaný zavázán k úhradě dlužné a z titulu smlouvy o půjčce poskytnuté částky v žalobou uplatněné výši. Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Zákonný úrok z prodlení je potom žalobci přiznán v jím žádané kapitalizované výši a dále ve výši zákonné sazby. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 290 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 838 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 290 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.