15 C 410/2025

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy a o vydání věci

I. Žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy, a to , jméno FO, , Anonymizováno, , výr. č. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, a svazkem klíčů od tohoto vozidla (1 x klíč bez čipu, 1 x zlomený klíč s čipem, 1 x kovový přívěsek ve tvaru kříže).

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 13 572,69 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala, aby soud vydal rozhodnutí, že žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy, který je specifikován ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že usnesením Policie ČR, KŘP Královéhradeckého kraje, OOP , adresa, (dále jen „Policejní orgán“) č.j. , Anonymizováno, ze dne 18. 7. 2024 bylo rozhodnuto, že policejní orgán ukládá do úschovy Okresního soudu v , adresa, , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , výr. č. , Anonymizováno, RZ , SPZ, svazek klíčů od tohoto vozidla obsahující 1 x klíč bez čipu, 1 x zlomený klíč s čipem, 1 x kovový přívěsek ve tvaru kříže (dále jen souhrnně jako „, Anonymizováno, nebo předmět úschovy“). Policejní orgán si dle předmětného usnesení nebyl jistý, kdo byl současným vlastníkem , Anonymizováno, , neboť měl za to, že majetková práva k Automobilu uplatňují dvě osoby, a to právě žalobce a žalovaný. Žalovaný však do dnešního dne nevydal souhlas s vydáním Automobilu z úschovy soudu ve prospěch žalobce. Řízení o úschově , Anonymizováno, je vedeno u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . S ohledem na skutečnost, že žadatel je vlastníkem , Anonymizováno, a žalovaný do dnešního dne nevydal souhlas s vydáním , Anonymizováno, z úschovy, navrhuje žalobce, aby byl souhlas žalovaného ve smyslu § 299 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nahrazen rozhodnutím soudu o tom, že žalovaný je povinen udělit souhlas s vydáním předmětu úschovy žadateli. Na podporu svého návrhu žadatel předkládá listinný důkaz, konkrétně fotografie osvědčení o registraci vozidla, z něhož jednoznačně vyplývá, že vlastníkem , Anonymizováno, je žadatel. Žadatel má taktéž dokumentaci týkající se , Anonymizováno, ze země dovozu. Žadatel nikdy , Anonymizováno, neprodal, neuzavřel žádnou kupní smlouvu a rovněž nepřijal žádné peněžní prostředky v souvislosti s jeho prodejem, jak se snažila tvrdit společnost , právnická osoba, v řízení vedeném u shora nadepsaného soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, . Uvedené taktéž potvrzuje skutečnost, že společnost , právnická osoba, vzala podanou žalobu zpět a bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v , adresa, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, o zastavení řízení, neboť v opačném případě by zmíněná společnost měla zájem na pokračování soudního řízení. Navzdory zpětvzetí návrhu společností , právnická osoba, žalovaný dosud neposkytl souhlas s vydáním věci z úschovy žadateli, a to přesto, že jej předtím poskytl společnosti , právnická osoba, Z žalovaným poskytnutému souhlasu s vydáním , Anonymizováno, z úschovy ve prospěch společnosti , právnická osoba, je zřejmé, že žalovaný není právoplatným majitelem , Anonymizováno, , neboť by žádal o jeho vydání sám a neuděloval souhlas zmíněné společnosti. Žalovaný neposkytl žalobci souhlas ani po obdržení předžalobní výzvy ze dne , datum, . Ve výzvě byla žalovanému poskytnuta lhůta 10 dnů od odeslání výzvy k udělení souhlasu s vydáním , Anonymizováno, z úschovy dle § 298 zákona č. 2932/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a to spolu s kontaktními informacemi a předlohou znění souhlasu. Dále byl žalovaný upozorněn, že pokud stanovenou lhůtu nedodrží, budou podniknuty další kroky k zahájení civilního soudního řízení dle § 299 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., přesto žalovaný nereagoval. Ze skutečnosti, že žalovaný dříve udělil souhlas s vydáním automobilu společnosti , právnická osoba, , je zřejmé, že žalovaný sám sebe nepovažuje za právoplatného majitele , Anonymizováno, . Pokud by žalovaný byl oprávněným vlastníkem, neudělil by v takovém případě souhlas s vydáním věci jiné osobě. Vlastnické právo k , Anonymizováno, ve prospěch žalobce dále dosvědčuje shora uvedené osvědčení o registraci vozidla s uvedením žalobce a dokumentace k , Anonymizováno, ze země dovozu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nesporoval. Na jednání soudu se nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Žalovaný na žalobu reagoval pouze dne , datum, z e-mailové adresy: , e-mail, (to, že se jedná o e-mailovou adresu žalovaného bylo potvrzeno i Úřadem práce ČR č.l. 23 spisu), na dotaz soudu, zda dává souhlas s vydáním věci z úschovy žalobci napsal „souhlasím“. Na další výzvy soudu k zaslání písemného vyjádření již nereagoval.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce je státním příslušníkem Ukrajiny, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování o předmětném právu v jeho pravomoci. Dospěl k závěru, že v tuto otázku nelze řešit podle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“) ani dle komunitárního práva, neboť dne , datum, byla v Kyjevě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (dále jen „Smlouva“), uveřejněna pod č. 123/2002 Sb. m. s. – účinná od , datum, . Podle ustanovení článku 50/3 Smlouvy pravomoc k řízení o sporu o vlastnické právo k movitému majetku má justiční orgán té smluvní strany, jejíž předpisy se použijí. Věcná příslušnost Okresních soudů se pak podává z ustanovení § 9 občanského soudního řádu „a contrario“. Místní příslušnost podepsaného soudu je dána z toho důvodu, že v době zahájení řízení byl tento soud soudem místa bydliště žalovaného. Následně se soud zabýval otázkou, jakým právem se bude právní vztah řídit. Podle čl. 50/1 Smlouvy se právní vztahy k nemovitému a movitému majetku řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nachází. Vlastnické právo k vozidlům podléhajícím státní registraci podle právních předpisů smluvních stran se řídí právním řádem té smluvní strany, jejíž státní orgán provedl registraci vozidla. V daném případě se tedy spor řídí právními předpisy České republiky.

