15 C 44/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 61 082,82 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Řízení se co do 0,75 % úroku z prodlení ročně z částky 59 992,82 Kč od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 61 082,82 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 042,82 Kč, s 12 % úrokem ročně z částky 59 992,82 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 799,02 Kč, s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky 59 992,82 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17 072,90 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne datum domáhal po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Uvedl, že Anonymizováno právnická osoba, akciová společnost, se sídlem ve Anonymizováno dále jen "banka") uzavřela jako postupitel se společností Jméno žalobce. jako postupníkem (dále jen „Anonymizováno“) smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy je postoupení portfolia pohledávek právního předchůdce Anonymizováno, který na území České republiky ukončuje svoji činnost. K postoupení portfolia pohledávek na Anonymizováno došlo s účinností ke dni datum. Součástí postoupeného portfolia pohledávek je pohledávka za žalovaným, která je předmětem řízení v projednávané věci. Notářský zápis o souhlasném prohlášení je ve smyslu soudní judikatury (20 Cdo 968/2005) listinou vydanou notářem a prokazující přechod povinnosti nebo práva. Totéž pak ve smyslu uvedené soudní judikatury a ust. § 6 zákona 358/1992 Sb., notářského řádu platí o výpisu z notářského zápisu, coby rovnocenné notářské listině. Skutečnost, že jednotlivé pohledávky, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, byly postoupeny na Anonymizováno, vyplývá z notářského zápisu sp.zn. Anonymizováno, který byl sepsán dne datum prezidentem notářské komory, tituly před jménem jméno FO. Tuto skutečnost žalobce prokazuje výpisy z notářského zápisu, které v přílohách obsahují seznam části postupovaného portfolia pohledávek z úvěrových smluv, rámcových smluv a pojistných smluv. Mezi pohledávkami uvedenými v těchto přílohách jsou uvedeny pohledávky (resp. je uvedena pohledávka), které jsou (která je) předmětem řízení v projednávané věci. Z důvodu ochrany citlivých osobních údajů v dalších více než 200 tisících případech, které nejsou předmětem dotčených řízení, a z důvodu hospodárnosti nepředkládá žalobce k důkazu celý notářský zápis, který s přílohami čítá více než 2700 stran textu. Ve vztahu k prokázání oprávnění osob uvedených v notářském zápisu jednat jménem tam uvedených společností Anonymizováno uvádí, že notář sám prohlásil, že tato skutečnost mu byla prokázána, což je uvedeno i ve výpisech z Anonymizováno. Notář je osobou stvrzující oprávnění jednat a dle názoru žalobce by soud v takovém případě měl vycházet z obsahu veřejné listiny, aniž by oprávnění jednajících osob dále zkoumal. V tom spočívá smysl prohlášení formou notářského zápisu. I přesto žalobce předkládá soudu výpis z Anonymizováno obsahující plné moci jednajících osob. Plná moc zástupce žalobce je v anglickém originále, bez nutnosti jejího překladu, neb jak opět plyne z notářského zápisu: "jméno FO, jméno FO a jméno FO prohlašují, že velmi dobře ovládají anglický jazyk a že žádají o osvědčení jejich souhlasného prohlášení, které učiní v anglickém jazyce. Vzhledem ke znalosti anglického jazyka mnou, notářem, je souhlasné prohlášení výše uvedených osob jménem Stran činěno v anglickém jazyce bez účasti soudního tlumočníka“. Na základě uvedených skutečností je žalobce aktivně legitimován k podání předmětného návrhu. Žalovaný dne datum podal Žádost o revolvingový úvěr. Žalovaný v Žádosti uvedl údaje o své osobě a zaměstnání včetně příjmů a výdajů, kdy prohlásil, že uvedené údaje jsou úplné a pravdivé, a že žádné relevantní informace nezamlčel. Žádosti žalovaného Banka vyhověla a akceptovala, o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne datum. Na základě akceptace žádosti došlo k uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru (dále jen „Smlouva“). Žalobce sděluje, že právní předchůdce žalobce, při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem v Žádosti/Smlouvě o revolvingovém úvěru. Žádost klienta byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi Banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze právnická osoba. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta Banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla Bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, Banka žádosti klienta vyhověla. Žalobce si dovoluje odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, v němž soud konstatoval, že „Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet… Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet.“ Pokud byl poskytnutý úvěr ze strany žalovaného dlouhodobě řádně splácen, a žalovaný tedy byl úvěr schopen splácet, nemohlo dojít k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy. Banka svůj závazek splnila a otevřela žalovanému úvěrový účet č. hodnota a poskytla mu úvěrový rámec ve výši 60 000,00 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý revolvingový úvěr dle sjednaných podmínek upravených v čl. IV. Smlouvy část Přehled podmínek revolvingového úvěru, a to měsíčními splátkami specifikovanými v téže článku Smlouvy vždy ke dni jejich splatnosti. Výše měsíční splátky je stanovena ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Počet splátek pak závisí na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad žalovaného. Jelikož žalovaný nesplácel poskytnutý úvěru řádně a včas využila Banka svého práva a v souladu se Smlouvou a čl. 3. bod 3.2. písm. a) Produktových podmínek, prohlásila poskytnutý úvěr za splatný v celé výši, a to ke dni datum, z důvodu prodlení se splátkou, čímž porušil svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku 59 992,82 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 1 090,00 Kč, částku 10 042,82 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 12,75 % p.a. počítaného z aktuální úvěru do datum, částku ve výši 4 799,02 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne datum do datum a dále smluvní úrok 12,75 % p.a. z částky 59 992,82 Kč od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12,00 % p.a. z částky 59 992,82 Kč od datum do zaplacení. Žalobce žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzýval, avšak bezúspěšně. Žalovaný nereagoval ani poté, co mu byla právním zástupcem žalobce zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu. Z tohoto důvodu žalobci nezbývá než svůj nárok uplatnit u soudu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Vzhledem k tomu, že původní věřitel má sídlo na území Francie, zkoumal soud, zda je na místě se tímto mezinárodním prvkem zabývat; dospěl k závěru o jeho zanedbatelnosti, neboť žalovaný má bydliště v České republice, kde vznikl smluvní závazek, z něhož je předmětný nárok uplatňován. Oba účastníci řízení mají sídlo/bydliště v ČR. Mezinárodní prvek vnesený do věci sídlem původního věřitele v zahraničí nemůže výše uvedené svou intenzitou převážit.

