3 C 193/2020

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M ve věci žalobce a): Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 žalobce b): Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno bytem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/1 proti žalovanému 1): Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 adresa pro doručování: Adresa zainteresované osoby 1/1 žalované 2): Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 o určení dědiců

I. Žaloba na určení, že žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , narozený , datum, , jsou zákonnými dědici po zemřelé , jméno FO, , zemřelé , datum, , a to v dědickém řízení vedeném u , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, se zamítá.

II. Soud přiznává původnímu zástupci žalobců , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátovi v , Anonymizováno, , sídlem , adresa, , za jeho zastupování v tomto řízení DPH za odměnu a náklady ve výši 4 662 Kč.

III. Soud přiznává znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, sídlem , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , znalci z oboru zdravotnictví – psychiatrie, znalečné ve výši 1 089 Kč.

IV. Česká republika – Okresní soud v , adresa, nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce a) podal k Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, žalobu. Následně dne , datum, podala žalobu i původní žalobkyně b) paní , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to ve dvouměsíční lhůtě podle pokynu notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , coby soudní komisařky, který žalobci dostali v rámci dědického řízení vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobci uvedli, že jejich sestra, zůstavitelka , jméno FO, nebyla způsobilá k sepsání závěti. Žalobci uvedli, že podmínkou závěti je vyjádření její vůle, tak aby bylo zřejmé, co po smrti bude s majetkem zůstavitelky. Mají za to, že zůstavitelku paní , jméno FO, nezajímalo, co s jejím majetkem po smrti bude a takový postoj byl důsledkem jejího špatného zdravotního stavu. Je možné, že nějaký úmysl zůstavitelka měla, ale nedokázala odhadnout důsledky svého konání a nedokázala odhadnout, že celý její majetek zdědí , Anonymizováno, , jméno FO, . Takové jednání zůstavitelky se dá vysvětlit pouze tím, že byla nezpůsobilá. Neurčitá vůle zůstavitelky není vůlí, když neobsahuje jedinou relevantní informaci a paní , jméno FO, tak byla ustanovena jako generální dědička bez zdůvodnění. Žalobci poukázali na nepříznivé okolnosti, které ovlivnily osobnost zůstavitelky (tj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ztráta naděje na její vlastní uzdravení a ztráta zaměstnání s ohledem na její diagnózu, stres z partnera) a schopnost sepsat závěť. Závěrem žalobci navrhli, aby soud rozhodnul tak, že určí, že zůstavitelka nebyla způsobilá k sepsání závěti a zákonnými dědici byli určeni pouze žalobci.

2. Žalovaná 2) s žalobou nesouhlasila a uvedla, že se zůstavitelkou byly kamarádky od roku 2012. Byly blízkými přítelkyněmi. Je pravdou, že po , Anonymizováno, , Anonymizováno, zůstavitelky – , jméno FO, , bral zármutek zůstavitelce hodně sil do života. Svým sourozencům (žalobcům) se o své nemoci zůstavitelka svěřila, ale litovala toho, neboť sourozenci poté pouze útočili na její majetek a řešili, co s ním bude. Proto zůstavitelka projevila svoji vůli prostřednictvím závěti (č.l. 38). Žalovaná doplnila, že už v roce 2012 žila zůstavitelka se žalovaným a žili spolu až do jejího úmrtí (č.l. 79), Anonymizováno3. Žalovaný 1) se k žalobě vyjádřil tak, že žalobce a) se se zůstavitelkou 30 let neviděli, po mnoha letech si začali občas telefonovat a zůstavitelka mu pomáhala vyřizovat různé doktory a úřady. Po , Anonymizováno, , Anonymizováno, zůstavitelky se žalobce a) stále nevhodně vyptával, co bude s majetkem a chtěl, aby ho zdědil on nebo jeho dcera. Odmítal respektovat, že zůstavitelka je nemocná a má třeba záchvaty kašle. Žalobce a) nemluví pravdu, pokud uvádí, že závěť zůstavitelky byla tajná, naopak mu byla zaslána přímo notářkou. Žalobci a) bylo mnohokrát sdělováno, proč má být „vyděděn.“ Žalovaný 1) žil se zůstavitelkou 24 let, zůstavitelku v sepsání závěti nikdo neovlivňoval. Byla sepsána u notářky, zůstavitelka měla silné bolesti, ale nebyla nesvéprávná, mluvila s lidmi okolo zcela normálně, kompetentně a věděla, co dělá. Žalobu žalovaný považoval za nedůvodnou (č.l. 39 – 42).