4. Z osvědčení o registraci vozidla č.l. 4-5 spisu má soud za prokázané, že žalobce je v osvědčení o registraci vozidla, které bylo vydáno , datum, zapsán jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu RZ , SPZ, .

5. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, územní odbor , adresa, , obvodní oddělení , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že policejní orgán uložil do úschovy: , Anonymizováno, nákladní automobil , jméno FO, , Anonymizováno, , výr. č. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , barva: , Anonymizováno, , stav: , Anonymizováno, , č. motoru: , Anonymizováno, , objem motoru: 2874, majitel: , jméno FO, ; , Anonymizováno, samostatné nebo svazek s jinými klíči) celkem , hodnota, ks , jméno FO, , 1x svazek klíčů od vozidla s obsahem – 1x klíč od vozidla bez čipu, 1x zlomený klíč od vozidla s čipem, 1x kovový přívěšek ve tvaru kříže černo-stříbrné barvy. Z těchto listin má soud dále za prokázané, že majetková práva k předmětu úschovy uplatňují dvě osoby, a to žalobce a žalovaný. Jelikož vyvstaly pochybnosti o vlastnickém právu ke shora uvedeným věcem, bylo rozhodnuto o jejich uložení do úschovy Okresního soudu v , adresa, , kde uvedené osoby mohou uplatnit své majetkové nároky na uvedené věci v občanskoprávním řízení. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení o úschově je vedeno u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, .

6. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že soud zastavil řízení o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy ve věci žalobce společnosti , právnická osoba, a žalovaným , Jméno žalobce, poté, co byla žaloba vzata ze strany žalobce zpět. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného, aby dal souhlas s vydáním předmětu úschovy žalobci jakožto právoplatnému majiteli. V opačném případě byl upozorněn na nutnost vedení soudního řízení.

