2 C 93/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Mikulou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 629,30 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 629,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 629,30 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 2 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení 12 629,30 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitel“). Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 40 415 Kč, jehož splatnost byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ), na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že je žalovaný majitelem jím uvedeného bankovního účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byl žalovaný povinen uvést informace o své platební kartě jako je číslo platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro , právnická osoba, Secure ověření do platební brány banky, čímž byla zajištěna nejvyšší možná úroveň zabezpečení. Daným postupem žalovaný autorizoval provedení platby ve výši 1 Kč na bankovní účet původního věřitele, která mu byla následně vrácena. Totožnost žalovaného původní věřitel dále ověřoval prostřednictvím fotokopií občanského průkazu, které byl žalovaný povinen původnímu věřiteli poskytnout. K ověření úvěruschopnosti žalovaného požadoval původní věřitel doložení příjmu žalovaného, případně mohl žalovaný využít služeb , Anonymizováno, či , Anonymizováno, , které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Banka, u níž je žalovaným uvedený účet veden, nejprve příjme požadavek o poskytnutí informací o účtu. Majitel účtu je následně přesměrován do internetového bankovnictví, aby se autorizoval a potvrdil, že banka může informace o účtu poskytnout. Žalovaný následně odeslal návrh na uzavření Smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil žalovanému prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž došlo k uzavření Smlouvy. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem , hodnota, Kč v platbách dne , datum, částka 630 Kč, dne , datum, částka 12 000 Kč, dne , datum, částka 12 630 Kč, dne , datum, částka 12 630 Kč, dne , datum, částka 1 260 Kč, dne , datum, částka 1 265 Kč, a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiložených bankovních výpisů, případně potvrzení o provedené platbě od platební brány , Anonymizováno, , ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v odst. 5.2.

4. Všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí Smlouvy. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobkyní a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne , datum, . Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni 27 785,70 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 629,30 Kč nejpozději splatné dne , datum, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobkyně navrhuje, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného , právnická osoba, ., zda byly na bankovní účet č. , č. účtu, provedeny platby dne , datum, částka 630 Kč, dne , datum, částka 12 000 Kč, dne , datum, částka 12 630 Kč, dne , datum, částka 12 630 Kč, dne , datum, částka 1 260 Kč, dne , datum, částka 1 265 Kč a zda je tento účet bankovním účtem žalovaného nebo žalovaný měl k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému byla konkrétního dne ze strany žalobkyně prostřednictvím bankovní transakce poskytnuta uvedená částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat.

2. Žalobce souhlasil již v samotném žalobním návrhu s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

3. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o úvěru prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byl žalovaný upomínán.

4. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

5. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne , datum, (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

7. Soud se předně zabýval otázkou, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnil povinnost posoudit schopnost žalovaného coby spotřebitele splácet úvěr ve smyslu z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V daném případě lze smlouvu o úvěru považovat za platnou Žalobce (jeho předchůdce) řádně s odbornou péčí posoudila schopnosti žalované úvěr splácet, a to i s ohledem na to, že žalovaný část úvěru splatil (celkem ke dni podání žaloby 27 785,70 Kč z 40 415 Kč).

8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.

9. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

10. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit plnění dle smlouvy. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.

11. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má tak právo na náhradu nákladů řízení, a to 1) písemné podání - návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) ve výši 400 Kč, 2) převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu) ve výši 400 Kč, 3) výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) ve výši 400 Kč - § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu. Dále byla přiznána 3x paušální náhrada výdajů celkem ve výši 300 Kč (100 Kč za každý z úkonů právní služby - § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) a částka 800 Kč za soudní poplatek. Celkem tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit, činí 2 300 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.

13. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, odběrném místě a údajích o fakturaci. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.