15 C 145/2023

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO , sídlem adresa , obec - část obce , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno , sídlem adresa , obec a číslo proti žalovaný: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , obec - obec - o zaplacení 18.000 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení)

I. Žalovaný je povinen, zaplatit žalobci částku ve výši 6 563 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 563 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 11 437 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 437 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše a datum splatnosti bude uvedena v samostatném usnesení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše a datum splatnosti bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 18 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Dále žalobce požadoval na žalovaném zaplacení 15 % úroku z prodlení z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobce uvedl, že on a žalovaný jsou spoluvlastníky nemovitostí – pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa] – objekt občanské vybavenosti, zapsaného na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen také„ předmětné nemovitosti“). Nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví účastníků, přičemž žalobce vlastní id. [anonymizováno] a žalovaný vlastní id. [anonymizováno]. Dále podíl o velikosti id. [anonymizováno] vlastní [jméno] [příjmení], [datum narození], a podíl o velikosti id. [anonymizováno] vlastní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] a kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Podíl o velikosti id. [anonymizováno] vlastní nejméně od [datum]. Žalobce je toho názoru, že žalovaný užívá bez právního důvodu předmětné nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, neboť žalovaný užívá předmětné nemovitosti celé v jejich plném rozsahu, kdy v předmětném rodinném domě bydlí a užívá také přilehlou zahradu, kde má psa, a žalobce je tak vyloučen z užívání předmětných nemovitostí. V tomto ohledu je setrvale judikováno, že toto nadužívání má za následek povinnost žalovaného vydat to, oč se takovým užíváním rozhojnila jeho majetková sféra, a to dle pravidel o bezdůvodném obohacení ve smyslu ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). K tomuto odkazuje žalobce na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Totožný závěr přijal Nejvyšší soud ČR, ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], v němž deklaroval, že„ za bezdůvodné obohacení v tomto smyslu se považuje ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo.“ Vedle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se k tomuto výkladu přiklonil též Ústavní soud ČR ve svém usnesení sp. zn. IV. ÚS 1715/18 ze dne [datum], který se vyslovil, že po právní stránce lze aplikovat ust. § 2991 odst. 1, odst. 2 OZ Ústavní soud explicitně potvrdil, že se jedná o nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě majetkového prospěchu získaného ušetřením sumy peněz, kterou měl stěžovatel zaplatit, ale nezaplatil. Žalovaný nemovitost nadužívá ode dne [datum], kdy žalobce nabyl vlastnické právo k nemovitostem v rozsahu podílu id. [anonymizováno], a to až do současnosti. Žalobce žalovaného dopisem ze dne [datum] informoval, že má zájem nemovitosti užívat formou pronájmu třetím osobám a žádal o zpřístupnění nemovitosti. Tato výzva zůstala bez odezvy. Následně zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu. Co se týká stanovení výše bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání nemovitosti bez právního důvodu, vychází žalobkce také z ustálené judikatury. Jak dovodil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], lze ji určit peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla formou nájmu (tj. nájemné, které se vytváří na trhu s nájmy a je dáno stavem místní a časové nabídky a poptávky). Žalobce má za to, že obvyklá cena za užívání id. [anonymizováno] předmětných nemovitostí činí v daném čase a místě 3 000 Kč měsíčně. Celková výše bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] tak činí celkem 18 000 Kč. Pro případ nesouhlasu se stanovením částky za užívání nemovitostí, žalobce navrhl, nechť je soudem ustanoven soudní znalec z oboru ekonomika, za účelem zjištění ceny.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne [datum] v rámci odporu proti platebnímu rozkazu. Žalovaný uvedl, že potvrzuje, že je spoluvlastníkem předmětných nemovitostí a to v rozsahu [anonymizováno]. Potvrdil, že žalobce vlastní ideální [anonymizováno] předmětných nemovitostí. Uvedl, že však každý spoluvlastník má právo k celé věci, toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Dále uvedl, že dům [adresa] je bývalým hostincem o zastavěné ploše cca [výměra]. Celková užitná plocha s podkrovím dosahuje odhadem cca [výměra]. V přízemí se nachází chodba, lokál, sál, šatna sálu, sociální zařízení a byt ve spadlé přístavbě. Celý objekt je desítky let v havarijním stavu a chátrá. Pouze zásluhou žalovaného a nezbytnou údržbou ještě celý nespadl. Žalovaný uvedl, že z celé výměry užívá k jeho provizornímu a velice skromnému bydlení jednu místnost a jedno sociální zařízení, které si sám a na své náklady k tomu uzpůsobil. Místnost vytápí krbovými kamny a sociální zařízení vybavil průtokovým ohřívačem. Žalovaný zdůraznil, že tento rozsah užívání předmětných nemovitostí v žádném případě nepřekračuje jeho třetinový podíl. Žalobci nic nebrání, aby dům užíval v rozsahu jeho podílu. [obec] je v něm pro všechny dost a volné prostory si k svému užívání muže žalobce přizpůsobit. Žalovaný dodal, že nesouhlasí s odhadovanou výší obvyklého nájemného 3 000 Kč měsíčně z ideální [anonymizováno], protože 30 000 Kč měsíčně by nikdo za užívání těchto nemovitostí neplatil. Navíc žalovaný v minulosti vynaložil nemalé náklady na nemovitosti, pravidelně seče a udržuje zahradu, což mu nikdo ze spoluvlastníků nehradil a nehradí. Žalovaný ještě dodal, že ke zbývajícím [anonymizováno] nemovitostí, které nejsou v jeho vlastnictví, mu svědčí nájemní právo. S vlastnicí celku nemovitostí [jméno] [příjmení] (matkou žalovaného) žalovaný dne [datum] uzavřel nájemní smlouvu, ve které mu byt a„ všechny prostory v domě a přilehlé pozemky“ přenechala do nájmu na dobu neurčitou. Tento nájemní vztah nezanikl v důsledku smrti matky žalovaného ani z žádného jiného důvodu. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce je vlastníkem ideální [anonymizováno] nemovitostí - pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [obec], [adresa] – objekt občanské vybavenosti, vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech. Další podíl o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech je ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a podíl o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech je ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu ke dni [datum]), kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu ke dni [datum]) a kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu ke dni [datum]). Žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě usnesení soudu o dědictví č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

4. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu a podacího archu [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného na skutečnost, že žalobce je vlastníkem ideální [anonymizováno] předmětných nemovitostí, které však na rozdíl od žalovaného neužívá. Žalobce se tedy na žalovaném domáhal vydání náhrady v ceně obvyklého nájemného v dané lokalitě za [anonymizováno] předmětných nemovitostí, kterou vyčíslil na 3 000 Kč/měsíc, a to počínaje od [datum].