8. Z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla ze dne , datum, , výdajového pokladního dokladu ze dne , datum, a znaleckého posudku z oboru písmoznalectví ze dne , datum, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, má soud za prokázané, že předmětem kupní smlouvy měl být prodej vozidla RZ , SPZ, za kupní cenu 50 000 Kč. Jako prodávající je označen žalobce, jako kupující společnost , právnická osoba, Ve smlouvě bylo stanoveno, že vlastnické právo přechází na kupujícího až zaplacením kupní ceny. Dle závěrů znaleckého posudku je podpis , jméno FO, na originálu kupní smlouvy pravděpodobně variantou pravého podpisu , Jméno žalobce, . Dle výdajového pokladního dokladu měla být žalobci (prodávajícímu) uhrazena částka 50 000 Kč. Dle závěrů znaleckého posudku však podpis , jméno FO, na originálu výdajového pokladního dokladu s vyšší pravděpodobností není variantou pravého podpisu , Jméno žalobce, . Nebylo tedy prokázáno, že by částka 50 000 Kč byla žalobci někdy uhrazena.

9. Z úředního záznamu (UZ hlídky) ze dne , datum, , úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, ze dne , datum, , úředního záznamu o doplnění podaného vysvětlení , jméno FO, ze dne , datum, , úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, ze dne , datum, má soud za prokázané, že stran tvrzeného vlastnického práva k předmětu úschovy, žalovaný několikrát pozměnil svoji výpověď učiněnou před , právnická osoba, . Dne , datum, vypověděl, že vozidlo koupil asi před 6 měsíci za 120 000 Kč. Následně dne , datum, uvedl, že vozidlo koupil od žalobce za 50 000 Kč, kdy peníze si zapůjčil od , jméno FO, , kterému tuto částku splácí. Dne , datum, uvedl, že při podepisování kupní smlouvy přítomen nebyl, smlouvu měl sepisovat jeho kamarád , jméno FO, se žalobcem. Dne , datum, žalovaný vypověděl, že pracoval pro firmu , právnická osoba, , kde , jméno FO, pracuje jako prokurista. Tam také pracoval žalobce, který vozidlo vlastnil. Žalovaný měl o vozidlo zájem, ale neměl na něj peníze. Bylo to tak, že , jméno FO, za firmu automobil koupil a žalovaný s ním měl jezdit, jelikož , jméno FO, nemá řidičský průkaz a žalovaný by vozidlo , jméno FO, postupně splácel. , jméno FO, vozidlo od žalobce koupil.

10. Z komunikace , Anonymizováno, má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným probíhala komunikace ohledně předmětu úschovy. Žalobce popisoval, že pokud by znovu potřebovali půjčit auto, je to možné, ale musí příště sepsat nějakou smlouvu a že mu v autě po vrácení chybí kolo. Dále se chtěl domluvit na vrácení věcí žalovanému. Žalovaný odpověděl, že se sejdou, že žalobce mu vrátí věci a on jemu kola. Další den žalobce napsal žalovanému, že si včera nevšiml, ale auto je „zasrané“ a podlaha je politá bílou barvou a že to budou muset zaplatit. Žalovaný reagoval tak že vše nahlásil policii s tím, že žalobce auto ukradl a že má potvrzení, že za auto dostal peníze. Žalobce mu oponoval, že auto bylo pouze půjčeno.

11. Podle § 298 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.

12. Podle 299 odst. 1, 2 z. ř. s. byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli. Pro řízení o nahrazení souhlasu podle odstavce 1 je příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově.

13. Žaloba je důvodná.