4. Duplikou na vyjádření žalovaných 1) a 2) žalobce a) nejprve uvedl, že nezná důvod proč se zůstavitelka rozhodla, aby generální dědičkou byla paní pouze , jméno FO, /žalovaná 2)/, ale poté uvedl, že mu sestra telefonicky sdělila důvod, proč by měla dědit paní , jméno FO, . U zůstavitelky byl žalobce a) asi 3x a volali si. O majetku se nebavili. Vztahy mezi ním a zůstavitelkou byly moc dobré. Žalobce a) připustil, že zůstavitelka byla při plném vědomí, což ale neznamená, že byla způsobilá sepsat závěť. Byla zmanipulovaná svým partnerem. Hypoteticky by bylo možné, že zůstavitelka chtěla dát žalované 2) dar, ale logicky to nedává smysl (č.l. 56 – 59).

5. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, které nabylo právní moci dne , datum, , byl žalobcům k ochraně jejich zájmů ustanoven advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , sídlem , adresa, , , adresa, .

6. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , byl advokát , tituly před jménem, , jméno FO, zproštěn ze zastupování žalobců. Žalobci a) byl ustanoven zástupce , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Usnesení nabylo právní moci , datum, .

7. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla původnímu advokátovi , tituly před jménem, , jméno FO, přiznána odměna za zastupování 22 000 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

8. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, , bylo rozhodnuto, že po úmrtí žalobkyně b) bude pokračováno s dědicem , Anonymizováno, panem , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako účastníkem řízení.

9. Vzhledem k tomu, že žalobce a) a žalobce b) jsou občany Slovenské republiky, kdy žalobce a) má bydliště na území ČR a žalobce b) na území Slovenské republiky a současně s bydlištěm tamtéž, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne , datum, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, neboť podepsaný soud je soudem, kde byla vznesena předběžná otázka související s právním úkonem zaznamenaným ve veřejné listině. Věcná příslušnost Okresního soudu v , adresa, je dána bodem 64 preambule tohoto nařízení, jeho místní příslušnost se podává z citovaného čl. 4 nařízení a právo rozhodné je určeno v čl. 21 nařízení. Příslušný je tedy soud podle posledního bydliště zůstavitelky – tj. soud na území České republiky, kdy obvyklé poslední bydliště zůstavitelky bylo v , adresa, a je tak dána příslušnost Okresního soudu v , adresa, . Soud přitom použije právo té země, kde měla zůstavitelka poslední bydliště v době úmrtí – a to s ohledem na bydliště zůstavitelky, právo české.

10. V průběhu dokazování listinnými důkazy učinil soud následující skutková zjištění:

11. Usnesením , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky v , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že v rámci dědického řízení po zůstavitelce , jméno FO, , vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, , notářka odkázala žalobce a), b) a žalovaného 1), aby případně podali žalobu k na určení, že jsou jedním ze zákonných dědiců po zůstavitelce.

12. Dopisem ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný 1) sděloval žalobci a) informace, jak získat informace o dědickém řízení.

13. Fakturou se splatností , datum, , má soud za prokázané, že panu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , byla účtována za uložení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, částka 1 245 Kč.

14. Rozhodnutím o registraci k dani z DPH , tituly před jménem, , jméno FO, , má soud za prokázané, že byl registrován jako plátce DPH od , datum, .

15. Protokolem o zjištění stavu a obsahu listiny ze dne , datum, od , tituly před jménem, , jméno FO, , má soud za prokázané, že notářka měla v úschově listinu – závěť zůstavitelky. Notářka tuto listinu prohlédla a zajistila, že závěť byla vyhotovena dne , datum, , listina byla uložena ve sbírce listin jejich úřadu. Listina byla otevřená, nebyly v ní prováděny opravy nebo v ní mazáno a nebyla pozorována žádná jiná vada. Listina byla sepsána notářským záznamem a byla podepsána zůstavitelkou a notářským kandidátem , tituly před jménem, , jméno FO, .

16. Notářským zápisem č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, má soud za prokázané, že se zůstavitelka dne , datum, se dostavila do kanceláře notářky a osobně sepsala závěť. Zůstavitelka prohlásila, že je svéprávná, je schopna samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, které je předmětem notářského zápisu. Zůstavitelka zůstavila veškerý svůj majetek přítelkyni , Jméno zainteresované osoby 2/0, . Uvedené bylo její poslední přání a chtěla, aby byla závěť bez výhrad respektována. Tuto závěť učinila jako projev vůle, prosta omylu a nátlaku jako její poslední přání. Závěť byla vlastnoručně podepsána zůstavitelkou a notářským koncipientem.

17. Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , soudním znalcem z oboru psychiatrie, ze dne , datum, , má soud za prokázané, že prokazatelně v letech 2008 – 2019 byla u zůstavitelky přítomna úzkost a deprese jako reakce na různé nepříznivé životní události a byla vždy léčena jen přechodně, ambulantně podle potřeby. Jednalo se o poruchu přizpůsobení. Jde o duševní poruchu lehkou, léky na depresi a uklidnění jí byly ordinovány jen přechodně a v nízkých dávkách. Ke dni pořízení závěti nebylo prokázáno, že by se u zůstavitelky byla přítomna duševní porucha, ani psychofarmaka neměla na daný den ordinována. I kdyby ten den byla nějaká psychofarmaka ordinována, tak ke dni pořízení závěti by to duševní stav zůstavitelky zásadně neovlivnilo. Nebylo prokázáno, že by rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky byly ke dni sepsání závěti zhoršeny. Zůstavitelka ke dni pořízení závěti byla schopna právně jednat a byla schopna pořizovat pro případ úmrtí závěť.

18. Výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , má soud za prokázané, že znalec měl velké množství podkladů pro vyhotovení znaleckého posudku, a to včetně zprávy , tituly před jménem, , Anonymizováno, , která je psychiatričkou. Znalec dospěl k závěru, že rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky nemohly být určitě podstatně sníženy. Zdravotní stav zůstavitelky přesně ke dni pořízení závěti nebyl zcela znám, protože zůstavitelka v tento den nebyla léčena ani hospitalizována. Nicméně, velice krátce před pořízením závěti dne , datum, z lékařské zprávy vyplývá, že neužívala žádná psychofarmaka, ani u ní nebyla přítomna žádná duševní porucha. , právnická osoba, poté co zůstavitelka pořídila závěť, byl také shledán její psychický stav v pořádku, což vyplývá z lékařské zprávy z nemocnice v Motole. Z toho logicky znalec usoudil, že psychiatrický stav zůstavitelky byl stabilizovaný v průběhu právního jednání, tj. v den kdy pořizovala závěť. Medikace v průběhu hospitalizace od , datum, do , datum, ve znaleckém posudku uvedena není, jsou tam pouze uvedené léky, které měla zůstavitelka brát při propuštění. Léky, které zůstavitelka užívala v době hospitalizace od , datum, do , datum, nemohly mít vliv na zůstavitelku v době sepisu závěti dne , datum, . Znalec dospěl k uvedenému proto, že v době propouštění z hospitalizace se zásadně nemění medikace, ale pacient se doléčuje naprosto stejnými léky, které užíval v nemocnici, a ty se dobírají. Za druhé, léky mají určitý biologický poločas, kdy na tělo působí. Běžně léky působí hodiny či desítky hodin. V projednávané věci by biologický poločas musel být asi 150 hodin, takto dlouho běžné léky neúčinkují. Takové účinky by mohly mít například depotní antipsychotika, která můžou mít účinky např. měsíc, ale takové či obdobné léky u zůstavitelky znalec nezjistil. Proto se domnívá, že je krajně nepravděpodobné, že by nějaké léky mohly zůstavitelku v době sepsání závěti nějak ovlivnit. Znalec stoprocentně vyloučil, že by zůstavitelka depotní psychofarmaka pobírala, protože takové léky by byly uvedeny v propouštěcí zprávě z hospitalizace. Zůstavitelka neměla psychózu, tj. šílenství a antipsychotika neužívala nikdy, ani dříve, ani později. Znalec stoprocentně vyloučil, že by zůstavitelce v průběhu hospitalizace byly podány jiné medikamenty, které by byly způsobilé ovlivnit psychiku zůstavitelky, když z propouštěcí zprávy z , Anonymizováno, , adresa, nebyly zjištěny žádné změny duševního stavu. Znalec uvedl, že si nelze představit, že by zůstavitelka v průběhu hospitalizace dostávala léky, které by na ni nepůsobily a poté by začaly působit , datum, při sepisu závěti. Zůstavitelka tam byla spíše na takovém diagnosticko-chirurgickém pobytu. Zůstavitelka netrpěla žádnou duševní poruchou a psychofarmaka jí nebyla podávána. Logicky se zůstavitelka po , Anonymizováno, , Anonymizováno, cítila špatně, což je přirozená lidská reakce, ale to neznamená, že se jednalo o duševní poruchu. Akutně je u takové osoby schopnost soustředění ovlivněna, ale nikoli po 2 měsících od úmrtí syna zůstavitelky. U některých osob je po takové životní situaci zájem člověka o vlastní budoucnost nenarušen, záleží na povaze člověka. , Anonymizováno, , Anonymizováno, může mít vliv na člověka, nicméně zde vycházel znalec ze zprávy , tituly před jménem, , Anonymizováno, , který měsíc po , Anonymizováno, , Anonymizováno, zůstavitelky žádnou psychickou poruchu u zůstavitelky neshledal. Z žádné dokumentace znalec neshledal, že by stav zůstavitelky dosáhl intenzity duševní poruchy. Znalec byl názoru, že zůstavitelka se zajímala v době uvírání závěti, co bude s jejím majetkem a svoji vůli vyjádřila.

