15 C 30/2020

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; jméno příjmení , datum narození , bytem adresa , obec , zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , obec proti žalovaný: ; územní celek , IČO , sídlem adresa , obec - o určení vlastnictví a zaplacení 3.560 Kč s příslušenstvím

I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem kanalizačních stok vedoucích pod pozemkem parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Náchod, pro obec Broumov, katastrální území Velká Ves u [obec], na listu vlastnictví [číslo] označených na Schématu kanalizace – lokalita [ulice], které tvoří přílohu tohoto rozsudku, zelenou nepřerušovanou čarou.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 560 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 560 Kč od 9.10.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 29 507 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše a lhůta splatnosti bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 30.1.2020 domáhal, aby soud určil, že kanalizace vedoucí pod pozemkem p,č, [číslo] v úseku od revizní šachty, jíž do ní ústí kanalizační přípojka stavby [adresa], postavené na pozemku St.p.č. l93/3 až po zaústění do veřejné kanalizace, jejímž vlastníkem je [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], to vše v obci [obec], katastrálním území Velká Ves u [obec], část obce Velká Ves, je ve vlastnictví žalovaného, dále, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3 560 Kč s příslušenství specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení. Žalobce uvedl, že je na základě kupní smlouvy uzavřené se žalovaným dne 1.7.2013, vlastníkem stavby [adresa], bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] stavby č.p. l77, bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] stavby [adresa], bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] pozemků st.p.č. l91,/3, st.p.č. l92/3 a st.p. [číslo] vše v obci [obec], část obce Velká Ves, katastrální území Velká Ves u [obec]. Kanalizační přípojky, kterými je vnitřní kanalizace všech shora uvedených bytových domů napojena na stokovou síť, jsou vedeny zčásti pod pozemky shora uvedenými a zčásti pod pozemkem p. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace v obci [obec], kat. území [část obce] u [obec] vlastníkem je žalovaný. Pod pozemkem p. [číslo] jsou pak kanalizační přípojky revizními šachtami zaústěny do stokové sítě, která vede pod pozemkem p. [číslo] ústí do ní postupně stoky a přípojky vedoucí od budov č.p. l71, 172, 173, 188, 189, l90 a poté ústí do stokové sítě ve vlastnictví [právnická osoba] a kanalizace [obec] a.s. Žalobce dále uvedl, že mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce je vlastníkem kanalizačních přípojek shora uvedených bytových domů v části od napojení vnitřní kanalizace bytových domů po revizní šachy (v připojeném plánku modře vyznačené části). Sporné však je, kdo je vlastníkem kanalizace (kanalizačních stok) vedených pod pozemkem p. [číslo] v části od revizních šachet napojujících kanalizační přípojky budov po napojení do kanalizace ve vlastnictví Vodovody a kanalizace [obec] a.s., v připojeném plánku je část kanalizace, jejíž vlastnictví je sporné, vyznačena zeleně a část kanalizace, která je evidována v majetku [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], je vyznačena růžovou barvou. Sporná část kanalizace byla vybudována v letech 1970 - 71, investorem stavby byly Technické služby [obec]. Vzhledem ke stáří stavby je v současné době stav silnice na p. [číslo] i stav kanalizace pod ní uložené havarijní. [příjmení] se místy již propadá do kanalizace, která sama o sobě dožívá. V roce 2015 byla rekonstrukce této silnice i kanalizace schválena žalovaným s tím, že na rekonstrukci bylo vyčleněno v rozpočtu žalovaného 780.000 Kč, projektovou dokumentaci k tomu pro žalovaného zpracovala společnost [právnická osoba] V souvislosti se schvalováním tohoto rozpočtu města žalovaný telefonicky kontaktoval žalobce a upozornil jej, že bude nutné při rekonstrukci kanalizace vyměnit i přípojky k jednotlivým budovám s tím, že toto bude povinností žalobce. S tím žalobce souhlasil. V roce 2016 došlo k ucpání kanalizace. Když žalobce ohlásil žalovanému havarijní stav a žádal o opravu, žalovaný opravu odmítl zajistit a financovat s tím, že danou část kanalizace nechce a nemá zájem investovat do kanalizace vedoucí k poslednímu domu na konci města. Žalobce proto zajistil vyčištění kanalizace na vlastní náklady, [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] zaplatil za pročištění kanalizace 5 649 Kč. Situace se opakovala v roce 2019, kdy znovu došlo k ucpání kanalizace. Na nahlášenou havárii ([číslo]) reagoval žalovaný nejprve elektronicky zaslanou zprávou tak, že realizuje čištěni pouze před budovami v majetku žalovaného. Vzhledem k tomu, že hrozilo zaplavení bytů ve spodních patrech, byl žalobce nucen čištění kanalizace zajistit vlastním nákladem, za čištění zaplatil [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] 3 560,40 Kč. Dne 9.10.2019 pak žalobce žalovaného žádal o proplaceni takto zaplacené částky a zároveň i o zajištěni řádné údržby kanalizace, Dopisem ze dne [číslo] sdělil žalovaný žalobci, že dle jeho názoru má celá sporná část kanalizace (v plánku zeleně vyznačená) charakter kanalizační přípojky, a je tak v jakémsi přesně nevymezeném spoluvlastnictví vlastníků jednotlivých napojených budov. Dle názoru žalovaného se žalobce stal vlastníkem resp. spoluvlastníkem kanalizace v této části na základě článku IV. odst. 3 kupní smlouvy, kterou s žalovaným uzavřel dne 1.7.2013. Tímto ujednáním se žalobce stal vlastníkem kanalizačních přípojek budov až po napojení do stokové sítě, toho si byl žalobce vědom a v době, kdy byla smlouva uzavírána, vycházely obě smluvní strany z toho předpokladu, že se tím rozumí ty části, které jsou v připojeném plánku vyznačené modře. Žalobce zaplatil v roce 2016 částku 5 649 Kč a v roce 2019 částku 3 560 Kč za nezbytné vyčištění kanalizace, jejímž vlastníkem je žalovaný. Žalovaný by jako vlastník měl vlastním nákladem zajišťovat provoz a údržbu této stavby. Samotné rozhodnutí o tom, kdo a z jakého právního důvodu by měl v tomto případě nést náklady na vyčištění kanalizace, však v tomto případě k nastolení právní jistoty pevného základu pro právní vztahy účastníků nestačí. Žalovaný tvrdí, že má naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno vlastnické právo ke kanalizaci, neboť je třeba najisto postavit, kdo má stavbu nadále obhospodařovat, provádět její údržbu, zajistit nezbytnou rekonstrukci. Je třeba přihlédnout k tomu, že stavba je v havarijním stavu a je nezbytně nutné v nejbližší době zajistit její rekonstrukci a bude tak na vlastníku stavby, aby do stavby významně investoval. Žalobce žalovaného vyzval dopisem z 11.12.2019 k zaplacení nákladů na vyčištění kanalizace a požádal jej o změnu stanoviska, pokud jde o sporné vlastnické právo. Žalovaný reagoval dopisem ze dne 6.1.2020, přičemž setrval na svém právním názoru pokud jde o vlastnictví a spoluvlastnictví sporné stavby a projevil ochotu jednat o zřízeni služebnosti vedení kanalizačních přípojek v pozemcích žalovaného. S ohledem na postoj žalovaného žalobci nezbylo než se obrátit na soud.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že v žalobě uplatněný nárok neuznává v plném rozsahu a je přesvědčen, že není nadán pasivní legitimací ve věci. Žalovaný tak vychází z toho, že pokud žalobce v žalobě tvrdí, že má naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno vlastnické právo ke kanalizační přípojce, která zajišťuje odvod odpadních vod z nemovitostí v jeho vlastnictví, měl by žalovat [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], tedy provozovatele vodovodu a kanalizace a držitele příslušného povolení k jejich provozování mj. ve městě [obec] (dále jen [příjmení]). Žalovaný je tedy toho názoru, že žalobu tak, jak byla podána, je třeba zamítnout. Žalovaný dále uvedl, že považuje za nezbytné za situace, kdy žaloba neobsahuje byť jen uvedení rozhodného právního předpisu pro posouzení věci, zmínit pro věc určující ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoVaK“). Žalobce má tedy za zřejmé, že s uvedenou absencí relevantního právního posouzení v žalobě dochází k zásadnímu mísení pojmů, jako např. kanalizační přípojka, stoková síť, kanalizace, kanalizační stoka, kanalizace ve vlastnictví VaK, vnitřní kanalizace apod., proto žalovaný považoval rovněž za zásadní provést bližší objasnění uváděných pojmů. Žalovaný tedy ve svém vyjádření popsal definice pojmů vnitřní kanalizace, kanalizační přípojka a kanalizace dle ZoVaK. Žalovaný dále uvedl, že z uvedeného výčtu ustanovení ZoVaK je tak zřejmé, že by jistě bylo pro žalobce výhodné, aby vnitřní kanalizace z domů v jeho vlastnictví končila již na vnějším líci těchto budov, poté následovalo několik metrů kanalizačních přípojek, zakončených v žalobcem uváděných revizních šachtách, odkud by již následovala kanalizační stoka provozovaná VaK. Žalobce tedy v této perspektivě zjevně uznává své vlastnictví pouze k modrou barvou v k žalobě přiloženému plánku vyznačeným částem kanalizační přípojky, které mají být zakončeny v revizních šachtách před domy v jeho vlastnictví. ZoVaK však pojem„ revizní šachta“ nikterak nevymezuje a z věcného hlediska je zřejmé, že tato je součástí kanalizační přípojky, která je tedy, jak je již výše uvedeno, vymezena úsekem mezi vyústěním vnitřních kanalizace k zaústění do stokové sítě, provozované VaK. Za situace, kdy VaK považuje za stokovou síť tu, která je v k žalobě přiloženém plánku vyznačena růžovou barvou, je potom kanalizační přípojkou napojující nemovité věci ve vlastnictví žalobce právě ta, která je v k žalobě připojeném plánku vyznačena barvou zelenou. S uvedenou skutečností v souladu je tedy jí odpovídající ujednání obsažené v čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy (přiložené žalobcem k žalobě), kterou spolu uzavřeli žalobce a žalovaný 01.07.2013 (na základě které tedy žalobce od žalovaného nabyl v žalobě specifikované nemovité věci), podle které tak žalobce od žalovaného uvedené nemovité věci nabyl se všemi součástmi a příslušenstvím, výslovně potom rovněž s kanalizačními přípojkami, které napojují převáděné nemovitosti na zaústění do stokové sítě – tedy nikoli pouze vnitřní kanalizaci vedoucí do revizních šachet, ale kanalizační přípojku až po stokovou síť provozovanou VaK, a to bez ohledu na to, z jakého předpokladu žalobce vycházel v době uzavření kupní smlouvy. Jestliže tedy nyní žalobce zjišťuje, že kanalizační přípojka je v havarijním stavu, je potřeba na to nahlížet tak, že ji nabyl dle kupní smlouvy ve stavu, jak ji na místě samém seznal a že tento stav, tak jako stav nabývaných nemovitostí, byl zohledněn při sjednání kupní ceny, kdy za celkem tři nabyté bytové domy byla sjednána kupní cena ve výši [částka], přestože cena odhadní činila 4.383.860 Kč. Ze žaloby je tak zřejmé, že mezi žalobcem a žalovaným není sporu o tom, že VaK považuje za kanalizaci jím provozovanou právě tu, která je v k žalobě přiloženém plánku vyznačena růžovou barvou – vzhledem k této skutečnosti a k uvedenému ustanovení ZoVaK a také zmíněnému ujednání v kupní smlouvě nemůže žalovaný tvořit jakýsi„ mezičlánek“ mezi vnitřní kanalizací žalobce a kanalizací provozovanou VaK, neboť tato kanalizační přípojka byla na žalobce, tak jako na ostatní vlastníky nemovitostí (tedy domů s [adresa] a 173 v obci [obec], části obce Velká Ves) na tuto kanalizační přípojku napojenou převedena v poměru jejich vlastnických podílů k uvedeným nemovitostem. Připomenout je třeba rovněž tu skutečnost, že žalovaný v předmětné lokalitě neprodal všechny nemovitosti, žalovaný zůstal vlastníkem domů s [adresa] v obci [obec], části obce Velká Ves a je tak z tohoto titulu obdobným způsobem vlastníkem kanalizační přípojky napojující tyto domy na kanalizaci provozovanou VaK, která je do této vyústěna ve shodném místě, jako je tomu u kanalizační přípojky žalobce. Žalovaný však nevlastní žádné domy, které by byly napojeny na kanalizační přípojku v části, ve které tato slouží k odvodu odpadních vod z domů ve vlastnictví žalobce. Žalovaný však zejm. není z pohledu ZoVak ani obecního zřízení nadán pravomocí k překlenování situací, při kterých se vlastník stavby připojené na kanalizaci necítí být vlastníkem kanalizační přípojky a tato zároveň není kanalizací, kterou by provozoval provozovatel kanalizace, tedy v tomto případě [právnická osoba]. Má-li žalobce zato, že předmětná kanalizační přípojka je kanalizací, kterou by tak měl VaK provozovat, měl by být žalobou pasivně legitimován právě VaK – nikoli žalovaný. Vzhledem k výše uvedenému a ke skutečnosti, že žalovaný jako veřejnoprávní korporace, musí se svým majetkem nakládat hospodárně, tak jak mu, mj., ukládá ustanovení § 38 odst. 1 obecního zřízení, nelze po něm požadovat, aby hradil provoz a údržbu kanalizační přípojky ve vlastnictví třetí osoby. V tomto ohledu tak musí odmítnout v žalobě obsažený požadavek žalobce na uhrazení částky za čištění předmětné kanalizační přípojky ve výši 3.560 Kč s příslušenstvím.