5. Z výzvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu a podacího archu [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce požádal žalovaného o sjednání termínu k prohlídce předmětných nemovitostí a k zajištění přístupu do nemovitosti.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce podniká v oblasti výroby, obchodu a služeb neuvedených v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona.

7. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] s [jméno] [příjmení], [rodné číslo], jakožto vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] na předmětných nemovitostech, nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem všech prostor domu [adresa] v k.ú. [obec] a přilehlých pozemků ([číslo] v k.ú. [obec]). Nájemné bylo sjednáno na 1 Kč ročně a bylo splatné vždy do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního roku.

8. Z fotografie a mapy [číslo listu] a [anonymizováno] p.v. spisu soud zjistil, že mapa zachycuje polohu předmětných nemovitostí. Na fotografii je zachycena nemovitost [adresa] v k.ú. [obec], nemovitost je z vnějšího pohledu ve zchátralém stavu. Podél domu je umístěn plot s bránou.

9. Žalovaný na jednání soudu dne [datum] uvedl, že nemovitost má zámky, od nichž má klíče pouze žalovaný a jeho manželka. Ostatní spoluvlastníci klíče nemají k dispozici. [příjmení] od nemovitosti žalovaný nemůže nikomu poskytnout, protože prostor, který obývá žalovaný nelze od zbytku domu separovat, není tam nezávislý vchod a v prostoru, který žalovaný obává, má žalovaný své osobní věci. Žalovaný vysvětlil, že se jedná o komerční objekt – [anonymizována dvě slova]. Místnost, kterou žalovaný obývá, nelze od ostatních separovat (co se vlastního vchodu týče), pokud by tedy chtěl někdo užívat jiné místnosti v domě, musel by vždy projít přes onu místnost, kterou užívá žalovaný a ve které má svoje osobní věci, tudíž to není možné. Voda a elektřina jsou psány na žalovaného, ani tyto nelze nezávisle oddělit od zbylých místností. K nájemní smlouvě ze dne [datum] žalovaný uvedl, že [příjmení] o této nájemní smlouvě věděli, jestli s ní souhlasili žalovaný nevěděl. Uvedl také, že [příjmení] sami se žalovaným nájemní smlouvu uzavřít nechtěli, protože by se museli spolupodílet na údržbě nemovitosti.

10. Z vizitky předložené žalovaným [číslo listu] a [anonymizováno] spisu soud zjistil, že tato vizitka byla dána žalovaného zástupcem společnosti žalobce při prohlídce předmětných nemovitostí. Na vizitce je znak společnosti žalobce a jméno [jméno] [příjmení], ředitel správy nemovitostí a majetku, jeho telefon, e-mailová adresa a webové stránky žalobce.

11. Z kupní smlouvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce jakožto kupující uzavřel s [jméno] [příjmení] jakožto prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej mimo jiné spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] předmětných nemovitostí. Kupní cena činila [částka] (v této byla obsažena i cena spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] na nemovitostech specifikovaných v kupní smlouvě a zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [obec], [územní celek].

12. Z kupní smlouvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce jakožto kupující uzavřel s [jméno] [příjmení] jakožto prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej mimo jiné spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] předmětných nemovitostí. Kupní cena činila [částka] (v této byla obsažena i cena spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] na nemovitostech specifikovaných v kupní smlouvě a zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [obec], [územní celek].

13. Z kupní smlouvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce jakožto kupující uzavřel s [jméno] [příjmení] jakožto prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej mimo jiné spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] předmětných nemovitostí. Kupní cena činila 50 000 Kč (v této byla obsažena i cena spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] na nemovitostech specifikovaných v kupní smlouvě a zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [obec], [územní celek].

14. Z žaloby o zaplacení [částka] s přísl. [číslo listu] spisu, její opravy [číslo listu] p.v. spisu, podání ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) soud zjistil, že u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka] je veden spor mezi žalovaným a jeho sestrou [jméno] [příjmení] (nar. [rok]) o vydání bezdůvodného obohacení. [jméno] [příjmení] jakožto vlastník podílu o velikosti [anonymizováno] na předmětných nemovitostech se domáhá na žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím odpovídající částce běžného nájemného za pronájem předmětných nemovitostí za období od [datum] do [datum] (tedy 5 000 Kč/měsíc).

15. Z usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný v rámci pozůstalostního řízení nabyl po své matce [jméno] [příjmení] spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] na předmětných nemovitostech. Ze stejných listin soud zjistil, že [jméno] [příjmení], sestra žalovaného, v rámci pozůstalostního řízení nabyla po své [role v řízení] [jméno] [příjmení] spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] na předmětných nemovitostech. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

16. Z informací o pozemku [číslo listu] spisu soud zjistil, že ke dni [datum] byl žalobce vlastníkem podílu o velikosti [číslo] na předmětných nemovitostech. Žalovaný byl vlastníkem podílu o velikosti [anonymizováno] na předmětných nemovitostech. Další podíl o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech byl ve vlastnictví [jméno] [příjmení], další podíl o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech byl ve vlastnictví [jméno] [příjmení], další podíl o velikosti ideální [číslo] na předmětných nemovitostech byl ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a podíl o velikosti ideální [číslo] na předmětných nemovitostech byl ve vlastnictví [jméno] [příjmení].

