15 C 30/2025

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno , Anonymizováno , Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 11 477,21 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 603,60 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 446,40 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 555,04 Kč, s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 8 603,60 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 873,61 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že dne , datum, uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ), IČO , IČO, , Smlouvu o zápůjčce č. , Anonymizováno, , jejíž nedílnou součástí byly Standardní informace o spotřebitelském úvěru (dále jen "Smlouva"). Na jejím základě žalovaný při podpisu Smlouvy převzal finanční obnos ve výši 10 000 Kč, jak vyplývá z první věty bodu A a v případě uzavření dohody o hotovostním inkasu rovněž z bodu C Smlouvy. V souladu s ustanovením bodu B Smlouvy se Žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 18 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. První splátka byla splatná sedmý den po dni uzavření Smlouvy. Právní předchůdce Žalobce ověřoval úvěruschopnost klienta na základě vyplněné žádosti o půjčku, a to přímo klientem, ve které uvedl své příjmy, výdaje, zaměstnání i počet exekucí. Klient je povinen uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje při žádosti o půjčku. Na základě této žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost splácet půjčku a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši půjčky, původní věřitel vyhodnotil klienta jako způsobilého ke splácení půjčky takové výše, jaká mu byla poskytnuta, tedy 10 000 Kč. Vzhledem k výši poskytnuté jistiny se takový postup jeví jako dostatečný, neboť není zákonem specifikováno, jakým způsobem, popřípadě v jakých databázích či rejstřících má věřitel prověřovat bonitu dlužníka. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal závazek v souladu s bodem N. splatným, a to dne , datum, . Právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu s týmž ustanovením právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou a konečně náklady s vymáháním dlužné částky spojené. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne , datum, . Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 18 478,65 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 8 603,60 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 016,67 Kč, úroku ve výši 1 429,73 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 873,61 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 555,04 Kč. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem Žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný úrok. Žalobce tak dovozuje i z toho, že civilní kolegium Nejvyššího soudu České republiky ve svém stanovisku sp.zn. Cpjn 203/2013 ze dne , datum, zaujalo názor, že ujednání o poplatku za správu úvěru není neurčité jen proto, že neobsahuje výčet činností, za něž je poplatek sjednán a že na ujednání o poplatku se nevztahuje zákaz těch ujednání ve spotřebitelských smlouvách, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Rovněž uvedl, že je nerozhodné, zda předmětný poplatek kryje též náklady na vnitřní činnost úvěrového věřitele, zda úvěrový věřitel poskytl úvěrovému dlužníku konkrétní protiplnění, nebo zda správu úvěru vykonává převážně ve svém zájmu a že na správě úvěru má zájem nejen sám věřitel, ale rovněž spotřebitel. Také Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp.zn. III. ÚS 3725/13 ze dne , datum, neshledal poplatek za sjednání úvěru protiústavním, když obecný soud dospěl k závěru, že jde o běžný paušální poplatek hrazený vedle sjednaných úroků v rámci komplexního právního vztahu a že není možné požadovat, aby ke každé jednotlivé povinnosti byla synallagmaticky navázána povinnost druhé smluvní strany, a konstatoval, že smyslem ochrany spotřebitele je zejména chránit spotřebitele před skrytým ujednáním, přičemž je potřeba respektovat smluvní volnost stran. Na základě tohoto tedy soud přiznal žalobci právo na zaplacení poplatku za správu úvěru. Výše uvedené je dle právního názoru žalobce možno aplikovat i ohledně takzvaného poplatku za hotovostní inkaso splátek, který je svojí podstatou obdobou poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady, tj. příslušenství, původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, jakož i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl Žalobci postoupen pevnou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datumem splatnosti od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od , datum, z jistiny ve výši 8 603,60 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Společnosti , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ), IČ , IČO, v souladu s ustanovením bodu N. Smlouvy vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou, tj. z jistiny ve výši 8 603,60 Kč od zesplatnění od 28.06.2015 do 27.5.2016 tedy do dne, kdy se začalo jednat o prodeji pohledávky, neboť k tomuto dni bylo potřebné dovodit hodnotu prodávané pohledávky. Ve prospěch spotřebitele je tak v důsledku odkupu pohledávky požadována nižší smluvní pokuta, než na jakou by měl žalobce nárok.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.

3. Jelikož žalobce souhlasil již v žalobě, aby soud rozhodl bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území , Anonymizováno, , zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4/1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v , adresa, je dána ustanovením § 9 o. s. ř. „a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/1, 2 tzv. Římské úmluvy (Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne , datum, , zveřejněna pod č. 64/2006 Sb. m. s.), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel zápůjčky měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce zápůjčky bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu postoupením pohledávky zahraniční osobě nemůže toto svou intenzitou převážit.

5. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvou o postoupení pohledávky a její přílohou, potvrzením o zaplacení úplaty. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována, jak prokazuje oznámení o postoupení pohledávky a podací , tituly před jménem, Žádost o zápůjčku, smlouva o zápůjčce a standartní informace o spotřebitelském úvěru prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše sjednaných úroků a smluvní pokuty pro případ prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků vyplývajících ze smlouvy. O zaplacení byla žalovaná upomínána, jak prokazuje výzva před podáním žaloba a podací , tituly před jménem6. Poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalované, tedy schopnost splácet. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované, ověřil informace poskytnuté žalovanou oproti dokladům vyžádaným od žalované. Ověření úvěruschopnosti žalované vyplývá z žádosti o zápůjčku. Žalované byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly jí vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky, jak vyplývá ze standartních informací o spotřebitelském úvěru.

7. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2048 o. z., sjednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Žaloba je důvodná.

13. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná byla povinna vrátit právnímu předchůdci žalobce tuto částku včetně sjednaného úroku a poplatku za inkaso do sjednaného data. Žalovaná však právnímu předchůdci žalobce tuto pohledávku ve lhůtě splatnosti neuhradila. Pohledávka byla postoupena žalobci. S ohledem na prodlení žalované vznikl žalobci i nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, žalobce tuto požadoval pouze ve výši 2 873,61 Kč. Ani tuto žalovaná neuhradila. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH, celkem tedy , hodnota, Kč. Soud považuje žalobu za formulářovou, neboť u podepsaného soudu je podáno více obdobných žalob. Tyto žaloby je možné považovat za formulářové, neboť se v podstatě liší pouze údaji o konkrétním žalovaném a údaji týkajících se výše žalované částky, výše poskytnuté zápůjčky a termínu konečné splatnosti. Dle názoru soudu jsou tedy splněna kritéria stanovená v ustanovení § 14b odst. l vyhl. 177/96 Sb. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.