15 C 239/2017

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl dne datum samosoudcem Mgr. Janem Bergmannem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované stát. instituce země , IČO , se sídlem adresa státního zastupitelství , zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem adresa , o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná [osobní údaje žalované] Ministerstvo spravedlnosti České republiky, je povinna zaplatit žalobci [celé jméno žalobce], narozenému [datum], částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], domáhá zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

III. Žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], je povinen nahradit žalované [země], [stát. instituce] [země], náklady řízení v částce [částka], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. IV. [osobní údaje žalované] Okresní soud v Náchodě, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce [celé jméno žalobce] se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne 12. 9. 2017 domáhal po žalované České republice, Ministerstvu spravedlnosti České republiky, zaplacení částky [částka], spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedl, že jeho nárok vznikl z titulu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“). Žalovaná částka sestává z částky [částka] představující náhradu za poskytnutou právní pomoc v trestním řízení, tedy náhradu nákladů účelně vynaložených na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, z částky ve výši [částka] představující bolestné žalobce, z částky ve výši [částka] představující ztížení společenského uplatnění žalobce a z částky [částka] vynaložené na vyhotovení znaleckého posudku Prof. MUDr. [jméno] [příjmení], DrSc., a taktéž z částky [částka] představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Územního odboru [obec], ze dne 26. 5. 2014, [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ trestní zákoník“). Stížnost žalobce proti tomuto usnesení byla zamítnuta a na žalobce byla následně podána obžaloba. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. [spisová značka], byl žalobce obžaloby zproštěn podle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ trestní řád“). Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. [spisová značka], bylo odvolání státního zástupce proti rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 trestního řádu zamítnuto. Orgány činnými v trestním řízení bylo tedy nezákonným způsobem vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce jako obviněného, když následně byl pravomocně obžaloby zproštěn. Trestní stíhání žalobce souviselo s jeho činností starosty obce Kramolna, jako osoby veřejně známé v obci. O probíhajícím trestním řízení věděli přátelé žalobce, jeho sousedé, občané [obec] a po vydání [příjmení] deníku ze dne [datum] i celý náchodský region. Trvající trestní stíhání osoby žalobce mělo taktéž negativní vliv na jeho zdraví, když v souvislosti se stresem a nervovým vypětím mu byl zjištěn vysoký krevní tlak a středně těžká depresivní porucha. Současně trestní stíhání výrazně ovlivnilo i jeho rodinný život a soukromí, když stíháním trpěla výrazně psychicky dnes již zemřelá manželka žalobce i jeho synové. Z výše uvedených důvodů uplatnil žalobce dopisem ze dne [datum] u Ministerstva spravedlnosti České republiky nárok na náhradu újmy v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb., avšak o nároku na náhradu škody způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí nebylo do dne podání žaloby rozhodnuto, přičemž zároveň uplynula lhůta šesti měsíců k uspokojení nároku na náhradu škody.

2. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta a byla jí přiznána náhrada nákladů řízení. Uznala, že usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Územního odboru [obec], ze dne 26. 5. 2014, [číslo jednací], je třeba označit za nezákonné rozhodnutí. Za jeho vydání se Ministerstvo spravedlnosti České republiky v dopise ze dne [datum] žalobci omluvilo, avšak samotné konstatování porušení práva včetně omluvy považuje žalovaná za dostačující formu poskytnutého zadostiučinění. Žalovaná vyplatila žalobci částku [částka] včetně daně z přidané hodnoty, a to jako náhradu za poskytnutou právní pomoc v trestním řízení, tedy náhradu nákladů účelně vynaložených na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí. Dle názoru žalované nebyla prokázána příčinná součinnost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou újmou na zdraví. Z obsahu znaleckých posudků není objektivně zjistitelné, jaký byl zdravotní stav žalobce v době před zahájením trestního stíhání. Žalovaná upozornila, že částka [částka] představující náklady na vyhotovení znaleckého posudku je újmou majetkovou a nikoli újmou nemajetkovou, přičemž mezi náklady na vyhotovení znaleckého posudku a odpovědnostním titulem neexistuje bezprostřední vztah příčiny a následku.

3. Žalobce vzal při jednání konaném dne 23. 10. 2017 svoji žalobu zpět v rozsahu uplatněných nákladů zastoupení v rámci trestního řízení ve výši [částka]. V uvedeném rozsahu bylo dne 23. 10. 2017 řízení zastaveno.

4. Žalobce svou žalobu doplnil svým podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl, že z výsledků komunálních voleb v obci [obec] v letech 2010 a 2014 je patrné, že v důsledku trestního stíhání žalobce došlo ke znatelnému poklesu odevzdaných preferenčních hlasů ve prospěch žalobce.