19. Výslechem žalobce a) má soud za prokázané, že zůstavitelka byla jeho sestra. Často se spolu nevídali, protože bydleli daleko od sebe. Na konci se vídali tak 2x do roka, předtím se roky nevídali, protože neměli dobré vztahy. V roce 2019 viděl žalobce a) zůstavitelku 2x, kdy přesně si nepamatoval. Zůstavitelka na tom byla po zdravotní stránce dost zle, stěžovala si na onkologické potíže a říkala, že už ji nebaví žít. Žalobce a) to na ní viděl po , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Zůstavitelka stále chodila do práce a učila. U lékaře si na psychické obtíže nestěžovala, žalobci a) ale říkala, že už ji nic nezajímá, že nechce žít. Mluvili spolu o závěti a zůstavitelka říkala, že chce předat byt , Anonymizováno, , jméno FO, , ale že má dluhy, a proto asi sepsala závěť. Žalobce a) s ní tehdy souhlasil, neměl zájem o její majetek, když se o něho nezasloužil.

20. Výslechem žalované 2) má soud za prokázané, že se zůstavitelkou byly kamarádky, seznámily se v roce 2012 a stýkaly jsme se 2x až 3x do roka, ale často si volaly. Nestěžovala si jí na nic. V roce 2018 jí sdělila, že má rakovinu. Po , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) zůstavitelky se viděly, zůstavitelka na tom byla hodně špatně, myslela na to, proč to udělal, a neměla chuť žít. To, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ji trápilo. Žádné nestandardní chování v tu dobu na zůstavitelce žalovaná 2) nepozorovala. O závěti spolu mluvily pouze tak, že jí zůstavitelka sdělila, že sepsala závěť a je ve prospěch žalované 2). Naznačila jí, že nechce, aby po ní dědili její sourozenci, protože když u ní byli naposledy na návštěvě, tak se k ní chovali velmi špatně. Zůstavitelka chtěla, aby nechala žalovaná 2) pana , jméno FO, v bytě dál bydlet. Nevěděla, proč to přesně takhle zůstavitelka chtěla, možná kvůli dluhům. Zůstavitelka se takhle rozhodla sama.

21. Výslechem žalovaného 1) má soud za prokázané, že se zůstavitelkou byli přátelé a pak spolu dlouho žili jako partneři. V roce 2019 byl zdravotní stav zůstavitelky špatný, vrátila se z ozařování a chemoterapie a většinu času byla doma. Byla samostatná, ale měla problémy s dýcháním. Jinak žádné zdravotní problémy neměla. Zůstavitelka s , tituly před jménem, , Anonymizováno, byly kamarádky a občas k ní zašla pro neschopenku, aby mohla být na nemocenské, to bylo někdy v roce 2000. Zůstavitelka byla plně kompetentní, kompetentně mluvila s lékaři, dělala pro firmy překlady a učila. Rozhodně nebyla nesvéprávná. V roce 2019 na zůstavitelce nepozoroval žalovaný 1) žádné nestandardní chování. O závěti spolu mluvili s tím, že byt se přepíše na žalovanou 2). Toto sourozencům vysvětlovala, a to opakovaně a všichni s tím takto souhlasili. Se sourozenci se nestýkala desítky let, jejich vztahy byly špatné. Když , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , tak se u nich žalobce a) stavoval ještě s dcerou. Zůstavitelka měla problémy se synem dlouhodobě, minimálně 10 let a byla z toho velmi nešťastná. Žalovaný 1) nyní bydlí v předmětném bytu , Anonymizováno, , adresa, . Bydlí tam a stará se o psa, tak jak chtěla zůstavitelka. Takhle se žalovaný 1) a zůstavitelka společně domluvili. Byt měl být původně pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ale , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tak se rozhodla takto. Žalovaný 1) byt sám nechtěl, nemá žádné děti. Zůstavitelka chtěla, aby v bytě mohl žalovaný 1) dožít a starat se o psa. Dluhy nějaké měl, ale to už je dlouho, v roce 2019 už je neměl. Exekuce měl, ale to bylo někdy v roce 2006. Zůstavitelka nechtěla, aby byt zdědili sourozenci, protože měli skandální a velmi špatné sourozenecké vztahy. Nesnášeli ji za to, že se přestěhovala do Čech, nadávali jim, psali jim ošklivé zprávy a pomlouvali je. Se zůstavitelkou se žalovaný 1) domluvil, že byt odkáže žalované 2). Žalovaná 2) se seznámila se zůstavitelkou sama v roce 2012.

22. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

23. Pro provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: zůstavitelka , jméno FO, je sestrou žalobce a) , jméno FO, a původní žalobkyně b) , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Zůstavitelka byla dlouholetou partnerkou žalovaného 1) pana , Jméno zainteresované osoby 1/0, a dlouholetou kamarádkou žalované 2) paní , jméno FO, . Zůstavitelka a sourozenci měli velmi špatné sourozenecké vztahy, desítky let nebyli v osobním kontaktu. Poslední roky se volali, v roce 2019 žalobce a) 2x zůstavitelku navštívil. Zůstavitelka trpěla onkologickým onemocněním – rakovinou plic, se kterým se léčila. Zůstavitelka nebyla omezena ve svéprávnosti, psychiatricky se neléčila, z důvodu psychiatrického onemocnění nebyla hospitalizována. Zůstavitelčin , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, . Zůstavitelka z toho byla smutná, sdělovala, že se jí nechce žít. Zůstavitelka sepsala závěť formou notářského zápisu dne , datum, , č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kanceláři notářky , tituly před jménem, , jméno FO, ; zůstavitelka vše odkázala své přítelkyni , Jméno zainteresované osoby 2/0, , se kterou se zná od roku 2012. Byly blízké kamarádky a volaly si. Zůstavitelka všem řekla, že sepsala závěť. Zůstavitelka zemřela dne , datum, . Znalec zcela vyloučil, že by zůstavitelka trpěla nějakým psychiatrickým onemocněním či že by byly její rozpoznávací a ovládací schopnosti nějak omezeny, v důsledku čehož by nemohla právně jednat a pořídit závěť, Anonymizováno24. Závěrem žalobce a) navrhnul, aby bylo jeho žalobě vyhověno, protože závěť zůstavitelky je neplatným právním jednáním, když byla simulovaným jednáním a současně v důsledku medikace nebyla zůstavitelka schopna takový právní úkon učinit. Žalobce b) se se závěrem nevyjádřil.

25. Žalovaní 1) a 2) shodně navrhli, aby žaloba byla zamítnuta a nepožadovali náhradu nákladů řízení.

26. Podle § 3069 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od , datum, , se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Protože zůstavitelka zemřela dne , datum, a závěť byla sepsána dne , datum, , posuzoval soud podanou žalobu podle občanského zákoníku účinného od , datum, (dále jen „o. z“.).

27. Podle § 1672 o. z. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

28. Podle § 15 odst. 1 a 2 o. z. právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).

29. Podle § 55 o. z. lze k omezení svéprávnosti přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, za splnění dalších stanovených předpokladů.

30. Podle § 57 odstavec 1 o. z. soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat, omezil.

31. Podle § 568 odst. 1 a 2 o. z. je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. Zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon.

32. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

33. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

34. Podle § 1538 o. z. kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

35. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je přípustná.

36. Soud po zjištění, že žaloba na určení byla podána včas, když rozhodnutí soudní komisařky ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, kterým byla žalobcům uložena povinnost uplatnit ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci rozhodnutí žalobou své dědické právo a žaloba na určení došla soudu dne , datum, , resp. , datum, . Současně soud shledal, že žalobci a) a b) mají na podání žaloby naléhavý právní zájem, protože v případě úspěchu ve věci můžou vstoupit do dědického řízení sp. zn. , Anonymizováno, jako dědici po zůstavitelce.

37. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

38. Žalobci se v projednávané věci domáhali určení, že jsou zákonnými dědici po zůstavitelce, když ta podle jejich tvrzení a) primárně nebyla způsobilá v době sepsání závěti právně jednat a sepsat pořizovat pro případ smrti a po provedeném dokazování žalobce a) doplnil, že závěť byla neplatným simulovaným právním jednáním, když zůstavitelka odkázala celý majetek své kamarádce a ačkoli měla v úmyslu zachovat majetek pro žalovaného 1).

39. Soud v dané věci nejprve posuzoval tvrzení žalobců, že zůstavitelka nebyla s ohledem na svůj duševní stav schopna samostatně právně jednat ve věci pořízení závěti, kdy všechny důkazy, které soud provedl a následně hodnotil, směřovaly k posouzení psychického zdravotního stavu zůstavitelky a vlivu tohoto zdravotního stavu na její rozpoznávací schopnosti ve vztahu k platnosti právního jednání podle § 581 odst. 1, věta druhá o. z.

