15 C 396/2025

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , sídlem Adresa žalobce , zastoupený advokátkou Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky proti žalovaný: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , zastoupený advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno - o zaplacení 151 597,68 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 106 632,64 Kč, 11,50 % úroku z prodlení ročně z částky 44 965,04 Kč od 1. 9. 2025 do 5. 11. 2025 a 11,50 % úroku z prodlení ročně z částky 106 632,64 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 916 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhal na žalovaném zaplacení částky 151 597,68 Kč s 11,50 % úrokem z prodlení ročně z částky 151 597,68 Kč od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ) se sídlem , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobce, ., se sídlem , adresa, , IČ , Anonymizováno, , jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je maltskou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , Anonymizováno, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 160597.68 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne , Anonymizováno, . Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách , Anonymizováno, , Anonymizováno, zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 160597.68 Kč a splatností dne , Anonymizováno, Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne , Anonymizováno, . Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem , hodnota, Kč nejpozději splatných dne , Anonymizováno2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Zpochybnil, že žalobce nabyl pohledávku za jeho osobou v rámci řádně a platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky. Domníval se, že postoupení pohledávky žalobce řádně neprokázal a nedoložil. Pokud jde o pohledávku samu, žalovaný konstatoval, že nebyla mezi ním a původním věřitelem uzavřena smlouva o úvěru platně. Pokud by soud dospěl k opačnému názoru, namítal, že podmínky smlouvy o úvěru jsou ohledně příslušenství pohledávky v rozporu s dobrými mravy. Při uzavření smlouvy prostřednictvím elektronické komunikace na dálku si nebyl plně vědom výše úroků a smluvní pokuty, která je žalobcem vymáhána. Byl v ekonomické tísni a neuměl si v takové tísni a oslabenosti racionálně uvážit zásadní nevýhodnost nabízeného úvěru, zejména ve vztahu k jeho příslušenství, které je nepřiměřeně vysoké a má přinést věřiteli zásadně nepřiměřeně vysoký majetkový prospěch. Až z komunikace se zástupkyní žalobce ze dne , datum, zjistil, že dluh na jistině činí 44 965,04 Kč, úroky činí 112 632,64 Kč a smluvní pokuta 3 000 Kč. Následně uhradil částku dluhu na jistině ve výši 44 965,04 Kč. Tuto platbu mu zástupkyně žalobce potvrdila sdělením ze dne , datum, . Dle názoru žalovaného je výše úroků neúměrná a v podstatě lze smlouvu o úvěru, z níž žalobce vymáhá dluh, podřadit pod smlouvu lichevního typu. Mimo toho se z žaloby podává, že žalobce požaduje z celé pohledávky (tedy jak z jistiny, tak z úroku) zákonný úrok z prodlení od , datum, . Upozornil, že požadovat další úroky z již sjednaných úroků není možné. V současné době tedy má svůj dluh na jistině zcela zaplacen a je nutno prověřit, zda byl zaplacen již ke dni podání žaloby. Je tedy přesvědčen o tom, že žalobce nezískal pohledávku postoupením řádně a pokud se prokáže opak, tak je přesvědčen o tom, že celá smlouva o úvěru je lichevní smlouvou, vzhledem k neúměrně vysokým úrokům, které byly sjednány, a taková smlouva nepožívá právní ochrany a je nutno na ni pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou.

3. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce má sídlo na území , Anonymizováno, , zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4/1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v , adresa, je dána ustanovením § 9 o. s. ř. „a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/1, 2 tzv. Římské úmluvy (Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne , datum, , zveřejněna pod č. 64/2006 Sb. m. s.), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, příjemce úvěru bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění.

4. Podáním ze dne , datum, žalobce vzal žalobu co do částky 44 965,04 Kč zpět z důvodu, že žalovaný dne , datum, na dlužnou pohledávku uhradil částku 44 965,04 Kč. Žalobce nadále trval na zaplacení částky 106 632,64 Kč, 11,50 % úroku z prodlení ročně z částky 44 965,04 Kč od 1. 9. 2025 do 5. 11. 2025 a 11,50 % úroku z prodlení ročně z částky 106 632,64 Kč od , datum, do zaplacení. Ve stejném podání žalobce uvedl, že žalovaný dne , datum, (před podáním žaloby) uhradil na dlužnou pohledávku částku 9 000 Kč. Tato úhrada byla v žalobě zohledněna.

5. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, soud řízení co do částky 44 965,04 Kč zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

6. Z úvěrové smlouvy vztahující se na klienty s trvalým pobytem v České republice, standartních informací o spotřebitelském úvěru a jejího dodatku, standartních podmínek úvěrové smlouvy, detailu plateb (čerpání), důkazů o platbách (čerpání), kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalovanému poskytl úvěrový limit ve výši 40 000 Kč. Tento limit byl na základě dodatku úvěrové smlouvy ze dne , datum, navýšen na 45 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr splácet v minimálních splátkách, které byly tvořeny 13 % nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem za výběr nebo částkou 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší. Termín splatnosti jednotlivé splátky byl do 15 dnů od data Výpisu. Úrok byl sjednán ve výši 0,4026 % denně (tj. 146,949 % ročně) a RPSN činila 299,98 %. V případě prodlení minimální splátky byl žalovaný povinen uhradit právnímu předchůdci žalobce částku 250 Kč jako náhradu přiměřených nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s prodlením žalovaného dále úrok z prodlení. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, která nebyla řádně zaplacena. Ve smlouvě nebylo přímo sjednáno, že by právní předchůdce žalobce mohl úrok z prodlení požadovat i z dlužných úroků. Žalovaný postupně celkem vyčerpal částku 264 409 Kč.

7. Poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalovaného vyplývá z podrobností k žádosti (application details), ověření úvěruschopnosti klienta. I kdyby však soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného dostatečně, tedy s odbornou péčí, nelze v daném případě dojít k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Sám žalovaný na jednání soudu dne , datum, vypověděl, že v době uzavření úvěrové smlouvy neměl žádné jiné závazky, pracoval jako OSVČ, platby, které na úvěr činil, byly z jeho vlastních zdrojů a tedy byl schopen shromáždit finanční prostředky na úhradu jednotlivých splátek. To se změnilo až rokem 2025, kdy se mu narodilo dítě, vzrostly mu náklady, což vedlo k porušení smlouvy a zesplatnění celého úvěru. Jelikož žalovaný byl dlouhou dobu schopen splácet úvěr z vlastních zdrojů, v době poskytnutí úvěru pracoval (a nadále pracuje) jako OSVČ, neměl jiných závazků z půjček, nelze, jak bylo již řečeno výše, dospět k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).

8. Z faktury VS , var. symbol, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky. Celková dlužná částka k datu splatnosti činila 160 959,74 Kč.

9. Z výpisu č.l. 74 spisu má soud za prokázané, že žalovaný celkem ke dni , datum, vyčerpal úvěr ve výši 264 409 Kč. Ke stejnému dni provedl na úvěr úhrady v celkové výši 245 112,95 Kč, z toho na jistinu bylo započteno 219 443,96 Kč, na úrok bylo započteno 24 168,99 Kč a na poplatky 1 500 Kč. Z výpisu je dále prokazováno, že dlužná částka ke dni , datum, činila celkem , hodnota, Kč, z toho na jistině 44 965,04 Kč, na úroku 112 632,64 Kč a na poplatku 3 000 Kč.

10. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , výzvy k úhradě před podáním žaloby, detailních informací k zásilkám, potvrzení o podání doručené zásilky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. Žalobce současně vyzval žalovaného k úhradě celkové úvěrové pohledávky 160 597,68 Kč a nákladů právního zastoupení.

11. Z e-mailové komunikace ze dne , datum, má soud za prokázané, že zástupkyně žalobce specifikovala ve vztahu k žalovanému dluh z úvěru tak, že jistina činí 44 965,04 Kč, úrok 112 632,64 Kč, pokuty 3 000 Kč a náklady právního zastoupení 18 972 Kč. Uvedla, že částka k úhradě je 179 569,68 Kč, úhrady činí 9 000 Kč, k úhradě tedy zbývá 170 569,68 Kč.

12. Z e-mailové komunikace ze dne , datum, má soud za prokázané, že zástupkyně žalobce potvrdila ve vztahu k žalovanému úhradu částky 44 965,04 Kč. Současně ho upozornila, že k úhradě zbývá 125 604,64 Kč.