17. Z odporu žalovaného [číslo listu] spisu (ve věci sp.zn. [spisová značka]) soud zjistil, že žalovaný uváděl obdobná tvrzení jako v rámci odporu v tomto řízení.

18. Z protokolu o jednání ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný soudu při jednání předložil plnou moc a upozornění na závazky, kdy těmito dokládal, že nechtěl, aby mu velké množství lidí vstupovalo do soukromí. Dále žalovaný uváděl, že v roce [rok] byl ochoten pustit dovnitř pouze příslušníky Policie ČR, respektive jednoho příslušníka a zbylé„ procesí“ dovnitř nepustil.

19. Z listiny nazvané upozornění na závazky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný předmětné nemovitosti užívá s manželkou a dětmi od roku 1999. Užívá jej na základě nájemní smlouvy. Upozornil, že není ochoten v případě prodeje nemovitostí ostatními spoluvlastníky a následné výpovědi ze strany nového vlastníka, předmětné nemovitosti dobrovolně vyklidit.

20. Z plné moci [číslo listu] spisu, [číslo listu] spisu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] udělila žalovanému plnou moc k zastupování její osoby i v rámci jednání týkajících se předmětných nemovitostí.

21. Z listiny nazvané Sdělení – upozornění ve věci prodeje nemovitosti [adresa] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl ostatními spoluvlastníky informován, že všichni ostatní spoluvlastníci se rozhodli zmiňovanou nemovitost prodat obci [obec], která po nabytí vlastnického práva plánovala provést celkovou přestavbu nemovitosti.

22. Z dopisu nazvaného prohlídka nemovitosti kupcem ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl ostatními spoluvlastníky vyzván ke zpřístupnění předmětných nemovitostí za účelem prohlídky nemovitostí kupcem, a to dne [datum] v 16 hodin.

23. Z protokolu z jednání ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že v protokolu je zaznamenán obsah výpovědi svědků – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (prokuristky žalobce). Dle obsahu těchto výpovědí soud zjistil, že současní i bývalí spoluvlastníci měli v době jejich spoluvlastnictví předmětných nemovitostí se žalovaným špatné vztahy. Žalovaný se nechtěl s ostatními spoluvlastníky dohodnout na prodeji předmětných nemovitostí, když o jejich koupi projevila zájem třetí osoba (např. obec). Se žalovaným se nedalo ohledně nemovitostí komunikovat. V minulosti (již v roce [rok]) žalovaný spoluvlastníkům neumožnil přístup do nemovitostí ani za účasti příslušníků Policie ČR, když se ostatní spoluvlastníci dožadovali tohoto přístupu kvůli prohlídce nemovitostí spolu se zástupci obce jakožto zájemcem o koupi těchto nemovitostí. Objekt je oplocen (prakticky od počátku, co stavba stojí), uzamčen, ostatní spoluvlastníci nemají klíč, nemohou se dostat na pozemek. Nemovitosti užívá pouze žalovaný, nikdo jiný z ostatních spoluvlastníků předmětné nemovitosti neužívá. [jméno] [příjmení] potvrdil, že ostatní spoluvlastníci (míněno vyjma matky žalovaného) nikdy nedali souhlas s tím, aby žalovaný v době, kdy nebyl spoluvlastníkem nemovitosti, v nemovitosti bydlel, sami nechtěli uzavřít se žalovaným nájemní smlouvu. Prokuristka žalobce [jméno] [příjmení] potvrdila, že za žalobce tam podnikla její kolegyně [příjmení] místní šetření. Dvůr byl však uzavřen, byl tam pes, do nemovitostí se tedy nedostala, proto žalovanému poslali předžalobní výzvu. Svědkyně [příjmení] dále připustila, že na druhém místním šetření byl pan [příjmení], nadřízení paní [příjmení].

24. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] [celé jméno znalce] (zpracovaného pro účely řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka]) soud zjistil, že úkolem znalce bylo jednak stanovit současnou (v daném místě a čase obvyklou) cenu předmětných nemovitostí a dále stanovit výši bezdůvodného obohacení (ve výši rovnající se obvyklému nájemnému) za využívání předmětných nemovitostí, a to samostatně pro jednotlivá období let [rok], [rok], [rok] a [rok] – vycházeje z ceny obvyklé uvedené v rámci odpovědi na otázku [číslo]. Znalec za účelem vypracování znaleckého posudku provedl prohlídku předmětných nemovitostí, a to dne [datum] (žalovaný byl při této prohlídce přítomen). Při této mimo jiné zjistil stav domu [adresa]. Stavba byla postavena jako [anonymizováno]. V průběhu její životnosti byla v severovýchodním koutu provedena přístavba. V době prohlídky byla stavebně upravena pro bydlení – rodinný dům, a jako takový byla znalcem posuzována. Znalec zjistil, že údržba domu je na špatné úrovni. V severovýchodní části chybí na části objektu střešní a stropní konstrukce, zůstaly jen obvodové stěny. Tato část proto není zahrnuta do ocenění, protože její hodnota je nulová. Pro stanovení obvyklé ceny nemovitostí získal znalec údaje o dosažených cenách obdobných nemovitostí v obcích [obec] a [obec] za roku [rok] až [rok]. Pro porovnání ceny obvyklé současné nemovitosti znalec vybral 22 převodů nemovitostí v letech [rok] až [rok]. Pro stanovení ceny obvyklé znalec vyloučil cenu za převody domů uvedených v tabulce na [číslo listu] znaleckého posudku pod [číslo] protože v domech jsou 2 bytové jednotky, resp. je dům dvoupodlažní. Dále vyloučil domy uvedené v této tabulce pod [číslo] protože se jednalo o převody podílů na nemovitostech; domy [číslo] – jedná se o novostavby; dům [číslo] – nesrovnatelně lepší technický stav domu; dům [číslo] jehož součástí je provozovna a dům [číslo] – nesrovnatelná velikost domu a pozemku. Průměrná cena za převody ostatních nemovitostí činí (2 000 000 + 1 850 000 + 1 695 000 + 2 115 000 + 2 850 000 + 1 400 000) / 6 = [částka], přitom nejnižší cena je [částka] a nejvyšší cena je [částka]. Na základě uvedených skutečností, s přihlédnutím ke špatnému technickému stavu a nesouladu mezi právním stavem domu a skutečností stanovil znalec cenu obvyklou za posuzovanou nemovitost ke dni [datum] na [částka]. Pro zjištění ceny obvyklé nájemného znalec zjistil, že obdobné nemovitosti se prodávají za takovou cenu, aby byla novému kupujícímu zajištěna návratnost formou nájemného za 20 až 25 roků. To znamená, že roční nájemné z domů činí 4 až 5 % z kupní ceny domu. Znalec tedy vypočetl nájemné následujícím způsobem: 1 750 000 / 25 = 70 000 Kč/rok tj. 70 000 / 12 = 5 833 Kč/měsíc. 1 750 000 / 20 = 87 500 Kč/rok tj. 87 500 / 12 = 7 292 Kč/měsíc. (5 833 + 7 292) / 2 = 6 563 Kč/měsíc. Znalec dále konstatoval, že z uvedeného přehledu o převodu nemovitostí v letech 2019 až 2023 nelze stanovit růst nebo pokles ceny posuzované nemovitosti. Lze tedy konstatovat, že nájemné v letech [rok] až [rok] je možné uvažovat ve stejné výši. Nájemné za roky [rok] až [rok] činí 6 563 * 12 * 4 = [částka]. Znalec tedy uzavřel, že současná (v daném místě a čase obvyklá) cena pozemku – [parcelní číslo] v k.ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec] činí [anonymizována tři slova] korun českých (slovy: jeden milion sedm set padesát tisíc korun). Výše bezdůvodného obohacení (ve výši rovnající se obvyklému nájemnému) za využívání tohoto pozemku včetně jeho součástí, a to celkem za roky [rok], [rok], [rok] a [rok] – vycházeje z ceny obvyklé uvedené v rámci odpovědi na otázku 1 činí [částka].

25. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že ve znaleckém posudku nebyla do ceny nájmu promítnuta inflace, když dle názoru znalce pronájem není zahrnut v koši, ze kterého se inflace počítá. Znalec připustil, že inflace samozřejmě má vliv na všechny ceny, tedy i na nájem, nicméně záleží vždy na obsahu smlouvy, zda je v ní inflační doložka uvedena a zda je zvyšování nájmu o inflaci sjednáno mezi konkrétními stranami. Co se týče vyvození, že roční nájemné činí 4- 5 % z kupní ceny nemovitosti, pak znalec vycházel z obvyklostí při pronájmu bytů, vycházel z toho, že majitelé bytů tyto byty pronajímají za nájemné, kdy by návratnost ceny těchto bytů byla tak 20 až 25 let. U rodinných domů takovéto statistiky nejsou, proto v daném případě aplikoval na tento dům nájem bytů. Znalec v tomto směru nevycházel z žádného pokynu ani předpisu pro znalce v tomto směru, jsou to veřejně dostupné informace, ze kterých znalec vycházel. Při stanovování obvyklé ceny nemovitostí vycházel znalec z realizovaných převodů za 3-4 roky, takto to dělá vždy. Nelze určit v takovýchto případech pohyb cen u nemovitostí, i když vychází ze srovnatelných nemovitostí stran jejich výměry i stavebně technického stavu, pak každý dům je jiný, specifický a nelze u každého konkrétního domu stanovit za tak krátké období růst či pokles cen této nemovitosti. Pokud by se jednalo o období delší, například 10 let, pak by nějaký růst či pokles stanoven býti mohl, u tak krátkého období, to však znalec stanovit nedokáže. I s ohledem na stavebně technický stav této konkrétní nemovitosti, který se spíše léty zhoršuje lze dle znalce také uzavřít, že právě kvůli tomuto stavu nelze v rozpětí let, kterými se měl zabývat, stanovit růst ceny této nemovitosti, když právě cena této nemovitosti kvůli svému stavebně technickému stavu má svůj neměnný strop. Ke stránce 14 znaleckého posudku znalec uvedl, že tato se do elektronické verze znaleckého posudku dostala jeho pochybením, když v tištěné verzi tato stránka není. Byl to původně soukromý přehled znalce obdobných nemovitostí, posléze se však vrátil při stanovení nájemného ke skutečnému zadání znaleckého posudku a to stanovit nájemné ze zjištěné ceny. Znalec však dodal, že i tento seznam nemovitostí koresponduje s tím, co ve znaleckém posudku uvedl a na čem byly založeny jeho závěry. Co se týče srovnávaných nemovitostí na straně 14 posudku, pak uvnitř těchto nemovitostí znalec nebyl, obhlídky prováděl pouze zvenčí a dle znalce lze uzavřít, že z vnějšku tyto nemovitosti byly lepší, než předmětná nemovitost, jejíž cenu a obvyklé nájemné měl stanovit. Předmětná nemovitost byla navíc původně využívána jako hospoda, poté byla upravena k bydlení, které však neodpovídá běžným standardům a to jak v dnešní době, tak v době minulé. Z hospodské kuchyně je kuchyně a z výčepu je obývák, dále se v nemovitosti nachází obrovský sál, který slouží jako sklad nebo dílna, tento se prakticky nedá vytopit, má velmi vysoké stropy, okna jsou také původní, velká hospodská a netěsnící. Toalety jsou v místě původních toalet hospody. Znalec znovu zopakoval a uzavřel, že cena obvyklého nájmu v dané nemovitosti není vyšší než 6 563 Kč za měsíc a to za užívání celé nemovitosti. Uvedl, že se dá říct, že i za první čtyři měsíce v roce [rok] by nájemné činilo stejnou částku.

