2 C 25/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl soudcem Mgr. Janem Mikulou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A se sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt o velikosti 1 + 1 s příslušenstvím, nacházející se v přízemí nalevo při pohledu od hlavního vchodu domu číslo popisné , Anonymizováno, v , adresa, , který je součástí pozemku parcelní číslo , hodnota, – stavební parcela, zastavěná plocha a nádvoří, sestávající z 1 pokoje, kuchyně, chodbičky, WC a koupelny, skladové místnosti nacházející se napravo za hlavním vchodem, technické místnosti umístěné vlevo v 1. mezipatře, a verandy ve 2. mezipatře, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec a katastrální území , Jméno žalobkyně B, , a vyklizené je odevzdat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 714 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám jejího zástupce.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovaný vyklidil ve výroku I specifikovanou nemovitost (dále jen nemovitost). V žalobě uvedla, že je vlastníkem nemovitosti. Dne , datum, uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu na nemovitost. V nájemní smlouvě je žalovaný označen jako , jméno FO, , když toto jméno při uzavření smlouvy sám sdělil žalobkyni s odůvodněním, že uzavřel partnerství s , jméno FO, . Žalovaný začal nájemní smlouvu porušovat a neplnil povinnosti dohodnuté ve smlouvě. Neuhradil žalobkyni jistotu ve výši 10 000 Kč, neuhradil nájemné za říjen 2025 a od , datum, byl žalovaný v prodlení s úhradou nájemného a záloh spojených s užíváním bytu za listopad 2025, když nájem za říjen a zálohu na služby spojenou s užíváním bytu uhradil až , datum, . Nesjednal pojištění domácnosti. V rozporu s nájemní smlouvou v technické místnosti umístil velké množství (cca 20) slepic. Slepice obtěžovaly společné prostory nemovitosti hlukem a zápachem. Z deklarovaných důvodů dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného písemně k nápravě a odstranění závadného stavu, a to do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaný nezjednal nápravu, a tak žalobkyně nájemní smlouvu dne , datum, vypověděla bez výpovědní doby pro zvlášť závažné porušení povinností žalovaného. Žalovaný nadále nemovitost užívá. , adresa, jí dosud nebyly předány. Žaloba na určení neoprávněnosti podané výpovědi nebyla podána.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhuje zamítnout žalobu proto, že nebyly splněny podmínky pro okamžité skončení nájmu výpovědí. Nájemné za říjen 2025 bylo zaplaceno , datum, , za listopad a prosinec 2025 zaplaceno nebylo. K neplacení nájemného tedy nedošlo po dobu 3 měsíců. Jistota nebyla při podpisu smlouvy zaplacena, ale přesto byla smlouva uzavřena. Nemovitost vyklidil a opustil , datum, . , adresa, od nemovitosti zaslal téhož dne žalobkyni. Nepovažuje žalobu za důvodnou. Jeho odchod z nemovitosti nepředstavuje uznání nároku žalobkyně. Předmět řízení odpadl, neboť nemovitost z jeho strany již není užívána, a proto má být řízení ukončeno. V průběhu užívání nemovitosti žalovaným byl ze strany žalobkyně činěn na žalovaného nátlak. Žalovaný však již nechce rozšiřovat řízení ani vést další soudní řízení, pokud k tomu nebude donucen.

3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den , datum, . Dne , datum, žalovaný zaslal soudu omluvu z jednání z důvodu, že kvůli své aktuální životní situaci, když v důsledku okolností spojených s ukončením užívání nemovitosti došlo k zásadní destabilizaci jeho zázemí, se žalovaný aktuálně nachází mimo obvyklé místo pobytu a objektivně nemá reálnou možnost se k jednání dostavit. Tento stav měl vzniknout v návaznosti na postup žalobkyně. Soud veden zásadou hospodárností řízení a zásadou rozhodnutí při jediném nařízeném jednání jednal v nepřítomnosti žalovaného, protože omluvu shledal jako nedůvodnou. Pro odročení absentovaly zvlášť závažné důvody, protože žalovaný netvrdil, a ani nikterak neprokázal natolik závažnou životní situaci, která by mu neumožňovala se k soudu dostavit. Předvolání k jednání mu bylo doručeno dne , datum, , tj. skoro celý měsíc před samotným datem jednání a omluva soudu došla , datum, v odpoledních hodinách.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že je žalobkyně zapsána u nemovitosti jako její vlastník.

5. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně se jako pronajímatelka zavázala přenechat , jméno FO, , rodné číslo , RČ, , za podmínek ve smlouvě stanovených k užívání nemovitost na dobu určitou od 1. 10. 2025 do 30. 9. 2026. Nemovitost bude užívat spolu s nájemcem i , jméno FO, . Smluvní strany se dohodly, že nájemce zaplatí při podpisu smlouvy 10 000 Kč jako jistotu. Dále nájemce bude měsíčně platit 5 000 Kč jako nájemné a 3 780 Kč jako zálohu za služby spojené s užíváním bytu. Ve smlouvě je ujednáno, že nájemce je oprávněn chovat v nemovitosti domácí zvíře, přičemž jeho chov nesmí způsobit pronajímateli a ostatním obyvatelům v okolí nemovitosti nepřiměřené obtíže. Při skončení nájmu obě strany sepíšou zápis, v němž zachytí stav nemovitosti a měřidel u jednotlivých médií. Nájemce je povinen odevzdat nemovitost pronajímateli v den, kdy nájem končí. Nemovitost je odevzdána, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do nemovitosti a jejím užívání. Výpověď vyžaduje písemnou formu a musí být doručena druhé straně. Výpověď nájmu pronajímatelem bez výpovědní doby je možné podat, pokud nájemce poruší svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména pokud nezaplatil nájemné a náklady za služby za dobu alespoň 2 měsíců, způsobuje jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo užívá nemovitost jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Smlouva je podepsána jednatelem žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, jako nájemcem.

6. Z výzvy k odstranění závadného chování a odstranění protiprávního stavu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby přestal do 7 dnů ode dne doručení výzvy porušovat nájemní smlouvu tím, že neplatí nájemné včas, nezaplatil jistinu, nesjednal pojištění domácnosti a v pronajatých prostorách chová velké množství hospodářských zvířat (slepic).

7. Z doručenky k výzvě soud zjistil, že byla výzva doručena žalovanému dne , datum, .

8. Z výpovědi nájmu bytu pronajímatelem bez výpovědní doby soud zjistil, že ze stejných okolností popsaných v bodu 6 této žaloby žalobkyně vypověděla žalovanému nájem nemovitosti bez výpovědní doby pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce. Ve výpovědi je poučení, že žalovaný může podat proti výpovědi námitky, a že do 2 měsíců od doručení výpovědi žalovanému může navrhnout přezkoumání výpovědi soudem.

9. Z doručenky k výpovědi soud zjistil, že byla výzva doručena žalovanému dne , datum, .

10. Z doručenky předžalobní výzvy soud zjistil, že byla doručena žalovanému , datum, .

11. Z fotografií soud zjistil, že je na nich zachycena místnost, ve které se nachází množství slepic. V místnosti je značný nepořádek, na zemi jsou výkaly a krmení.

12. Z výpisu o provedené lustraci v ISZR soud zjistil, že stejné rodné číslo jako je uvedeno na nájemní smlouvě u nájemce , jméno FO, odpovídá žalovanému.

13. Nahlédnutím do obchodního rejstříku soud zjistil, že jednatelem žalobkyně je , tituly před jménem, , jméno FO, .

14. Z úřední činnosti je soudu známo, že nebyla žalovaným podána žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi podané žalobkyní.