40. K první námitce žalobců je třeba uvést, že v projednávané věci zůstavitelka v době pořízení závěti nebyla ani osobou nezletilou, ani osobou omezenou ve svéprávnosti. Pokud žalobci namítali, že zůstavitelka trpěla duševní poruchou, v důsledku které nebyla způsobilá k učinění předmětného právního jednání, tj. sepsání závěti, tak tento důvod neplatnosti závěti byl jednoznačně vyvrácen na základě provedeného dokazování, a to konkrétně znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Znalec v rámci podání znaleckého posudku zodpověděl všechny jemu položené otázky, když závěry znaleckého posudku stvrdil při svém výslechu u soudu a detailně odpověděl i na doplňující otázky žalobce a). Ze závěrů znaleckého posudku a výslechu znalce pak jednoznačně vyplývá, že není možné uzavřít, že by zůstavitelka k , datum, , trpěla duševní poruchou, která by ji činila nezpůsobilou k předmětnému právnímu jednání. Znalec jak v rámci znaleckého posudku, tak v rámci jeho doplnění při jednání soudu, zcela logicky zdůvodnil, na základě čeho dospěl ke svým závěrům uvedeným ve znaleckém posudku. Znalec uvedl, že měl dostatek lékařských zpráv, ze kterých bylo možné jednoznačně učinit závěr ohledně celkového zdravotního stavu zůstavitelky. Znalec zdůraznil, že s ohledem na , Anonymizováno, , Anonymizováno, zůstavitelky je přirozené, že tuto skutečnost vnímala se zármutkem, ale uvedené neznamená, že by zůstavitelka automaticky nebyla schopna právně jednat a sepsat závěť. Krátce před sepsáním závěti byla zůstavitelka hospitalizována v nemocnici, z propouštěcí zprávy přitom nevyplývá, že by měla nějaké psychiatrické obtíže, nebyla pro ně ani medikována. Pouhé 4 dny po sepsání závěti byla opětovně hospitalizována a opět nebyly zjištěny žádné obtíže psychiatrického rázu. Znalec vyloučil, že by předchozí medikace mohly nějak ovlivnit úsudek zůstavitelky v době sepisu závěti. Zůstavitelka netrpěla psychózou, ani neužívala psychotika. Pokud ze znaleckého posudku vyplývá, že v minulosti byl zůstavitelce diagnostikován anxiózně depresivní stav, tak jak o tom jsou poslední zprávy z roku 2010 a 2014, kdy žádná psychofarmaka zůstavitelka neužívala. Znalec se k tomu podrobně vyjádřil přímo ve znaleckém posudku, když uvedl, že u zůstavitelky byla přítomna úzkost a deprese jako reakce na různé nepříznivé životní události a byla vždy léčena jen přechodně, a léky na depresi a uklidnění jí byly ordinovány jen přechodně a v nízkých dávkách. Ostatně, jak znalec doplnil přímo při výslechu, tak případná medikace slabších léků by na rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky neměly žádný vliv. Současně ani z výslechu účastníků nevyplynulo, že by se zůstavitelka v době okolo pořízení závěti, chovala nějak nestandardně. Z výše uvedeného je tak nutné uzavřít, že v průběhu řízení bylo vyvráceno, že by zůstavitelka v době sepisu závěti trpěla duševní chorobou, která by jí činila nezpůsobilou učinit toto právní jednání a v důsledku kterého by byla jí pořízená závěť neplatná. Současně bylo vyvráceno i to, či že by ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitelky pro pořízení závěti byly ovlivněny či podstatně sníženy (srov. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, ).

41. Za druhé žalobci (kteří byli sourozenci zůstavitelky) dále namítali, že zůstavitelka sepsala závěť v důsledku manipulativního jednání žalovaného 1) ve vztahu k zůstavitelce (který byl její přítel). Závěť byla neplatným a simulovaným právním jednáním, když zůstavitelka odkázala celý majetek své kamarádce žalované 2), ačkoli měla v úmyslu zachovat majetek pro žalovaného 1).

42. K tomu je předně třeba uvést, že zůstavitelka sepsala závěť formou notářského zápisu, která je ve smyslu ustanovení § 6 notářského řádu, veřejnou listinou. Veřejná listina, o jejíž správnosti nevzešly v soudním řízení pochybnosti, může být zbavena své důkazní síly jen tím, že účastník tvrdí skutečnosti a nabídne důkazy, kterými bude prokázána nepravdivost obsahu této listiny (srov. § 134 o. s. ř.).

43. Ve smyslu ustanovení § 567 o. z., platí, že veřejná listina prokazující a zachycující projev vůle je platným právním jednáním, pokud není prokázán opak a současně je podle § 574 o. z. je potřeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako neplatné.

44. Při posuzovaní právních jednání v dědickém právu je nutno akcentovat faktické naplnění zůstavitelovi poslední vůle, což je zdůrazněno v § 1494 o. z. Občanský zákoník je totiž založen na preferenci autonomie vůle v dědickém právu, kdy závěť je právě vyjádřením vůle zůstavitele, která má být chráněna. Ze shora uvedených ustanovení jednoznačně vyplývá, že zde platí zásada přednosti výkladu směřujícího k platnosti právního jednání. Toto je právě zdůrazněno ve výkladovém ustanovení § 1494 o. z. a 574 o. z.

45. Z § 1494 o. z. vyplývá, že vůle zůstavitelky má být, pokud možno, co nejvíce respektována a tomu je třeba podřídit také výklad závěti. Zákonodárce nadřazuje skutečnou vůli zůstavitele (tedy to, co zůstavitel chtěl, aby se stalo s jeho majetkem, až zemře) nad jazykový výklad doslovného znění závěti. Skutečná vůle zůstavitele bude muset být v případě sporu zjišťována a posuzována jak z obsahu závěti, zejména v ní použitých slov a formulací, tak ze všech okolností konkrétního případu. Závěť musí splňovat obecné požadavky na právní jednání; tj. její vůle musí být pravá a vážná (§ 551 a 552 o. z.) a projev vůle musí být učiněn určitě a srozumitelně (§ 553 odst. 1 o. z.) a bez donucení (§ 587 o. z.).

