16 C 46/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Dagmar Kláskovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO Anonymizováno se sídlem Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 12 394Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 850 Kč v pravidelných 9měsíčních splátkách po 600 Kč a poslední desáté splátce ve výši 450 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, do úplného zaplacení.

II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni další částku ve výši 6 544 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 394 od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně tvrdí, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, -452578 ve výši 14 544 Kč (skládající se z půjčené částky 8 000 Kč a souhrnného poplatku 6 544 Kč), podle které měla splácet týdně 243 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaná na úvěr uhradila částku 2 150 Kč, která se započetla na nejprve a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením Úvěru, d) dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení Úvěru, e) dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek Úvěru, f) dále na úhradu následujících položek: (I.) na jistinu Úvěru dílem ve výši 83,47 %, (II.) na úrok za poskytnutí Úvěru dílem ve výši 16,53 %.– odst.

4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobkyně předkládá jako důkaz, je zřejmé že žalovaná splácela nepravidelně, takže žalobkyně mohla v daném případě postupovat tak, že uhrazenou částku žalovaným ve výši 2 150 Kč, vydělí předepsanou týdenní splátkou 243 Kč a vypočte tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně by podle tohoto klíče nastala již mnohem dříve. Žalobkyně ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatností smlouvy, tedy žalobce nechal uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje na , datum, a datum prodlení ke dni , datum, . Žalobkyně předložila rozhodující skutečnosti k okolnostem posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, zejména uvádí z jakých informací před a v rámci uzavření smlouvy o půjčce čerpal, jaké informace od žalovaného k jeho osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny a jaké databáze byly věřitelem využity k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit: kontrola v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra (http://www., Anonymizováno, ), kontrola RČ dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, (http://www, Anonymizováno, /), kontrola náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku (https://isir.justice.cz/) - kontrola zaměstnání telefonicky, kontrola platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků a dle lokality klienta – a to na základě odborných vědomostí z “terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti a kontrolou předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta.

2. Ve věci žalobkyně navrhovala vydání elektronického platebního rozkazu. Návrhu nebylo vyhověno z důvodu zajištění přezkoumatelnosti zkoumání úvěruschopnosti a výše požadovaných úroků.

3. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.

4. Žalovaná se k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

5. Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, prokazuje poskytnutí částky 8 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkem částku 14 544 Kč, kdy tato částka zahrnuje poskytnutý úvěr, poplatky a úrok v 60týdenních splátkách po 242,40Kč.

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovaná potvrdila, že se dne , datum, seznámila s podmínkami úvěru včetně úrokové sazby 70,89 % ročně a celkovou RPSN činila 212,77 % ročně.

7. Z evidenční karty klienta ze dne , datum, vyplývají osobní a příjmové poměry žalovaného zjištěné zprostředkovatelem úvěru, a to uváděný příjem 22 055 Kč měsíčně, měsíční výdaje domácnosti 20 484 Kč z tohoto bydlení 4 872 Kč měsíčně, další nebankovní závazky 10 752 Kč. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je svobodná, bydlí v nájmu, počet členů v domácnosti 2.

8. Výplatní pásky žalované (vyhotovené počítačovým výstupem, tj. bez podpisu a razítka) potvrzují čistý příjem v dubnu 2024 ve výši 21 727 Kč a v květnu 2023 ve výši 22 3829. Platby ze strany žalované ve výši 2 150 Kč prokazuje přehled splátek – informace o smlouvě.

10. Z předžalobní upomínky a přehledu odeslané pošty vyplývá, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k uhrazení dlužné částky.

11. Žalovaná zůstala nečinná, proti uplatněnému nároku ničím nebrojila, netvrdila žádné skutečnosti, které by nárok zpochybnily. Neprokázala, že by na dluh uhradila více než tvrdila žalobkyně. Písemnosti se dostaly do sféry vlivu žalované, byly doručovány na adresu jeho bydliště.

12. Závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, v hotovosti částku 8 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 70,89 % p. a. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) je ve výši 212,77 %. Žalovaná k žádosti o úvěr předložila kopie 2 výplatních pásek. Na úhradu svého dluhu žalovaná uhradila žalobkyni 2 150 Kč.

13. Soud posuzoval nárok žalobkyně podle následujících ustanovení. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud rozhodoval na základě předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.

18. Soud se předně zabýval otázkou, zda žalobkyně splnila povinnost posoudit schopnost žalované coby spotřebitele splácet úvěr ve smyslu z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou proto, že ze strany poskytovatele úvěrů, nedošlo k pečlivému posouzení schopnosti žalované úvěr splácet.