13. Ze statistiky úrokových sazeb zveřejněné na stránkách ČNB má soud za prokázané, že úroková sazba v červnu 2023 pro běžné spotřebitelské úvěry odpovídala úroku ve výši 9,46 % ročně, pro kontokorenty ve výši 20,20 % ročně.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Žaloba není důvodná.

18. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 264 409 Kč. Žalovaný byl povinen čerpané prostředky splácet v předepsaných minimálních splátkách (nejméně však 1 000 Kč měsíčně). Dále byl sjednán úrok ve výši 0,4026 % denně (tj. 146,949 % ročně), poplatek 250 Kč při prodlení se zaplacením splátky (náhrada přiměřených nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s prodlením) a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, která nebyla řádně zaplacena. V případě prodlení, měl právní předchůdce žalobce nárok i na úrok z prodlení.

19. Žalovaný od počátku namítal neplatnost celé úvěrové smlouvy vzhledem k neúměrně vysokým úrokům a dále proto, že žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ze sjednaných úroků.

20. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení pak soud musí konstatovat, že ani ze smlouvy samotné ani z obchodních podmínek nebylo prokázáno, že by smluvními stranami bylo sjednáno, že by právní předchůdce žalobce mohl úrok z prodlení požadovat i z dlužných úroků. Takový požadavek žalobce vyjádřený v žalobě nemá oporu v úvěrové smlouvě. Soud dále v rámci úvěrové smlouvy neshledal nepřiměřeným ani ujednání vztahující se ke shora sjednanému poplatku za prodlení se splátkou ani ke sjednané smluvní pokutě, když tato nijak nevybočují ze smluvního standardu, přičemž také zcela odpovídají svým charakterem ztvrzované povinnosti.

21. Soud má však za to, že dohoda stran ohledně sazby smluvních úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o. z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky. Dle statistiky úrokových sazeb zveřejněné na stránkách ČNB úroková sazba v červnu 2023 pro běžné spotřebitelské úvěry odpovídala úroku ve výši 9,46 % ročně, pro kontokorenty ve výši 20,20 % ročně. V úvěrové smlouvě byl úrok sjednán ve výši 0,4026 % denně (tj. 146,949 % ročně). Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů. Tato neplatnost však nezpůsobuje neplatnost smlouvy o úvěru jako celku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 32 Cdo 3516/2009). Právní předchůdce žalobce, resp. posléze žalobce měl právo na obvyklé úroky požadované za úvěry, které banky poskytovaly v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy (tj. v rozmezí od 9,46 % do 20,20 % ročně).

22. Právě s ohledem na přepočet sjednaných úroků na úroky obvyklé však žaloba musela být zcela zamítnuta. Jak bylo uvedeno výše žalovaný čerpal celkem částku 264 409 Kč. Uhradil 245 112,95 Kč do , datum, (viz. výpis č.l. 74 spisu), dne , datum, uhradil 9 000 Kč (viz. vyjádření žalobce v rámci částečného zpětvzetí žaloby) a dne , datum, (tedy po podání žaloby) uhradil částku 44 965,04 Kč, celkem tedy uhradil 299 077,99 Kč.

23. Pokud jde o samotný úrok, pak žalobce při sazbě 146,949 % ročně dlužný úrok vyčíslil tak, že ke dni , datum, tento činil 112 632,64 Kč, kdy od uzavření smlouvy na tento započetl úhrady ve výši 24 168,99 Kč (vše viz. výpis č.l. 74 spisu). Celkový úrok od doby poskytnutí úvěru činil při sazbě 146,949 % ročně částku 136 801,63 Kč (112 632,64 Kč + 24 168,99 Kč). Při sazbě 15 % (jelikož se jednalo o revolvingový úvěr soud vycházel v rozmezí sazeb u běžných spotřebitelských úvěrů a kontokorentních úvěrů z jejich středu, tedy 15 % ročně) by tedy celkový úrok od doby poskytnutí úvěru činil cca 13 964,20 Kč (136 801,63 Kč/ 146,949 % x 15 %).

