2 C 100/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Mikulou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 19 914,39 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 914,39 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 595,21 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 278,49 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,5 %, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 420 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku., k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru Anonymizováno. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr/úvěrový limit a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů. Jelikož žalovaný přes tuto výzvu neuhradil svůj dluh, rozhodl se žalobce v souladu se Smlouvou přistoupit k odstoupení od Smlouvy dopisem. V souladu s částí 5 odst. 8 Smlouvy je odstoupení doručeno nejpozději uplynutím 10 kalendářních dnů ode dne odeslání zásilky. Žalobce považuje pohledávku za splatnou ke dni datum. Případné nároky plynoucí žalobci z dřívějšího doručení odstoupení žalovanému žalobce neuplatňuje. Žalovaný je tak dle Smlouvy povinen zaplatit žalobci částku 21 509,60 Kč, sestávající z - Jistiny ve výši 17 278,49 Kč - Smluvních poplatků ve výši 2 100 Kč - Pojistného ve výši 535,90 Kč - Smluvního úroku z jistiny ve výši 1 595,21 Kč Žalobce dále požaduje v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky 17 278,49 Kč ode dne datum do zaplacení. Pro vyloučení pochybností žalobce uvádí, že využívá svého dispozičního oprávnění a ostatní nároky plynoucí mu ze Smlouvy touto žalobou neuplatňuje. Pro vyloučení pochybností žalobce uvádí, že před uzavřením smlouvy o úvěru důkladně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele. Žalobce zjistil, že příjem žalovaného ke dni uzavření Smlouvy činil 22 000 Kč, tedy splátka úvěru dle Smlouvy činila toliko 10 %. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, publikovaného v periodiku Ius Focus č. 12/2023, dostupné z https://app.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=njuwemjrgazdqnrxl5uwm je pro závěr, že smlouva je absolutně neplatná, postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet. Nejvyšší soud judikoval, že pokud měsíční splátka úvěru činí méně než 16 % měsíčního příjmu spotřebitele, dlužník úvěr splácel, aniž sám kdy uplatnil jakoukoliv výhradu ve vztahu ke své schopnosti úvěr splatit, není zřejmé, proč je neprověření údaje uvedeného předchůdcem žalobkyně v žádosti o úvěr natolik závažným pochybením, že to mohlo mít vliv na jeho schopnost úvěr splatit. S ohledem na výše uvedené má žalobce za to, že žalovaný byl schopen úvěr splatit. Žalobce zaslal žalovanému dne datum předžalobní výzvu k úhradě dluhu, jak žalobce dokládá předložením této výzvy společně s dokladem o jejím odeslání. Na výzvu soudu žalobce doložil, jak zkoumal úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů.

4. Smlouva o spotřebitelském úvěru, sazebník, všeobecné pojistné podmínky, zpráva o posouzení úvěruschopnosti prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše sjednaných úroků a poplatků, výše sjednaných splátek. Poskytovatel úvěru splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet. Zkoumal majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovanou oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalovaného vyplývá zejména ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti.

5. Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu a potvrzení podání prokazují jednak zesplatnění úvěru žalobcem a dále, že byl žalovaný o zaplacení dlužné pohledávky upomínán.

6. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

7. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

8. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od datum, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce splnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. Žalobce náležitě zkoumal úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy podle zákona o spotřebitelském úvěru. Roční úroková sazba ve výši 26,82 %, jakož i RPSN ve výši 26,8 % jsou vzhledem k rizikovosti úvěru taktéž v pořádku.

11. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. adresa: právnická osoba.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

12. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v adresa, č. j. 47 Co 170/2024-110 (právní věta).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 420 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (400 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 600 Kč (tj. za 4 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění, účast na jednání), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 4x 100 Kč za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 400 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Soud oproti tomu nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení za písemné podání doplnění žaloby, neboť skutková tvrzení v tomto podání obsažená měla být již součástí žaloby a soud tedy neshledal důvod, pro který by tento náklad měly jít k tíži žalovaného. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

14. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavřené smlouvě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení k Okresnímu soudu v Náchodě. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.