5 C 116/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalobce, původní účastnice a žalované zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost vydědění, o určení dědické nezpůsobilosti

I. Určuje se, že [celé jméno žalobce], [datum narození] je dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], r. č.: [číslo], naposledy trvalým pobytem [adresa žalobce, původní účastnice a žalované], zemřelém dne [datum], neboť důvody pro jeho vydědění v listině o vydědění ze dne [datum], nejsou dány.

II. Zamítá se žaloba, aby soud určil, že [celé jméno původní účastnice], [datum narození] (posledně bytem [adresa žalobce, původní účastnice a žalované], zemřelá dne [datum]) nebyla dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], r.č.: [číslo], naposledy trvalým pobytem [adresa žalobce, původní účastnice a žalované], zemřelém dne [datum].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce podal dne [datum] u soudu proti žalované [celé jméno původní účastnice], [datum narození] žalobu o určení, že žalobce je dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], r. č.: [číslo], naposledy trvalým pobytem [adresa žalobce, původní účastnice a žalované], zemřelém dne [datum], neboť důvody pro jeho vydědění v listině o vydědění ze dne [datum], nejsou dány. Dále žádal, aby soud určil, že [celé jméno původní účastnice] nebyla dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce]. V žalobě zejména uvedl, že před Okresním soudem v Náchodě probíhá pod sp. zn. [spisová značka] řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce], [rodné číslo], zemřelém dne [datum]. Žalobce je synem zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce]. Otec žalobce pořídil závěť a listinu o vydědění dne [datum], ve které ustanovil jedinou dědičkou veškerého svého majetku manželku [celé jméno původní účastnice] a současně žalobce vydědil z toho důvodu, že o něj žalobce trvale neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl a zároveň toto vydědění vztáhl i na veškeré potomky žalobce. Žalobce popírá, že by byly naplněny důvody vydědění. Matka žalobce a tehdejší manželka zůstavitele zemřela [datum]. V té době žalobce bydlel v samostatném bytě, po smrti matky se do společného bytu k žalobci na žádost žalobce vrátil. Následně zůstavitel navázal známost se žalovanou [celé jméno původní účastnice] a donutil žalobce, aby se odstěhoval. Nejprve mu nadával, vykazoval jej z bytu a následně jej v podnapilém stavu fyzicky napadl. U této události zasahovala Policie ČR. Žalobce se pokusil do bytu přijít pro své věci, avšak ani to mu nebylo ze strany zůstavitele umožněno. Následně zůstavitel žalobci zrušil v bytě trvalé bydliště. To, že by žalobce mohl zůstavitele navštěvovat, nebo o něj projevovat jakýkoliv zájem, bylo z důvodu chování zůstavitele vyloučeno. Nezájem žalobce o zůstavitele tedy byl důsledkem předchozího jednání zůstavitele. Žalovaná [celé jméno původní účastnice] jako závětní dědic zůstaviteli úmyslně ublížila na zdraví, nedlouho před jeho smrtí ho bodla nožem do krku. Proto je podle názoru žalobce z dědického práva vyloučena, a to bez ohledu na její trestní odpovědnost.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Především namítala, že žalovaný o zůstavitele skutečný zájem neprojevoval, poukázala v této souvislosti na návrh na zrušení trvalého pobytu pro žalobce a jeho sestru, ve kterém zůstavitel uvedl, že již tři roky nemá se žalobcem a jeho sestrou žádný kontakt, neví, kde se zdržují. Žalovaná potvrdila, že dne [datum] po předchozí rozepři řízla zůstavitele do krku. Toto jednání žalované nevedlo k následku smrti zůstavitele. Jednání žalované bylo šetřeno Policií ČR, přičemž trestní řízení bylo odloženo, trestání stíhání zahájeno nebylo. Důvodem tohoto postupu Policie ČR byl vznik duševní poruchy žalované, která vznikla před předmětným jednáním a je doložena znaleckým posudkem z oboru psychiatrie Duševní porucha žalované byla důsledkem jednání zůstavitele vůči žalované. Zůstavitel žalovanou napadal fyzicky a rovněž ji dlouhodobě psychicky týral. Žalovaná v této souvislosti odkázala na znalecké posudky z oboru psychiatrie, které byly vypracovány za účelem zkoumání jejího duševního stavu.