19. Posouzení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním případně v domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. To podle názoru soudu žalobkyně neučinila. Žalobkyně při zkoumání schopností žalovaného úvěr splácet netvrdila ani neprokázala, že by fakticky prověřila výdaje žalovaného, když v tomto konkrétním případě vyšla pouze z tvrzení žalované. Minimální obezřetnost, kterou může poskytovatel nebankovních úvěrů vynaložit, je vyžádání výpisů z účtu žadatele o úvěr, aby v minimální míře dostál prověření jeho příjmů a výdajů, a to i v případech, kdy je úvěr poskytován v hotovosti. Sama tato okolnost je způsobilá vyvolat pochybnosti o finanční situaci žalované. Pokud by žalovaná neměla žádný účet, pak by se měla žalobkyně o to více zaměřit na posouzení reálných výdajů, tj. vyžádat si nájemní smlouvu a další informace zejména k výdajům na bydlení (energie). Žalobkyně uvádí mzdu žalobkyně ve výši 22 055 Kč za období tří měsíců, přičemž doložila pouze 2 výplatní pásky. Postup žalobkyně nelze z tohoto hlediska považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. V daném případě soud dovodil, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive toto neposoudila s náležitou pečlivostí. Řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepovažuje soud prokázané, pokud toto bylo zkoumáno způsobem, jak uvádí žalobkyně, pak považuje postup žalobkyně za ryze formální a nepečlivý. Takovéto pouhé formální zkoumání, vycházeje pouze z informací od žalované, způsobuje neplatnost uzavřené smlouvy. Nadto disponibilní zůstatek (bez ověření výdajů na bydlení) žalobkyně vypočetla na částku 1571 Kč měsíčně, přičemž výše měsíčních splátek odpovídá částce 1 074 Kč. Žalobkyně tak z těchto údajů nemohla ani z těchto údajů učinit odpovědný závěr, že má v osobním případně v domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši.

20. Z tohoto porušení je dovozována absolutní neplatnost smlouvy podle § 588 o. z., neboť jde o jednání odporující zákonu, které současně zjevně narušuje veřejný pořádek. V případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele se totiž neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy neuplatní pouze k ochraně spotřebitele, který není schopen úvěr splácet, ale sleduje i širší společenský zájem předcházení negativním sociálním důsledkům. Soud proto byl povinen otázku platnosti smlouvy posoudit i bez návrhu žalovaného.

21. Soud se dále pro případ (in eventum) zabýval i úvěrovou smlouvou ve vztahu k ujednání o úroku ve výši 70,89 % p. a. a RPSN ve výši 212,77 %. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v květnu 2024 činila 8,86 %. Ve stejném zdroji je uvedena i RPSN pro spotřebitelský úvěr v květnu 2024 ve výši 9,31 %. Nejvyšší soud v rozsudku č. j. 32 C do 1490/2019-175 uzavřel, že i podle právní úpravy účinné od , datum, podléhá smluvní volnost stran korektivu dobrých mravů (zejména dle § 1 odst. 2 a § 547 o. z.) a že právní jednání odporující dobrým mravům je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). V posuzované věci soud dovodil, že sjednané úroky se vymykají i takovému navýšení, které by bylo možné považovat za přiměřený důsledek podnikatelského rizika poskytovatele úvěrů jako nebankovní instituce. Uzavřel proto, že ujednaná výše smluvního úroku a RPSN je v rozporu s dobrými mravy, a i z tohoto důvodu je neplatná úvěrová smlouva jako celek.

22. V případě neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaná povinna uhradit pouze nesplacenou jistinu. Žalovaná není dosud v prodlení s úhradou, neboť termín splatnosti jistiny určí soud teprve v rozsudku. Výzva k plnění zaslaná žalobkyní nemůže stanovit termín splatnosti dlužné jistiny. Termín pro plnění uvedený ve výzvě nemá na prodlení dlužníka žádný vliv. Hmotněprávní lhůtu k plnění stanoví teprve soud v rozsudku.

23. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit24. Žalobkyně má právo na vrácení dosud nesplacené části jistiny, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Jistina činila 8 000 Kč, z toho 2 150 Kč bylo žalovanou již uhrazeno, v rozsahu 5 850 Kč nebyla dosud částka vrácena a soud tedy v této části žalobě vyhověl (výrok I.)

25. Lhůtu k plnění určil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věty za středníkem. Ohledně lhůty k plnění netvrdila žalovaná ničeho. Soud vzal v úvahu příjmy žalované, i když jsou z doby z roku 2024, tedy před poskytnutím úvěru, a dále počet nalézacích a exekučních řízení vedených o Okresního soudu v , adresa, . Žalované uložil povinnost hradit dluh ve splátkách, jejichž výši považuje za přiměřenou. Splátky jsou přiznány pod ztrátou výhody splátek, když podle § 1931 o. z. (občanský zákoník č. 89/2012 Sb.) bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

26. Výrokem II. zamítl soud žalobu ve zbývajícím rozsahu z důvodu výše uvedených, kdy požadavek na zaplacení dalších smluvených částek, smluvní pokuty, sjednaných úroků i úroků z prodlení, poplatků, není z důvodů neplatnosti smlouvy dán.27. nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná byla ve sporu v zásadě úspěšnější stranou, avšak žádné náklady neuplatnil.