15 C 77/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , obec t.č. stát. instituce proti; žalované: ; celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalobkyně a žalované , obec - o zrušení vyživovací povinnosti

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud zrušil její vyživovací povinnost vůči žalované, a to s účinností od 6.10.2021, stanovenou naposledy rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 21.9.2017, č.j. [číslo jednací], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5.3.2022 domáhala, aby soud zrušil její vyživovací povinnost vůči žalované, a to od 6.10.2021. Uvedla, že žalovaná je její dcera, která je již zletilá. Žalobkyně se domnívá, že žalovaná již pracuje. Tuto skutečnost si však nemůže ověřit, neboť nastoupila do výkonu trestu odnětí svobody. Žalobkyně dále uvedla, že nemá prostředky na hrazení její vyživovací povinnosti.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že dosud bydlí na adrese svého trvalého pobytu. V současné době navštěvuje 3. ročník oboru cukrář [ulice] odborné školy služeb, obchodu a gastronomie v [obec]. S návrhem na zrušení vyživovací povinnosti proto nesouhlasí. Dále uvedla, že se domnívá, že žalobkyně může hradit výživné, pokud bude ve věznici pracovat. V současné době má žalovaná výživné pouze od otce, z čehož hradí internát, Iredo kartu, MHD, náklady na stravování na internátě, internet (distanční výuka) a kredit. Dále se žalovaná připravuje na závěrečné zkoušky, tedy má výdaje s nákupem surovin a ozdob. Navrhla tedy, aby soud žalobu zamítl.

3. Žalobkyně k vyjádření žalované uvedla, že žalovaná je ve věku, kdy si může obstarat brigádu a snažit se živit sama. V místě bydliště se dle informací žalobkyně žalovaná nezdržuje, když ji otec z bydliště vyhodil. Žalovaná se zdržuje u své kamarádky nebo u matky žalobkyně. Žalobkyně dále uvedla, že není ve věznici pracovně zařazena, tedy nemá žádný příjem. Proto na podané žalobě trvá.

4. Žalovaná dne [datum] uvedla, že je ke dni [datum] stále studentkou [ulice] odborné školy služeb, obchodu a gastronomie v [obec], když neskončila 3. ročník a nesložila závěrečnou zkoušku.

5. Soud vyzval žalobkyni a žalovanou, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná a žalobkyně ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně a žalovaná soudu sdělili, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

6. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla v roce 2021 2022 studentkou 3. ročníku [ulice] odborné školy služeb, obchodu a gastronomie [obec].

7. Z potvrzení o výkonu trestu odnětí svoboda ze dne [datum] a sdělení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně aktuálně vykonává trest odnětí svobody ve [stát. instituce], a to od 6.10.2021. Ve výkonu trestu není žalobkyně pracovně zařazena z důvodu nedostatku pracovních míst.

8. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 21.9.2017, č.j. [číslo jednací] a rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 10.9.2018, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum] byla naposledy upravena vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalované. Rozsudek nabyl právní moci dne 18.10.2017. V tomto rozhodnutí se žalobkyně zavázala přispívat na výživu žalované měsíčně částkou 1 500 Kč vždy do 20. dne toho kterého měsíce s účinností od 1.10.2017. V době rozhodnutí soudu byla žalobkyně rozvedená, měla další vyživovací povinnost ke svému nezletilému synovi. Dne [datum] nastoupila žalobkyně do zaměstnání do obchodního družstva [anonymizováno] [obec] na pozici pracovník v obchodě na zkrácený pracovní úvazek 35 hodin týdně. V červnu 2017 činila její mzda [částka]. V červenci již byla žalobkyně v pracovní neschopnosti. Žalobkyně chtěla v říjnu 2017 přestoupit k jinému zaměstnavateli – [právnická osoba] s.r.o. na plný úvazek s tím, že by vykonávala práci uklízečky ve [právnická osoba] s.r.o. ve [obec]. Dosahovat pak měla výdělku o 1 500 Kč až 2 000 Kč vyšší než v současném zaměstnání. Žalobkyně pobírala dávky SSP, měla dluhy a podala návrh na oddlužení. Žalovaná v době rozhodnutí soudu byla žákyní 8. třídy Základní školy [obec]. Její výdaje činily mimo jízdného do školy a stravného ve školní jídelně, také výdaje spojené s různými akcemi a výlety, dále věci do školy. Kvůli zdravotním problémům s rychlým růstem jezdila žalovaná jednou ročně na kontroly na neurologii do [obec] a jednou ročně do [obec] na endokrinologii. Dále jezdila na alergologii do [obec] a k zubaři. Žalovaná měla problémy s učením, navštěvovala [anonymizováno] poradnu v [obec] a ve škole měla individuální vzdělávací plán. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalobkyně střídala několik zaměstnavatelů. V říjnu 2017 dosahovala žalobkyně čistého měsíčního příjmu 3 096 Kč, v listopadu 2017 příjmu 7 467 Kč a v prosinci 2017 příjmu 1 284 Kč. U dalšího zaměstnavatele činil průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně za období měsíců ledna až března 2018 částku 3 270 Kč.