3. Žalobce na vyjádření žalovaného reagoval podáním ze dne 7.4.2020 tak, že žalobci není znám žádný právní důvod, z něhož by bylo možno tvrdit, že vlastníkem předmětné kanalizace je [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba]. Žalobce vychází ve vztahu k této společnosti z toho, že tato společnost předmětnou kanalizaci jako svůj majetek a ani jako cizí majetek ve vlastní správě neeviduje. Naproti tomu tak, jak je uvedeno v žalobě, žalovaný se nejméně do roku 2015 sám považoval za vlastníka předmětné kanalizace, když v rozpočtu pro daný rok vyčlenil prostředky na její rekonstrukci. Vlastnickému právu žalovaného svědčí i okolnosti, za nichž byla kanalizace vybudována a dále i ta skutečnost, že žalovaný je vlastníkem pozemku, pod nímž je kanalizační síť umístěna. Žalobce dále uvedl, že nesdílí právní názor žalovaného v tom smyslu, že by zeleně vyznačená část stokové sítě mohla být označena za kanalizační přípojku, neboť kanalizační přípojka je dle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích tvořena úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby k zaústění do stokové sítě. Sporná část stokové sítě však připojuje v různých místech postupně celkem devět staveb (a podle názoru žalobce by mělo být při posouzení věci bez významu, že tři z uvedených devíti staveb dosud mají jednoho vlastníka – žalobce).

