15 C 214/2023

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO , sídlem adresa , obec , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , obec proti žalovaný: ; jméno příjmení , datum narození , bytem adresa , obec – část obce - o zaplacení 13 972,49 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 206,51 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 924,27 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 314,79 Kč, 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 13 206,51 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 765,98 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 13 972,49 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen " Smlouva), jejíž přílohu [číslo] tvořil předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru. Na základě Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který převzal v místě svého bydliště a stvrdil to vlastnoručním podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli uhradit spolu s jistinou úvěru také příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku 37 184 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na den [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jako jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaný potvrdil připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný uhradil částku ve výši 13 368,01 Kč, která odpovídá 5 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu [číslo] smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 6 793,49 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 6 574,52 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 23 815,99 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 13 206,51 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 10 609,48 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne [datum] je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako„ smlouva o postoupení pohledávek“). Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni [datum], tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 32 926,61 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 13 206,51 Kč, - nesplaceného smluvního úroku 836,52 Kč, - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 276,80 Kč, - nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 190,39 Kč, - nesplaceného inkasního poplatku 2 305,77 Kč, - postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč, - postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, - postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 894,02 Kč po celkové splatnosti závazku, - postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 734,13 Kč, - postoupené smluvní pokuty ve výši 3 982,47 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobce učinil rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalovaná pohledávka se tedy skládá z těchto položek: - nesplacené jistiny ve výši 13 206,51 Kč, - nesplaceného smluvního úroku 836,52 Kč, - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 276,80 Kč, - nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 190,39 Kč, - nesplaceného inkasního poplatku 2 305,77 Kč, - postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 314,79 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 13 206,51 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 314,79 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 13 206,51 Kč, - smluvní pokuta ve výši 765,98 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 10 924,27 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 836,52 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 276,80 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 190,39 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 305,77 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 314,79 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši 13 206,51 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 13 206,51 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od [datum] do [datum]. Žalobce tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 765,98 Kč. Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobce tak učinil z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne [datum] žalobce předkládá i s dokladem o odeslání.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nesporoval.

3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána rámcovou smlouvou o postupování pohledávek a jejím dodatkem, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a podacím archem. Smlouva o úvěru, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše úroků a dalších sjednaných poplatků a smluvních pokut pro případ prodlení žalovaného. Potvrzení o provedení transakce potvrzuje poskytnutí úvěru žalovanému. O zaplacení byl žalovaný upomínán, jak prokazuje výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, výzva před podáním žaloby a podací arch. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. Žalovaný zůstal nečinný. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřil, netvrdil žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalovaného, byly doručovány na adresu jeho trvalého bydliště a vyvěšeny na úřední desce soudu.

5. Poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalované vyplývá z žádosti o úvěr. Žalovanému byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly mu vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky, jak vyplývá z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru.

6. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „zákon o s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

16. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení, stanovené a účtované poplatky a smluvní pokutu.

17. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

18. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

20. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se zásadně pouze konkrétními údaji o osobě žalované, čísle úvěrové smlouvy, výši poskytnutého úvěru a sjednaného úroku, poplatků a smluvní pokuty, datu splatnosti úvěru, výše dlužné pohledávky a data postoupení pohledávky. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.