5. Žalovaná ve svém závěrečném návrhu uvedla, že žalobce trpěl [anonymizována tři slova], které často vede ke vzniku psychických onemocnění. V roce 2013 také [anonymizována dvě slova] jeho manželka, která bohužel v lednu [rok] zemřela. Usnesení o zahájení trestního stíhání však bylo vydáno až 26. 5. 2014. Žalobce nebyl v průběhu trestního stíhání ani v pracovní neschopnosti. První jeho návštěva [anonymizována dvě slova] proběhla až 5. 1. 2017. Není zde dána příčinná souvislost mezi trestním stíháním žalobce a jemu diagnostikovanou [anonymizováno]. Žalobce v řízení rovněž neprokázal, že se trestní stíhání významně dotklo jeho dobré pověsti a ovlivnilo jeho rodinný život. Nebylo prokázáno, že by primární příčinou diagnostikované [anonymizováno] žalobce bylo vedené trestní řízení.

6. Projednávaná věc byla Okresním soudem v Náchodě rozhodnuta rozsudkem ze dne 30. 10. 2019, č. j. [číslo jednací], přičemž výrokem I. byla stanovena povinnost žalované zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od 14. 9. 2017 do zaplacení, a to vše do patnácti dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. byla zamítnuta žaloba v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od 13. 3. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od 13. 3. 2017 do 13. 9. 2017. Výroky III. a IV. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

7. K odvolání žalobce i žalované byla věc posuzována Krajským soudem v Hradci Králové, který svým rozsudkem ze dne 9. 9. 2020, č. j. [číslo jednací], rozhodl tak, že rozsudek okresního soudu potvrdil v části výroku pod bodem I., pokud jím byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím, a v části výroku pod bodem II., pokud jím byla zamítnuta žaloba co do částky [částka] s příslušenstvím a co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] od 13. 3. 2017 do 13. 9. 2017, dále rozsudek okresního soudu v části výroku pod bodem I., pokud jím žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím, změnil tak, že žaloba s požadavkem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 14. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá. Ve zbývajících částech výroků pod body I. a II. a ve výrocích pod body III. a IV. rozsudek okresního soudu zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

8. Okresní soud se v projednávané věci podle pokynů odvolacího soudu zabýval otázkou výše škody na zdraví, neboť vzhledem k různým přístupům ocenění bolestného a vzhledem k diametrální odlišnosti znalci doposud stanovených výší náhrad za ztížení společenského uplatnění nadále zůstala neobjasněná odborná otázka ohledně možnosti určení bolestného z důvodu středně těžké depresivní fáze a odborná otázka ohledně výše náhrad. Okresní soud přitom učinil následující skutková zjištění.

9. Ze spisu Okresního soudu v Náchodě vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Územního odboru [obec], ze dne 26. 5. 2014, [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 6. 2016, č. j. [číslo jednací], byl žalobce podle § 226 písm. b) trestního řádu obžaloby zproštěn. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 10. 2016, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci téhož dne, bylo odvolání státního žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 trestního řádu zamítnuto.

10. Z dopisu žalobce ze dne 7. 3. 2017 adresovaného Ministerstvu spravedlnosti České republiky a z poštovní dodejky soud zjistil, že žalobce dopisem uplatnil nárok na náhradu újmy v celkové výši [částka] spočívající v náhradě nákladů obhajoby, náhradě újmy na zdraví, vyvažující vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění, náhradě za vyhotovení znaleckého posudku a přiměřeném zadostiučinění imateriální újmy v částkách uvedených v žalobě. Dopis byl doručen dne 13. 3. 2017, nárok žalobce byl tedy uplatněn k tomuto dni, což dokládá taktéž dopis Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 16. 3. 2017.

11. Ze znaleckého posudku Prof. MUDr. [jméno] [příjmení], DrSc., zapsaného pod pořadovým číslem 2016 [číslo], soud zjistil, že bolestné žalobce bylo stanoveno na částku ve výši [částka] a ztížení společenského uplatnění žalobce bylo stanoveno na částku ve výši [částka].