4. Z mapy kanalizace v lokalitě [ulice], [obec] – [část obce] č.l. 8-9 a č.l. 22 spisu soud zjistil, že část kanalizace vedoucí před domy [adresa], [adresa] a [adresa] a dále vedoucí souběžně s ulicí [ulice], tedy část kanalizace označená na mapě č.l. 9 růžovou čarou je veřejnou kanalizací ve vlastnictví [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] Mezi účastníky sporná část stavby (dále také jen sporná část„ kanalizace“) je na mapě č.l. 9 označena zelenou čarou a vede souvisle pod pozemkem p. [číslo] před domy [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa].

5. Z protokolu ze dne 12.11.1970 soud zjistil, že dne 12.11.1970 proběhlo místní šetření pro odsouhlasení dokumentace na vybudování kanalizace v Polákových domech v [obec] VI. Investorem stavby – kanalizace byly Technické služby [obec]. Přítomen byl i projektant. Tato kanalizace měla řešit svedení všech vod z objektů [adresa] [číslo], [adresa] [číslo], [adresa] – 190 v [obec] VI. V protokole bylo uvedeno, že zde bude proveden také dešťový oddělovač a septik SP S. Dále bylo uvedeno, že celá stavba tvoří kanalizační přípojku, která bude na dvou místech napojena na stávající kanalizační řad procházející v levém příkopu Lidické ulice.

6. Z plánu – rekonstrukce kanalizace – [ulice] v [obec] č.l. 11 spisu soud zjistil, že na tomto plánu z roku 1970 jsou vyznačeny jednotlivé větve kanalizace. Tyto jsou označeny jako [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“ a [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizováno]“.

7. Z dokumentu – priority 2015 č.l. 12-14 spisu soud zjistil, že dokument zahrnuje priority Města Broumov stran oprav, investic a rekonstrukcí pro rok 2015. Mezi těmito bylo počítáno i s kanalizací – cesta [ulice] – horní řada za částku [částka].

8. Z faktury č. FV- 2016 [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] vyúčtovala dne 1.11.2016 žalobci částku 5 649 Kč za pročištění kanalizace – [adresa] – [anonymizováno].

9. Z faktury č. FV- 2019 [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] vyúčtovala dne 9.10.2019 žalobci částku 3 560,40 Kč za pročištění kanalizace – [adresa].

10. Z kupní smlouvy ze dne 1.7.2013 soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 1.7.2013 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej nemovitostí - budovy [adresa], objekt bydlení, stojící na pozemku st.p. [číslo] budovy č.p. l77, objekt bydlení, stojící na pozemku st.p. [číslo] budovy [adresa], objekt bydlení, stojící na pozemku st.p. [číslo] pozemků st.p.č. l91 - zastavěná plocha a nádvoří, st.p.č. l92 - zastavěná plocha a nádvoří a st.p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, to vše v obci [obec], část obce Velká Ves, katastrální území Velká Ves u [obec]. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. Žalobce coby kupující v článku IV. odst. 3 smlouvy prohlásil, že převáděné nemovitosti do svého vlastnictví přejímá se všemi součástmi a příslušenství, a to jak stojí a leží, výslovně pak rovněž s kanalizačními a vodovodními přípojkami (které napojují převáděné nemovitosti na zaústění do stokové sítě, resp. k odbočení z vodovodního řadu), při vědomí omezení práva vlastnického k nim právem spoluvlastnickým, které svědčí spoluvlastníkům domu [adresa] na st.p. [číslo] domu [adresa] na st.p. [číslo] domu [adresa] na st.p. [číslo].

11. Z dopisu žalovaného ze dne 23.10.2019 soud zjistil, že žalobce tímto dopisem reagoval na výzvu žalobce, aby žalovaný zajistil čištění a údržbu kanalizace u Polákových domů [adresa] – 178. Žalovaný uvedl, že daný úsek je kanalizační přípojkou, která je na základě kupní smlouvy z roku 2013 ve vlastnictví žalobce, a proto se na čištění těchto přípojek podílet nebude.

12. Z e-mailové komunikace z listopadu 2016 č.l. 23-24 spisu soud zjistil, že žalobce oslovil [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] s žádostí o poskytnutí jakýchkoliv informací a materiálů, které by pomohly určit, která kanalizace je v lokalitě [ulice] v [obec] města, která [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], co jsou přípojky a komu svědčí vlastnické právo šachet a kanalizace před domy [adresa] [číslo]. Společnost Vodovody a kanalizace [právnická osoba] na tuto žádost žalobci sdělila, že v uvedené lokalitě nevlastní ani neprovozuje veřejnou kanalizaci. Žalobci zaslala situační nákres s kanalizací ve svém vlastnictví (poznámka soudu viz. mapa s veřejnou kanalizací č.l. 22). Dále žalobci sdělila, že kanalizace okolo Polákových domů je po rekonstrukci v roce 1970 – 71, investorem byly [anonymizována dvě slova] [územní celek]. V roce 2014 – 15 se uvažovalo o výměně části kanalizace (projekt BBS [obec]). Práce spojené s čištěním kanalizace v této lokalitě hradilo (až na poslední případ) Město Broumov.

13. Z informací o stavbě č.l. 25 - 27 spisu a č.l. 33 spisu soud zjistil, že žalobce je vlastníkem nemovitostí - budovy [adresa], bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] budovy č.p. l77, bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] budovy [adresa], bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] to vše v obci [obec], část obce Velká Ves, katastrální území Velká Ves u [obec]. Žalovaný je vlastníkem pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, v obci [obec], část obce Velká Ves, katastrální území Velká Ves u [obec].

14. Z předžalobní výzvy ze dne 11.12.2019 a podacího archu soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného, že žalobce nezná žádný právní důvod, na jehož základě by se měl stát vlastníkem nebo spoluvlastníkem stavby - části kanalizace spojující jednotlivé domy v lokalitě [ulice], [obec] – [část obce], a vedoucí dále pod pozemkem žalovaného p. [číslo] až k napojení na kanalizaci ve vlastnictví [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] Naopak se domnívá, že vlastníkem této části kanalizace je žalovaný, a tedy by se měl podílet na nákladech na rekonstrukci kanalizace.

15. Z vyjádření žalovaného ze dne 6.1.2020 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že sporná část kanalizace je kanalizačními přípojkami a tedy je ve vlastnictví žalobce. V tomto směru odkázal na kupní smlouvu, kterou bylo vlastnické právo k bytovým domům na žalobce převedeno. Žalovaný dále poukázal, že není z pohledu zákona o vodovodech a kanalizacích nadán pravomocí k překlenování situací, při kterých se vlastník stavby připojené na kanalizaci necítí být vlastníkem kanalizační přípojky a tato zároveň není kanalizací, kterou by provozoval provozovatel kanalizace, tedy v tomto případě [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba]

16. Z opatření obecné povahy ze dne 29.4.2019, sp.zn. [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že Městský úřad v Broumově, správní odbor vydal dne 29.4.2019 opatření obecné povahy – vyhlášení oblasti ve městě [obec] se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, vymezené domy s [adresa], které se nacházejí v ulici [ulice]. V odůvodnění tohoto opatření je rovněž uvedeno, v čem je spatřován zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů, kdy mezi tyto bylo uvedeno i ucpávání kanalizace.

