3 C 45/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Špačkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 25 150 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 150 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 574,73 Kč od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 574,73 Kč od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 998,72 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 25 150 Kč s příslušenstvím z titulu dlužné jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky až do výše 25 000 Kč. Žalovaný v jednotlivých tranších fakticky načerpal částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku 1 250 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný porušil smlouvu o úvěru, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne , datum, . Žalobce zaslal žalovanému první upomínku ze dne , datum, , ve které vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky, dne , datum, zaslal žalobce žalovanému druhou upomínku, ve které vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Jelikož na tuto výzvu ani další výzvu (ze dne , datum, ) nebylo žalovaným reagováno, žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru dne , datum, . Poté již žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Smlouvou o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 25 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru. Z přílohy č. , hodnota, „Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ soud zjistil, že žalobce v rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného zjistil, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, má příjem 53 060 Kč, náklady na bydlení 8 000 Kč a má finanční závazky ve výši 6 701 Kč.

5. Výpisem z bankovního účtu žalobce má soud za prokázané, že dne , datum, byla z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, zaslána na bankovní účet žalobce č. , č. účtu, částka 1 Kč.

6. Výpisem z bankovního účtu žalobce má soud za prokázané, že dne , datum, byla z bankovního účtu žalobce č. , č. účtu, zaslána na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částka 25 000 Kč.

7. Upomínkou č. , hodnota, z , datum, má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky splatné dne , datum, ve výši 1 250 Kč a sankce za zaslání 1. upomínky ve výši 500 Kč.

8. Upomínkou č. , hodnota, z , datum, má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky ve výši 1 250 Kč, sankce za zaslání 1. upomínky ve výši 500 Kč a sankce za zaslání 2. upomínky ve výši 500 Kč.

9. Zesplatněním úvěru a poslední předžalobní upomínkou z , datum, a podacím lístkem z , datum, má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o úvěru ve výši 35 074,73 Kč a současně upozornil žalovaného na připravenost vymáhání nároku soudní cestou.

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.

11. Dne , datum, účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , aniž žalobce provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když vesměs vycházel pouze z údajů poskytnutých žalovaným. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku 1 250 Kč. Žalobce na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, zaslal dne , datum, částku 25 000 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr žalobci ničeho neuhradil, pouze ještě před uzavřením úvěru zaslal na účet žalobce 1 Kč, a dostal se do prodlení se zaplacením v pořadí 1. splátky splatné nejpozději dne , datum, . Žalobce zaslal žalovanému první písemnou upomínku ze dne , datum, , kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě sankce za zaslání upomínky č. , hodnota, ve výši 500 Kč, žalovaný však ani poté své splatné závazky neuhradil. Žalobce dále zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne , datum, , kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky č. , hodnota, ve výši 500 Kč a zároveň ho vyzval k úhradě sankce za zaslání upomínky č. , hodnota, ve výši 500 Kč. Současně upozornil žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobci, dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. Žalovaný však přes zaslání písemných upomínek nehradil dohodnuté splátky, když řádně neuhradil další měsíční splátky. Dne , datum, žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru, a vyzval žalovaného k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 35 074,73 Kč. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.

21. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy provedl řádné posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce vycházel pouze z údajů, které mu poskytl žalovaný, aniž si tyto údaje jakkoliv ověřil. Je tedy zřejmé, že žalobce nemohl nemít v době uzavírání úvěru důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný je schopen spotřebitelský úvěr splácet.

22. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedená zjištění poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

23. Dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému bankovním převodem částku 25 000 Kč, na kterou žalovaný ničeho nevrátil, pouze před uzavřením smlouvy zaslal žalobci na účet 1 Kč. Jelikož žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit (výrok I. rozsudku). Pohledávka žalobce je splatná v obecné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V tomto směru je třeba znovu upozornit, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu. Ani z obsahu spisu nelze dovodit okolnosti, které by nějakým způsobem osvědčovaly aktuální možnosti a schopnosti žalovaného a jakkoli by odůvodňovaly stanovení určité formy splatnosti. Přitom stran lhůty k plnění dle § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru jde o skutečnost v jeho prospěch a ostatně nejde o informace jsoucí v dispoziční sféře žalobce (který tu je v informačním deficitu). Proto má soud za to, že žalovaný je schopen žalobci přiznanou jistinu úvěru zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku.

24. Ohledně dalších vznesených nároků soud žalobu zamítl, neboť smlouva je dle názoru soudu absolutně neplatná. Soud zamítl také požadavek na zaplacení úroků z prodlení. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soudu nezbylo, než uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítnout, neboť k ujednáním, ve kterých se žalovaný zavázal uhradit smluvní úrok a smluvní poplatky, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. V případě uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení soud vyšel z ustálené soudní praxe kladoucí důraz na zvýšenou ochranu spotřebitele, dle které je spotřebitel povinen vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se spotřebitel po tuto dobu nemůže dostat do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemohl poskytovateli úvěru vzniknout ani nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Soud proto nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodný zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě byl žalobce ve věci úspěšný ve výši 82 % - rozsudkem přiznaná částka 25 000 Kč. Naopak žalobce byl neúspěšný v části, ve které byla žaloba zamítnuta (částka 150 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 574,73 Kč od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 574,73 Kč od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč - pro účely výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci byl úrok vyčíslen ke dni vyhlášení rozsudku, tj. částka 765,25 Kč). Celkové náklady řízení žalobce činily částku 3 123 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 308 Kč dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 1 200 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, a 21 % DPH. Jelikož byl žalobce úspěšný ve výši 82 %, náleží mu náhrada nákladů řízení ve výši 64 % (82 % - 18 %), tedy ve výši 1 998,72 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Lhůtu k plnění nákladů řízení soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

26. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Žalobce skupuje pohledávky, vymáhání pohledávek je jeho výdělečnou činností. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.