3. Z úmrtního listu [celé jméno původní účastnice], [datum narození] soud zjistil, že zemřela dne [datum].

4. Protože po podání žaloby, dne [datum] žalovaná [celé jméno původní účastnice] zemřela, usnesením ze dne [datum] soud rozhodl, že namísto žalované [celé jméno původní účastnice] bude v řízení pokračováno s jedinou dědičkou žalované [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalobce, původní účastnice a žalované].

5. Z Notářského Zápisu NZ [číslo] sepsaného dne [datum] soud zjistil, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] vydědil žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození] z toho důvodu, že o něj neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, zejména, že se s ním nestýká, nezajímá se o něj, dokonce jej také fyzicky napadl a kromě toho vede nezřízený život, zejména nadměrně pije alkoholické nápoje, zadlužuje se až do té míry, že do bytu přišel exekutor.

6. Z Notářského zápisu sepsaného dne [datum], čj. NZ [číslo] soud zjistil, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce], [rodné číslo] vydědil svoji dceru [jméno] [celé jméno původní účastnice] a dále syna a svého syna z prvního manželství [jméno] pravděpodobně [celé jméno žalobce], [datum narození] z toho důvodu, že o něj neprojevují opravdový zájem, jaký by jako potomci projevovat měli, zejména že jej nenavštěvují, dcera [jméno] [celé jméno původní účastnice] o zůstaviteli šíří pomluvy a snaží se jej znevážit v jeho okolí a v rodině.

7. Z návrhu na zrušení trvalého pobytu ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitel požádal o zrušení trvalého pobytu na adrese [adresa žalobce, původní účastnice a žalované] pro syna [jméno] [příjmení] a dceru [jméno] [celé jméno původní účastnice]. Jako důvodu uvedl, že se na uvedené adrese dlouhodobě nezdržují a nemají tam žádné osobní věci. Více než tři roky s nimi zůstavitel neudržuje žádný kontakt. Není mu známo, kde se zdržují.

8. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] soud dále zjistil, že Městský úřad jako příslušná ohlašovna rozhodl o zrušení údaje o místu trvalého pobytu na adrese [adresa žalobce, původní účastnice a žalované], pro žalobce.

9. Z vyrozumění osoby přímo postižené spácháním přestupku o odložení věci ze de [datum] soud zjistil, že [stát. instituce] vyrozuměl [celé jméno původní účastnice], o odložení věci – přestupku, kterého se vůči ní měl dopustit [jméno] [celé jméno žalobce], neboť došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku.

10. Z Usnesení [územní celek], Komise pro projednání přestupků ze dne [datum] soud dále zjistil, že byla odložena věc oznámení o spáchání přestupku podezřelým [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], neboť spácháním přestupku přímo postižená osoba nedala k projednání souhlas.

11. Ze spisu Okresního soudu v Náchodě [spisová značka] soud zjistil, že [stát. instituce] dalo podnět k zahájení řízení o omezení svéprávnosti [celé jméno původní účastnice], [datum narození]. V odůvodnění podnětu se uvádí, že [celé jméno původní účastnice], podezřelá ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353/1,2c) trestního zákoníku trpěla v době prověřování jednání akutní psychotickou paranoidně-halucinatorní poruchou, která u ní přetrvávala v době znaleckého šetření. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – psychiatrie MUDr. [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který byl v opatrovnickém řízení vypracován, soud dále zjistil, že [celé jméno původní účastnice] trpěla duševní poruchou, přetrvávající změnou osobnosti po duševním onemocnění. Posuzovaná byla schopna obstarávat své záležitosti, samostatně nakládat s finančními prostředky bez omezení, rozhodovat o své léčbě. Řízení o omezení svéprávnosti [celé jméno původní účastnice] bylo usnesením ze dne [datum] zastaveno.

12. Ze spisu Policie ČR Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, územní odbor [obec] KRPH [číslo] soud zjistil, že byly zahájeny úkony v trestním řízení ve věci týrání osoby žijící ve společném obydlí, kterého se měl dopustit [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] tím, že ve společně obývaném bytu fyzicky i psychicky týral manželku [celé jméno původní účastnice]. Usnesením ze dne [datum] byla věc podezření ze spáchání tohoto trestního činu odložena, neboť [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel. Z úředního záznamu o podání vysvětlení sepsaného s dcerou [celé jméno původní účastnice] [celé jméno žalované], který je součástí tohoto spisu soud dále zjistil, že mezi [celé jméno původní účastnice] a zůstavitelem byly dlouhou dobu neshody. Zůstavitel se vůči [celé jméno původní účastnice] choval agresivně, několikrát ji fyzicky napadl, měla modřiny na zádech a rukách od ran pěstí, které jí dal zůstavitel. Zůstavitel nadával [celé jméno původní účastnice], její dceři i jejím dětem.

13. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotní – psychiatrie [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vypracovaného v rámci prověřování podezřelé [celé jméno původní účastnice] (KRPH [číslo]), kterého se měla dopustit dne [datum] tím, že ve společném bytě po slovní rozepři napadla svého manžela, kdy z kuchyňské linky vzala zubatý nůž na krájení chleba, kterým ho řízla do levé části krku a poté vzala igelitový pytel na odpadky, a který mu omotala kolem krku, poškozený si pytel strhl a z bytu utekl, kdy podezřelá ho pronásledovala s nožem v ruce. Poškozenému způsobila zranění – povrchovou ránu zasahující do měkkých tkání, bez dalšího léčení, soud zjistil, že [celé jméno původní účastnice] trpěla v době páchání přečinu akutní psychotickou paranoidně-halucinatorní poruchou. V době spáchání přečinu nemohla rozpoznat protiprávnost svého jednání a své jednání ovládat. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly zcela zaniklé. V době spáchání činu nebyla pod vlivem alkoholu. U [celé jméno původní účastnice] nebylo prokázáno zneužívání ani závislost na návykových látkách alkoholového ani nealkoholového typu. [celé jméno původní účastnice] dle znaleckého posudku trpěla psychosou z vnitřních příčin, vnější stresové události nemohou tento psychotický stav samy o sobě vyvolat, mohou pouze přispět k jeho objevení se.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce je její bratr. Zůstavitel požíval alkohol, bil svědkyni i žalobce a zejména bil jejich matku. Poté, co jejich matka zemřela, si žalobce přál, aby se svědkyně a žalobce nastěhovali zpět k němu. Vztahy mezi žalobcem a svědkyní na straně jedné a zůstavitelem na straně druhé se však ještě více zhoršily, žalobce pil alkohol, vykazoval je z bytu. Vypínal vodu a topení, nesměli si vařit. Došlo také k incidentu mezi žalobcem a zůstavitelem, když zůstavitel vykazoval žalobce z bytu a fyzicky jej napadl. Svědkyně se pokusila zůstavitele a žalobce od sebe odtrhnout a zůstavitel s ní praštil o zem. Přivolaná hlídka Policie ČR doporučila žalobci, aby z bytu odešel, což žalobce učinil. Žalobce se mnohokrát pokoušel zůstavitele kontaktovat, chtěl si do bytu přijít pro své osobní věci, což mu zůstavitel neumožnil. Svědkyně následně některé věci žalobci předala, když se to zůstavitel dozvěděl, dal jí ránu pěstí. Poté, co se do bytu nastěhovala přítelkyně zůstavitele [celé jméno původní účastnice] se svojí dcerou, otec svědkyni řekl, aby byt opustila. Z bytu se svědkyně odstěhovala v roce 2000. Zůstavitel nechal u bytu vyměnit zámek. Když svědkyně zůstavitele náhodně potkala, vulgárně jí nadával, dokonce na ni plival. Z doslechu od [celé jméno žalované] svědkyně věděla, že vztahy mezi zůstavitelem a jeho novou manželkou [celé jméno původní účastnice] nebyly dobré, otec svojí manželku napadal.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že svědkyně bydlela ve stejném domě, jako zůstavitel s rodinou. Odstěhovala se před 30 roky. Zůstavitel hodně pil alkohol, bil svoji první manželku a obě děti, tj. žalobce a jeho sestru.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že bydleli v sousedství zůstavitele a jeho rodiny. V době, kdy žalobce a jeho sestra bydleli se zůstavitelem, zůstavitel hodně pil alkohol, bil svoji manželku i děti. Děti se někdy u svědkyně schovávaly před zůstavitelem. V jednom případě byl zůstavitel vůči dětem tak agresivní, že musela být přivolána Policie, která žalobci doporučila, aby z bytu odešel, pokud má kam.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek bydlel ve stejném domě jako [celé jméno žalobce], byl s nimi přímý soused. Zůstavitel požíval alkohol, byl agresivní vůči dětem i vůči své první manželce, bil je. Poté, co se děti z bytu odstěhovaly, zůstavitel o nich hovořil velmi ošklivě, nadával vulgárně a říkal, že ho nezajímají, že má novou rodinu.