12. Z ústavního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, vyhotoveného Fakultní nemocnicí [obec], zpracovaného podle metodiky Nejvyššího soudu, a z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že újma na zdraví žalobce, tj. [anonymizována čtyři slova], byla způsobena jednáním žalované a taktéž [anonymizována dvě slova] [role v řízení] žalobce a jejím [anonymizována dvě slova] v roce [rok], a proto byl nárok žalobce vůči žalované ponížen na polovinu. [příjmení] ohodnocení bolestného ve vztahu k této duševní poruše však přípustné není. Újma za ztížení společenského uplatnění byla vypočtena částkou [částka], resp. její polovinou ve výši [částka], když jednání žalované vůči žalobci bylo pouze jedním ze dvou významných faktorů, které způsobily uvedenou duševní poruchu. Z ústavního znaleckého posudku soud dále zjistil, že žalobce v rámci vyšetření uvedl, že mu trestní stíhání velmi ublížilo, bylo to pro něho velmi stresující a ponižující. Trestní stíhání trvalo téměř tři roky, proběhlo devět soudních jednání. Na [obec] žalobce bydlí a starostu obce dělal od roku [rok] do roku [rok], byl to jeho koníček. Od roku [rok] byl v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a od dubna 2015 je ve starobním důchodu. Duševní potíže začaly v roce 2013, řešil to s praktickým lékařem, který mu následně doporučil návštěvu [anonymizováno], kterou uskutečnil v lednu 2017. Žalovaný brečel, vše mu připadalo nesmyslné a byl apatický, špatně spal a vyhýbal se lidem, později se vzdal funkce [anonymizováno]. Se skončením trestního stíhání přišla úleva, jeho potíže se snížily, avšak i nadále má nějaké psychické následky a cítí, že mu bylo ukřivděno. [příjmení] žalobce trvaly od roku 2013, byly trvalého charakteru a zapadly do obrazu toho, co žalobce uváděl při vyšetření a co vyplývalo ze zpráv lékařů. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], zástupce znaleckého ústavu, soud zjistil, že duševní porucha žalobce vznikla v roce 2013, psychické obtíže byly patrny až v souvislosti s vyšetřováním policie, což je dovozeno ze zprávy praktického lékaře, podle které do roku 2013 žalobce žádné psychické problémy neměl. Soud dále zjistil, že diabetes není považován za další příčinu žalobcova onemocnění, neboť žalobce [anonymizováno] trpí více než 15 let a nikdy neuváděl, že by s ní měl spojeny obtíže typu depresivních stavů. Jako příčina středně těžké depresivní fáze nebyl zaznamenán ani vliv snížené funkce štítné žlázy. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] sice může mít významný vliv na psychiku člověka, avšak k závěru, že toto onemocnění u žalobce nemělo vliv na vznik psychického onemocnění, dospěl ústav vylučovací metodou. Žalobce byl v minulosti na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], avšak v době vyšetření nebylo onemocnění nijak dekompenzováno, z dokumentace praktického lékaře ani z dokumentace diabetoložky nevyplynulo, že by funkce [anonymizována dvě slova] byla u žalobce narušena. Deprese nevzniká ze dne na den, ale člověk se do ní propadá v průběhu týdnů. Dle zjištění znaleckého ústavu u žalobce byly obtíže od roku 2013, byly trvalé, přičemž praktický lékař žalobci naordinoval [anonymizováno]. Když byl žalobce odeslán k psychiatričce MUDr. [příjmení], již antidepresiva ([anonymizováno]) užíval, tedy mu je musel předepsat praktický lékař.

13. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce byl v době před trestním stíháním veselý a společenský člověk, který se zajímal o problémy lidí. Když začalo trestní stíhání, byl žalobce upřímně nešťastný. Sám uváděl, že kdyby mohl, chodil by kanály. V průběhu vyšetřování předával své kompetence [anonymizováno] a začal být nemluvný a tichý. Situace se zlepšila po ukončení trestního stíhání.

14. Z výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných [datum] až [datum] soud zjistil, že v těchto volbách žalobce získal v obci [obec] 19,05 % hlasů.

15. Z výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných [datum] až [datum] soud zjistil, že žalobce získal v obci [obec] 16,75 % hlasů.

16. Ze zprávy obvodního praktického lékaře žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že u něho byl žalobce registrován od [datum]. Do ledna 2013 netrpěl žalobce žádnou psychickou poruchou.

17. Z první a další strany kopie [příjmení] deníku ze dne [datum] bylo zjištěno, že na první straně tohoto periodika bylo největším nadpisem uvedeno„ [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova]“ a menším podnadpisem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova]“. Článek vypovídal o tom, že před blížícími se komunálními volbami má žalobce problém, neboť na policii dorazil anonym. Následkem toho se o jeho způsob hospodaření začala zajímat„ hospodářská kriminálka“, která po čtyřech měsících vyšetřování dospěla k závěru, že se žalobce dopustil přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku.