9. Z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 8.11.2021, č.j. [číslo jednací] a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21.12.2021, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto rozsudkem byla žalobkyně v postavení obžalované (t.č. již ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Hradec Králové) uznána vinnou ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea první trestního zákoníku a přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea první trestního zákoníku a byla odsouzena k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Odvolání žalobkyně bylo usnesením krajského soudu zamítnuto. Rozsudek nabyl právní moci dne 8.11.2021.

10. Z usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 30.6.2021, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že zdejší soud zastavil trestní stíhaní žalobkyně v postavení obžalované pro přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odstavec 1 trestního zákoníku neboť trestní stíhání bylo neúčelné s ohledem na v úvahu přicházející trest ve věci Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, sp. [spisová značka], a v úvahu přicházející výkon trestu odnětí svobody ve věci Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, sp. Zn. [spisová značka]. Jednání žalobkyně (obžalované) mělo spočívat v tom, že v období od měsíce listopadu 2020 nejméně do měsíce dubna 2021 včetně (resp. do doby doručení tohoto návrhu na potrestání podezřelé), v [obec], [obec], ani nikde jinde, ničím nepřispěla na výživu své dcery [celé jméno žalované], narozené [datum], studentky 2 ročníku [ulice] školy služeb, obchodu a gastronomie v [obec], ačkoli tak byla povinna si počínat vzhledem ke znění § 910 a násl. zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, v platném znění, s tím, že výše její vyživovací povinnosti byla konkretizována rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. 9. 2017, číslo jednací [číslo jednací], pravomocným dne 18. 10. 2017, jímž byla mimo jiné schválena dohoda rodičů, na jejímž základě se matka zavázala přispívat na výživu dcery [jméno] měsíčně částkou 1 500 Kč, jíž měla platit vždy do 20. dne toho kterého měsíce k rukám otce, s účinností od [datum], když během celého sledovaného období odpovídalo jejím schopnostem a možnostem, aby přispívala na výživu dcery měsíčně částkou ve výši soudem schválené dohody, a takto si počínala přesto, že jí bylo dobře známo, že je coby matka dítěte povinna přispívat na jeho výživu, během sledovaného období nečinila nic s cílem dostát této své vyživovací povinnosti, přestože jí v tom nebránila nějaká překážka v podobě závažných zdravotních potíží, pro které by nemohla vykonávat žádnou práci, ve sledovaném období pro ni v daném regionu existovala v úvahu přicházející nabídka volných pracovních míst vyhovujících její kvalifikaci, tudíž v případě projevení zájmu a vzniku pracovněprávního vztahu si mohla opatřovat prostředky k obživě, a současně tím i na přispění na výživu dítěte, ode dne [datum] do dne [datum] byla zaměstnána ve spol. Oblastní nemocnice [právnická osoba], kdy s ní byl pracovní poměr ukončen pro zcela nevyhovující přístup k plnění pracovních povinností, a ode dne [datum] do současné doby je zaměstnána ve spol. A.G.J. – chráněná dílna s r.o., tedy opatřovala, a do současné doby si opatřuje, prostředky na obživu výkonem pracovních činností, přesto se to ve sféře jejího dítěte nijak neodráželo, kdy v případě, že nedosahovala takových příjmů, které by ji umožňovaly přispění na výživu jejího dítěte v rozsahu soudem schválené dohody, mohla se pokusit situaci řešit opatřením a výkonem pracovních aktivit, jež by jí toto dovolily, nepokoušela se nastalou situaci řešit v úvahu připadajícími způsoby, pokud jí snad majetkové poměry neumožňovaly podílet se na výživě dítěte alespoň ve výše citovaném rozsahu, v důsledku čehož tak dluží otci dítěte [jméno] [příjmení], narozenému [datum], trvale bytem [adresa žalobkyně a žalované], částku v celkové výši 9 000 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

11. Z informací o oboru cukrář na [ulice] odborné školy služeb, obchodu a gastronomie [obec] soud zjistil, že se jedná o tříletý výuční studijní obor. Závěrečná zkouška je složena z písemné a ústní zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborného výcviku.