18. Ze spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. [spisová značka], zejména z výpovědi v citovaném řízení slyšeného svědka [celé jméno žalobce] soud dále zjistil, že zůstavitel pil alkohol a své děti od malička bil. Manželku, tj. matku žalobce vykazoval z bytu. Poté, co se svědek vrátil z vojny, odstěhoval se. Po smrti manželky zůstavitele si zůstavitel přál, aby celý byt zdědil on, svědek a jeho sestra s tím souhlasili. Na žádost zůstavitele se svědek a jeho sestra přestěhovali zpět k zůstaviteli. Zůstavitel se však choval agresivně, vypínal jim vodu a topení, sporák, zamykal pokoje. Došlo k fyzickému napadení svědka ze strany zůstavitele, po tomto incidentu se svědek z bytu odstěhoval. Zůstavitel mu odmítal vydat osobní věci a zakazoval to i svědkově sestře. Zůstavitel zrušil svědkovi i jeho sestře pobyt v bytě, aniž jim o tom řekl. Zůstavitel nepředával svědkovi poštu, která mu do bytu chodila.

19. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů dospěl soud k tomuto skutkovému závěru: [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] žil se svojí první manželkou a jejich společnými dětmi, tj. žalobcem a jeho sestrou ve společném bytě. Zůstavitel nadměrně požíval alkohol, vůči dětem se od jejich útlého věku choval agresivně, bil je, agresivně se choval i vůči svojí první manželce, matce svých dětí. Žalobce i jeho sestra se po nabytí zletilosti ze společného bytu odstěhovali. První manželka zůstavitele zemřela, po její smrti zůstavitel v rámci dědického řízení přemluvil žalobce a jeho sestru, aby svůj dědický podíl k bytu přenechali jemu, což oni také učinili. Zůstavitel je dále žádal, aby se k němu žalobce a jeho sestra zpět do bytu nastěhovali, žalobce a jeho sestra mu vyhověli. Zůstavitel však své chování vůči nim nezměnil, pil nadměrně alkohol, v bytě je omezoval tak, že jim nedovolil vařit, používat vodu, vypínal topení, zamykal pokoje v bytě. Zůstavitel žalobce fyzicky napadl, k tomuto incidentu byla přivolána Policie ČR, na doporučení Policie ČR žalobce z bytu odešel bez svých osobních věcí. Zůstavitel mu neumožnil si přijít pro své osobní věci, přestože se o to žalobce pokoušel i prostřednictvím své sestry. Hovořil o žalobci pouze vulgárně, říkal, že ho nezajímá, zrušil pobyt žalobce v bytě, aniž o tom žalobce informoval. Zůstavitel Notářským zápisem NZ [číslo] sepsaným dne [datum] vydědil žalobce z toho důvodu, že o něj neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, zejména, že se s ním nestýká, nezajímá se o něj, dokonce jej také fyzicky napadl a kromě toho vede nezřízený život, zejména nadměrně pije alkoholické nápoje, zadlužuje se až do té míry, že do bytu přišel exekutor. Do bytu zůstavitele se přistěhovala [celé jméno původní účastnice], druhá manželka zůstavitele se svojí dcerou [jméno]. Zůstavitel se agresivně choval i vůči své druhé manželce [celé jméno původní účastnice], která později vážně onemocněla psychosou z vnitřních příčin. Bylo zahájeno trestní řízení vůči zůstaviteli pro podezření ze spáchání přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí, kterého se měl dopustit zůstavitel tím, že ve společně obývaném bytu fyzicky i psychicky týral manželku [celé jméno původní účastnice]. Usnesením ze dne [datum] byla věc podezření ze spáchání tohoto trestného činu odložena, neboť zůstavitel zemřel. Dále bylo zahájeno prověřování podezřelé [celé jméno původní účastnice] (KRPH [číslo]) pro přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353/1,2c) trestního zákoníku, kterého se měla dopustit dne [datum] tím, že ve společném bytě po slovní rozepři napadla zůstavitele, kdy z kuchyňské linky vzala zubatý nůž na krájení chleba, kterým ho řízla do levé části krku a poté vzala igelitový pytel na odpadky, který mu omotala kolem krku, zůstavitel si pytel strhl a z bytu utekl, kdy podezřelá ho pronásledovala s nožem v ruce. Zůstaviteli způsobila zranění – povrchovou ránu zasahující do měkkých tkání, bez dalšího léčení. Trestní řízení bylo odloženo, neboť v době spáchání přečinu nemohla vzhledem ke svému onemocnění [celé jméno původní účastnice] rozpoznat protiprávnost svého jednání a své jednání ovládat. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly zcela zaniklé. V době spáchání činu nebyla pod vlivem alkoholu. Manželka zůstavitele [celé jméno původní účastnice] zemřela dne [datum], její jedinou dědičkou je žalovaná [celé jméno žalované].

