15 C 68/2023

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO, sídlem adresa, obec, zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa, obec proti žalovaná: ; celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa, obec - o zaplacení 23 520 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 256 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 606 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 133,15 Kč, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 3 520 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 393 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 23 520 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že dne uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Zaplo“), Smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně Smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázala právnická osoba vrátit částku 24 456 Kč spolu s příslušenstvím do datum Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem číslo Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli Smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - částka představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet Zaplo. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovanou a právnická osoba, ověření totožnosti žalované a čerpání finančních prostředků žalovanou, proběhl následovně: Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalované, k ochraně jejích osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalované je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Tímto žalovaná čerpala úvěr. Žalovaná odsouhlasila při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením příjmení a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalované na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovanou je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaná jakožto spotřebitel získala potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohla posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Dne datum byla mezi spol. Zaplo a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako„ Rámcová smlouva“). Na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. K uvedenému prosím vizte čl. 3 a 4. rámcové smlouvy. K dodatečnému prokázání postoupení pohledávek na žalobce bylo mezi smluvními stranami dále ujednáno, že o každém dílčím postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, které je přílohou tohoto žalobního návrhu. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek rovněž obsahuje seznam postupovaných pohledávek, kdy pro účely tohoto žalobního návrhu byl dokument anonymizován, až na údaje o pohledávce za žalovanou. Pro potřeby tohoto žalobního návrhu označuje žalobce příjmení prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek dále již jen jako„ přílohu smlouvy o postoupení pohledávek“. Žalobce dále doplňuje, že byl spol. Zaplo, co by postupitelem pohledávek, zmocněn k odeslání dopisů s oznámením o postoupení pohledávek všem dlužníkům postupovaných pohledávek. Relevantní plná moc je přílohou tohoto návrhu. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 28 546 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 456 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 940 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, s tím že žalobce uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. příjmení paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalované, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobci postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalované. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo Žalobci než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 4 456 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč = 4 606 Kč. Žalobce rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 133,15 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 13.1.2022 do 8.7.2022, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 20 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl na žalobce postoupen shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy však nebyl ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši 20 000 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovanou žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne datum vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byla žalovaná informována o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byla žalovaná v dopise informován (k uvedenému prosím vizte poslední stranu dopisu): Odchozí dopis 39 Kč, Odchozí dopis doporučeně 50 Kč, Odchozí telefonický hovor 72 Kč, Osobní návštěva 217 Kč. Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobce ku prospěchu žalované nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 256 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Žalobce doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne datum žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum, a to ve výši 3 940 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalované požaduje smluvní pokutu ve výši 3 520 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. datum z dlužné jistiny pohledávky ve výši 20 000 Kč do datum Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nesporovala.

3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvou o postoupení pohledávky, společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky. Smlouva o úvěru, obchodní podmínky poskytovatele úvěru, potvrzení o provedené platbě prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše úroků a dalších sjednaných poplatků a smluvních pokut pro případ prodlení žalované. Výpisy z účtu potvrzují poskytnutí úvěru žalované. O zaplacení byla žalovaná upomínána, jak prokazuje upomínka, opakované výzvy k úhradě, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, výzvy před podáním žaloby a podací archy. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. Žalovaná zůstala nečinná. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřila, netvrdila žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byla soudem k vyjádření vyzvána. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalované, byly doručovány na adresu jejího trvalého bydliště a vyvěšeny na úřední desce soudu.

5. Poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalované, tedy schopnost splácet. příjmení poměry žalované, nahlížel do registrů. Ověření úvěruschopnosti žalované vyplývá z uzavřené smlouvy. Žalované byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly jí vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky.

6. Právní poměry mezi žalobcem a žalovanou se řídí ustanovením § 2395 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „zákon o s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalované za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

16. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalované tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení, stanovené a účtované poplatky a smluvní pokutu.

17. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli uhradila i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala.

18. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovanou, když dospěl k závěru, že žalovaná je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 941 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 2 393 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

20. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se zásadně pouze konkrétními údaji o osobě žalované, čísle úvěrové smlouvy, výši poskytnutého úvěru a sjednaného úroku, poplatků a smluvní pokuty, datu splatnosti úvěru, výše dlužné pohledávky a data postoupení pohledávky. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinná dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro ni z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.