14 C 81/2025

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 600 Kč s příslušenstvím (zápůjčka)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 29 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 600 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 134 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného (§ 173/2 o. s. ř.).

2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že JAKO zapůjčitel z titulu smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "OZ") ústně uzavřené dne , datum, přenechal žalovanému (vydlužiteli) k užití částku ve výši 29 600 Kč (slovy: dvacet devět tisíc šest set korun českých) s tím, že se zavázal, že tuto částku uhradí žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, tj. že ji uhradí nejpozději do dne , datum, . Žalovaný tuto částku neuhradil. Právní zástupkyně žalobce proto žalovaného vyzvala dne , datum, doporučeným dopisem (viz podací lístek) k úhradě této částky, a to do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaný si výzvu převzal a následně došlo mezi ním a žalobcem k uzavření Dohody o splátkách s uznáním dluhu ve smyslu ust. § 2053 OZ s tím, že žalovaný uznal co do důvodu a výše tento svůj závazek vůči žalobci, a to: a) závazek (dluh) ve výši 29 600 Kč, představující částku, která byla žalobcem (zapůjčitelem) žalovanému (vydlužiteli) z titulu smlouvy o zápůjčce ústně uzavřené dne , datum, přenechána k užití; b) zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky specifikované pod písm. a) výše, pokud nebude dlužná částka uhrazena ve lhůtě specifikované v čl. III. dohody. Žalovaný se zavázal uhradit svůj závazek (dluh) specifikovaný v písm. a) výše v celkové výši 29.600,-Kč v pravidelných měsíčních splátkách po , právnická osoba, ,-Kč, a to tak, že tuto částku žalovaný uhradí bezhotovostním převodem ke každému 15. dni v měsíci na bankovní účet žalobce č. , č. účtu, , vedený u , právnická osoba, ., a to s účinností od , datum, až do úplného zaplacení (tj. , datum, , kdy bude uhrazena poslední splátka ve výši 1.600,-Kč), pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud nebude zaplacena byť jen jedna z dohodnutých splátek Dluhu řádně a včas, stane se splatným zbytek Dluhu okamžitě, najednou. Dále bylo ujednáno, že žalobce v případě řádné a včasné úhrady částky 2 000 Kč nebude požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Pokud však žalovaný neuhradí dlužnou částku řádně a včas zcela v souladu s touto dohodou, bude žalobce požadovat úhradu zákonného úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z celé dlužné částky od prvního dne prodlení do zaplacení.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

5. Soud učinil ve věci v průběhu dokazování následující skutková zjištění:

6. Dohodou o splátkách s uznáním dluhu ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce zapůjčil žalovanému výše uvedenou částku s tím, že žalovaný se tuto zavázal splatit ve splátkách - pod ztrátou výhody splátek. Toto nedodržel.

7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, cele odpovídající výše popsaným žalobním tvrzením.

8. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od , datum, (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.

10. Dle tvrzení žalobce měla být mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. k jejímu uzavření dojde dle ust. § 2390 občanského zákoníku teprve přenecháním druhově určené věci, tj. peněz, bylo procesní povinností žalobce tvrdit a prokázat, že žalovanému skutečně předmětnou částku jako zápůjčku poskytl. Žalobce svou povinnost tvrzení i důkazní splnil, důkazem osvědčujícím předání předmětné částky – o tomto svědčí podpis žalovaného na uznání dluhu. Na žalovaném tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobci uhradil. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupoval. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaného zavázal k úhradě zapůjčené částky. Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle citovaného nařízení vlády, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 134 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 184 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za 3 úkony uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. 3 x 2 300 Kč včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a 1 x 450 Kč (AT účinný od , datum, ) dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.