20. Podle § 3070 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“), Zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. Totéž platí o dovětku i o vedlejších doložkách v pořízení pro případ smrti, pokud jim právní předpisy účinné v době, kdy byly dovětek nebo pořízení pro případ smrti učiněny, odnímají právní následky, anebo je prohlašují za neplatné.

21. Podle § 469a odst. 1 Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech, b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, d) trvale vede nezřízený život. Podle § 469 odst. 2 Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst.

2. Podle § 469a odst. 3, O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a § 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.

22. Podle § 1481 o.z., Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

23. V souzeném případě se v první části podané žaloby žalobce domáhá určení, že je dědicem po svém otci [jméno] [celé jméno žalobce], tvrdí, že nejsou dány důvody vydědění, které zůstavitel uvedl v listině o vydědění. Tato část žaloby je zcela důvodná.

24. U každého právního jednání pro případ smrti, pořízeného před [datum], kdy zůstavitel zemřel po [datum], je třeba zkoumat, zda odpovídá právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno. Je-li tomu tak, postupuje se dle něj, v tomto případě se tedy listina o vydědění pořízená [datum] posuzuje podle § 469a Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb..

25. K důvodům vydědění podle § 469a odst. 1 Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. se vyjadřuje obsáhlá judikatura. Např. rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 86/97, který vyslovil právní větu:“ Otázku, zda potomek o zůstavitele trvale projevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, je třeba posuzovat s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a ve spektru dobrých mravů, které se ve společnosti ustálily. Jedním z hledisek, které je třeba vždy zkoumat je to, zda potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, tj. zda zůstavitel měl sám zájem se s potomkem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahyJestliže potomek trvale neprojevuje o zůstavitele zájem proto, že zůstavitel neprojevoval zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění“, nebo rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 2214/2002, který vyslovil právní větu; Vydědění přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o tento blízký příbuzenský vztah stojí, kde se ho nezájem potomka osobně citově dotýká, kde mu tento stav vadí; nikoliv pokud je mu tento stav lhostejný, případně kde zůstavitel o tento blízký příbuzenský vztah stojí, kde se ho nezájem potomka osobně citově dotýká, kde mu tento stav vadí; nikoliv pokud je mu tento stav lhostejný, případně kdy k němu sám i podstatně přispěl“. V souzeném případě bylo prokázáno, že zůstavitel se vůči žalobci i osobám blízkým žalobci (matce žalobce a sestře žalobce) choval v době společného soužití agresivně, nadměrně požíval alkohol ve společně obývaném bytě žalobce i jeho sestru nepřiměřeně bezdůvodně omezoval a dokonce žalobce fyzicky napadl. V důsledku chování zůstavitele žalobce opustil společně obývaný byt. Zůstavitel neumožnil žalobci vrátit se do společně obývaného bytu ani pro osobní věci, odmítl s ním jakýkoliv kontakt, vulgárně o něm hovořil, neprojevil o něj jakýkoliv zájem. Toto jednání zůstavitele podle názoru soudu neumožňovalo žalobci projevit jakýkoliv zájem o zůstavitele, neboť v případě setkání se zůstavitelem by žalobce riskoval další agresivitu zůstavitele vůči své osobě. Zůstavitel tedy sám přispěl k tomu, že o něj žalobce neprojevoval zájem, nestýkal se s ním, neudržoval s ním běžný příbuzenský vztah. Nezájem žalobce o zůstavitele tedy nemohl naplnit důvod vydědění podle § 469a odst. 1 písm. a) Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.. Také druhý důvod uvedený v listině o vydědění, trvale nezřízený život žalobce nebyl naplněn, neboť nebylo prokázáno, ani tvrzeno, že by žalobce vedl život, který by vybočoval z rámce obecné představy o chování v souladu s dobrými mravy (§ 469 odst. 1 písm. d). Důvody vydědění uvedené v listině o vydědění tedy nejsou dány, a proto soud určil, že žalobce je dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], r. č.: [číslo], naposledy trvalým pobytem [adresa žalobce, původní účastnice a žalované], zemřelém dne [datum].