26. Soud zamítl důkazní návrh žalobce spočívající ve vypracování revizního znaleckého posudku k určení ceny obvyklého nájemného předmětných nemovitostí v daném místě a čase. Žalobce tento důkaz navrhoval s ohledem na své výhrady ke znaleckému posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Se zřetelem na skutkové a právní posouzení věci, které bude vysvětleno níže, dospěl soud k závěru, že tento důkaz by nemohl přinést z hlediska výsledku řízení žádné právně významné skutkové zjištění, proto ho i s ohledem na hospodárnost řízení zamítl. Na důkazním návrhu spočívajícím ve výslechu žalovaného žalobce netrval, účastníci netrvali ani na důkazním návrhu spočívajícím v místním šetření, proto soud tyto důkazy neprovedl.

27. Po provedeném dokazování učil soud následující skutkový závěr. Žalobce je vlastníkem ideální [anonymizováno] nemovitostí - pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [obec], [adresa] – objekt občanské vybavenosti, vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech. Další podíl o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech je ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a podíl o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech je ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] (právní účinky vkladu ke dni [datum]), kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] (právní účinky vkladu ke dni [datum]) a kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] (právní účinky vkladu ke dni [datum]). Žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě usnesení soudu v rámci pozůstalostního řízení po své matce [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalovaný jako jediný ze spoluvlastníků užívá předmětné nemovitosti. Objekt domu ([adresa]) je oplocen (prakticky od počátku, co stavba stojí), uzamčen, ostatní spoluvlastníci nemají klíč, nemohou se dostat ani na pozemek, jehož je stavba součástí a na kterém je pes žalovaného. Žalovaný zamezuje dlouhodobě ostatním spoluvlastníkům v přístupu do nemovitostí. Již v roce [rok] žalovaný (tehdejším) spoluvlastníkům neumožnil přístup do nemovitostí ani za účasti příslušníků Policie ČR, když se ostatní spoluvlastníci dožadovali tohoto přístupu kvůli prohlídce nemovitostí spolu se zástupci obce jakožto zájemcem o koupi těchto nemovitostí. [ulice] místnost, kterou žalovaný v domě [adresa] užívá, nelze, co se vstupu týče, od ostatních místností v domě separovat, pokud by chtěl někdo užívat zbylé místnosti v domě, musel by projít přes místnost obývanou žalovaným, žalovaný má v této místnosti svoje osobní věci, proto nikomu klíče od nemovitosti (domu) neposkytl. Předmětná nemovitost (dům [adresa]) byla původně využívána jako hospoda, poté byla upravena k bydlení, které však neodpovídá běžným standardům a to jak v dnešní době, tak v době minulé. Z hospodské kuchyně je kuchyně, z výčepu je obývák, dále se v nemovitosti nachází obrovský sál, který slouží jako sklad nebo dílna, tento se prakticky nedá vytopit, má velmi vysoké stropy, okna jsou také původní, velká hospodská a netěsnící. Toalety jsou v místě původních toalet hospody. Stavebně-technický stav domu [adresa] není, údržba domu je na špatné úrovni. V severovýchodní části chybí na části objektu střešní a stropní konstrukce, zůstaly jen obvodové stěny. Současná (v daném místě a čase obvyklá) cena pozemku – [parcelní číslo] v k.ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec] činí [anonymizována tři slova] korun českých, výše obvyklého nájemného za využívání předmětných nemovitostí činí 6 563 Kč/měsíc, a to v roce [rok] i [rok].

28. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 zák. č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

29. Podle ustanovení § 1116 o.z. se vzhledem k věci jako celku považují spoluvlastníci za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.

30. Podle ustanovení § 1120 odst. 1 o.z. se plody a užitky ze společné věci dělí podle poměru podílů.

31. Podle ustanovení § 1121 o.z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

32. Podle ustanovení § 1123 o.z. může spoluvlastník se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

33. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Podle ustanovení § 2991 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

35. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Podle ustanovení § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou [anonymizováno] první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

37. Žaloba je z části důvodná.

38. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce je vlastníkem ideální [anonymizováno] předmětných nemovitostí (tedy pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [obec], [adresa] – objekt občanské vybavenosti, vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce]). Žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu ke dni [datum]), kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu ke dni [datum]) a kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu ke dni [datum]). Žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech v rámci pozůstalostního řízení po jeho matce [jméno] [příjmení] na základě usnesení soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Další podíl o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech je ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a podíl o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech je ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Mezi účastníky nebylo dále sporné, že žalovaný jako jediný ze spoluvlastníků užívá předmětné nemovitosti. Mezi účastníky však zůstávala sporná skutečnost, zda žalovaný užívá bez právního důvodu předmětné nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, kdy sám žalobce je tedy z užívání předmětných nemovitostí vyloučen, a zda lze za těchto okolností dovodit vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, a pokud ano, v jaké výši.

39. Soud se nejprve zabýval otázkou tvrzeného nadužívání předmětných nemovitostí žalovaným nad rámec jeho podílu na nich.

