3 C 52/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Špačkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 890 Kč s příslušenstvím (půjčka)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 890 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 279,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 11 890 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa domáhal po žalovaném zaplacení částky 17547 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2036,21 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3776,41 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9556,67 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 9556,67 Kč od datum do zaplacení a dále zaplacení částky 11890 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4279,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 11890 Kč od datum do zaplacení.

2. Následně podáním ze dne datum učinil žalobce částečné zpětvzetí žaloby co do: - celkové dlužné částky ve výši 17.547,00 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 9.556,67 Kč a poplatků ve výši 7.990,33 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 3.776,41 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.036,21 Kč, - úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.556,67 Kč od datum do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 7,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.556,67 Kč od datum do zaplacení. V návaznosti na toto částečné zpětvzetí žaloby bylo dne datum vydáno usnesení č.j. EPR č. účtu-Anonymizováno, kterým bylo řízení v rozsahu dle předmětného částečného zpětvzetí zastaveno.

3. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce na zaplacení částky 11890 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4279,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 11890 Kč od datum do zaplacení. K tomuto nároku žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva o úvěru“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000,00 Kč (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 7.260,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 390,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 6.888,76 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 5.001,24 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 5.370,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 11.890,00 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 11.890,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6.888,76 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 5.001,24 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4.279,18 Kč, - úroků z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z celkové dlužné částky ve výši 11.890,00 Kč od datum do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4.279,18 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně počítaný z celkové dlužné částky ve výši 11.890,00 Kč od datum, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do datum. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

5. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s tímto postupem už v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

6. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

7. Ze Smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že na základě uzavřené Smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000,00 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě o úvěru zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce souhrnný poplatek ve výši 7 260 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých zápůjček a poplatků a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě o úvěru zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 390,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum.

8. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje aktivní věcnou legitimaci žalobce.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek ze Smlouvy na žalobce.

10. Z výzvy k plnění a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných pohledávek včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení.

11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

12. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:

13. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – Smlouvy o půjčce, smluvních podmínek, kdy tyto prokazují vznik a obsah závazků. Dále soud k důkazu provedl zesplatnění půjčky, které prokazuje, že žalovaný porušil podmínky smlouvy. Smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení k postoupení pohledávek, seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek prokazují aktivní legitimaci žalobce. Výzva k plnění a podací lístek prokazují, že žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužných pohledávek.

14. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

15. V daném případě byla smlouva o půjčce uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Podle ustanovení § 657 obchodního zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. V době sjednání půjček byl účinný zákon č. 168/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který ukládal věřiteli povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka před poskytnutím úvěru.

16. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

17. Podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.

18. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

19. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu výše citovaného ustanovení § 657 a násl. obchodního zákoníku. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši sjednaného limitu a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit, zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení. Právní předchůdce žalobce splnil i svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, a to dle standardů tehdy účinné legislativy. Rovněž soud neshledal, že by byly úvěrové smlouvy neplatné z důvodu nepřiměřeně vysoké úrokové sazby (RPSN činila 299,81 % ročně, kterou lze ještě považovat za únosnou s přihlédnutím k poměrům dané doby a s ohledem na dobu poskytnutí úvěru).

20. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o půjčce a že na základě těchto smluv dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. adresa: právnická osoba.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že věřiteli uhradil i další platby nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí peněžních prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

21. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením celkové částky 11 890 Kč. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl v řízení úspěšný méně než z poloviny (byl zohledněn rozsah řízení, který byl dotčen zpětvzetím žaloby a ohledně kterého tedy žalobce zavinil částečné zastavení řízení) a žalovanému žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.