24. Celková částka (bez zohledněných úhrad) by ke dni , datum, činila na jistině 264 409 Kč (čerpaná jistina), na úroku 13 964,20 Kč a na poplatku 4 500 Kč (poplatek 3 000 Kč uplatněný v rámci žaloby + uhrazený poplatek od uzavření smlouvy ve výši 1 500 Kč viz. výpis č.l. 74 spisu), celkem tedy , hodnota, Kč. Žalovaný do podání žaloby uhradil částku v celkové výši 254 112,95 Kč (245 112,95 Kč + 9 000 Kč). Dluh ke dni podání žaloby (bez požadovaného zákonného úroku z prodlení) by tak činil 28 760,25 Kč (282 873,20 Kč – 254 112,95 Kč). Po podání žaloby uhradil žalovaný částku 44 965,04 Kč. I kdyby žalobce mohl požadovat zákonný úrok z prodlení z celé pohledávky (tj. po přepočtu 11,50 % úrok z prodlení ročně z částky 28 760,25 Kč od , datum, do zaplacení = do dne , datum, by činil 607,12 Kč), přesto by již celá pohledávka, na kterou by po přepočtu úroku měl žalobce právo byla ze strany žalovaného zcela uhrazena (28 760,25 Kč + 607,12 Kč – 44 965,04 Kč). I kdyby soud kalkuloval se s úrokovou sazbou 20 % ročně (namísto 15 % ročně), dospěl by k obdobnému závěru (20 % odpovídá celkové částce úroků 18 618,90 Kč; celková částka bez úhrad ke dni , datum, by činila 287 527,90 Kč; dluh ke dni podání žaloby bez zákonného úroku z prodlení by tak činil 33 414,95 Kč + zákonný úrok z prodlení z celé dlužné částky ke dni , datum, ve výši 705,38 Kč = 34 120,33 Kč – úhrada dne , datum, ve výši 44 965,04 Kč).

25. Závěrem soud uvádí, že neshledal důvodnou námitku žalovaného stran neprokázání postoupení pohledávky na žalobce. Dle názoru soudu bylo postoupení pohledávky, a tedy aktivní legitimace žalobce v tomto řízení dostatečně prokázána listinnými důkazy specifikovanými v odstavci 10 tohoto rozsudku.

26. Vzhledem ke skutečnosti, že soud shledal neplatnou úvěrovou smlouvu v části týkající se ujednání o úrokové sazbě ve výši 0,4026 % denně (tj. 146,949 % ročně) a po přepočtu úroku na úrok obvyklý byla celková pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru ke dni vyhlášení rozsudku (resp. již ke dni poslední platby ze strany žalovaného dne , datum, ) zcela uhrazena, nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) V daném případě byl žalobce ve věci úspěšný ve výši 19 % (tj. v částce 28 760,25 Kč představující trvající dluh ke dni podání žaloby, který byl zcela uhrazen po podání žaloby dne , datum, ). Naopak žalobce byl neúspěšný v části týkající se požadované částky 122 837,43 Kč (která po přepočtu úroku byla žalovaným řádně uhrazena již před podáním žaloby, tj. 151 597,68 Kč – 28 760,25 Kč). Jelikož byl žalovaný úspěšný ve výši 81 %, náleží mu náhrada nákladů řízení ve výši 62 % (81 % - 19 %). Celkové náklady řízení žalovaného činily částku 27 284 Kč sestávající se z odměny za zastupování advokátem v celkové výši 19 740 Kč, tj. za 2 úkony právní služby po 7 180 Kč (z tarifní hodnoty 151 597,68 Kč) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) – převzetí a příprava zastoupení, odpor žalovaného a za 1 úkon právní služby po 5 380 Kč (z tarifní hodnoty po částečném zpětvzetí žaloby, tedy částky 106 632,64 Kč) dle § 7 a § 11 odst. 1 AT – účast na jednání soudu dne , datum, , 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ztráty času v celkové výši 600 Kč za 4 půlhodiny po 150 Kč, cestovného v celkové výši 859 Kč za cestu , adresa, a zpět (celkem , hodnota, km) dne , datum, osobním automobilem zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , o průměrné spotřebě 7,9 l/100 km (podle nařízení 2018/1832/EU spotřebu pro kombinovaný provoz představuje vždy třetí údaj) a ceně nafty a opotřebení dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., a 21% DPH. Soud proto přiznal žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 16 916 Kč (62 % z částky 27 284 Kč). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.