15. Po provedeném řízení dospěl soud z hlediska skutkového stavu věci k následujícím závěrům: Žalobkyně je vlastníkem předmětné nemovitosti. Žalobkyně se zavázala poskytnout nemovitost k užívání , jméno FO, na dobu určitou od 1. 10. 2025 do 30. 9. 2026. , jméno FO, se zavázal za užívání nemovitosti měsíčně platit 5 000 Kč jako nájemné a 3 780 Kč jako zálohu za služby spojené s užíváním bytu. Dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného, aby přestal do 7 dnů ode dne doručení výzvy porušovat nájemní smlouvu tím, že neuhradil jistotu, neplatí nájemné včas, nesjednal pojištění domácnosti a v pronajatých prostorách chová velké množství hospodářských zvířat (slepic). Dne , datum, žalobkyně vypověděla žalovanému nájem nemovitosti bez výpovědní doby pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce z totožných důvodů jako je popsáno v předchozí výzvě. Ve smlouvě je ujednáno, že při skončení nájmu obě strany sepíšou zápis, v němž zachytí stav nemovitosti a měřidel u jednotlivých médií. Nájemce je povinen odevzdat nemovitost pronajímateli v den, kdy nájem končí. Nemovitost je odevzdána, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do nemovitosti a jejím užívání. Ve výpovědi je poučení, že nájemce může podat proti výpovědi námitky, a že do 2 měsíců od doručení výpovědi žalovanému může navrhnout přezkoumání výpovědi soudem. Stejné rodné číslo jako je uvedeno na nájemní smlouvě u nájemce , jméno FO, odpovídá žalovanému. Žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi nebyla podána.

16. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Dle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

17. Dle § 1105 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

18. Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Dle § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

20. Dle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

21. Dle § 2236 odst. 1 o. z. bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.

22. Dle § 2258 o. z. nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.

23. Dle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

24. Dle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

25. Dle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

26. Dle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

27. Dle § 2291 odst. 2 o. z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

28. Dle § 2291 odst. 3 o. z. neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

29. Dle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

30. Dle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

31. Dle § 77 odst. 2 o. z. člověk, který v právním styku užívá jiné jméno než své vlastní, nese následky omylů a újem z toho vzniklých.

32. Dle § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

33. Dle § 119 o. s. ř., jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny.

34. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

35. Vlastnické právo k nemovité věci zapsané do katastru nemovitostí se nabývá zápisem do katastru nemovitostí. Žalobkyně je vlastníkem nemovitosti, protože je v katastru nemovitostí zapsána. Může tedy jako vlastník žalovat kohokoli, kdo jí výkon vlastnického práva neoprávněně ruší, na vyklizení nemovitosti podle § 1040 o. z.

36. U věcí nemovitých nelze žalovat na vydání nemovitosti, nýbrž vždy jen na vyklizení nemovitosti, což mnohdy neodpovídá situaci a reálné potřebě. Je to nutné s ohledem na upravený způsob výkonu rozhodnutí (exekuce). Tím je u nemovitých věcí jen vyklizení (Komentář k § 1040 o. z. , jméno FO, , , právnická osoba, , J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474). [, jméno FO, ]. Wolters Kluwer).

37. Soud se nejprve zabýval otázkou pasivní legitimace u žalovaného zejména s ohledem na fakt, že na smlouvě je podepsán , jméno FO, a nikoli žalovaný (, Jméno žalovaného, ). Žalobkyně uvedla, že s příjmením , jméno FO, vystupoval žalovaný při sjednávání nájemní smlouvy, jelikož podle jeho tvrzení měl uzavřít partnerství s , jméno FO, . Matriční úřad uzavření partnerství ani změnu jména nepotvrdil.

38. Soud je toho názoru, že ze smlouvy plyne jednoznačná identifikace osoby žalovaného prostřednictvím rodného čísla. Uvedení jiného příjmení na smlouvě samo o sobě neplatnost smlouvy nepůsobí. Z pohledu žalobkyně se situace jevila, že při uzavírání smlouvy nepochybně jednala právě s žalovaným, když následně v bytě bydlela stejná osoba jako byla přítomna při sjednávání smlouvy (jak plyne z provedených důkazů). I z dalších okolností plyne, že , jméno FO, je opravdu žalovaný, poněvadž písemně reagoval na výzvu i výpověď zaslané žalobkyní a nikterak uzavření smlouvy ani pobyt v nemovitosti nerozporoval. I v řízení před soudem žalovaný komunikoval se soudem prostřednictvím datové schránky na jméno , Jméno žalovaného, . Předestřený úsudek je v souladu se zásadou hledět na právní jednání spíše jako platné než neplatné. Žalovaný taktéž dle § 77 odst. 2 o. z. nese následky případných omylů a újem vzniklých při uvedení nepravdivého jména.

39. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena nájemní smlouva bytu podle § 2235 a násl. o. z., když žalobkyně jako pronajímatelka přenechala k užívání nemovitost žalovanému jako nájemci za měsíční úplatu (nájemné). Žalovaný po dobu trvání nájemní smlouvy mohl nemovitost užívat/měl titul k jejímu užívání. Žalovaný je pasivně legitimován ve sporu o nárocích plynoucí z této uzavřené smlouvy, mezi něž bezpochyby spadá i reivindikační žaloba podle § 1040 o. z.

40. Následně soud řešil problém, zda nájemní smlouvy nezanikla, resp. zda nadále žalovanému svědčí titul k užívání nemovitosti. Nájem bytu zaniká ze zákonem stanovených důvodů nebo z důvodů sjednaných ve smlouvě. V daném případě byla ze strany žalobkyně podána žalovanému výpověď bez výpovědní doby za zvlášť závažné porušení povinností nájemce/žalovaného. Ve výpovědi byl žalovaný poučen o tom, že může k soudu navrhnout přezkoumání (podat žalobu) oprávněnosti podané výpovědi ve lhůtě 2 měsíců od doručení výpovědi žalovanému. Žalovaný takovou žalobu k dnešnímu dni nepodal. Lhůta 2 měsíců vyjádřená v § 2290 o. z. k podání žaloby je svojí povahou lhůtou prekluzivní. Pokud není žaloba v dané lhůtě podána, nemůže být otázka oprávněnosti podané výpovědi řešena v jiném řízení než právě v řízení vyvolaném na základě žaloby podle § 2290 o. z., a to ani jako tzv. předběžná otázka. V řízení o žalobě na vyklizení nemovitosti lze namítat pouze, že byla výpověď zdánlivá nebo neplatná nikoli, že byla podána neoprávněně. Oprávněnost výpovědi se poté presumuje. Stejné stanovisko zaujímá i konstantní soudní rozhodovací praxe (namátkou rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. 26 Cdo 3328/2017-98, usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. 26 Cdo 1962/2024-157 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. 26 Cdo 2210/2025-189) i odborná literatura (např. , jméno FO, , , právnická osoba, , J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část). [, jméno FO, ]. Wolters Kluwer – „Zmešká-li nájemce lhůtu, nemůže již následně zpochybňovat oprávněnost výpovědi, tedy existenci výpovědního důvodu. Oprávněnost výpovědi se presumuje.“).

41. Jelikož je soud povinen k vadám zdánlivosti/nicotnosti a absolutní neplatnosti výpovědi přihlížet tzv. ex officio (z úřední povinnosti), zabýval se následně formálními náležitostmi podané výpovědi. Výpověď musí podle o. z. obsahovat poučení o právu nájemce vznést námitky a navrhnout soudní přezkum výpovědi, důvod výpovědi (skutkové vymezení proč byla výpověď dána), musí být písemná a musí dojít druhé straně. Mimoto výpovědi musí předcházet výzva, aby v přiměřené době bylo odstraněno/napraveno závadné chování/protiprávní stav. Absence vypočtených náležitostí má za následek zdánlivost případně absolutní neplatnost výpovědi.

42. Výpověď byla řádně doručena žalovanému do datové schránky , datum, , přičemž jí předcházela písemná výzva žalobkyně k nápravě závadného chování žalovaného doručená žalovanému , datum, . V obou písemnostech je jednoznačně vymezeno, co konkrétně žalobkyně považuje za porušování smlouvy (neplacení nájemného, jistoty, nepojištění nemovitosti, chování slepic v bytě). Výzva obsahuje přiměřenou lhůtu 7 dnů k nápravě situace. Poučení o právu nájemce žalovat neoprávněnost výpovědi je rovněž bezvadné. Výpověď žalobkyně splňuje veškeré formální náležitosti na ní kladené zákonem, není stižena vadami zdánlivosti ani absolutní neplatnosti.