18. Z revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce], [číslo] z výslechu znalkyně [celé jméno znalce], soud zjistil, že bolestné žalobce bylo stanoveno na částku [částka] a ztížení společenského uplatnění žalobce bylo stanoveno na částku [částka]. Bolestné je představováno 200 body, když hodnota jednoho bodu je představována částkou [částka], přičemž byla analogicky použita položka s označení [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova]. Z revizního znaleckého posudku bylo dále zjištěno, že žalobci byl v letech 2014 až 2016 opakovaně předepisován [anonymizováno]. Od počátku roku 2017 došlo k nasazení antidepresiv ([anonymizováno]). Pro správný výpočet je nezbytné zabývat se sledem událostí v čase, přičemž objektivně dohledatelné psychické obtíže žalobce jsou zaznamenány v dokumentaci praktického lékaře MUDr. [příjmení]. Dne [datum] byl předepsán lék [anonymizováno], a proto je výpočet bolestného nutno provést dle Metodiky Nejvyššího soudu s výší jednoho bodu pro rok 2014. V písemných záznamech psychiatra ze dne [datum] je uvedena kompenzace středně těžké depresivní poruchy, přičemž toto datum je považováno za konkrétní datum ustálení zdravotního stavu. Ve znaleckém posudku je zmiňováno možné užití modifikačních koeficientů, a to konkrétně snížení náhrady o 10 % vzhledem k věku žalobce a zvýšení náhrady až o 30 % z důvodu zvýšeného zapojení žalobce do společenských aktivit. Z revizního znaleckého posudku soud dále zjistil, že posudek Prof. MUDr. [jméno] [příjmení], DrSc., byl proveden v souladu s metodikou Nejvyššího soudu za analogického použití položky [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova]. Znalec taktéž určil hodnotu jednoho bodu v částce [částka], neboť bolest vznikla v roce 2014. Při stanovení výše ztížení společenského uplatnění znalec vycházel pouze z jedné lékařské zprávy, a to po 41 dnech od prvního stanovení diagnózy, přičemž je krajně nepravděpodobné, že by do té doby došlo k ustálení zdravotního stavu. Znalec taktéž užil kvalifikátor 3, který je platný pro těžké obtíže, ačkoli u žalobce nebyla diagnostikována těžká depresivní porucha, nýbrž středně těžká depresivní porucha. Z revizního znaleckého posudku soud taktéž zjistil, že postup MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., v souvislosti s neodškodněním bolestného nebyl správný, neboť zde existuje analogická položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušenému poškození. Bez zjistitelných důvodů ve výpočtu ztížení společenského uplatnění stanovil pouze 6 – 7 % obtíže diagnostikovaného onemocnění. Znalkyně neprovedla psychiatrické vyšetření, k němuž není kvalifikovaná, prováděla pouze aktuální testování žalobce za pomocí testů doporučených metodikou Nejvyššího soudu.

19. Z odborného vyjádření vypracovaného doc. MUDr. [celé jméno znalce], CSc., MBA., a z ústně podaného znaleckého posudku doc. MUDr. [celé jméno znalce], CSc., MBA., soud zjistil, že položka metodiky Nejvyššího soudu [anonymizováno] je určena ke zohlednění traumatického škodu, tedy patologického stavu. Nejde o patologický stav, který by se blížil dlouhodobě (chronické) psychické poruše charakteru středně těžké depresivní fáze. Bolestné může být stanoveno u nemocí z povolání či při úrazu, a proto žalobci bolestné nenáleží. Ohledně ztížení společenského uplatnění MUDr. [celé jméno znalce], CSc., MBA., uvedl, že metodika Nejvyššího soudu je nedokonalá a není dle ní možné určit správnou výši odškodnění. Nejde o metodiku, která by mohla přinášet racionální představy o správné výši finančního odškodnění za ztížení společenského uplatnění, přičemž metodiku Nejvyššího soudu přirovnává k „ překladu lyrických veršů z mongolštiny“. Výtky znalce k reviznímu znaleckému posudku [celé jméno znalce], spočívají především ve skutečnosti, že [celé jméno znalce], nemá psychiatrickou kvalifikaci, ve znaleckém posudku nebyly objektivně doloženy životní omezení pacienta a jsou založeny pouze na tvrzení žalobce, při stanovení poklesu jednotlivých životních aktivit nebyla řešena otázka, do jaké míry je snížena životní aktivita pro zdravotní následky trestního stíhání, a také byly nesprávně určeny procentních poklesy jednotlivých životních aktivit. Dle znalce je vhodnější postupovat podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, kterou taktéž užil při výpočtu náhrady za ztížení společenského uplatnění. Dle výpočtu znalce je náhrada za ztížení společenského uplatnění stanovena částkou [částka].

20. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná nová skutková zjištění, která by byla významná pro rozhodnutí o žalobě.