40. V řízení bylo prokázáno (zejména obsahem výpovědí svědků – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), že žalovaný je jediným spoluvlastníkem, který předmětné nemovitosti užívá. Bylo také prokázáno, že stavba domu [adresa] je kolem oplocena, uzamčena, ostatní spoluvlastníci nemají klíč, nemohou se dostat ani na pozemek, jehož je stavba součástí, když na tomto pozemku, který je za branou, která je součástí oplocení, je pes žalovaného. Žalovaný ostatním spoluvlastníkům dlouhodobě neumožňuje ani přístup do předmětných nemovitostí, o čemž svědčí i incident již z roku [rok], kdy (tehdejší) spoluvlastníci žádali, aby jim byl ze strany žalovaného umožněn přístup do nemovitosti za účelem prohlídky předmětných nemovitostí zájemcem o koupi předmětných nemovitostí, žalovaný jim však přístup do nemovitostí neumožnil ani za účasti příslušníků Policie ČR, které ostatní spoluvlastníci oslovili. Žalovaný sice uváděl, že předmětné nemovitosti fakticky v celém jejich rozsahu neužívá, rozsah, který sám užívá, odpovídá jeho podílu na předmětných nemovitostech a žalobci tedy nic nebrání, aby předmětné nemovitosti užíval v rozsahu svého podílu, když místa v domě je pro všechny dost. K tomuto však soud uvádí, že žalobce žalovaného písemně vyzýval (např. dopisem ze dne [datum]), aby mu nemovitost zpřístupnil, když má zájem svůj spoluvlastnické podíl užívat formou pronájmu třetím osobám. Žalovaný sice nechal žalobce, resp. [jméno] [příjmení] ([anonymizována tři slova] a [anonymizováno] [role v řízení]), aby si předmětné nemovitosti za přítomnosti žalovaného prohlédl, tyto však žalobci nezpřístupnil tak, aby je žalobce jako spoluvlastník mohl začít užívat v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Sám žalovaný při jednání soudu navíc uvedl, že klíče od nemovitosti má pouze on a jeho manželka a tyto klíče nemůže nikomu poskytnout. Důvodem je skutečnost, že hlavní místnost, kterou žalovaný v domě [adresa] užívá, nelze, co se vstupu týče, od ostatních místností v domě separovat. Pokud by tedy chtěl někdo užívat zbylé místnosti v domě, musel by projít přes místnost obývanou žalovaným. Žalovaný uvedl, že v této místnosti však má svoje osobní věci, proto nikomu klíče od nemovitosti neposkytne (k tomu viz. protokol z jednání ze dne [datum]).

41. Je setrvale judikováno (a ani tomuto právnímu závěru rekodifikace soukromého práva na platnosti neubrala), že za neoprávněného uživatele věci, nabývajícího majetkový prospěch, se pokládá i subjekt, jenž bez účinného právního důvodu dosáhl postavení výlučného detentora například tím, že měl nemovitost uzamčenu a přístupnou jen pro sebe, respektive pro svou potřebu, bez zřetele k okolnosti, nakolik intenzivně ji skutečně využíval (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Podaný výklad se přitom prosazuje také při řešení sporů mezi spoluvlastníky, neboť i zde je dovozováno, že ten ze spoluvlastníků, který má společné věci pod uzamčením a neumožňuje k nim ostatním přístup, se dopouští nadužívání předmětných statků (srov. mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

42. Bylo-li tedy v daném řízení zjištěno, že žalovaný měl ve své výhradní dispozici klíče umožňující užívání předmětných nemovitostí a že je žalobci odmítal vydat, čímž žalobce fakticky a zcela vyloučil z jejich užívání, aniž by jej k tomu opravňovala dohoda spoluvlastníků či jiný právní důvod, lze uzavřít, že žalovaný se dopustil nadužívání předmětných nemovitostí.

43. Namítal-li žalovaný, že předmětné nemovitosti byl oprávněn užívat celé na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřel se svojí matkou, jakožto tehdejším spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, pak soud k tomuto uvádí, že dle názoru soudu není tato nájemní smlouva platná. Nájemní smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. [jméno] [příjmení], matka žalovaného, nebyla v době uzavření nájemní smlouvy vlastníkem celých předmětných nemovitostí, ale příslušel jí pouze spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech o velikosti [anonymizováno]. Pokud by nájemní smlouvou měla v úmyslu pronajmout svůj spoluvlastnický podíl, pak by nájemní smlouva byla neplatná. Podle právní úpravy [účinnost] mohla každá věc (i nemovitost) patřit jedinému vlastníku nebo mohla být v podílovém spoluvlastnictví více osob (§ 136 obč. zák.). Podílové spoluvlastnictví bylo občanským zákoníkem charakterizováno jako spoluvlastnictví ideální, neboť výše spoluvlastnického podílu každého ze spoluvlastníků neodpovídala konkrétní části společné věci. Podstata podílového spoluvlastnictví spočívala v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu (srov. § 137 odst. 1 obč. zák.); výše spoluvlastnického podílu - protože šlo o právní vztah jen "ideální" - nevyjadřovala konkrétní reálnou část věci, ale míru, kterou se jednotliví spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Předmětem smlouvy o nájmu tak mohly být nemovitosti, které byly ve spoluvlastnictví více osob a nebyly reálně rozděleny, jen jako celek. Pokud by tedy předmětem smlouvy byly jen ideální podíly jednotlivých spoluvlastníků, byly tyto smlouvy neplatné (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]).