46. Aplikují-li se tyto zásady na pořízení závěti, je třeba se pokusit vyložit závěť takovým způsobem, který umožňuje, aby vyvolala zůstavitelem zamýšlené právní následky, povolat dědice k dědění, tedy způsobem, který vede k závěru o platnosti závěti. Je-li zůstavitelem projevená vůle nejasná nebo obtížně srozumitelná a jeden z možných výkladů vede k závěru o částečné či úplné neplatnosti závěti, zatímco jiné závěry směřují k její platnosti, je třeba vždy upřednostnit ten druhý z nich. Znamená to, že pokud není zcela jednoznačně prokázáno, že se jedná o neplatné právní jednání, je třeba vycházet z platnosti učiněného právního jednání.

47. Jak bylo uvedeno výše, v projednávané věci zůstavitelka sepsala závěť ve formě notářského zápisu. Zůstavitelkou sepsaná závěť splňuje veškeré zákonem stanovené formální i obsahové náležitosti závěti. Ostatně, toto nebylo ani mezi účastníky řízení sporné. Závěť neobsahuje ani jazykové nejasnosti, její výklad je z jazykového hlediska jednoznačný. V projednávané věci bylo prokázáno, že zůstavitelka byla osobou vysokoškolsky vzdělanou, do konce života se zajímala o její majetek, a proto i vyhledala notářskou kancelář, aby měla jistotu, jak bude naloženo s jejím majetkem po smrti. Soud má za jednoznačně prokázané, že zůstavitelka se i přes svoje vážné onemocnění zajímala, jak bude po její smrti naloženo s jejím majetkem. Ostatně otázku majetku a závěti před účastníky tohoto řízení přímo probírala. Zůstavitelka byla poučena notářským koncipientem o svém projevu vůle, s tím, že ho činí sama, vážně, prosta omylu a bez nátlaku. To stvrdila svým podpisem pouze za přítomnosti pracovníka notářské kanceláře, bez přítomnosti jiných, zainteresovaných osob. Ostatně o tom, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení, má povinnost notář se při sepisování závěti ve formě notářského zápisu, přesvědčit. Zůstavitelka poté sama sdělila, jak žalobci a), tak oběma žalovaným, že sepsala závěť a sdělila jim, jak chce, aby byl vypořádán její majetek. Soud neshledal, ani po provedení účastnických výslechů, že by vůle zůstavitelky projevená v závěti odporovala její skutečné vůli nebo že by závěť byla pouze zástěrkou k jinému právnímu jednání. Z výslechů totiž vyplynulo, že zůstavitelka a žalobcem a) a původní žalobkyní b) /tj. svými sourozenci/ neměli dobré vztahy, z čehož lze logicky vyvodit, že si zůstavitelka nepřála, aby takové osoby po ní dědily nějaký majetek. Sám žalobce a) ve svém výslechu uvedl, že spolu se zůstavitelkou neměli dobrý vztah, dlouhodobě spolu nebyli v žádném kontaktu, až poslední rok se 2x viděli a občas si zatelefonovali. Z výslechů účastníků dále vyplynulo, že zůstavitelka sdělila žalovaným, že chce, aby její byt zdědila její kamarádka , Jméno zainteresované osoby 2/0, . Současně si přála, aby kamarádka v bytě nechala žalovaného dále bydlet. Žalovaný 1), přítel zůstavitelky uvedl, že se zůstavitelka rozhodla sama odkázat majetek své přítelkyni a nikoli jemu, protože původně měl její byt zdědit , Anonymizováno, , jméno FO, , ale po , Anonymizováno, , Anonymizováno, už neměli žádné děti, pro které by bylo třeba držet majetek. Takové zdůvodnění se jeví jako logické. Soud neshledal, že by zůstavitelku nějak v tomuto žalovaný manipuloval, ostatně sám by z takové manipulace neměl žádný profit, když žádný majetek z dědictví nezíská. Tvrzení žalovaného o tom, že zůstavitelka tak učinila kvůli dluhům přítele, je jen pouhou spekulací. Pokud žalobce a) uváděl, že „zůstavitelka mu říkala, že chce předat byt panu , jméno FO, , ale že má dluhy, a proto asi sepsala závěť“, lze vyložit jako právní jednání v souladu se závětí zůstavitelky tak, že s ohledem na dluhy , Anonymizováno, , jméno FO, upřednostnila jako dědičku svoji kamarádku , Jméno zainteresované osoby 2/0, . Rozhodně u zvedeného nelze dovodit závěr, že si zůstavitelka nepřála, aby její majetek , Anonymizováno, , jméno FO, nezdědila. Soud má za to, že jednání zůstavitelky je třeba vykládat v souladu s § 1494 o. z. a 574 o. z. tak, že nebylo jednoznačně prokázáno, že se jedná o neplatné právní jednání, a proto je třeba vycházet z platnosti učiněného právního jednání.

