15 C 269/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO, sídlem adresa, obec, zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa, obec proti žalovaný: ; celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa, obec - o zaplacení 32 331,39 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26 010,77 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 24 362,75 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 731,68 Kč, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 26 010,77 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 320,62 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 170 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení původně částky v celkové výši 32 331,39 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že dne 31.01.2019 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru číslo jejíž přílohu číslo tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen jako„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 30 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy, k tomu prosím vizte poslední větu 2. odstavce na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25 776 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 55 776 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 31.03.2020. Ke sjednané odměně za inkaso splátek žalobce doplňuje, že civilní kolegium Nejvyššího soudu České republiky ve svém stanovisku sp. zn. stanovisko NS ze dne datum zaujalo názor, že ujednání o poplatku za správu úvěru není neurčité jen proto, že neobsahuje výčet činností, za něž je poplatek sjednán a že na ujednání o poplatku se nevztahuje zákaz těch ujednání ve spotřebitelských smlouvách, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Rovněž uvedl, že je nerozhodné, zda předmětný poplatek kryje též náklady na vnitřní činnost úvěrového věřitele, zda úvěrový věřitel poskytl úvěrovému dlužníku konkrétní protiplnění, nebo zda správu úvěru vykonává převážně ve svém zájmu a že na správě úvěru má zájem nejen sám věřitel, ale rovněž spotřebitel. Také Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. ústavní nález ze dne datum neshledal poplatek za sjednání úvěru protiústavním, když obecný soud dospěl k závěru, že jde o běžný paušální poplatek hrazený vedle sjednaných úroků v rámci komplexního právního vztahu a že není možné požadovat, aby ke každé jednotlivé povinnosti byla synallagmaticky navázána povinnost druhé smluvní strany, a konstatoval, že smyslem ochrany spotřebitele je zejména chránit spotřebitele před skrytým ujednáním, přičemž je potřeba respektovat smluvní volnost stran. Na základě tohoto tedy soud přiznal žalobci právo na zaplacení poplatku za správu úvěru. Výše uvedené je dle právního názoru žalobce možno aplikovat i ohledně sjednané odměny za inkaso splátek, která je svojí podstatou obdobou poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady, tj. příslušenství, původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, jakož i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Žalobce doplňuje, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaný potvrdil připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 7 999,99 Kč, která odpovídá 2 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu číslo smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 3 989,23 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 4 010,76 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 47 776,01 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 26 010,77 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 21 765,24 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 31.03.2020. Ode dne 01.04.2020 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 18.01.2021. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 72 325,53 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 26 010,77 Kč, nesplaceného smluvního úroku 2 160,21 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 12 591,56 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 2 387,99 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 4 625,48 Kč, postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 4 378,81 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 170,71 Kč, postoupené smluvní pokuty ve výši 13 500 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobce učinil rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: nesplacená jistina 26 010,77 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 2 160,21 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 12 591,56 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 2 387,99 Kč, nesplacený inkasní poplatek 4 625,48 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 2 597,51 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 01.04.2020 do datum, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 26 010,77 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. K uvedenému anonymizováno vizte prostřední sloupec textu na 2. straně smlouvy pod nadpisem„ Splatnost, úrok a RPSN úvěru“, příp.„ Splatnost úvěru a výše úroku“, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 731,68 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 01.04.2020 do 30.11.2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 26 010,77 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 0 Kč, odůvodnění viz níže, smluvní pokuta ve výši 6 320,62 Kč, k odůvodnění výpočtu smluvní pokuty prosím vizte text k nároku číslo. K úročení jistiny půjčky i po datu konečné splatnosti úvěru žalobce uvádí, že kupříkladu komentář C. H. Beck k ust. § číslo odst.1 jenž upravuje úročení zápůjčky uvádí, že úroky se platí za dobu od přenechání peněžních prostředků zapůjčitelem do vrácení půjčených peněžních prostředků. Není-li však doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, vydlužitel je povinen platit úroky do doby skutečného splacení zápůjčky; je povinen platit úroky i za dobu, ve které je v prodlení s vrácením zápůjčky (viz příjmení, jméno. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. příjmení komentáře. ISBN tel. číslo číslo). Žalobce dále podpůrně odkazuje na § 11 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný do 30.11.2016 v němž je uvedeno, že došlo-li k odstoupení podle odstavce 1, je spotřebitel povinen věřiteli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit jistinu. V tomto případě je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli úrok ve výši, na kterou by věřiteli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena. Dále pak žalobce odkazuje na zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který nahradil zákon č. 145/2010 Sb., který rovněž upravuje úročení jistiny pohledávky až do jejího splacení. K uvedenému prosím vizte § 118 odst. 4 písm. b):„ Došlo-li k odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, je spotřebitel povinen poskytovateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit úrok ve výši, na kterou by poskytovateli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena“. Zákon sice řeší situaci, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, avšak žalobce má za to, že v kombinaci s výkladem v komentáři a v souladu s principem per analogiam legis se uvedená formulace dá aplikovat i na období prodlení dlužníka. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 24 362,75 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 2 160,21 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 12 591,56 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 2 387,99 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 4 625,48 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 2 597,51 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení anonymizováno žalobci postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu viz výše. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 22.12.2020 z jistiny ve výši 26 010,77 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 08.02.2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (k uvedenému prosím vizte poslední stranu dopisu): Odchozí dopis 39 Kč, Odchozí dopis doporučeně 50 Kč, Odchozí telefonický hovor 72 Kč, Osobní návštěva 217 Kč. Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobce ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 0 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 0. Žalobce doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 15.03.2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 26 010,77 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 01.04.2020 do 30.11.2020. Žalobce tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 6 320,62 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobce tak učinil z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na ust. § 168 odst. 1 téhož zákona.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvou o postoupení pohledávky, její přílohou a oznámením o postoupení pohledávky Smlouva o úvěru prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byl žalovaný upomínán.

5. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

6. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení, stanovené a účtované poplatky a smluvní pokutu.

10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

11. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.

12. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 294 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 1 250 Kč, tj. za 2 úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, a 1 úkon právní služby po 250 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 3 170 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

14. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se zásadně pouze konkrétními údaji o osobě žalované, čísle úvěrové smlouvy, výši poskytnutého úvěru a sjednaného úroku, poplatků a smluvní pokuty, datu splatnosti úvěru, výše dlužné pohledávky a data postoupení pohledávky. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.