4. Jelikož žalobce souhlasil již v návrhu ve věci samé s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

5. Žalobce podáním ze dne datum vzal žalobu zpět co do 0,75 % úroku ročně z částky 59 992,82 Kč od datum do zaplacení, aby žalobní návrh byl v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žalobce řízení co do této části ve smyslu § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastavil (výrok I.).

7. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů.

8. Předběžná žádost o úvěr, Žádost/Smlouva o revolvingovém úvěru, produktové podmínky pro revolvingové úvěry, oznámení o otevření úvěrového rámce, Všeobecné obchodní podmínky, prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše sjednaných úroků a poplatků, výše sjednaných splátek.

9. Notářský zápis NZ 369/2023, seznam části postupovaného portfolia pohledávek, výpis z notářského zápisu, oznámení žalobce o postoupení smluv prokazují, že pohledávka z úvěrové smlouvy přešla na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný informován.

10. Poslední výzva k úhradě dlužné částky a podmíněné odstoupení od úvěrové smlouvy, výzva k okamžitému splacení celého dluhu, výzva k úhradě dluhu a podací arch prokazují jednak zesplatnění úvěru žalobcem a dále, že byl žalovaný o zaplacení dlužné pohledávky upomínán.

11. Přehled transakcí, měsíční výpisy, výpisy z kartového účtu a podklady pro soudní řízení prokazují čerpání úvěru a výši dlužné pohledávky.

12. Poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, kdy tyto byly zaznamenány v žádosti o revolvingový úvěr.

13. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

14. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

15. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od datum, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce, resp. jeho právního předchůdce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce splnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.

19. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. adresa: právnická osoba.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

20. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.

21. Soud se zabýval i tím, zda ze strany právního předchůdce žalobce došlo ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Úprava zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovatelům či zprostředkovatelům úvěrů povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele), přičemž zákonodárce pro případ, byl-li úvěr poskytnut, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti dlužníka (spotřebitele) vyplývá, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, zvolil „sankci“ v podobě neplatnosti smlouvy. Jde o soukromoprávní sankci ex lege pro případ, kdy byl úvěr poskytnut spotřebiteli, který nebyl schopen ho splácet. Jde o realizaci cíle dotyčného harmonizačního rámce, jímž je ochrana před neuváženým poskytováním úvěrů dlužníkům, kteří nejsou schopni je splácet. Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, však nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy například spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li následně najevo, že věřitel při procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023). V daném případě, jak bylo uvedeno výše, poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, kdy tyto byly zaznamenány v žádosti o revolvingový úvěr. V tomto směru i kdyby právní předchůdce žalobce pochybil při procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nemohl by soud dojít k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy. Žalovanému byl úvěr poskytnut v březnu 2022. Dle žalobcem předložených výpisů je prokázáno, že ještě v únoru 2023 činila dlužná částka 0 Kč. Pakliže tedy žalovaný byl schopen po dobu cca 1 roku úvěr splácet, nelze ze strany soudu uzavřít, že v daném případě došlo k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy.

22. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

23. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení v částce 17 072,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 444 Kč, odměny za zastupování advokátem v celkové výši 10 740 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 3 580 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 450 Kč, a 21 % DPH. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.