21. Po provedeném dokazování nemá soud důvod pochybovat o správnosti znaleckého posudku [celé jméno znalce], který je ve svých závěrech dostatečně přesvědčivý a obsahuje veškeré náležitosti. Znalecký posudek je zpracován velice podrobně a pečlivě, jeho obsah dává soudu přesvědčivý základ pro rozhodnutí o nároku žalobce. Znalkyně podrobně uvedla, jaké údaje ke svému znaleckému posudku využila, uvedla i rozhodující parametry pro stanovení hodnoty bolestného a ztížení společenského uplatnění. Soud se přiklonil k závěrům znalkyně taktéž z důvodu, že závěry znaleckého posudku jsou založeny na platných právních normách a na pečlivě odůvodněných zjištěních, které nikterak neodporují zjištěním učiněných soudem K závěrům doc. MUDr. [celé jméno znalce], CSc., MBA., se soud nemohl přiklonit, neboť jeho znalecké závěry jsou postaveny na zpochybňování metodiky Nejvyššího soudu a jsou spíše obecnou kritikou metodiky Nejvyššího soudu, nežli posouzením předmětné problematiky. Výpočty jsou činěny podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, která však není přiléhavým předpisem pro problematiku předmětného sporu. I přesto, že znalec považuje užití zmíněného nařízení vlády za správnější a výpočty podle uvedeného nařízení vlády za přesnější, nemůže soud věc podřídit ustanovením tohoto nařízení vlády, neboť nárok žalobce není dán z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Obecné spekulace doc. MUDr. [celé jméno znalce], CSc., MBA., o kvalitě metodiky Nejvyššího soudu nemohou zapříčinit upření práva žalobce na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Postoj znalce doc. MUDr. [celé jméno znalce], CSc., MBA., zastávaný v odborném vyjádření a v ústně podaném znaleckém posudku tedy nemohl podstatným způsobem zpochybnit závěry revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce], a v porovnání s nímž nemohl obstát. Soud názor doc. MUDr. [celé jméno znalce], CSc., MBA., na kvalitu metodiky Nejvyššího soudu znalci nikterak neupírá, avšak nemůže připustit, aby názor znalce zapříčinil ohodnocení nároků žalobce v rozporu se zákonem, resp. ustálenou rozhodovací činností soudů. Pro úplnost soud dodává, že postoj znalce doc. MUDr. [celé jméno znalce], CSc., MBA., týkající se bodového ohodnocení bolestného zapříčiňuje nemožnost jakkoli se bolestného v souvislosti se způsobenou újmou charakteru depresivní fáze domáhat, neboť podle jeho názoru pro výpočet bolestného neexistuje žádná analogická položka. Podle názoru [celé jméno znalce], ale i Prof. MUDr. [jméno] [příjmení], DrSc., je namístě použít položku s označením [anonymizováno] – traumatický šok, neboť v praxi se položka traumatického šoku pro psychická traumata používá a je odpovídající, nic tedy výpočtu bolestného dle analogické položky nebrání. Vezme-li soud v potaz výše uvedené hodnocení znaleckých posudků, není zde pochyb o pravdivosti a správnosti tvrzení [celé jméno znalce], tedy že je namístě odčinit bolestné za onemocnění žalobce (středně těžkou depresivní fázi) analogickým použitím položky svou povahou nejbližší, což metodika Nejvyššího soudu ve své preambuli výslovně připouští. Nadto je vždy nezbytné odčinit nemateriální újmu na zdraví tak, aby odčinění bylo přiměřené, vyvažující plně vytrpěné bolesti, přičemž bolest nemusí být představována pouze bolestí fyzickou, může být představována taktéž bolestí psychickou. Bolestné je třeba obecně určit za vše, co poškozený vytrpěl, tedy za každé, i psychické, zranění, a to za současného zohlednění všech zvláštních okolností konkrétního případu, a dle celkového působení úrazu. Lze tak přiznat žalobci náhradu i za psychické onemocnění, neboť onemocnění žalobce v daném konkrétním případě vyvolává zdravotní újmu srovnatelnou se zraněním.

22. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění učinil soud následující skutkový závěr. Dne [datum] bylo vydáno nezákonné usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Územního odboru [obec], SKPV, Oddělení hospodářské kriminality, [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 trestního zákoníku. Stížnost žalobce proti tomuto usnesení byla zamítnuta a na žalobce byla podána obžaloba. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 6. 2016, č. j. [číslo jednací], byl žalobce obžaloby zproštěn, přičemž usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 10. 2016, č. j. [číslo jednací], bylo odvolání státního zástupce proti rozsudku soudu prvního stupně zamítnuto. Trestní stíhání žalobce souviselo s jeho činností starosty obce Kramolna a trestní stíhání mělo negativní vliv na jeho zdraví, když i v souvislosti s trestním stíháním propukla u žalobce středně těžká depresivní fáze. Újma na zdraví žalobce (středně těžká depresivní fáze) byla způsobena jednáním žalované a taktéž onkologickým onemocněním manželky žalobce a jejím předčasným úmrtím v roce 2014, kdy každá z uvedených příčin se na vzniku onemocnění podílela mírou 50 %. Žalobce považoval trestní stíhání za stresující a ponižující, byl apatický, špatně spal, vyhýbal se lidem, dodnes cítí, že mu bylo ukřivděno. [anonymizováno] potíže žalobce začaly v roce 2013, tedy v průběhu trestního řízení, konkrétně ve fázi prověřování. Nejprve byly řešeny na úrovni praktického lékaře a v lednu 2017 navštívil žalobce psychiatra. Psychické obtíže žalobce nebyly zapříčiněny diabetem ani sníženou funkcí [anonymizována dvě slova].

23. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. stanovuje, že stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. V souladu s § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. V návaznosti na ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim škoda vznikla. Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. věty první uplatnit pouze tehdy, není-li dále stanoveno jinak, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. V souladu s § 26 zákona č. 82/1998 Sb., pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

24. S ohledem na dobu, kdy bylo trestní stíhání žalobce zahájeno, tj. dne [datum], posuzoval soud věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). Ustanovení § 2910 věty první o. z. stanovuje, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. V návaznosti na § 2956 o. z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené [anonymizována dvě slova]. Při ublížení na zdraví odčiní škůdce Podle § 2958 o. z. újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. V souladu s § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

25. Ustanovení § 1970 o. z. stanovuje, že věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

26. V kontextu výše uvedeného nemá soud pochybnost o existenci nároku žalobce na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., neboť byly naplněny veškeré předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., konkrétně za způsobení újmy na zdraví žalobce. Podmínky byly splněny jak z hlediska zákona č. 82/1998 Sb., když pro založení odpovědnosti státu za újmu způsobenou výkonem státní moci je zapotřebí kumulativní splnění tří podmínek, a to existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik újmy (majetkové či nemajetkové) a existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem na straně jedné a újmou na straně druhé. Zároveň byly naplněny i obecné předpoklady odpovědnosti za újmu na zdraví žalobce, tedy porušení právní povinnosti (jednání, které je v rozporu s právním řádem, tedy vydání nezákonného rozhodnutí), dále vznik újmy, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody (újmy) a presumované (předpokládané) zavinění, kdy podle zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci na objektivním principu bez možnosti liberace, a to za podmínek stanovených tímto zákonem.

27. V řízení bylo zcela prokázáno, že došlo k poškození zdraví žalobce, a že toto poškození zdraví je v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím. O existenci nezákonného rozhodnutí nebylo mezi účastníky sporu. Bylo spolehlivě prokázáno, že žalobce trpí středně těžkou depresivní fází v důsledku nezákonného rozhodnutí žalobkyně, avšak zároveň je zde druhá příčina onemocnění žalobce, kterou je onemocnění jeho manželky a její předčasné úmrtí v roce 2014. Podíl každé z příčin je dán rozsahem 50 %, přičemž o určení míry podílu každé z příčin na onemocnění žalobce ústavním znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno], nemá soud žádné pochybnosti. Příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem újmy na zdraví nelze vyloučit jen z toho důvodu, že nezákonné rozhodnutí dovršilo stávající nepříznivý zdravotní stav žalobce zapříčiněný již prověřováním orgánů činných v trestním řízení. Mezi jednotlivými znalci nebylo žádného rozporu ohledně existence příčiny, způsobené újmy v podobě středně těžká depresivní fáze a příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím jakožto příčinou a uvedeným následkem. V řízení byly rovněž přesvědčivě vyvráceny námitky žalované, že zde existují další příčiny, které se podílely na vzniku [anonymizována dvě slova] není další příčinou žalobcova onemocnění, neboť žalobce cukrovkou trpí více než 15 let a nikdy neuváděl, že by s ní měl spojeny obtíže typu depresivních stavů. Příčinou žalobcova onemocnění není ani vliv snížené funkce štítné žlázy, k čemuž dospěl vylučovací metodou znalecký ústav. K námitce žalované týkající se časové souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem újmy soud dodává, že hledisko časové souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem újmy není samo o sobě rozhodující. Rozhodná je věcná souvislost příčiny a následku, zatímco časová souvislost pouze napomáhá při posuzování věcné souvislosti. Žalobce splnil i podmínku uvedenou v § 14 odst. 1 a § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., když dne [datum] svou žádostí uplatnil nárok na náhradu škody (újmy) v celkové výši [částka] u Ministerstva spravedlnosti. Nebyl naplněn ani jeden z předpokladů uvedených v ustanovení § 12 zákona č. 82/1998 Sb., které upravují vyloučení odpovědnosti žalované. Především nebyl splněn předpoklad, že by si žalobce zahájení trestního stíhání zavinil sám.

28. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že je dána odpovědnost žalované za nemajetkovou újmu žalobce, a nároky žalobce jsou tedy uplatněné po právu, musel soud určit konkrétní výši jednotlivých uplatněných nároků.

29. Jak již bylo uvedeno výše, zčásti bylo o nárocích žalobce rozhodnuto již rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 30. 10. 2019, č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 9. 2020, č. j. [číslo jednací]. Soudu tedy zbývalo posoudit výši nároku odpovídající náhradě za bolest a za ztížení společenského uplatnění.

30. Ohledně bolestného se podkladem pro rozhodnutí stal revizní znalecký posudek [celé jméno znalce], ve kterém znalkyně stanovila bolestné žalobce na částku [částka]. Bolestné je představováno 200 body za analogického užití položky s označením [anonymizováno] – traumatický šok, přičemž hodnota jednoho bodu je představována částkou [částka]. [příjmení] ohodnocení žalobcem vytrpěné bolesti bylo znalkyní ohodnoceno v souladu s metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, podle které soudní praxe postupuje s ohledem na § 13 o. z. upravující zásadu legitimního očekávání účastníků řízení. Použití analogické položky [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] odůvodnila znalkyně obvyklým postupem, neboť v praxi se položka [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] používá a je odpovídající. Pro účely odškodnění bolesti byl znalkyní využíván etiologický přístup vycházející z klasifikace bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či těla. Pokud žádná z položek neodpovídá konkrétní posuzované situaci, použije se položka jí z lékařského hlediska nejbližší. Pro určení výše náhrady je třeba výsledný bodový součet vynásobit částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu. Ta činí jedno procento hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž bolest vznikla. V daném případě došlo ke k újmě na zdraví žalobce v roce 2014. Výši nároku lze vyčíslit až v době tzv. stabilizace bolesti, zpravidla tedy po nějaké době po vzniku újmy na zdraví a stabilizaci zdravotního stavu poškozené osoby. V roce 2013 dosáhla průměrná mzda výše [částka], hodnota jednoho bodu pro rok 2014 je tedy [částka]. Znalkyně v souladu s metodikou Nejvyššího soudu provedla ohodnocení žalobcem vytrpěných bolestí a tyto vyčíslila s ohledem na výše uvedená pravidla pro přepočet na finanční částku ve výši [částka]. Znalkyní vypočtená částka se soudu jeví jako přiměřená, a soud proto neshledal důvod pro její zvýšení či snížení.

31. Ohledně odškodnění ztížení společného uplatnění je nutné konstatovat, že v důsledku nezákonného rozhodnutí žalované došlo ke vzniku tzv. překážky lepší budoucnosti žalobce. I v tomto ohledu soud vycházel z revizního znaleckého posudku zpracovaného [celé jméno znalce] Znalkyně postupovala zcela v souladu s metodikou Nejvyššího soudu, své závěry podrobně a přesvědčivě odůvodnila, a soud tedy nemá racionální důvod se od těchto závěrů znalkyně odchýlit. [příjmení] závažnosti ztížení společenského uplatnění je pojat jako procentní vyjádření ztráty životních příležitostí (lepší budoucnosti) ve škále 0 – 100% pro jednotlivé položky (domény) v devíti oblastech společenského zapojení. Tímto způsobem postupovala i znalkyně, která provedla hodnocení komponenty Aktivity a Participace v MKF (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, vypracované Světovou zdravotnickou organizací). Znalkyně vycházela mimo jiné z předložené dokumentace a z osobního vyšetření žalobce podpořeného vypracováním 4 různých testů pro zjištění aktuální psychické odolnosti – deprese. Určení výše ztížení společenského uplatnění se neobejde bez definování částky představující pomyslnou hodnotu zmařeného života při absolutním vyřazení všech sfér společenského zapojení. Ta je vyjádřena pomocí 400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy s přepočtem na počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného. Procentní podíl, odpovídající zjištěnému stupni omezení poškozeného, pak vyjadřuje ztrátu průměrného potenciálu pro určitý typ postižení. Znalkyně označila za den ustálení zdravotního stavu v souladu se zdravotnickou dokumentací den [datum], kdy je poprvé uvedena kompenzace středně těžké depresivní poruchy. Procentuální ztráta životních příležitostí žalobce byla po zaokrouhlení stanovena na 4,23 % z částky [částka] (400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy s přepočtem na počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok 2017). Vypočtená výše ztížení společenského uplatnění byla tedy stanovena na částku [částka] Ani v tomto případě soud nedospěl k úsudku, že by zde byl dán prostor pro odchýlení se od závěrů znaleckého zkoumání. [příjmení] představující ztížení společenského uplatnění žalobce v hodnotě [částka] je podle názoru soudu přiměřená, a to zejména s ohledem na prognózu možného budoucího vymizení následků, které však od roku 2014 stále přetrvávají, a proto je v současné době nutné jim přiřknout charakter následků trvalých. Soud tedy nepřistoupil k užití modifikačního koeficientu, neboť okolnosti, o které jeho možné využití znalkyně opírá, byly zohledněny již při výpočtu zadostiučinění za imateriální újmu podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., když soud oproti jinému obdobnému případu přistoupil k navýšení zadostiučinění o [částka] při zhodnocení všech okolností případu, zejména pak že žalobce vykonával [anonymizována dvě slova] téměř třicet let a s touto funkcí byl zcela spjat. V důsledku trestního stíhání jeho osoby se již o funkci neucházel, třebaže zde původně byl předpoklad dalšího výkonu funkce.