43. Žalovaný nesouhlasil s tím, že byly splněny podmínky pro okamžité ukončení nájmu. Podle jeho tvrzení neporušoval nájemní smlouvu zvlášť závažným způsobem, protože nájemné nezaplatil za 2 měsíce nikoli za 3 měsíce, nezaplacení kauce nemá takovou intenzitu porušení smlouvy, aby mohla být dána ze strany pronajímatele výpověď bez výpovědní doby, v nemovitosti chová domácí zvířata, a ne hospodářská zvířata, zápach, hluk a celkově chov zvířat v nemovitosti nebyl ze strany žalobkyně prokázán. Všechny připomínky žalovaného nicméně napadají výhradně neoprávněnost výpovědi, kterou však jak již bylo řečeno výše, nemůže soud přezkoumávat ani jako předběžnou otázku v tomto řízení.

44. Pokud nebyla podána žaloba podle § 2290 o. z. na určení neoprávněnosti výpovědi, je nájemce povinen nemovitost vyklidit. Na zmíněný závěr nemá vliv ani to, že se žalobkyně nikterak nevypořádala s podáním na č. l. 15, které má podle obsahu povahu tzv. námitek proti výpovědi podle § 2286 odst. 2 o. z. Námitky slouží k tomu, aby nájemce upozornil na své výtky proti výpovědi, ale pronajímatel z nich nemusí vyvodit žádné důsledky, a ani na ně nijak reagovat/odpovídat.

45. Účelem námitek by mělo být vyřešení problematických záležitostí mezi smluvními stranami ještě před vznikem případného soudního sporu. Podání námitek není stanoveno jako podmínka pro vznik možnosti požádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi (Komentář k § 2286 o. z. , jméno FO, , , právnická osoba, , J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část). [, jméno FO, ]. Wolters Kluwer).

46. Nakonec se soud zabýval námitkou žalovaného o odpadnutí předmětu řízení, neboť mělo ze strany žalovaného dojít k opuštění nemovitosti, a to , datum, . Soud zjišťoval skutkový stav ke dni vyhlášení jeho rozhodnutí podle § 154 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně na jednání uvedla, že dosud od žalovaného neobdržela klíče od bytu, a že nic neví o tom, že by žalovaný nemovitost opustil. Podle nájemní smlouvy i o. z. je byt vyklizen až v okamžiku, kdy jsou předány klíče pronajímateli. , adresa, jsou předány v okamžiku, kdy dojdou do dispozice/sféry vlivu pronajímatele (doručení na adresu sídla žalobkyně), jak zmiňuje např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 26 Cdo 1340/2010. V řízení nebylo prokázáno, že taková skutečnost opravdu nastala. Žalovaný se k jednání nedostavil, čímž se sám ochudil o možnost být poučen podle § 118a o. s. ř., aby prokázal své tvrzení o opuštění/vyklizení nemovitosti a předání klíčů, když v tomto směru nese břemeno důkazní. Soud tak i vzhledem k domněnce dojití zásilky do 3 dnů od odeslání zásilky dle § 573 o. z. nemá vyklizení nemovitosti za prokázané.

47. Na základě výše předestřených skutečností a závěrů soud žalobě zcela vyhověl, protože nájemní smlouva byla platně vypovězena ke dni doručení výpovědi žalovanému (, datum, ) a žalovanému nadále nesvědčí žádný titul k užívání nemovitosti. Žalobkyně jako vlastník nemovitosti má právo požadovat po žalovaném vyklizení nemovitosti, když ten neprávem zasahuje do jejího vlastnického práva. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud určil lhůtu k vyklizení nemovitosti do 15 dnů od právní moci rozsudku.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 714 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne , datum, ) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále je náhrada nákladů řízení tvořena cestovným z místa sídla advokátní kanceláře zástupce žalobkyně (, adresa, and Metují do , adresa, a zpět autem (22 km při ceně za 1 km 7,47 Kč). Celkem tak činí cestovné 164 Kč. Náhrada nákladů řízení rovněž představuje náhradu promeškaného času v počtu 2 půlhodin (při hodnotě jedné půlhodiny ve výši 150 Kč) dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, celkem tedy , hodnota, Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.