17. Z rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne 20.1.1971 soud zjistil, že Odbor hospodářsko správní – stavební úřad I. stupně Městského národního výboru v [obec] udělil souhlas s provedením kanalizační přípojky od domů [adresa] [číslo] a [číslo] v [obec] IV., [ulice] včetně čistícího zařízení. Stavba měla být provedena podle předložené dokumentace. Žádost o udělení souhlasu byla podána [anonymizována dvě slova] [územní celek].

18. Ze zápisu ze dne 11.2.1969 soud zjistil, že dne 11.2.1969 byl pořízen zápis z výběrového řízení pro kanalizaci u Polákových domů, [obec] VI. Dle tohoto zápisu projektant stavby vysvětlil při výběrovém řízení návrh kanalizace u zmíněných domů ve dvou variantách, a to s vybudováním dešťového oddělovače a drobného čistícího zařízení domovních splaškových vod, a bez tohoto zařízení s přímým napojením na stávající kanalizaci, která je zaústěna do nově vybudovaného hlavního sběrače, který má být výhledově zaústěn do centrální čistící stanice pro město Broumov. Bylo počítáno s tím, že v případě neprovedení čistícího zařízení bude příslušná částka za čistící zařízení převedena na konto výstavby čistící stanice. Městský národní výbor v [obec] při tomto výběrovém řízení uvedl, že odkanalizování Polákových domů se provádí z důvodu zlepšení životní úrovně bydlení. Dále uvedl, že jelikož plánovaná kanalizace bude napojena na kmenovou stoku centrální kanalizace v [obec] s plánovanou centrální čistírnou, nepožadují provést plánovanou kanalizaci s drobným čistícím zařízením domovních odpadních vod. V téže době se v [obec] realizovala výstavba 130 bytových jednotek v [část obce], kde toto drobné čistící zařízení nebylo požadováno. [anonymizována dvě slova] [územní celek] se vyjádřili na tomto výběrovém řízení tak, že souhlasí s převodem částky uspořené nevybudováním centrálního septiku na konto čistící stanice.

19. Z letecké mapy [číslo listu] spisu, 3 fotografií poklopů v terénu v lokalitě [ulice], [obec] soud zjistil, že tyto poklopy měly patřit bývalému čistícímu zařízení v dané lokalitě.

20. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dle jeho názory je i dle současné legislativy veškeré potrubí označené až po písmeno K (na plánku [adresa] spisu) vnitřní kanalizací a teprve od tohoto písmene K po napojení na veřejnou kanalizaci se jedná o část nazvanou kanalizační přípojka. Rozhodující by měl být dle vyjádření svědka veřejnoprávní akt v daném případě kolaudační rozhodnutí (poznámka soudu – svědek kolaudačním rozhodnutím mínil listinu nazvanou rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne 20.1.1971), které se dohledalo ze sedmdesátých let a které toto potrubí označuje za kanalizační přípojku. Svědek dále uvedl, že nedošlo k žádné rekolaudaci, když i taková rozhodnutí existují, kdy se z kanalizační přípojky právě na základě tohoto rozhodnutí může stát část kanalizace. Rozhodující je dle názoru svědka i umístění čistícího zařízení, kdy tehdy to jeden vlastník řešil jako celý jeden areál. Dimenze potrubí a velikost potrubí není rozhodující pro určení veřejné kanalizace. V bodě K (plánek č.l. 11 spisu) bylo umístěno čistící zařízení, které však mělo být zrušeno, když byla zbudována centrální čistírna. Dle jeho názoru tedy veškerá potrubí označená zeleně v příloze [číslo] znaleckého posudku mají charakter vnitřní kanalizace. Pokud by potrubí označené zelenou barvou bylo prohlášeno za kanalizační stoku a tedy veřejnou kanalizaci, pak by z toho vyplývaly důležité povinnosti pro vlastníka vyplývající jednak ze zákona a z prováděcí vyhlášky, předně by měl vodoprávní úřad prohlásit, pakliže je to vodní dílo, toto za veřejnou kanalizaci, vlastník by pak byl povinen uzavřít se [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] provozně související smlouvu, měl by mít povolení k provozování, tvořit plán obnovy, zpracovávat majetkovou provozní evidenci a samozřejmě další povinnosti ze zákona a vyhlášky vyplývající. Svědek dále uvedl, že dohledal kanalizační řád z roku 2004, který de-facto odpovídá současnému stavu, kdy majetkem [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] je i část zobrazena v příloze [číslo] znaleckého posudku červenou barvou kolem domu 187 až 185. Dohledal i řád z roku 1997, grafické znázornění však není dobré, proto nemohl z tohoto určit, zda už tato část byla zanesena jako vlastnictví [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] Tato společnost vznikla 1. 11. 1993 privatizačním projektem, tento však neobsahoval grafické části, takže nelze říci, kdy došlo k nějakému odkupu či vkladu této části potrubí do vlastnictví této společnosti. Svědek také uvedl, že v praxi se setkává a nejsou to ojedinělé případy, právě u rozprodaných areálů, že noví vlastníci jednotlivých budov jsou napojeni pouze na jednu přípojku, na toto pamatuje i zákon v § 3a. K dotazům žalobce svědek uvádí:„ Čistící zařízení, které předcházelo než byla vybudována centrální čistírna se nenacházelo na trase kanalizace, která je ve vlastnictví [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], svědek se domníval, že to mělo být kousek na pozemku parc. [číslo] nevěděl však, zda se tam toto čistící zařízení nachází stále, či došlo k jeho fyzické likvidaci. Zákon umožňoval dvojí likvidaci tohoto zařízení. Buď se z tohoto vodního díla stalo dílo obecné, zůstalo v zemi a potrubí ho pouze obcházelo, nebo došlo k jeho fyzické likvidaci, kdy vodoprávní úřad vyžadoval proděravění tunelu a zasypání. Přítok a odtok z tohoto zařízení se před zasypáním propojil. Skutečnost, že tam čistící zařízení bylo, dovozoval svědek čistě z kolaudačního rozhodnutí.