48. S ohledem na vše výše uvedené, soud dospěl k závěru, že na právní jednání zůstavitelky , jméno FO, , tj. sepsání závěti z , datum, , je nutno nahlížet jako na právní jednání platné. Ani z jednoho důkazu nevyplynulo, že by zůstavitelkou projevená vůle nebyla pravá a vážná, určitá a srozumitelná, že by k tomuto právnímu jednání nebyla zůstavitelka způsobilá. Závěť se ani svým obsahem nepříčí dobrým mravům, neodporuje zákonu a je zcela odrazem autonomie vůle zůstavitelky, jak chtěla naložit se svým majetkem. Proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I rozsudku.

49. Soud již neprováděl další návrhy na provedení dokazování – a to revizní znalecký posudek z oboru psychiatrie, neboť o správnosti závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, neměl v řízení žádné pochybnosti. Ostatně ani sám žalobce 1) nespecifikoval, v čem konkrétně vidí znalecký posudek jako nepravdivý či nesprávný. Pokud namítal, že znalci nebyly položeny soudem všechny jím zaslané dotazy, tak některé dotazy soud skutečně znalci nepoložil, a to proto, že se týkaly psychiatrického stavu žalovaného 1), který ale nebyl předmětem tohoto řízení. Ostatně žalobce a) trval na osobním výslechu znalce u jednání, kdy jeho doplňující dotazy byly znalcem zodpovězeny. Soud proto návrh na jiný, resp. revizní znalecký posudek zamítnul jako nedůvodný. Současně jako nadbytečné zamítnul další návrhy, které vyvstaly v průběhu řízení, když návrhy na výslechy svědkyní – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se již jevily jako nadbytečné, neboť tyto svědkyně byly původně navrženy k prokázání zdravotnímu stavu zůstavitelky, který byl následně přezkoumán přímo znalcem z oboru psychiatrie. Ze stejného důvodu soud zamítnul i návrhy na výslech lékařů , tituly před jménem, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Současně soud zamítnul i další návrhy na provedení důkazů - výpisu soudu ohledně exekucí žalovaného, neboť samotný výpis exekucí by neprokázal vůli zůstavitelky; a další zprávu ohledně medikace z hospitalizace zůstavitelky, která s ohledem na výslech znalce již byla dostatečně osvětlena.

50. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , právnická osoba, , Anonymizováno, , byla původnímu ustanovenému zástupci přiznána odměna ve výši 22 000 Kč. Usnesení bylo potvrzeno Krajským soudem v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, které nabylo právní moci dne , datum, . Po vydání prvostupňového rozhodnutí zástupce doložil, že se stal plátcem DPH, přičemž o DPH již odvolací soud nemohl rozhodnout a zavázal, aby soud prvního stupně o něm dodatečně rozhodnul. Proto je nutno k přiznané odměně původního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, rozhodnout ještě dodatečně o přiznání náhrady DPH, kdy z pravomocně přiznané (a vyplacené) částky 22 000 Kč činí DPH ve výši 21 % celkem , hodnota, Kč. Soud mu je proto přiznal ve výroku II tohoto rozsudku.

51. Usnesením Okresního soudu v , adresa, soudu ze dne , datum, , č.j. , právnická osoba, , Anonymizováno, byl ve věci ustanoven znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , za účelem vypracování znaleckého posudku. Současně žalobce a) trval na osobním výslechu znalce při jednání.

52. Odměnu za výslech znalec vyúčtoval podle § 31 odst. 7 a § 32 odst. 7 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb., ve znění účinném od , datum, . Podle § 2 vyhlášky znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.

53. Jelikož znalec se dostavil k výslechu, náleží mu za uvedený úkon odměna, kterou znalec vyčíslil na 1 089 Kč, Kč za celkové 2 hodiny práce (á 450 Kč) a protože je plátcem DPH, tak také požádal o náhradu DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč. Uvedené odpovídá zákonu a vyhlášce a soud proto znalci přiznal 1 089 Kč, tak, jak je uvedeno ve výroku III.

54. Konečně soud rozhodnul tak, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které představují odměnu znalce za vypracovaný znalecký posudek a výslech znalce a náklady vynaložené se zastupováním žalobců. Jelikož usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , právnická osoba, , Anonymizováno, bylo žalobci a) a žalobkyni b) přiznáno osvobození od placení soudního poplatku v plném rozsahu, tak stát náklady podle § 148 odst. 1 o. s. ř. po žalobcích nemůže žádat a současně tyto náklady nemůžou jít k tíži žalovaným, kteří byli ve sporu úspěšní. Proto soud rozhodl tak, že Česká republika nemá právo na náhradu takto vynaložených nákladů ve výroku IV tohoto rozsudku.

55. O náhradě nákladů řízení soud rozhodnul podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaní měli ve věci plný úspěch a vznikl by jim tak nárok na náhradu nákladů řízení, nicméně závěrem se těchto nákladů oba žalovaní výslovně vzdali, když uvedli, že náklady nepožadují. Proto soud rozhodnul tak, jak je uvedeno ve výroku V.