12. Ze zprávy [ulice] odborné školy služeb, obchodu a gastronomie [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná se na škole vzdělává v oboru cukrář od [datum]. V průběhu tří let se prospěch a chování žalované postupně zhoršuje, v aktuálním školním roce jsou její studijní výsledky výrazně ovlivněny vysokou absencí (190 hodin za 2. pololetí školního roku, stav k [datum]). Vzhledem k tomu, že žalovaná dosáhla plnoletosti, si absence omlouvá sama. Situace se vždy cca na jeden týden zlepší, vždy po upozornění třídního učitele. Žalovaná pobývá přes týden v domově mládeže, zde je její chování v normě. [příjmení] domov mládeže bydlí střídavě u otce nebo matky. Její prospěch je slabý, v prvním pololetí školního roku 2021 2022 vykazuje z 11 předmětů 4x známku nedostatečnou, z odborného výcviku byla klasifikovaná v náhradním termínu. Ve třetím čtvrtletí nemohla být z více předmětů klasifikovaná pro nedostatek podkladů (např. v předmětu tělesná výchova byla naposledy přítomná [datum]). Na odborný výcvik často přichází pozdě, nerespektuje povinnost nosit pracovní oděv.

13. Ze zprávy [ulice] odborné školy služeb, obchodu a gastronomie [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je aktuálně ve 2. pololetí školního roku 2021 2022 5x neklasifikována – kromě odborného výcviku a tělocviku i ze tří odborných předmětů (stroje a zařízení, suroviny a technologie). Závěrečné zkoušky v červnu 2022 z výše uvedených důvodů konat nebude, v souladu se školským zákonem bude klasifikována v náhradním termínu. Důvodem k neklasifikování je nedostatek podkladů kvůli vysoké absenci žákyně ve výuce.

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně je matkou žalované. Naposledy byla vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalované upravena rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 21.9.2017, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 18.10.2017. V tomto rozhodnutí se žalobkyně zavázala přispívat na výživu žalované měsíčně částkou 1 500 Kč vždy do 20. dne toho kterého měsíce s účinností od 1.10.2017. V době tohoto rozhodnutí soudu byla žalobkyně rozvedená, měla další vyživovací povinnost ke svému nezletilému synovi. Dne [datum] nastoupila žalobkyně do zaměstnání do obchodního družstva Konzum [obec] na pozici pracovník v obchodě na zkrácený pracovní úvazek 35 hodin týdně. V červnu 2017 činila její mzda 9 744 Kč. V červenci již byla žalobkyně v pracovní neschopnosti. V říjnu 2017 chtěla žalobkyně přestoupit k jinému zaměstnavateli. Žalovaná v době tohoto rozhodnutí soudu byla žákyní 8. třídy Základní školy [obec]. Kvůli zdravotním problémům s rychlým růstem jezdila žalovaná jednou ročně na kontroly na neurologii do [obec] a jednou ročně do [obec] na endokrinologii. Dále jezdila na alergologii do [obec] a k zubaři. Žalovaná měla problémy s učením, navštěvovala [anonymizováno] poradnu v [obec] a ve škole měla individuální vzdělávací plán. V dalším období žalobkyně vystřídala několik zaměstnavatelů. V říjnu 2017 dosahovala žalobkyně čistého měsíčního příjmu 3 096 Kč, v listopadu 2017 příjmu 7 467 Kč, v prosinci 2017 příjmu 1 284 Kč, za období měsíců ledna až března 2018 činil průměrný čistý výdělek žalobkyně částku 3 270 Kč. Žalobkyně je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody, kde není pracovně zařazena z důvodu nedostatku pracovních míst. Již před svým nástupem do výkonu trestu řádně neplnila svoji vyživovací povinnost vůči žalované. Žalovaná je od [datum] studentkou [ulice] odborné školy služeb, obchodu a gastronomie [obec], obor cukrář. Jedná se o tříletý výuční studijní obor. V současné době je žalovaná studentkou 3. ročníku tohoto oboru. Z důvodu vysoké absence žalované, nemohla být tato ve 2. pololetí školního roku 2021 2022 klasifikována z celkem 5 předmětů, a to odborného výcviku, tělocviku a tří odborných předmětů - stroje a zařízení, suroviny, technologie. Z tohoto důvodu nemůže konat v červnu 2022 závěrečné zkoušky. Žalovaná bude klasifikována v náhradním termínu.

