2 C 86/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl soudcem Mgr. Janem Mikulou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 010,30 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 010,30 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 414,09 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 792,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 23 010,30 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 19 943,60 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 736 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu domáhal na žalovaném zaplacení částky 23 010,30 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, (dále jen „, Anonymizováno, “ nebo „banka“), uzavřel se žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), ve které se , Anonymizováno, zavázala žalovanému na základě jeho příkazů poskytnout peněžní prostředky (úvěr) až do limitu 20 000 Kč. Součástí smlouvy byly, dle jejího ujednání, také Všeobecné obchodní podmínky a Ceník , Anonymizováno, . Žalovaný se v odst. 3.1 smlouvy zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,9 % ročně. Žalobce však uplatňuje úrok z úvěru ve výši, která odpovídá právním předpisům upravujícím spotřebitelské úvěry, to je ve výši 11,50 % ročně. Úvěr a úroky z úvěru měly být dle odst. 3.1 smlouvy spláceny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši sjednané v čl. 3.1 smlouvy, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále v odst. 4.2 smlouvy zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši 50,00 Kč měsíčně, případně další poplatky, dle Ceníku , Anonymizováno, . Dle odst. 2.3 smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky (úvěr) po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Čerpání probíhalo na základě žádosti žalovaného (činěného dle smlouvy například, nikoliv však výlučně, v podobě příkazu k úhradě). Žalovaný takto čerpal úvěr až do limitu 20 000 Kč. Celková výše vyčerpaného úvěru vyplývá z obratové historie a výpisu z úvěrového účtu žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto , Anonymizováno, žalovaného vyzvala k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do , datum, , jinak se stane celý úvěr splatným. Žalovaný však ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradil, a proto jej , Anonymizováno, ke dni , datum, zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován prostřednictvím dopisu. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Žalobce rovněž v příloze zasílá Potvrzení banky o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky, když účinnost postoupení pohledávky dle Smlouvy o postoupení pohledávek je vázána na úhradu kupní ceny pohledávek. Pohledávka je ve Smlouvě o postoupení pohledávek uvedena pod ID , Anonymizováno, . Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k , datum, , celkem , hodnota, Kč a skládala se z: - zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 19 943,60 Kč, - úroku z úvěru do , datum, ve výši 1 792,40 Kč, - úroku z prodlení do , datum, ve výši 414,09 Kč, - poplatků ve výši 3 066,70 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobci i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 11,50 % ročně a úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva ve výši 11,50 % ročně. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne , datum, . Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - dlužné jistiny ve výši 19 943,60 Kč, - poplatků ve výši 3 066,70 Kč, - úroků z prodlení ve výši 414,09 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, - úroků z úvěru ve výši 1 792,40 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: - úroků z úvěru ve výši 11,50 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 943,60 Kč od , datum, do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 11,50 % p.a. z částky ve výši 23 010,30 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 943,60 Kč a poplatků ve výši 3 066,70 Kč, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný ani žalobce se k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. (občanského soudního řádu), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný i žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

3. Ze smlouvy o úvěru, obratové historie úvěru, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr do limitu 20 000 Kč na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 600 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. RPSN činila 18,65 %.

4. Z upomínek a oznámení o zesplatnění úvěru a z výzvy k zaplacení před podáním žaloby má soud za prokázané, že žalovaný řádně nesplácel ujednané splátky úvěru žalobce, proto byl právním předchůdcem žalobce upozorněn na povinnost uhradit dlužný nedoplatek splátek, jinak bude úvěr prohlášen za splatný. K zesplatnění úvěru došlo k datu , datum, . Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení.

5. Z posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný na žádosti uvedl příjem ve výši 27 500 Kč. Dle výpisu z účtu žalovaného je patrné, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Banka dále mimo jiné ověřila i následující skutečnosti: - pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík ověřila, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. - pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík ověřila, že zaměstnavatel žalovaného nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, - z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného, - z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení atd. Žalovaný na žádosti uvedl výdaje ve výši 3 100 Kč a nájemné ve výši 18 000 Kč. Banka stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení atd.) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení (viz část Argumentace užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnosti) na 25 860 Kč. Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu se stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je tedy příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů žalovaného. V tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 5,02 % po poskytnutí úvěru. Žalovaný na žádosti uvedl splátky ve výši 0 Kč. Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: Kontokorentní úvěr v , Anonymizováno, s limitem 26 000 Kč a s orientační splátkou 780 Kč (poskytnutý , datum, ). Orientační splátka nového úvěru činila 600 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 1 380 Kč. Revolvingové produkty nemají pevně stanovenou splátku. Splátka závisí mimo jiné na čerpání sjednaného úvěrového rámce či na smluvním nastavení, zda je rámec splatný ve splátkách, či jednorázově. Příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo 26 120 Kč k pokrytí životních nákladů žalovaného.

