15 C 296/2023

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO, sídlem adresa, obec a číslo, zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa, obec a číslo proti žalovaný: ; jméno příjmení, datum narození, bytem adresa - o zaplacení 10 373,16 Kč s příslušenstvím (přečerpání účtu)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 373,16 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 772,68 Kč, s 15 % úrokem ročně z částky 10 373,16 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 749,46 Kč, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 373,16 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 10 373,16 Kč z titulu nezaplacení nepovoleného debetního zůstatku vzniklého na účtu žalovaného č. bankovní účet.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nesporoval.

3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Žalobce uváděl, že uzavřel s žalovaným dne datum Smlouvu o bankovních službách (dále jen„ Smlouva), na základě které vedl žalobce žalovanému běžný účet č. bankovní účet v měně Kč. Nedílnou součástí Smlouvy tvořily Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP”), příslušná Oznámení, Podmínky a Sazebník poplatků. Následně žalobce umožnil žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek stanovených Smlouvou o povoleném debetu, či dodatkem ke Smlouvě ze dne datum. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ač k tomu byl povinen a žalobcem vyzván. Žalobce proto v souladu s čl. 13 bod číslo VOP ve spojení s čl. 10 bod číslo VOP odstoupil od Smlouvy a běžný účet žalovaného ke dni datum zrušil. Žalobce zároveň v souladu s čl. 13 bod číslo VOP vyrovnal debetní zůstatek žalovaného a dlužnou částku nadále vede na zvláštním účtu pohledávek. Žalobce dále doplňuje, že prostředky z účtu žalovaného odepisoval do nepovoleného debetu v souladu s čl. 14 bod číslo VOP a čl. 14 bod číslo VOP, dle kterých je žalobce oprávněn odepsat z prostředků na účtu splatné pohledávky, a to i v případě, že na účtu vznikne debetní zůstatek. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jeho dluhu vznikl žalobci dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení ve výši určené Nařízením vlády číslo Sb. z výše nepovoleného debetu, a to ode dne převodu pohledávky na zvláštní účet pohledávek do dne zaplacení dlužné částky. Dle čl. 13 bod číslo VOP byl žalobce oprávněn úročit nepovolený debet jak smluvním úrokem z nepovoleného debetu stanoveného v Oznámení, tak i úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do nepovoleného debetu, byl žalobce oprávněn požadovat po žalovaném smluvní úrok z nepovoleného debetu dle Oznámení ve výši 25,00 % p.a. ode dne převodu pohledávky na zvláštní účet pohledávek do dne zaplacení dlužné částky. Žalobce však po žalovaném požaduje smluvní úrok jen ve výši 15 % p.a. K počítání úroků žalobce uvádí, že při jejich výpočtu vychází z čl. 16 bod číslo VOP, tedy že předpokládá, že kalendářní rok má 360 dnů. Ke dni datum činí dlužná částka 11 895,30 Kč v tomto složení: - jistina 10 373,16 Kč, z této položky je v souladu s ust. § 6 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích vypočtena výše soudního poplatku - smluvní úrok 772,68 Kč - úrok z prodlení 749,46 Kč. Celková výše pohledávky včetně jejího složení ke dni datum je patrná z první strany historického výpisu z úvěrového účtu, na kterém byla vedena pohledávka žalobce, tj. na účtu číslo bankovní účet. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do 7 dnů od jejího odeslání.

5. Ze Smlouvy o bankovních službách, Smlouvy o povoleném debetu, Všeobecných obchodních podmínek, Oznámení KB o úrokových sazbách má soud za prokázané, že žalobce uzavřel dne datum se žalovaným smlouvu o bankovních službách, na základě které pro žalovaného zřídil a vedl účet č. bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Dne datum uzavřel žalobce s žalovaným Smlouvu o povoleném debetu, na základě které žalobce poskytl žalovanému možnost přečerpat finanční prostředky na účtu č. bankovní účet i do výše povoleného nezajištěného debetu (záporného zůstatku), a to do částky 10 000 Kč. Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila 25 % p.a. v souladu s Oznámením o úrokových sazbách, avšak žalobce požaduje pouze smluvní úrok ve výši 15% p.a.

6. Z odstoupení od smlouvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce odstoupil od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, na základě které byl veden účet č. bankovní účet, a to pro závažné porušení podmínek této smlouvy spočívající v přečerpání prostředků do nepovoleného debetu.

7. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému zrušení účtu č. bankovní účet ke dni datum a převedení konečného zůstatku na účtu ve výši - 10 873,16 Kč na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. bankovní účet ke dni datum.

8. Z historického výpisu z účtu č. bankovní účet má soud za prokázané, že konečný zůstatek z účtu č. bankovní účet ve výši - 10 873,16 Kč byl dne datum převeden na účet bankovní účet.

9. Z předžalobní upomínky ze dne datum a potvrzení o podání má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky nejpozději do datum.

10. Po provedení dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, na základě které zřídil a vedl pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Dne datum uzavřel žalobce s žalovaným Smlouvu o povoleném debetu, na základě které žalobce poskytl žalovanému možnost přečerpat finanční prostředky na účtu č. bankovní účet i do výše povoleného nezajištěného debetu (záporného zůstatku) ve výši 10 000 Kč. Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila 25 % p.a. v souladu s Oznámením o úrokových sazbách. Žalovaný přečerpal peněžní prostředky do nepovoleného debetu a i po opakovaných urgencích ze strany žalobce byl na účtu žalovaného stále evidován nepovolený debet Proto žalobce dopisem ze dne datum od smlouvy o vedení a zřízení běžného účtu odstoupil. Současně upozornil žalovaného, že limit povoleného debetu byl zrušen ke dni vyhotovení tohoto odstoupení a vyzval žalovaného k neprodlené úhradě pohledávky z nepovoleného debetu. Dne datum převedl žalobce konečný zůstatek z běžného účtu č. bankovní účet ve výši - 10 873,16 Kč na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. bankovní účet. Žalovaný pohledávku neuhradil ani po následné výzvě žalobce.

11. Smlouvu o povoleném debetu soud s ohledem na odkaz v § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) posuzoval podle § číslo a násl. oz, tedy jako úvěr.

12. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

16. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla řádně a v souladu se zákonem sjednána smlouva o zřízení a vedení běžného účtu a následně smlouva o povoleném debetu. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když povolený debet přečerpal a přečerpané peněžní prostředky ani přes výzvy žalobce nevyrovnal. Proto žalobce od smlouvy odstoupil, účet zrušil a pohledávku převedl na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil ani po další výzvě žalobce. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

18. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se zásadně pouze konkrétními údaji o osobě žalované, čísle smlouvy a výší dlužné pohledávky. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.