44. Pokud by nájemní smlouvou měla [jméno] [příjmení] v úmyslu pronajmout předmětné nemovitosti v celém jejich rozsahu, pak by nájemní smlouva byla opět neplatná. V daném případě žalovaný sice tvrdil, že ostatní spoluvlastníci o nájemní smlouvě (ze dne [datum]) věděli, v řízení však nebylo prokázáno, jestli se před jejím uzavřením k tomuto právnímu úkonu mohli tito menšinový spoluvlastníci vyjádřit. Z obsahu samotné nájemní smlouvy ani z jiných provedených důkazů nic takového nevyplývá. V tomto směru soud odkazuje i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], který konstatoval:„ Stanoví-li zákon, že rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti jejich podílů, pak z toho vyplývá, že nerozhoduje jen většina, aniž by menšinovému spoluvlastníku byla dána jakákoliv možnost, aby se pro zamýšlené konání mohl rovněž rozhodnout či se k němu vyjádřit. To lze dovodit i z logického výkladu tohoto ustanovení: má-li vůbec v úvahu připadat dohoda spoluvlastníků nebo rovnost hlasů nebo nedosažení většiny, musí být menšinovému spoluvlastníku hospodářský záměr ostatními spoluvlastníky předestřen, aby se tak mohl vyjádřit k tomu, zda s ním souhlasí či nikoliv (a také případně uvážit možnost zrušení a vypořádání spoluvlastnického vztahu). Pokud by menšinovému spoluvlastníku vůbec nebyla dána možnost vyjádřit se k zamýšlenému úkonu představujícímu hospodaření se společnou věcí, pak i za situace, kdy by s takovým úkonem souhlasila většina spoluvlastníků, počítaná podle velikosti podílů, nejde o rozhodnutí většiny ve smyslu § 139 odst. 2 ObčZ. V takovém případě by šlo z hlediska hospodaření spoluvlastníků se společnou věcí o neplatný právní úkon. To platí i pro rozhodování většinového spoluvlastníka o hospodaření se společnou věcí.“ 45. Nadto soud uvádí, že i kdyby byla od počátku nájemní smlouva platná, zanikla by nejpozději v [anonymizováno] [rok], kdy se žalovaný stal spoluvlastníkem předmětných nemovitostí (a to po smrti svojí matky). Důvodem, proč žalovaný nemůže předmětné nemovitosti užívat jako nájemce, je skutečnost, že právo jej užívat mu plyne již z toho, že je spoluvlastníkem: pokud tedy náleží (spolu) vlastníkovi právo nemovitosti užívat přímo ze zákona, nemůže k nim současně mít sjednán nájem, už jen proto, že nájemní smlouvu nemůže mít uzavřenou sám se sebou jako jedním z pronajímatelů. Soud nájemní smlouvu s ohledem na její obsah nemohl posoudit ani jako dohodu spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí, která by opravňovala žalovaného k užívání předmětných nemovitostí v celém jejich rozsahu, tedy nad rámec podílu žalovaného na nich.

46. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o nadužívání nemovitosti žalovaným, kdy žalovaný měl ve své výhradní dispozici klíče umožňující užívání předmětných nemovitostí, které žalobci odmítal vydat, čímž mu jako dalšímu spoluvlastníku neumožňoval využití společného majetku, aniž by žalovaného k tomu opravňovala dohoda spoluvlastníků či jiný právní důvod, lze za těchto okolností dovodit vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, nadužívajícího sdílené hodnoty nad rámec svého podílu na nich. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dovozuje, že užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků, dohody spoluvlastníků nebo rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním rozhojnila jeho majetková sféra, podle pravidel o bezdůvodném obohacení. V daném případě se žalobcem požadované bezdůvodné obohacení vzniklé v době [datum] do [datum] řídí ustanoveními občanského zákoníku, [účinnost]. Za bezdůvodné obohacení je možno považovat ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]). Žalobce za (nad) užívání předmětných nemovitostí žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, kdy žalobce byl z užívání předmětných nemovitostí fakticky vyloučen, za období od [datum] do [datum] požadoval vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši [částka]. Výše bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitostí ve výši rovnající se obvyklému nájemnému (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) byla znalcem [celé jméno znalce] stanovena na částku 6 563 Kč/měsíc, a to jak pro rok [rok], tak pro rok [rok]. Žalobci přísluší spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech ve výši [anonymizováno]. Pokud tedy žalobce žádal vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], tedy za období 6 měsíců, pak dle výše uvedených závěrů znaleckého posudku přísluší žalobci právo na zaplacení částky v celkové výši [částka] ([částka] za měsíc / 6 = 1 093, [částka] za měsíc za podíl o velikosti [anonymizováno] x 6 měsíců). Soud tedy uzavřel, že žalobce má nárok na vydání bezdůvodného obohacení za jím požadované období v celkové výši [částka], a to včetně úroku z prodlení z této částky, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu (výrok I. rozsudku). Ve zbylé části pak soud žalobu s ohledem na závěry znaleckého posudku zamítl (výrok II. rozsudku).

47. Namítal-li žalobce, že nesouhlasí se závěry znaleckého posudku stran výše bezdůvodného obohacení (obvyklé ceny nájemného), když se znalec nezabýval inflací a obvyklou cenu nájemného stanovoval z obvyklé ceny samotné nemovitosti, kdy však pro její stanovení má vycházet z předpisů, které jsou znalci známy, pak soud k tomuto uvádí, že v daném případě se jednalo o zcela specifické nemovitosti (míněno nemovitost – stavbu [adresa]), kdy srovnání s jinými nemovitostmi v daném místě (a čase) je poměrně dost obtížné. [adresa] byla původně využívána jako hospoda, poté byla upravena k bydlení, které však neodpovídá běžným standardům, a to jak v dnešní době, tak v době minulé. Z hospodské kuchyně je kuchyně, z výčepu je obývák, dále se v nemovitosti nachází obrovský sál, který slouží jako sklad nebo dílna, kdy však tento se prakticky nedá vytopit, má velmi vysoké stropy, okna jsou také původní, velká hospodská a netěsnící. Toalety jsou v místě původních toalet hospody. Stavebně technický stav budovy je velmi špatný, údržba domu je také na špatné úrovni. V severovýchodní části chybí na části objektu střešní a stropní konstrukce, zůstaly jen obvodové stěny (kdy však tato část nebyla zahrnuta do ocenění, protože její hodnota je nulová). I s ohledem na stavebně technický stav této konkrétní nemovitosti, který se spíše léty zhoršuje, znalec uzavřel, že nelze v rozpětí let, kterými se měl zabývat ([rok] až [rok]), stanovit růst ceny této nemovitosti, když právě cena této nemovitosti kvůli svému stavebně technickému stavu má svůj neměnný strop. Znalec v tomto směru dále potvrdil, že právě s ohledem na specifičnost dané nemovitosti a její (velmi) špatný stav cena obvyklého nájmu nemůže být vyšší (v období od roku [rok] do [anonymizováno] [rok] – k tomu viz. výpověď znalce) než [částka] za měsíc, a to za užívání celé nemovitosti. Lze tedy uzavřít, že ani inflace, ani jiný postup znalce při výpočtu obvyklého nájemného v daném místě a čase za užívání předmětných nemovitostí, by s ohledem na jejich stavebně technický stav neměl vliv na závěry znalce o výši ceny obvyklého nájemného a tedy o výši bezdůvodného obohacení. Soud se v tomto směru se závěry znalce zcela ztotožnil, znalec dle názoru soudu dostatečným způsobem vysvětlil, z jakého důvodu na svých závěrech stran (maximální) výše ceny obvyklého nájemného trvá, dle názoru soudu se s námitkami ze strany žalobce plně vypořádal. Z tohoto důvodu soud považoval za nadbytečné zadávat revizní znalecký posudek, jak navrhoval žalobce.

48. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl žalobce ve věci úspěšný ve výši 36,46 % - rozsudkem přiznaná částka [částka] a zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Naopak žalobce byl ve věci neúspěšný ve výši 63,54 % - rozsudkem zamítnutá částka [částka], zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Jelikož byl žalovaný úspěšný ve výši 63,54 %, náležela by mu náhrada nákladů řízení ve výši 27,08 % (63,54 % - 36,46 %) Žalovaný však výslovně žádné náklady řízení nepožadoval. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

49. Žalobce v daném případě namítal, že ačkoliv by mu nakonec soudem byla přiznána nižší částka, než jaká byla v žalobě požadována, měla by mu být soudem přiznána plná náhrada nákladů řízení, když výše bezdůvodného obohacení byla soudem stanovena na základě znaleckého posudku a nemohla tak být žalobci dopředu známa. K tomuto soud uvádí, že si je vědom znění ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. Soudu je známo, že závisela-li výše přiznaného plnění na závěrech znaleckého posudku, přičemž žalobce měl v důsledku tohoto ve věci jen částečný úspěch, musí se soud při rozhodování o nákladech řízení zabývat použitím § 142 odst. 3 o.s.ř. V tomto směru je však také třeba zmínit, že přiznání plné náhrady nákladů řízení účastníkovi, který měl ve věci úspěch pouze částečný, v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. je i v případech, kdy rozhodnutí o výši plnění závisí na znaleckém posudku, postupem toliko možným, nikoliv obligatorním. Soudu je totiž dána diskrece, zda k aplikaci tohoto ustanovení přistoupí. I za splnění podmínek stanovených v hypotéze normy obsažené v § 142 odst. 3 o. s. ř. tedy může být o náhradě nákladů řízení rozhodnuto dle zásady úspěchu ve věci coby základního principu rozhodování o nákladech civilního sporného procesu, shledá-li pro to soud přesvědčivé a srozumitelné důvody (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]). Je pravdou, že v daném případě závisela výše soudem přiznaného plnění na závěrech znaleckého posudku. Soud však v tomto směru nemohl nezohlednit, že žalobce v žalobě požadoval téměř trojnásobek částky (bezdůvodného obohacení rovnajícího se ceně obvyklého nájemného předmětných nemovitostí) než jaká byla stanovena znaleckým posudkem. Žalobce sice tvrdil, že výše bezdůvodného obohacení a tedy cena obvyklého nájemného předmětných nemovitostí mu nemohla být v době žaloby známa, k tomuto však soud uvádí, že žalobce se pohybuje v oblasti realit, soudu je známo, že na svých webových stránkách se žalobce prezentuje jako spolehlivý partner pro prodej a výkup nemovitostí a spoluvlastnických podílů. Žalobce se tedy dobře orientuje v cenách nemovitostí (a tedy i v cenách pronájmů), lze uzavřít, že v této oblasti je profesionálem. Žalobci byl navíc znám velmi špatný stav předmětných nemovitostí, čemuž jistě odpovídala i kupní cena, za kterou svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech nabyl, kdy tato byla ještě nižší, než jakou stanovil znalec v rámci svého posudku (k tomu viz. znalecký posudek a žalobcem předložené kupní smlouvy). V řízení bylo navíc prokázáno, že zástupce žalobce (pan [příjmení]) předmětné nemovitosti prohlédl, za přítomnosti žalovaného detailně prohlédl i vnitřek domu [adresa]. Dle názoru soudu tedy žalobci muselo být v době podání žaloby známo, že požadovaná částka bezdůvodného obohacení ve výši 3 000 Kč/měsíc za podíl o velikosti [anonymizováno], tedy de-facto částka [částka] měsíčně jednoznačně neodpovídá ceně obvyklého nájemného za předmětné nemovitosti, jenž jsou navíc ve stavu, jaký byl znalcem v posudku popsán. Už jen na okraj soud dodává, že ani závěry znaleckého posudku (poté co byl tento posudek žalobci zaslán) nepřiměly žalobce ponížit svůj nárok uplatněný žalobou. Z těchto důvodů soud nepřistoupil při rozhodování o náhradě nákladů řízení účastníků k aplikaci ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., ale o nákladech řízení rozhodl dle zásady úspěchu ve věci, konkrétně dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř.

50. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce byl v dané věci neúspěšný v rozsahu 36,46 % tohoto řízení, žalovaný pak v rozsahu 63,54 %. U žalobce ani žalovaného předpoklady pro osvobození od soudních poplatků dány nejsou. V daném případě náklady řízení státu budou tvořeny odměnou znalce (o které však v době vyhlášení rozsudku nebylo ještě soudem rozhodnuto, a tedy nebyla znalci ani částečně vyplacena). Proto soud uložil žalobci i žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě náhradu nákladů řízení ve výši, která bude vyčíslena v samostatném usnesení poté, co bude vyúčtovaná celková odměna znalce soudem přiznána a státem uhrazena.