15 C 96/2025

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci manžel: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela , trvale bytem Adresa manžela proti manželka: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky , trvale bytem Adresa manželky - o rozvod manželství

I. Manželství manželů , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, a , jméno FO, , uzavřené dne , datum, před , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Manželé se společným návrhem podaným u Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, domáhali rozvodu manželství uzavřeného , datum, před , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Manželé uvedli, že u manžela se jednalo o manželství první, u manželky se jednalo o druhé manželství. Oba jsou státními příslušníky , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z manželství se narodily dvě děti – , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a dosud , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, . Návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti byl již podán u Okresního soudu v , adresa, . Manželé dále uvedli, že jejich manželství je nefunkční, společné hospodaření netrvá déle než půl roku, intimní soužití bylo ukončeno před více než půl rokem. Manželé spolu nežijí a ani jeden z nich obnovení manželského soužití nepředpokládá. Manželé uzavřeli Dohodu o vypořádání majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení a vzájemné vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství podle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. S ohledem na uvedené navrhli, aby soud jejich manželství rozvedl.

2. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je rozvod manželství, kdy oba z manželů jsou státními příslušníky , Anonymizováno, , Anonymizováno, a oba manželé mají současný pobyt na území České republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci (jazykem legislativy EU že soud je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný) má oporu v ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení rady (ES) č. 2201/2003, ze dne , datum, , o uznávání rozhodnutí ve věcech manželských (Brusel II bis), neboť podepsaný soud je soudem, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Věcná a místní příslušnost Okresního soudu v , adresa, je potom dána § 3 odst. 1 a § 383 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“). Právní vztah se pak řídí právním řádem , Anonymizováno, , Anonymizováno, dle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, s odkazem na § 49 odst. 1 téhož zákona, dle kterých se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany a rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z výpovědi obou manželů, oddacího listu, rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . U manžela se jednalo o manželství první, u manželky se jednalo o druhé manželství. Manželé spolu mají dvě děti – , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a dosud , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, . Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, byla soudem schválena dohoda rodičů ohledně úpravy péče a výživy nezletilého dítěte i pro dobu po rozvodu manželství rodičů. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Manželství účastníků delší dobu nefunguje. Manželé si několik let nerozumí, manžel sám přiznává že se změnil. Manželé nebyli schopni vyřešit své problémy, které trvaly 12-13 let. Manželka se snažila manželství zachovat kvůli dětem, poradnu, kterou navrhovala však manžel odmítal. Manželé spolu dlouhodobě netráví volný čas, nejezdí na výlety ani dovolené. Každý má svoje záliby. Citově se odcizili. Manželé sice nadále obývají společný dům, ale každý si žije po svém. Oba se dohodli, že další setrvání v manželství je pouze trápení jich obou, a proto bude nejlepším řešením jejich vztah ukončit. Ani jeden z nich nevidí naději na obnovení manželského soužití, mají za to, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno.

5. Podle § 22 zákona č. 36/2005 Sb. o rodině a o změně některých zákonů (dále jen "zákon o rodině"), k zrušení manželství rozvodem lze přistoupit pouze v odůvodněných případech. Podle § 23 zákona o rodině soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, pokud jsou vztahy mezi manžely tak vážně narušené a trvale rozvráceny, že manželství nemůže plnit svůj účel a od manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Soud zjišťuje příčiny, které vedly k vážnému rozvratu vztahů mezi manžely, a při rozhodování o rozvodu na ně přihlíží. Soud při rozhodování o rozvodu vždy přihlédne na zájem nezletilých dětí. Soud při posuzování míry rozvratu vztahů mezi manžely přihlíží k porušení povinností manželů podle § 18 a 19. Podle § 18 zákona o rodině jsou si manželé v manželství rovni v právech a povinnostech. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, starat se společně o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí.

6. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaných ustanovení § 22 a § 23 zákona o rodině , Anonymizováno, neboť manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Příčinu rozvratu manželství soud shledal na straně obou manželů, kteří se vzájemně odcizili, problémy, které trvaly 12-13 let nebyli schopni vyřešit. Manželé spolu dlouhodobě netráví společný čas, každý má svoje záliby. Sice stále žijí ve společném domě, každý si však žije po svém. Manželé se dohodli, že nejlepším řešením je ukončení jejich vztahu. Na péči o nezletilé dítě se manželé také shodli a mají ji soudně upravenou. Soud tedy dospěl k závěru, že není možné manžele v tomto pouze formálním svazku nadále držet, když z jejich pohledu je obnovení manželského soužití zcela vyloučeno a manželé nadále v manželství setrvávat nechtějí. Proto soud manželství účastníků rozvedl.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním, dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.