15. Podle ustanovení § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

16. Podle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

17. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

18. Žaloba není důvodná.

19. Na začátek je třeba zdůraznit, jak opakovaně konstatoval ve svých nálezech zabývajících se problematikou výživného zletilých dětí i Ústavní soud (např. nález II. ÚS 2121/14), že vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu. Samo kritérium neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (event. jej spravuje), nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb.

20. V daném případě bylo prokázáno, že vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalované byla naposledy upravena rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 21.9.2017, č.j. 0P 39/2010-2449, který nabyl právní moci dne [datum]. V tomto rozhodnutí se žalobkyně zavázala přispívat na výživu žalované měsíčně částkou 1 500 Kč vždy do 20. dne toho kterého měsíce s účinností od [datum]. V době tohoto rozhodnutí soudu byla žalovaná žákyní 8. třídy Základní školy [obec]. Již v této době měla žalovaná problémy s učením, navštěvovala [anonymizováno] poradnu v [obec] a ve škole měla individuální vzdělávací plán. Dále bylo v řízení prokázáno, že ve školním roce 2021 2022 je žalovaná studentkou 3. ročníku [ulice] odborné školy služeb, obchodu a gastronomie [obec], obor cukrář. Tento obor začala studovat od [datum]. Studiem na této střední škole se žalovaná tedy nadále připravuje na své budoucí povolání. Soud si je v daném případě vědom špatných studijních výsledků žalované v tomto školním roce i toho, že žalovaná z důvodu své vysoké absence, nemohla být ve 2. pololetí školního roku 2021 2022 klasifikována z celkem 5 předmětů a z tohoto důvodu nemůže konat v červnu 2022 závěrečné zkoušky. Ze zprávy střední školy ze dne [datum] však vyplynulo, že žalovaná bude klasifikována v náhradním termínu. Soud tedy i přes toto výrazné studijní zaváhání žalované má za to, že je třeba v daném případě preferovat zájem na dokončení studia žalované, která předešlé dva ročníky studia nakonec vždy řádně dokončila, a která své pochybení v tomto ročníku může napravit v náhradním termínu, který ji škola poskytne. Ukončené studium výučního oboru na střední škole jistě žalované skýtá mnohem větší šance na trhu práce, než„ pouhé“ dokončené vzdělání na základní škole. Studium žalované lze tedy nadále hodnotit jako racionální přípravu na budoucí povolání. Právě toto studium je okolností, která žalované neumožňuje živit se sama a odůvodňuje proto další existenci vyživovací povinnosti. Vyživovací povinnost žalobkyně tedy nadále trvá. S ohledem na uvedené, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

21. Nad rámec lze uvést, že pokud žalovaná neuspěje ani v náhradním termínu určeném pro její klasifikaci, je na místě znovu přezkoumat otázku trvání vyživovací povinnosti.

22. Namítala-li žalobkyně, že nemá žádný příjem, když je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody a není zde pracovně zařazena, pak soud k tomuto uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně způsobila úmyslný trestní čin, proto byla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Ačkoliv v současné době není ve výkonu trestu pracovně zařazena, tato skutečnost není sama o sobě důvodem pro zrušení její vyživovací povinnost vůči žalované. V tomto směru je třeba zdůraznit, že skutečnost, že byl povinný rodič odsouzen k trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin, nemůže jít k tíži dítěte. Opačný výklad by totiž vedl k extrémnímu důsledku, podle něhož by se rodič úmyslným trestným činem s následným uložením trestu odnětí svobody po pravomocném odsouzení, vyživovací povinnosti vůči svému dítěti„ zbavil“, resp.„ mohl zbavit“.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalovaná ve věci plně úspěšná, avšak žádné prokazatelné náklady řízení ji nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.