14. V daném případě žalobce podal žalobu o uložení povinnosti žalovanému souhlasit s vydáním předmětu úschovy (§ 299 odst. 1 z. ř. s.). Tato žaloba představuje procesní formu vyjádření posouzení otázky, komu má být předmět úschovy soudem vydán, tedy jinak řečeno, komu svědčí vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy, na základě kterého soud vydá předmět úschovy. Žalobce své vlastnické právo prokazoval zejména osvědčením o registraci vozidla, kdy na této listině je žalobce uveden jako vlastník a provozovatel vozidla RZ , SPZ, . V této souvislosti je třeba poukázat na skutečnost, že otázkou vztahu vlastnického práva k vozidlu a zápisu v registru silničních vozidel se zabýval jak Nejvyšší soud, tak i Ústavní soud. Ústavní soud dlouhodobě zastává názor, že je třeba apriori vyjadřovat důvěru v pravdivost údajů o vlastnictví vozidel uvedených v registru silničních vozidel, kdy opačný přístup by de-facto popíral smysl tohoto registru. , jméno FO, pokud v určité věci nejsou žádné konkrétní okolnosti zpochybňující pravdivost údaje o vlastnictví osoby uvedené na veřejné listině, kterou je např. technický průkaz nebo osvědčení o registraci vozidla, kam jsou zapisovány údaje o vlastníkovi vozidla v návaznosti na zápisy do registru silničních vozidel dle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na silničních komunikacích, musí být tyto údaje (v nich vepsané) považovány za pravdivé (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2906/12). Pokud jde o samotné tvrzení žalovaného před , právnická osoba, ohledně jeho vlastnického práva k předmětu úschovy, pak je nutné konstatovat, že tato vyjádření jsou značně nekonzistentní. Žalovaný nejprve uváděl, že vozidlo RZ , SPZ, od žalobce zakoupil za cenu 120 000 Kč, následně svoji výpověď pozměnil, že to bylo za cenu 50 000 Kč. Následně doplnil, že u sepsání kupní smlouvy vlastně nebyl přítomen a že smlouvu za něj měl se žalobcem sepisovat jeho kamarád , jméno FO, . Naposledy opět svoji výpověď pozměnil tak, že vozidlo de-facto koupil , jméno FO, , resp. společnost , právnická osoba, , kde působil , jméno FO, jako prokurista a žalovaný měl s vozidlem jezdit a kupní cenu , jméno FO, splácet. S ohledem na značné rozpory v jednotlivých výpovědích žalovaného, soud tato tvrzení žalovaného o prodeji předmětu úschovy nemá za věrohodná. K tomuto tvrzení žalovaný navíc nenavrhl žádné důkazy, které by přechod vlastnického práva ze žalobce na jeho osobu prokazovaly. Žalovaný se na jednání soudu nedostavil, k žalobě se (písemně) nevyjádřil. Soud si je vědom toho, že policie disponovala kupní smlouvou ze dne , datum, , jejímž předmětem měl být prodej vozidla a výdajovým pokladním dokladem z téhož dne. Dle této kupní smlouvy měla být však kupujícím společnost , právnická osoba, , nikoliv žalovaný. Navíc nelze přehlédnout, že i kdyby kupní smlouva byla platným právním jednáním (s přihlédnutím k závěru znaleckého posudku ohledně podpisu žalobce jakožto prodávajícího na této kupní smlouvě), vlastnické právo by doposud ze žalobce na společnost , právnická osoba, nepřešlo. Dle obsahu kupní smlouvy mělo vlastnické právo na kupujícího přejít až zaplacením kupní ceny 50 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že dle závěrů znaleckého posudku nebyl podpis na výdajovém pokladním dokladu, který měl potvrzovat převzetí částky 50 000 Kč prodávajícím, s největší pravděpodobností pravým podpisem žalobce, nebylo prokázáno, že by kupní cena byla kdy žalobci uhrazena a tedy, že by společnost , právnická osoba, nabyla vlastnické právo k předmětu úschovy. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že společnost , právnická osoba, vzala ve vztahu k , Jméno žalobce, zpět žalobu o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy, a to bez toho, aby jakkoliv dosáhla (např. mimosoudní dohodou) vydání předmětného vozidla.

15. Ve světle shora popsaných závěrů, kdy žalovaný je v daném případě zapsán v registru silničních vozidel, resp. v osvědčení o registraci vozidla, jako vlastník předmětného vozidla a kdy nebyly prokázány žádné okolnosti, které by jeho vlastnické právo k předmětu úschovy zpochybňovaly, soud uzavřel, že žalobce prokázal, že je nositelem hmotněprávního nároku, v souladu s nímž mu předmět úschovy náleží, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

16. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení v částce 13 572,69 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, odměny za zastupování advokátem v celkové výši 6 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 2 300 Kč dle § 7, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne , datum, , 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 450 Kč, ztráty času v celkové výši 600 Kč za 4 půlhodiny po 150 Kč, cestovného v celkové výši 714,21 Kč za cestu , adresa, a zpět (celkem , hodnota, km) dne , datum, osobním automobilem zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , o průměrné spotřebě 5,9 l/100 km (podle nařízení 2016/646/EU spotřebu pro kombinovaný provoz představuje vždy třetí údaj) a ceně nafty a opotřebení dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., a 21 % DPH z částky 9 564,21 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.