6. Výpisy z účtu dokládají vznik nepovoleného debetního zůstatku.

7. Z doplnění tvrzení žalobcem zjistil soud způsob čerpání úvěru a částečné hrazení úvěru.

8. Smlouva o postoupení pohledávek včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, prokazují aktivní legitimaci žalobce.

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr do limitu 20 000 Kč na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 600 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. RPSN činila 18,65 %. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svou povinnost uhradit příslušnou splátku dle úvěrové smlouvy včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Právní předchůdce žalobce k datu , datum, zesplatnil úvěr žalovaného. Žalovaný čerpal úvěr do výše 26 232 Kč. Pohledávka ze Smlouvy byla postoupena žalobci, žalovaný byl o postoupení pohledávek řádně informován. Žalobci tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky dle Smlouvy. Žalovaný na dlužnou pohledávku již ničeho neuhradil, a to ani po výzvách. Žalobce před poskytnutím úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného (viz bod 6 tohoto rozhodnutí). Celkový nárok žalobce tedy činí: dlužná jistina ve výši 19 943,60 Kč, - poplatky ve výši 3 066,70 Kč, - úroky z prodlení ve výši 414,09 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, - úroky z úvěru ve výši 1 792,40 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, - úroky z úvěru ve výši 11,50 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 943,60 Kč od , datum, do zaplacení, - úroky z prodlení v zákonné výši 11,50 % p.a. z částky ve výši 23 010,30 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 943,60 Kč a poplatků ve výši 3 066,70 Kč, od , datum, do zaplacení.

10. Soud posuzoval nárok žalobce podle následujících ustanovení.

11. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“)., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Soud rozhodoval na základě předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.

18. Soud se předně zabýval otázkou, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, splnil povinnost posoudit schopnost žalovaného coby spotřebitele splácet úvěr ve smyslu z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V daném případě lze smlouvu o úvěru považovat za platnou, když , právnická osoba, ., která úvěr poskytla, řádně s odbornou péčí posoudila schopnosti žalovaného úvěr splácet.

19. Posouzení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním případně v domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. To podle názoru soudu , právnická osoba, . učinila, kdy měla k dispozici výpisy z bankovních účtu před poskytnutím úvěru, informace o příjmech žalovaného a jeho závazcích. Na základě zjištěného stavu tak v době poskytnutí úvěru banka nemohla předpokládat, že žalovaný nebude schopen měsíčně splácet částku 600 Kč.

20. Soud se dále zabýval i úvěrovou smlouvou ve vztahu k ujednání o výši úroku a dospěl k závěru, že i výše sjednaných úroků nezpůsobuje neplatnost, neboť sjednané úroky odpovídají obvyklé úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných na trhu ke dni poskytnutí úvěru pohybovala dle statistik České národní banky.

21. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce uzavřel s žalovaným platnou smlouvu o úvěru a poskytl mu peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Žalovaný byl seznámen s podmínkami poskytnutí úvěru, odsouhlasil úvěrovou smlouvu a byly mu poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Před poskytnutím úvěru Banka řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný dluh řádně neuhradil, bylo na žalovaném, aby tvrdil a doložil, že na dluh uplatněný žalobou plnil. Žalovaný však byl v řízení nečinný. Žalovanému vznikla tak povinnost uhradit také zákonný úrok z prodlení. Protože žalovaný svoji povinnost nesplnil, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 921 Kč dle sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem, tj. za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijní paušály za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a DPH 21 % celkem tedy , hodnota, Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Náklady řízení jsou splatné v zákonné lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

23. Soud nepřiznal náhradu za 1 úkon právní služby a to za 1 písemná podání ve věci samé, které učinil žalobce na výzvu soudu. Soud vyzval žalobce k doplnění žalobních tvrzení, žalobce ale má povinnost učinit úplná tvrzení v jednom podání, a to v žalobě. Pokud tak činí dalšími podáními (úkony) na výzvu soudu, nelze tyto úkony považovat za účelně vynaložené náklady. Nelze připustit, aby žalobce tvrdil rozhodné skutečnosti jen částečně, na výzvu soudu je doplnil a žádal úhradu nákladů za takový úkon. Povinností žalobce je učinil úplná skutková tvrzení. Tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti je jedním ze základních tvrzení, která musí žalobce učinit a doložit důkazně.