3 C 19/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Špačkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 718,60 Kč s příslušenstvím (půjčka)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 737,57 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 463,45 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 5 737,57 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 5 737,57 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 737,57 Kč od 1. 7. 2024 do 31. 12. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 5 737,57 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 737,57 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 981,03 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 34 594,52 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 10 981,03 Kč od 25. 4. 2024 do 30. 6. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 981,03 Kč od 1. 7. 2024 do 31. 12. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 10 981,03 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 981,03 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 737,57 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, a zaplacení částky 10 981,03 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva o úvěru 1“) a dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva o úvěru 2“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí obou těchto Smluv o úvěru Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy o úvěru 1 poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000,00 Kč a na základě Smlouvy o úvěru 2 prostředky ve výši 22 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě o úvěru 1 zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč a v případě Smlouvy o úvěru 2 souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých zápůjček a poplatků a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě o úvěru 1 zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 192,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum a ve Smlouvě o úvěru 2 rovněž v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 704,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději v tyto dny je žalovaný povinen zaplatit obě celkové dlužné částky. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka ze Smlouvy o úvěru 1 byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum, ze Smlouvy o úvěru 2 dne datum. Po datu datum do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ještě bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ze Smlouvy o úvěru 1 částečně hrazeno, a to celkem hodnota Kč, a na pohledávku ze Smlouvy o úvěru 2 celkem hodnota Kč. Žalovaný od uzavření Smlouvy o úvěru 1 do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4.246,43 Kč a od uzavření Smlouvy o úvěru 2 do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 18.335,57 Kč. Pohledávky vyplývající z obou Smluv o úvěru, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky ze Smlouvy o úvěru 1 bez příslušenství za žalovaným částku 5.739,85 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce ze Smlouvy o úvěru 1 uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje ze Smlouvy o úvěru 1 po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 5.737,57 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 3.448,06 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 2.289,51 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 11.463,45 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky 5.737,57 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 11.463,45 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 5.737,57 Kč od datum, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do datum. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky ze Smlouvy o úvěru 2 bez příslušenství za žalovaným částku 18.279,70 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce ze Smlouvy o úvěru 2 uhrazeno celkem hodnota Kč. Žalovaný zaplatil: - dne datum částku 1.500,00 Kč, žalobce ke dni platby vyčíslil zákonný úrok z prodlení ve výši 113,69 Kč a platbu započetl na souhrnný poplatek ve výši 1.500,00 Kč, - dne datum částku 1.500,00 Kč, žalobce ke dni platby vyčíslil zákonný úrok z prodlení ve výši 215,25 Kč a platbu započetl na souhrnný poplatek ve výši 1.500,00 Kč, - dne datum částku 1.500,00 Kč, žalobce ke dni platby vyčíslil zákonný úrok z prodlení ve výši 178,18 Kč a platbu započetl na souhrnný poplatek ve výši 1.500,00 Kč, - dne datum částku 1.500,00 Kč, žalobce ke dni platby vyčíslil zákonný úrok z prodlení ve výši 164,60 Kč a platbu započetl na souhrnný poplatek ve výši 1.500,00 Kč, - dne datum částku 1.500,00 Kč, žalobce ke dni platby vyčíslil zákonný úrok z prodlení ve výši 150,00 Kč a platbu započetl na souhrnný poplatek ve výši 1.291,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do postoupení ve výši 208,60 Kč, - dne datum částku 1.500,00 Kč, žalobce ke dni platby vyčíslil zákonný úrok z prodlení ve výši 142,60 Kč a platbu započetl na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do postoupení ve výši 1.500,00 Kč, - dne datum částku 1.500,00 Kč, žalobce ke dni platby vyčíslil zákonný úrok z prodlení ve výši 142,60 Kč a platbu započetl na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do postoupení ve výši 1.500,00 Kč. Žalobce tedy požaduje ze Smlouvy o úvěru 2 po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 10.981,03 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10.981,03 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 34.594,52 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky 10.981,03 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 34.594,52 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 18.272,43 Kč od datum, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do datum a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení počítaného z aktuální dlužné částky od 28.09.2023 do 24.04.2024.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s tímto postupem už v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o úvěru 1 má soud za prokázané, že na základě uzavřené Smlouvy o úvěru 1 poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000,00 Kč a na základě Smlouvy o úvěru 2 prostředky ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě o úvěru 1 zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč a v případě Smlouvy o úvěru 2 souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých zápůjček a poplatků a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě o úvěru 1 zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 192,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum a ve Smlouvě o úvěru 2 rovněž v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 704,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum.

6. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje aktivní věcnou legitimaci žalobce.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek ze Smlouvy na žalobce.

8. Z výzvy k plnění a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných pohledávek včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení.

9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

10. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:

11. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – Smluv o půjčce, smluvních podmínek, kdy tyto prokazují vznik a obsah závazků. Dále soud k důkazu provedl zesplatnění půjček, která prokazují, že žalovaný porušil podmínky smluv. Smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení k postoupení pohledávek, seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek prokazují aktivní legitimaci žalobce. Výzva k plnění a podací lístek prokazují, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dlužných pohledávek.

12. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

13. V daném případě byly smlouvy o půjčce uzavřeny za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Podle ustanovení § 657 obchodního zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. V době sjednání půjček byl účinný zákon č. 168/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který ukládal věřiteli povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka před poskytnutím úvěru.

14. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.

16. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

17. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smluv o půjčce ve smyslu výše citovaného ustanovení § 657 a násl. obchodního zákoníku. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněných smluv poskytnutím peněžních prostředků ve výši sjednaného limitu a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit, zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení. Právní předchůdce žalobce splnil i svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěrů, o čemž nasvědčuje kromě toho i to, že žalovaný značnou část dlužných částek z obou smluv o úvěrů uhradil (v případě Smlouvy o úvěru 2 byly splátky pravidelně hrazeny ještě v letech 2023 a 2024). Rovněž soud neshledal, že by byly úvěrové smlouvy neplatné z důvodu nepřiměřeně vysoké úrokové sazby (RPSN činila 199,4 % ročně, kterou lze ještě považovat za únosnou s přihlédnutím k poměrům dané doby).

18. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o půjčce a že na základě těchto smluv dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. adresa: právnická osoba.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že věřiteli uhradil i další platby nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí peněžních prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

19. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením celkové částky 16 718,60 Kč. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (400 Kč za úkony poskytnuté od datum) ve výši 1 200 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 315 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 615 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

21. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se zásadně pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, čísle smlouvy a výší dlužné pohledávky. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.