14 C 66/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul . jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 15 946,09 Kč s příslušenstvím (zápůjčka)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 946,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 12 506,82 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení v částce 2 252 Kč k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne [datum] Smlouvu o postoupení dluhu se [právnická osoba] [anonymizováno], reg. [číslo] se sídlem [adresa], [číslo] [země], jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na [právnická osoba] [anonymizováno], a to včetně pohledávky dlužníka. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizováno], jakožto postupitel a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] [anonymizováno] na společnost [právnická osoba], a to včetně pohledávky dlužníka. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba], jakožto postupitel a věřitelem, jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s., a to včetně pohledávky dlužníka. K uzavření smlouvy o zápůjčce došlo s využitím prostředků komunikace na dálku – internetových stránek úvěrujícího [webová adresa], kde dlužník: - zvolil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti na Kalkulátoru (nástroj, který je k dispozici na [webová adresa], a který umožňuje dlužníkovi – zájemci o poskytnutí úvěru/zápůjčky - vypočítat si náklady na úvěr v souvislosti s požadovanou výší a splatností úvěru) - úvěrová smlouva je považována za uzavřenou a akceptovanou ze strany úvěrujícího okamžikem, kdy dlužník obdržel výši úvěru, o kterou žádal na základě úvěrové smlouvy, kdy dlužník převzal zápůjčku převodem na účet Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], byla tedy uzavřena distančním způsobem, a to dle ustanovení § 1820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). S ohledem na toto ustanovení je umožněno uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran. Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 20000,0 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli zpět spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 8051,8 Kč. Dlužník měl tak vrátit úvěrujícímu částku 28051,8 Kč, jak je uvedeno ve smlouvě o úvěru, a to ve lhůtě 360 měsíců. Žalobce odkazuje na Potvrzení o provedené platbě, ze kterého vyplývá, že byl žalovanému poskytnut úvěr na účet, který uvedl do žádosti o úvěr. Žalovaný podáním žádosti o uzavření úvěrové smlouvy původnímu věřiteli uznal, potvrdil a zaručil, že:„ poskytl společnosti [právnická osoba] pravdivé, správné a úplné informace a bude společnost [právnická osoba] co nejdříve a v každém případě nejpozději do jednoho pracovního dne informovat o jakékoliv změně těchto informací nebo v případě, že si uvědomí, že některá jím předložená informace byla mylná nebo jinak nesprávná, nepravdivá nebo neúplná“. Žalobce sděluje, že dlužník byl před uzavřením Smlouvy seznámen s podmínkami čerpání úvěru prostřednictvím Předsmluvního formuláře, ale i prostřednictvím samotné smlouvy a Základních informací o nabízeních produktech. Posouzení schopnosti dlužníka splácet předmětnou zápůjčku dlužníka spočívá v prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele zápůjčky: Těmito kritérii jsou: (i) maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, (ii) 0 zahájených exekučních řízení, (iii) negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, (iv) při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů, (v ) lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur, (vi) Při posuzování úvěruschopnosti byla osoba žalovaná povinna vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů. Na základě těchto postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného. Tento závěr nijak žalovaný nevyvrátil. Naopak žalobce resp. právní předchůdce jeho úvěruschopnost zcela legitimně očekával a od počátku byl v dobré víře, když neměl důvod pochybovat o platnosti právního vztahu. Pokud žalovaný nebyl úvěruschopný, pak neuvedl pravdivé skutečnosti při kontraktačním procesu. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 12506,82 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3439,27 Kč. Žalobce tak po žalovaném požaduje úhradu pohledávky 15 946,09 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 12506,82 Kč. Žalovaný ke dni podání tohoto návrhu, tj. po postoupení pohledávky, ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Smlouvou o zápůjčce, jejíž součástí jsou i smluvní podmínky, má soud za prokázané, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému půjčil shora uvedenou částku s tím, že tuto vrátí spolu s částkou souhrnného poplatku v pravidelných splátkách. Zapůjčenou částku žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což na smlouvě o půjčce stvrdil svým podpisem.

6. Smlouvami o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost, jakožto postupitel, postoupila na žalobce, jakožto postupníka, soubor pohledávek. Mezi těmito byla mimo jiné i žalovaná pohledávka za žalovaným.

7. Oznámením o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, informoval žalovaného o tom, že došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce plynoucí z předmětné smlouvy o zápůjčce za žalovaným na žalobce.

8. Předžalobní výzvou k plnění má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky, a to bezodkladně ode dne obdržení výzvy.

9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

10. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. 18782 odst. 1 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud za osvědčenou na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Ve vztahu k žalovanému má soud současně aktivní věcnou legitimace žalobce za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

12. Dle tvrzení žalobce měla být mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. k jejímu uzavření dojde dle ust. § 2390 občanského zákoníku teprve přenecháním druhově určené věci, tj. peněz, bylo procesní povinností žalobce tvrdit a prokázat, že žalovanému skutečně předmětnou částku jako zápůjčku poskytl. Žalobce svou povinnost tvrzení i důkazní splnil, když žalovaný podepsal smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí je prohlášení žalovaného, že předmětnou částku při podpisu smlouvy převzal. Na žalovaném tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobci uhradil. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupoval. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaného zavázal k úhradě zbylé zapůjčené částky (a dalších plateb, jak jsou specifikovány výše). Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.