21. Ze znaleckého posudku [číslo] jeho Doplnění [číslo] výslechu znalce soud zjistil, že znalec provedl místní šetření v lokalitě [ulice], [obec]. Provedl prohlídku trasy posuzované„ kanalizace“. Při této prohlídce bylo zjištěno, že v úseku označeném v příloze 2 znaleckého posudku mezi body 5 a 6 je kanalizace položena pod asfaltovou komunikací, která je ve vlastnictví žalovaného (pozemek p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec]). Tato asfaltová komunikace je odvodněna pomocí uličních vpustí pravděpodobně do posuzované kanalizace, když zástupci žalovaného nesdělili znalci jiný způsob odvodnění této zpevněné komunikace. Dále bylo při této prohlídce zjištěno, že kromě přípojek splaškové kanalizace jsou do posuzované„ kanalizace“ svedeny i svody ze střech budov [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa] a [adresa], a to jak z východní strany uvedených budov, tak i ze strany západní těchto budov. Mezi body 2 a 3 přílohy [číslo] znaleckého posudku došlo k rekonstrukci kanalizace v tomto úseku. Byla zde zjištěna existence novodobých poklopů kanalizačních šachet. Při posouzení charakteru sporné části„ kanalizace“, tedy toho, jaká část má charakter kanalizační přípojky a jaká kanalizační stoky znalec vycházel z norem, které se týkají navrhovaní těchto přípojek a stok. Vycházel přitom z normy, která platila i v době zbudování tohoto potrubí, a to z normy ČSN [číslo]. Znalec uvedl, že projektant kanalizace si byl dobře vědom, že projektuje stokovou síť, když v tomto názoru se znalec opíral zejména o přílohu [číslo] znaleckého posudku, když na tomto obrázku – grafické části projektové dokumentace je přesné značení toho, jak mají být značeny kanalizační stoky, tedy [anonymizováno 7 slov]. V této grafické části je zachycena pouze páteřní síť, neřeší se tam odkanalizování jednotlivých bytových domů, a tedy dle názoru znalce se jedná o stokovou síť, nikoliv o vnitřní kanalizaci. Co se týče vlastního čistícího zařízení, pak znalec vycházel ze zápisu z 11. 2. 1969, který obsahuje, že nemusí být čistící zařízení realizováno a pokud se tak stane, že se převede uspořená částka na konto čistící stanice. Znalec dále v posudku zmiňoval normu ČSN 75 [číslo] Stokové sítě a kanalizační přípojky vydanou v dubnu 2012, která ve své grafické části definuje pojmy vnitřní kanalizace, kanalizační přípojka a stoková síť. Odkazoval zvláště pak na část [číslo] této normy, kdy každá nemovitost je napojená na stokovou síť jednou kanalizační přípojkou. Znalec však následně doplnil a tedy připustil, že v době výstavby předmětného potrubí platila norma ČSN [číslo] a dle této bylo možné, aby vícero nemovitostí bylo napojeno na jednu kanalizační přípojku, pokud to bylo dohodnuto se správou kanalizace. Uvedl, že na grafické části normy je znázorněno, že norma počítá s tím, že vně budovy bude hlavní vstupní šachta, která bude tvořit hranici mezi vnitřní kanalizací a kanalizační přípojkou budovy. Z této šachty tedy pak bude vycházet kanalizační přípojka, která bude ústit do stoky. Znalec uvedl, že v daném případě jsou vnitřní kanalizace jednotlivých budov [adresa] – 173, [adresa] – 178 a [adresa] – 190 vybudovány v rozporu s obrázkem [číslo] uvedené normy, když neobsahují hlavní vstupní šachty, které by oddělovaly vnitřní kanalizaci každé budovy od jednotlivých přípojek těchto uvedených budov, jelikož na místě samém znalec žádné šachty neobjevil. Znalec tedy zkonstatoval, že kanalizační přípojka u každé jednotlivé budovy navazuje přímo na vnitřní kanalizaci této budovy a propojuje tedy vnitřní kanalizaci se stokou. Tato skutečnost samozřejmě stěžuje revizi a údržbu jednotlivých přípojek a vnitřních kanalizací uvedených budov. S ohledem na normu a značení, které je vyobrazeno v příloze [číslo] trval na tom, že se jedná (ve vztahu ke sporné části) o stokovou síť. Znalec také upozornil na skutečnost, že porovnáním původní projektové dokumentace (příloha 3 znaleckého posudku nebo také plánek na č.l. 11 spisu) s mapovým podkladem poskytnutým [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] (příloha 4 znaleckého posudku nebo také plánek č.l. 22 spisu) bylo zjištěno, že část původní kanalizace v úseku 1 – 2 v příloze [číslo] znaleckého posudku, která byla dříve označena jako„ kanalizační přípojka“, je nyní ve vlastnictví [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], která tento úsek označuje za veřejnou kanalizaci. Znalec také reagoval na námitku existence čistícího zařízení na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], které je uvedeno jak v povolení kanalizační přípojky z roku 1971, tak na výkresu, který je součástí přílohy [číslo] znaleckého posudku, když k tomuto uvedl, že na posouzení charakteru kanalizace nemá existence či neexistence bývalého čistícího zařízení žádný vliv. Reagoval i na námitku, resp. tvrzení žalovaného, který uvedl, že v časové souvislosti s vybudovanou centrální čistírnou odpadních vod lze usuzovat na to, že toto čistící zařízení bylo odpojeno a provedené odpojení před domy [adresa] [číslo] (tedy to, označené v plánku přiloženého k žalobě červenu barvou č.l. 9 spisu) mohlo být provedeno již [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] – z tohoto důvodu mohlo být později zařazeno do kanalizačního řádu jako součást veřejné kanalizace. Znalce k tomuto tvrzení žalovaného uvedl, že to, co je v plánku přiloženého k žalobě červenou barvou nelze v žádném případě pokládat za„ odpojení“ čistícího zařízení před domy [adresa] [číslo], ale za rekonstrukci, výměnu kanalizace v tomto úseku. Vyřazením čistícího zařízení došlo k „ odpojení“ všech budov v lokalitě [ulice], tj. nejen [adresa] – 187, ale i [adresa] – 173, [adresa] – 178, [adresa] – 190. Charakter kanalizačního potrubí před domy [adresa] [číslo] (vyznačeno červenou barvou) je stejný jako před domy [adresa] – 173, [adresa] – 178, [adresa] – 190 (vyznačeno zelenou barvou) a to jak z pohledu normy ČSN 75 [číslo] Stokové sítě a kanalizační přípojky, tak z pohledu zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Není tedy jasné, z jakého důvodu byla na základě rozhodnutí Odboru životního prostředí Městského úřadu v Broumově ze dne 28.01.2014 č.j. 34178/2013/OŽP-St-5 zařazena do kanalizačního řádu jako součást veřejné kanalizace pouze část kanalizace před domy [adresa] [číslo] (vyznačeno červeně), a ne i část před domy [adresa] – 173, [adresa] – 178, [adresa] – 190 (vyznačeno zeleně). Znalec tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že části stavby označené na mapě kanalizace v lokalitě [ulice], [obec] – [část obce] č.l. 9 spisu (shodně v příloze [číslo] příloze [číslo] znaleckého posudku) modrou barvou jsou kanalizačními přípojkami. Části stavba označené zelenou (nepřerušovanou) barvou jsou kanalizačními stokami, které slouží k odvedení dešťových a splaškových vod ze staveb [adresa] – 173, [adresa] – 178, [adresa] [číslo] Tyto části stavby zároveň slouží k odvedení dešťových vod z komunikace na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec].

22. Dalšími provedenými důkazy (výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]) nebyly zjištěny žádné další pro rozhodnutí významné skutečnosti.

23. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Dne 11.2.1969 proběhlo výběrového řízení pro vybudování kanalizace u Polákových domů, [obec] VI. Výběrového řízení se zúčastnil mimo jiné projektant stavby, který vysvětlil návrh kanalizace u zmíněných domů ve dvou variantách, a to s vybudováním dešťového oddělovače a drobného čistícího zařízení domovních splaškových vod, a bez tohoto zařízení s přímým napojením na stávající kanalizaci, která je zaústěna do nově vybudovaného hlavního sběrače, který měl být výhledově zaústěn do centrální čistící stanice pro město Broumov. Bylo počítáno s tím, že v případě neprovedení čistícího zařízení bude příslušná částka za čistící zařízení převedena na konto výstavby čistící stanice. Městský národní výbor v [obec] při tomto výběrovém řízení uvedl, že odkanalizování Polákových domů se provádí z důvodu zlepšení životní úrovně bydlení. Dále uvedl, jelikož plánovaná kanalizace bude napojena na kmenovou stoku centrální kanalizace v [obec] s plánovanou centrální čistírnou, nepožadují provést plánovanou kanalizaci s drobným čistícím zařízením domovních odpadních vod. Dne 12.11.1970 proběhlo místní šetření pro odsouhlasení projektové dokumentace na vybudování kanalizace v Polákových domech v [obec] VI. Investorem stavby – kanalizace byly Technické služby [obec]. Opět byl přítomen i projektant. Tato kanalizace měla řešit svedení všech vod z objektů [adresa] [číslo], [adresa] [číslo], [adresa] – 190 v [obec] VI. V protokole bylo uvedeno, že zde bude proveden také dešťový oddělovač a septik SP S. Dále bylo uvedeno, že celá stavba tvoří kanalizační přípojku, která bude na dvou místech napojena na stávající kanalizační řad procházející v levém příkopu Lidické ulice. Projektant vyhotovil i grafickou část projektové dokumentace, ve které vyznačil jednotlivé větve kanalizace. Tyto jsou označeny jako ŘAD„ A“,„ A1“,„ A2“,„ A3“ a ŘAD„ B“ a„ C“. Dne 20.1.1971 Odbor hospodářsko správní – stavební úřad I. stupně Městského národního výboru v [obec] udělil souhlas s provedením kanalizační přípojky od domů [adresa] [číslo] a [číslo] v [obec] IV., [ulice] včetně čistícího zařízení. Stavba měla být provedena podle předložené dokumentace. Žádost o udělení souhlasu byla podána Technickými službami Města Broumov. Stavba byla realizována. Pokud jde o charakter jednotlivých jejích částí, pak části označené na mapě kanalizace v lokalitě [ulice], [obec] – [část obce] č.l. 9 spisu (shodně v příloze [číslo] příloze [číslo] znaleckého posudku) modrou čarou (jsou kanalizačními přípojkami. Části označené zelenou nepřerušovanou čarou jsou kanalizačními stokami, které slouží k odvedení dešťových a splaškových vod ze staveb [adresa] – 173, [adresa] – 178, [adresa] [číslo] Tyto části stavby zároveň slouží k odvedení dešťových vod z komunikace na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec]. Žalobce je v současné době vlastníkem nemovitostí - budovy [adresa], bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] budovy č.p. l77, bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] budovy [adresa], bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] to vše v obci [obec], část obce Velká Ves, katastrální území Velká Ves u [obec]. Žalovaný je vlastníkem pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, v obci [obec], část obce Velká Ves, katastrální území Velká Ves u [obec]. Žalobce vlastnické právo k uvedeným nemovitostem nabyl od žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne 1.7.2013. Žalobce coby kupující v článku IV. odst. 3 smlouvy prohlásil, že převáděné nemovitosti do svého vlastnictví přejímá se všemi součástmi a příslušenství, a to jak stojí a leží, výslovně pak rovněž s kanalizačními a vodovodními přípojkami (které napojují převáděné nemovitosti na zaústění do stokové sítě, resp. k odbočení z vodovodního řadu), při vědomí omezení práva vlastnického k nim právem spoluvlastnickým, které svědčí spoluvlastníkům domu [adresa] na st.p. [číslo] domu [adresa] na st.p. [číslo] domu [adresa] na st.p. [číslo]. Část kanalizace v úseku před domy [adresa] [číslo] je v současné době ve vlastnictví [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], která tento úsek označuje za veřejnou kanalizaci. Na základě rozhodnutí Odboru životního prostředí Městského úřadu v Broumově ze dne 28.01.2014 č.j. 34178/2013/OŽP-St-5 byla tato část kanalizace zařazena do kanalizačního řádu jako součást veřejné kanalizace. Tato část měla od počátku stejný charakter jako zbylé části kanalizace v dané lokalitě, přičemž v minulosti nedošlo k žádné„ rekolaudaci“ této části kanalizace (tedy i v úseku před domy [adresa] [číslo]). Žalobce za pročištění kanalizace [adresa] – 178 v důsledku jejího ucpání uhradil [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] částku 5 649 Kč, která mu byla vyúčtována fakturou č. FV- 2016 [číslo] ze dne 1.11.2016. Žalobce za pročištění kanalizace [adresa] v důsledku jejího ucpání uhradil [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] částku 3 560,40 Kč, která mu byla vyúčtována fakturou č. č. FV- 2019 [číslo] ze dne 9.10.2019.

24. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

25. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále také jen ZoVaK) je kanalizace provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod3) a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

26. Podle ustanovení § 2 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., je vnitřní kanalizace potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky.

27. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.

28. Podle ustanovení § 1a písm. e) vyhlášky č. 428/2001 Sb. se kanalizační stokou pro účely této vyhlášky rozumí potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen "srážková voda").

29. Podle ustanovení § 3007 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku obstará-li někdo, ač k tomu nebyl povolán, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, pak mu ten, jehož záležitost byla obstarána, nahradí účelně vynaložené náklady, třebaže se výsledek bez zavinění nepřikázaného jednatele nedostavil.

30. Žaloba je důvodná.

31. Soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobce na žalovaném určení. V daném případě má soud za to, že u žalobce lze dovodit naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ke sporné části stavby (sporné části„ kanalizace“) - na plánku přiloženém k žalobě označené zelenou nepřerušovanou čarou (shodně jako v příloze [číslo] znaleckého posudku, která tvoří i přílohu tohoto rozsudku). Žalovaný od počátku tvrdil, že sporná část má charakter kanalizační přípojky a jako taková je ve vlastnictví žalobce, který také zodpovídá za její stav a údržbu. Obě strany se shodovaly, že sporná část„ kanalizace“ je ve špatném stavu, situace, kdy je nutné tuto část vyčistit se neustále opakuje, a s ohledem na tento stav bude zřejmě nutné přistoupit k její rekonstrukci. Žalobce jakožto vlastník bytových domů [adresa], [adresa] a [adresa] v k.ú. [část obce] u [obec], které jsou napojeny na tuto spornou část„ kanalizace“, má tedy právní zájem na tom, aby bylo postaveno najisto, kdo má spornou část„ kanalizace“ nadále obhospodařovat, kdo zodpovídá za její stav a údržbu a tedy komu svědčí k této vlastnické právo.

32. Mezi účastníky nebyla od počátku sporná skutečnost, že žalobce je v současné době vlastníkem nemovitostí - budovy [adresa], bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] budovy č.p. l77, bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] budovy [adresa], bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] to vše v obci [obec], část obce Velká Ves, katastrální území Velká Ves u [obec], kdy toto své vlastnické právo k uvedeným nemovitostem se všemi součástmi a příslušenstvím včetně vodovodních a kanalizačních přípojek nabyl od žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne 1.7.2013 a že žalovaný je vlastníkem pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, v obci [obec], část obce Velká Ves, katastrální území Velká Ves u [obec], pod kterým vede sporná část„ kanalizace“ označená na mapě kanalizace v lokalitě [ulice], [obec] – [část obce] č.l. 9 spisu (shodně v příloze [číslo] příloze [číslo] znaleckého posudku) zelenou nepřerušovanou čarou. Sporná nebyla ani skutečnost, že v minulosti docházelo opakovaně k ucpání této sporné části„ kanalizace“, což ostatně bylo prokázáno i opatřením obecné povahy ze dne 29.4.2019, sp.zn. [anonymizováno] 2019, e-mailovou komunikací se [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] z listopadu 2016 (viz. odstavec 12 tohoto rozsudku) a fakturami č. FV- 2016 [číslo] a č. FV- 2019 [číslo]. Mezi účastníky nebyla dále sporná ani skutečnost, že sám žalobce uhradil za pročištění kanalizace [adresa] (tedy mezi účastníky sporné části stran jejího charakteru a vlastnictví) v důsledku jejího ucpání [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] částku 3 560,40 Kč.