26. Druhá část žaloby, kterou se žalobce domáhá určení, že [celé jméno původní účastnice], manželka žalobce, není dědičkou po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], neboť je jako dědička nezpůsobilá, důvodná není.„ Dědická nezpůsobilost ve smyslu ustanovení § 1481 o.z. vylučuje z dědického práva osobu, která se dopustila činu, v jehož důsledku se stala nehodnou dědictví nabýt, protože by její podílení se na výhodách plynoucích z právního nástupnictví po zůstaviteli odporovalo zásadám spravedlnosti a obecné morálce. Důvody dědické nezpůsobilosti jsou v tom, že se určitá osoba dopustila tak těžkého poklesku vůči zůstaviteli, vůči některým osobám zůstaviteli zvláště blízkým, anebo vůči projevu jeho poslední vůle. Ten, kdo v okamžiku smrti zůstavitele není z těchto důvodů způsobilý dědit, je z dědictví vyloučen. Oproti zákonu č. 40/1964 Sb. došlo k nahrazení termínu„ trestný čin“„ činem povahy úmyslného trestného činu“, což směřuje k tomu, aby bylo jasné, že dědická nezpůsobilost se vztahuje i na osoby, které se dopustily trestného činu, zakládajícího dědickou nezpůsobilost, avšak jsou osobami trestně neodpovědnými (tj. těmi, které v době spáchání činu nedovršily patnáctý rok svého věku, ty, které byly v době spáchání činu nepříčetné a tedy nemohly rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání). V určitých případech pachatel nebyl odsouzen, protože zemřel, došlo k promlčení trestní odpovědnosti, byla vyhlášena amnestie nebo udělena milost. I v takovýchto případech je dědic, který se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu, nezpůsobilým dědicem. Dědická nezpůsobilost se vztahuje na všechny dědice, nejen na dědice nepominutelné. Zachovává se zůstaviteli možnost výslovným projevem nezpůsobilému dědici jeho čin prominout a tak mu umožnit, aby dědil“ (Komentář ASPI k ustanovení § 1481 o.z.) [celé jméno původní účastnice] se dopustila vůči zůstaviteli jednání, o kterém žalobce tvrdí, že naplňuje znaky úmyslného trestného činu. [celé jméno původní účastnice] zůstavitele řízla nožem do krku a pak mu okolo krku omotala igelitový pytel. V posuzovaném případě je k rozhodnutí o tom, zda [celé jméno původní účastnice] je dědicky nezpůsobilá nutné vycházet ze všech okolností události a dále hodnotit osobu zůstavitele, osobu [celé jméno původní účastnice] i jejich vzájemné vztahy. Bez ohledu na skutečnost, že nedošlo v trestním řízení k postižení agresivního chování zůstavitele vůči [celé jméno původní účastnice], bylo prokázáno, že zůstavitel se vůči [celé jméno původní účastnice] dlouhodobě choval agresivně, psychicky a dokonce i fyzicky ji týral. U [celé jméno původní účastnice] se v průběhu soužití se zůstavitelem projevila akutní psychotická paranoidně-halucinatorní porucha, v důsledku které nebyla schopna posoudit následky svého činu vůči zůstaviteli a své jednání vůči zůstaviteli nebyla schopna ovládat. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti ve vztahu k činu, kterého se vůči zůstaviteli dopustila, byly v době spáchání tohoto činu zcela zaniklé (prokázáno znaleckým posudkem z oboru psychiatrie). Jednání [celé jméno původní účastnice] proto nemohlo být postiženo trestním právem, a dokonce podle názoru soudu vzhledem k psychickému stavu [celé jméno původní účastnice] v době, kdy se fyzického útoku vůči zůstaviteli dopustila, nemá její jednání ani povahu úmyslného trestného činu. [celé jméno původní účastnice] totiž vhledem k zaniklým ovládacím a rozpoznávacím schopnostem neměla úmysl ublížit zůstaviteli. [celé jméno původní účastnice] se tedy podle názoru soudu nedopustila vůči zůstaviteli jednání, které by odůvodňovalo její dědickou nezpůsobilost ve smyslu ustanovení § 1481 o.z. Z tohoto důvodu soud druhou část žaloby zamítl.

27. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Každý z účastníků dosáhl polovičního úspěchu ve sporu, neboť jednomu ze dvou žalobních požadavků soud vyhověl a jeden žalobní požadavek zamítl. Z tohoto důvodu soud nemohl žádnému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů soudního řízení.