32. Obě znalkyní vyčíslené částky je nezbytné snížit o 50 %, jak již bylo uvedeno podrobněji v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobci soud tedy přiznal nárok v celkové výši [částka] sestávající z náhrady bolestného v částce [částka] a z náhrady za ztížení společenského uplatnění v částce [částka].

33. Ve zbývající části uplatněného nároku, o které dosud nebylo rozhodnuto, byla žaloba zamítnuta, a to včetně úroků z prodlení za dobu od [datum] do [datum] z částky [částka]. Ohledně požadovaných úroků z prodlení soud uvádí, že podle zákona č. 82/1998 Sb. je stát povinen nahradit škodu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil. Až marným uplynutím této lhůty se stát jako dlužník ocitá v prodlení. Žalobce uplatnil škodu u Ministerstva spravedlnosti České republiky dne [datum], proto se žalovaná dostala do prodlení až dne [datum]. Soud určil, že žalobce nemá nárok na úroky z prodlení od [datum] do [datum] z částky [částka]. Pouze pro úplnost soud uvádí, že částku [částka] vypočetl tak, že původně uplatňovaný nárok v částce [částka] ponížil o učiněné zpětvzetí v části [částka] a o rozsah, ve kterém již byla žaloba ohledně úroků z prodlení zamítnuta výrokem I. rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 9. 2020, č. j. [číslo jednací], podle něhož byl rozsudek okresního soudu potvrzen v části výroku pod bodem II., pokud jím byla zamítnuta žaloba co do částky [částka] s příslušenstvím a co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] od [datum] do [datum]. Matematicky lze tento postup vyjádřit následujícím způsobem: [částka] – [částka] – [částka] – [částka] = [částka]).

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení zohlednil poměr úspěchu žalobce a žalované, přičemž je nezbytné považovat právě žalovanou za účastníka, který byl v řízení úspěšný. Žalobce po částečném zpětvzetí v částce [částka] a po zohlednění závěru Krajského soudu v Hradci Králové, že částka [částka] je příslušenstvím pohledávky, resp. nákladem spojeným s uplatněním pohledávky, o němž je nutné rozhodnout v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, požadoval úhradu částky ve výši [částka] se zákonnými úroky z prolení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši [částka], celkem tedy ke dni vyhlášení rozsudku částku [částka]. Žalobce byl úspěšný pouze co do částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení (zadostiučinění za imateriální újmu) a co do částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení (náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění). Ohledně úroků z prodlení byl žalobce úspěšný pouze za dobu od [datum] do zaplacení, tedy v částce úroků z prodlení ve výši [částka]. Z uvedených důvodů přiznal soud nárok na náhradu nákladů řízení žalované, jež byla v řízení úspěšná, a to náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 36,88 % z jejich celkové výše, a to v návaznosti na rozdíl úspěchu v řízení žalované v rozsahu 68,44 % a úspěchu žalobce v rozsahu 31,56 %. Uvedené náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] za každý úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tedy v projednávané věci celkem [částka] za čtrnáct úkonů.

35. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V souladu s § 11 odst. 1 písm. m) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění platném a účinném v době podání žaloby, se od soudních poplatků osvobozují řízení ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem. Z důvodu osvobození od soudních poplatků soud České republice právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.