33. Mezi stranami bylo naopak od počátku sporné, komu svědčí vlastnické právo k předmětné„ kanalizaci“ – na plánku přiloženém k žalobě označené zelenou nepřerušovanou čarou (shodně jako v příloze [číslo] znaleckého posudku, která tvoří i přílohu tohoto rozsudku). Zejména pak bylo sporné, zda má tato část charakter kanalizační přípojky či kanalizační stoky či charakter zcela odlišný od těchto dvou zmiňovaných. Bylo prokázáno zejména ze zápisu ze dne 11.2.1969 a protokolu ze dne 13.11.1970, že tato sporná část byla vybudována v 70 letech. Tyto listiny také prokazují, že v dané lokalitě – [ulice] měla být vybudována kanalizace, kdy investorem této stavby byly Technické služby města Broumov. V zápisu ze dne 11.2.1969 se mluví o vybudování kanalizace u Polákových domů, [obec] IV., kdy sám žalovaný, tehdy ještě Městský národní výbor v [obec], zdůvodnil vybudování této kanalizace zlepšením životní úrovně bydlení v této lokalitě, sám uváděl, že tato kanalizace bude napojena na kmenovou stoku centrální kanalizace v [obec]. V protokole ze dne 13.11.1970 se pak mluví přímo o kanalizačním řadu, kdy tato kanalizace měla řešit svedení všech vod z objektů [adresa] – 173, 176 – 178 a 185 – 190 v předmětné lokalitě. I projektová dokumentace k této stavbě obsahovala grafickou část, ve které byly vyznačeny jednotlivé větve kanalizace. Tyto byly označeny jako [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“ a [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizováno]“, jak bylo prokázáno plánem – rekonstrukce kanalizace – [ulice] v [obec] z roku 1970 (viz. odstavec 6 tohoto rozsudku). Je pravdou, že celá stavba byla tehdejšími úřady označena jako kanalizační přípojka, jak bylo doloženo rozhodnutím o přípustnosti stavby z roku 1971. V daném případě je však dle názoru soudu podstatné, jaký charakter sporná část kanalizace má, ne jak byla v tehdejších dokumentech označena. V souvislosti s tímto byl zadán znalecký posudek, kdy znalce určil, že spornou část„ kanalizace“ (stavby) označenou zelenou nepřerušovanou čarou představují kanalizační stoky a pouze část označená barvou modrou (v plánku přiloženém k žalobě) i ve Schématu vytvořeném znalcem (který tvoří přílohu tohoto rozsudku) jsou kanalizační přípojky. Znalec provedl prohlídku trasy samotné posuzované„ kanalizace“, při které bylo zjištěno, že v úseku označeném v příloze 2 znaleckého posudku (která tvoří i přílohu tohoto rozsudku) mezi body 5 a 6 je kanalizace položena pod asfaltovou komunikací, která je ve vlastnictví žalovaného (pozemek p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec]). Tato asfaltová komunikace je odvodněna pomocí uličních vpustí pravděpodobně do posuzované„ kanalizace“. Dále bylo při této prohlídce zjištěno, že kromě přípojek splaškové kanalizace jsou do posuzované„ kanalizace“ svedeny i svody ze střech budov [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa] a [adresa], a to jak z východní strany uvedených budov, tak i ze strany západní těchto budov. Při posouzení charakteru sporné části„ kanalizace“ pak znalec vycházel jednak z normy, která platila i v době zbudování tohoto potrubí, a to z normy ČSN [číslo], vycházel i z normy ČSN 75 [číslo] Stokové sítě a kanalizační přípojky vydanou v dubnu 2012, která ve své grafické části definuje pojmy vnitřní kanalizace, kanalizační přípojka a stoková síť. Znalec se ve svých závěrech opíral zejména o přílohu [číslo] znaleckého posudku, když na tomto obrázku – grafické části projektové dokumentace (z roku 1970) je přesné značení toho, jak mají být značeny kanalizační stoky, tedy ŘAD„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“ a [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizováno]“. V této grafické části je zachycena pouze páteřní síť, neřeší se tam odkanalizování jednotlivých bytových domů, znalec tedy uzavřel, že se jedná o stokovou síť, nikoliv o vnitřní kanalizaci či kanalizační přípojku. Uvedl, že sám projektant této kanalizace si dle této grafické části projektové dokumentace byl dobře vědom, že projektuje stokovou síť. Znalec také upozornil na skutečnost, že porovnáním původní projektové dokumentace (příloha 3 znaleckého posudku nebo také plánek na č.l. 11 spisu) s mapovým podkladem poskytnutým [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] (příloha 4 znaleckého posudku nebo také plánek č.l. 22 spisu) bylo zjištěno, že část původní kanalizace v úseku před domy [adresa] – 187 (v úseku 1 – 2 v příloze [číslo] znaleckého posudku), která byla dříve označena jako„ kanalizační přípojka“, je nyní ve vlastnictví [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], která tento úsek označuje za veřejnou kanalizaci (na základě rozhodnutí Odboru životního prostředí Městského úřadu v Broumově ze dne 28.01.2014 [číslo jednací] byla tato část kanalizace zařazena do kanalizačního řádu jako součást veřejné kanalizace), kdy tato část měla však od počátku stejný charakter jako zbylé části kanalizace, které jsou mezi účastníky v tomto řízení sporné. Znalec se dle názoru soudu v posudku a v jeho doplnění postupně vypořádal s námitkami žalovaného, kdy žalovaný jednak namítal, že tvrzení obsažené ve znaleckém posudku, že stavby označené modrou barvou jsou kanalizačními přípojkami, odporuje obrázku [číslo] výše uvedené normy ČSN 75 [číslo], když k tomuto znalec uvedl, že na grafické části normy je znázorněno, že norma počítá s tím, že vně budovy bude hlavní vstupní šachta, která bude tvořit hranici mezi vnitřní kanalizací a kanalizační přípojkou budovy. Z této šachty tedy pak bude vycházet kanalizační přípojka, která bude ústit do stoky. Znalec uvedl, že v daném případě jsou vnitřní kanalizace jednotlivých budov [adresa] – 173, [adresa] – 178 a [adresa] – 190 vybudovány v rozporu s obrázkem [číslo] uvedené normy, když neobsahují hlavní vstupní šachty, které by oddělovaly vnitřní kanalizaci každé budovy od jednotlivých přípojek těchto uvedených budov, jelikož na místě samém znalec žádné šachty neobjevil. Znalec tedy zkonstatoval, že kanalizační přípojka u každé jednotlivé budovy navazuje přímo na vnitřní kanalizaci této budovy a propojuje tedy vnitřní kanalizaci se stokou. Tato skutečnost samozřejmě stěžuje revizi a údržbu jednotlivých přípojek a vnitřních kanalizací uvedených budov. S ohledem na normu a značení, které je vyobrazeno v příloze [číslo] posudku, trval však znalec na tom, že se jedná (ve vztahu ke sporné části) o stokovou síť. Znalec k námitce žalovaného připustil, že v době výstavby předmětného potrubí platila výše uvedená norma ČSN [číslo] a dle této bylo možné, aby vícero nemovitostí bylo napojeno na jednu kanalizační přípojku, pokud to bylo dohodnuto se správou kanalizace. Na závěry jeho posudku tato skutečnost však neměla vliv. Znalec také reagoval na námitku žalovaného stran existence čistícího zařízení na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], které je uvedeno jak v povolení kanalizační přípojky z roku 1971, tak na výkresu, který je součástí přílohy [číslo] znaleckého posudku, když k tomuto uvedl, že na posouzení charakteru kanalizace nemá existence či neexistence bývalého čistícího zařízení žádný vliv. Reagoval i na námitku, resp. tvrzení žalovaného, který uvedl, že v časové souvislosti s vybudovanou centrální čistírnou odpadních vod lze usuzovat na to, že toto čistící zařízení bylo odpojeno a provedené odpojení před domy [adresa] [číslo] (tedy to, označené v plánku přiloženého k žalobě červenu čarou č.l. 9 spisu) mohlo být provedeno již [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] – z tohoto důvodu mohlo být později zařazeno do kanalizačního řádu jako součást veřejné kanalizace. Znalce k tomuto tvrzení žalovaného uvedl, že to, co je v plánku přiloženého k žalobě červenou čarou nelze v žádném případě pokládat za„ odpojení“ čistícího zařízení před domy [adresa] [číslo], ale za rekonstrukci, výměnu kanalizace v tomto úseku. Vyřazením čistícího zařízení došlo k „ odpojení“ všech budov v lokalitě [ulice], tj. nejen [adresa] – 187, ale i [adresa] – 173, [adresa] – 178, [adresa] – 190. Znalec opět zdůraznil, že charakter kanalizačního potrubí před domy [adresa] [číslo] (vyznačeno červenou čarou) je stejný jako před domy [adresa] – 173, [adresa] – 178, [adresa] – 190 (vyznačeno zelenou nepřerušovanou čarou) a to jak z pohledu normy ČSN 75 [číslo] Stokové sítě a kanalizační přípojky, tak z pohledu zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Nadto soud uvádí, že i sám svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že potrubí na obrázku č.l. 11 spisu, tedy grafické části projektové dokumentace bylo stejného charakteru až po písmeno K (označeno na obrázku na č.l. 11 spisu) a v minulosti přitom nedošlo k žádné„ rekolaudaci“ této části kanalizace.

