5 C 130/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci žalobce:Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno. sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 767 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 685 Kč.

II. Žaloba se zamítá co do částky 13 082 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 138,79 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 13 767 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení 13 767 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 138,79 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 13 767 Kč od datum do zaplacení. V žalobě uvedl, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovanému byl účtován za poskytnutí úvěru poplatek 495 Kč a poplatek za expresní výplatu 199 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců. Žalovaný na úvěr a jeho příslušenství dosud uhradil pouze 14 315 Kč.

2. Dále uvedl, že žalovaný dosud žalobci dluží jistinu úvěru 9 910 Kč poplatek za bezpečnou splátku 369 Kč, poplatek SMS servis 196 Kč, úroky 735 Kč, účelně vynaložené náklady 1 030 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč. Žalobce po žalovaném požaduje také zaplacení úroku z prodlení ode dne splatnosti úvěru.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobce svoji neúčast u soudního jednání omluvil, souhlasil, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti.

4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ze dne datum a výpisu proplacené smlouvy soud zjistil skutkový stav tak, jak je shora uveden ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. Žalobce soudu předložil listinu nazvanou Karta klienta, ve které se uvádí výše čistého měsíčního ověřeného příjmu žalovaného 27 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 15 000 Kč, přičemž se neuvádí, kolik je ostatních členů ve společné domácnosti se žalovaným. Měsíční výdaje žalovaného nejsou uvedeny. Především chybí údaj, jaká je výše nákladů na bydlení a jaká je výše výdajů nezbytných pro chod domácnosti žalovaného a ostatních členů jeho domácnosti. Všechny údaje uvedené v listině byly získány pouze z informací žalovaného, nebo lustrací žalovaného v databázi NRKI, SOLUS a CEIBIS.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.

11. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že ze strany žalobce došlo k pečlivému posouzení schopnosti úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil dostatečné důkazy. Věrohodným způsobem žalobce zejména nedoložil, jaké byly příjmy a výdaje domácnosti žalovaného za období předcházející uzavření úvěrové smlouvy. Žalobce se bez důležitého důvodu nezúčastnil soudního jednání, proto jej soud nemohl poučit o důkazní povinnosti podle § 118a odst. 3 o.s.ř.. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval s odbornou péčí a v souladu s ustanovením § 86 s.ú. Výši příjmu a majetkové poměry žalovaného žalobce ničím věrohodným nedoložil, neověřil si údaje uváděné žalovaným, neposuzoval poměry a konkrétní výdaje domácnosti, kterou žalovaný sdílí s neuvedeným počtem dalších osob. Neprokázal tedy, že žalovaný měl skutečné schopnosti úvěr vrátit ve lhůtě stanovené smlouvou.

12. Pokud žalobce přesto poskytl žalovanému úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú.. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

13. Žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné smlouvy částku celkem částku 15 000 Kč. Žalovaný neprokázal, že žalobci z této částky vrátil více než 14 315 Kč.

14. Protože žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci zcela poskytnuté peněžní prostředky nevrátil zcela, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Výše bezdůvodného obohacení žalovaného je rovna částce, kterou z poskytnuté částky žalovaný dosud žalobci nevrátil, tj. 685 Kč.

15. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soud uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítl. Žalobce z důvodu neplatnosti smlouvy nemá nárok na zaplacení úroků a poplatků za úvěrovou smlouvu. Z důvodu neplatnosti smlouvy soud žalobci nepřiznal ani úroky z prodlení s ohledem, neboť splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (§ 87 odst. 1 s.ú), ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala. Proto nemohl vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021). Ve zbývajícím rozsahu žalobou uplatněný nárok soud zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobce neuspěl ani z poloviny žalovaného nároku, proto mu soud žádné náklady řízení nemůže přiznat. Žalovanému v tomto řízení dosud žádné náklady nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím podepsaného soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se plnění domáhat návrhem na výkon soudního rozhodnutí.