34. Pakliže s ohledem na závěry znaleckého posudku sporná část„ kanalizace“ není kanalizační přípojkou a má naopak charakter kanalizační stoky, pak tato na základě kupní smlouvy ze dne 1.7.2013 nemohla přejít do vlastnictví žalobce (ani jiných vlastníků domů v dané lokalitě na základě obdobných smluv). V této kupní smlouvě je uvedeno, že na žalobce přechází vlastnictví nemovitosti (myšleno budov, konkrétně budov [adresa], [adresa] a [adresa]) se všemi součástmi a příslušenstvím, výslovně pak s kanalizačními a vodovodními přípojkami. Kanalizační stoka je samostatnou stavbou ve smyslu občanského práva, není součástí nemovitosti (stavby - domu). Ani věta v kupní smlouvě vztahující se ke kanalizačním přípojkám (k pojmu) ve znění:„ které napojují převáděné nemovitosti na zaústění do stokové sítě, resp. k odbočení z vodovodního řadu“ nemohla vést k řádnému (platnému) převodu vlastnického práva k těmto kanalizačním stokám, když v tomto směru by nebyly tyto stoky vymezeny dostatečně určitě. Lze tedy uzavřít, že pokud vlastnické právo žalovaného ke kanalizačním stokám, které sám zbudoval v 70. letech, nebylo od této doby žádnou smlouvou (tedy ani kupní, která byly zmiňována), popř. ani z jiného právního titulu, převedeno na třetí osobu, má soud za to, že toto vlastnické právo žalovaného stále trvá. K tomuto soud uvádí, že ani žalovaný vyjma odkazu na kupní smlouvu ze dne 1.7.2013, jiný přechod vlastnického práva ke sporným kanalizačním stokám netvrdil, ve svém závěrečném návrhu sám uvedl, že byl v minulosti vlastníkem všech 12-ti bytových domů v lokalitě [ulice], byl i investorem sporné části„ kanalizace“, avšak vlastnictví pozbyl v době, kdy se zmiňované domy rozprodávaly. S ohledem na uvedené, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

35. Co se týče nároku žalobce na úhradu částky 3 560 Kč, pak jak bylo uvedeno výše účastníci nikterak nesporovali, že sporná část„ kanalizace“ není v dobrém stavu, opakovaně dochází k jejímu ucpávání (jak bylo ostatně prokázáno opatřením obecné povahy ze dne 29.4.2019, sp.zn. [anonymizováno] 2019, e-mailovou komunikací se [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] z listopadu 2016 a fakturami č. FV- 2016 [číslo] a č. FV- 2019 [číslo]), její stav vyžaduje rekonstrukci. Žalobce naposledy v měsíci říjnu 2019 uhradil za vyčištění části této sporné„ kanalizace“ [právnická osoba] a [právnická osoba] částku 3 560,40 Kč, kdy v této době byla k této části„ kanalizace“ mezi účastníky stále sporná otázka vlastnického práva. Žalovaný sám odmítal za vyčištění této části vynaložit jakékoliv náklady právě s odůvodněním, že mu k této nesvědčí žádné vlastnické právo. Žalobce proto sám tuto záležitost obstaral, aby tím, s ohledem na stav této části„ kanalizace“ předešel ještě větším škodám. Jelikož vlastníkem této části kanalizačních stok byl (i v roce 2019) žalovaný, je tento povinen nahradit žalobci účelně vynaložené náklady za její vyčištění, tedy částku 3 560 Kč a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

36. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč dle položky 1/1 písm. a) a položky 4/1 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., z odměny za zastupování advokátem ve výši 14 670 Kč za 4 úkony právní pomoci po 3 260 Kč dle § 7, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když součet tarifních hodnot společně projednávaných věcí – určení vlastnického práva a zaplacení peněžité částky činí celkem 53 560 Kč), a to za převzetí a přípravu zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 6.4.2020, účast na jednání soudu dne 19.11.2020, účast na jednání soudu dne 28.6.2021, a za 1 úkon právní pomoci po 1 630 Kč dle § 7, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 2 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za předžalobní výzvu, 1 500 Kč režijního paušálu za 5 úkonů právní pomoci po 300 Kč, uhrazené zálohy na znalečné ve výši 5 000 Kč, ztráty času v celkové výši 800 Kč za 8 půlhodin po 100 Kč, cestovného v celkové výši 804,40 Kč za 1x cestu dne [datum] [obec] - [obec] a zpět (celkem 70 km) [značka automobilu], [registrační značka], o průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km (když spotřebu pro kombinovaný provoz představuje vždy třetí údaj podle metodiky [číslo]) a ceně nafty a opotřebení dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., a za 1x cestu dne 28.6.2021 [obec] - [obec] a zpět (celkem 70 km) osobním automobilem Volkswagen Golf, [registrační značka], o průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km (když spotřebu pro kombinovaný provoz představuje vždy třetí údaj podle metodiky [číslo]) a ceně nafty a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., a 21 % DPH, celkem tedy [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

37. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaný byl v dané věci zcela neúspěšný, předpoklady pro osvobození od soudních poplatků u něho dány nejsou. Náklady řízení státu jsou v daném případě představovány vyplacenou částkou znalečného a dále svědečným za výslech Ing. [jméno] [příjmení]. S ohledem na skutečnost, že v době vyhlášení rozsudku však usnesení o svědečném ze dne 29.6.2021, č.j. 15C 30/2020-194 nenabylo právní moci, rozhodl soud tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše a lhůta splatnosti bude uvedena v samostatném rozhodnutí.