5 C 188/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23 812 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 23 812 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 13 349,94 Kč od 18. 3. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení v částce 2 405 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky 23 812 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] a žalovanou dne 17. 1. 2018, byla žalovaná povinna uhradit poskytnutou částku 17 000 Kč, a dále kapitalizovaný úrok, poplatek za vyhodnocení úvěru, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek, tedy celkově částku 30 912 Kč. Žalovaná se zavázala splácet celkovou částku ve 14 splátkách, kdy poslední splátka byla stanovena na 17. 3. 2019. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prolení. Právnímu předchůdci žalobce vznikl s ohledem na prodlení žalované také nárok na zákonný úrok z prodlení od 18. 3. 2019 do zaplacení.

2. Žalobce, coby postupník, uzavřel dne 11. 12. 2019 s právním předchůdcem žalobce, coby postupitelem, smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.

3. Žalobce tedy žádá zaplacení částky 23 812 Kč sestávající se z neuhrazené jistiny úvěru po lhůtě splatnosti ve výši 13 349,94 Kč, neuhrazeného úroku z úvěru ve výši 1 004,2 Kč, neuhrazeného poplatku za poskytnutí a sjednání úvěru v částce 5 892,11 Kč, neuhrazeného poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 208,91 Kč a neuhrazeného inkasního poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2 356,84 Kč.

4. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované řádným způsobem doručit, a proto byl platební rozkaz soudem zrušen.

5. Žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10.

6. Soud dospěl k závěru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalobce dal souhlas k postupu soudu dle § 115a o. s. ř., žalovaná se k takovému postupu nevyjádřila a má se tedy za to, že žalovaná konkludentně souhlasila s rozhodnutím věci na základě listin. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř.

7. Poskytovatel úvěru splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalované, tedy schopnost splácet. K posouzení úvěruschopnosti žalované bylo užito vnitřních kritérií poskytovatele úvěru. Při posuzování úvěruschopnosti byla žalovaná povinna vyplnit pravdivé údaje.

8. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, když součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky, což je obsaženo ve smlouvě. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva o úvěru vč. příloh, smlouva o postoupení pohledávek a předžalobní výzva. Poskytnutí finančních prostředků je zřejmé ze smlouvy o půjčce. Žalovaná zůstala nečinná. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřila, netvrdila žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalované, byly doručovány na adresu jejího trvalého bydliště.

9. Právní poměry mezi žalobcem a žalovanou se řídí ustanovením § 2395 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „zákon o s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona o s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

16. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. V souzené věci se žalobce po žalované podle shora citovaného ustanovení domáhá vrácení poskytnutého úvěru. Žaloba je zcela důvodná.

21. V souladu s ustanovením § 1879 o. z. a podle smlouvy o postoupení pohledávek, je věřitelem žalované žalobce.

22. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] a žalovanou považuje soud za prokázané, že dne 17. 1. 2018 byla žalované poskytnuta částka ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku 17 000 Kč, úrok v celkové výši 1 637 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 7 650 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 565 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v částce 3 060 Kč, celkem tedy částku 30 912 Kč. Žalovaná se zavázala splácet celkovou částku 30 912 Kč ve 14 splátkách po 2 208 Kč, poslední splátka byla stanovena na 17. 3. 2019.

23. Žalobce prokázal svá žalobní tvrzení důkazy shora uvedenými, zejména smlouvou o úvěru vč. příloh, smlouvou o postoupení pohledávek a předžalobní výzvou. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, vzájemně tvoří logický celek. Žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce žalované přenechal částku tak, jak je uvedeno v odstavci 22 odůvodnění rozsudku. Dále prokázal, že se žalovaná zavázala za poskytnuté zápůjčky zaplatit souhrnné poplatky tak, jak je rovněž uvedeno v odstavci 22 odůvodnění rozsudku a že se zavázala zápůjčku splácet ve 14 splátkách. O podmínkách smlouvy o půjčce byla žalovaná náležitě poučena a informována. Soud neshledává ve smlouvě žádná nepřiměřená ujednání. Podmínky spotřebitelského úvěru byly žalované řádně a srozumitelně oznámeny, jsou obsaženy ve smlouvě. Žalovaná zůstala zcela nečinná. Smlouva je v souladu § 2395 a násl. o. z. a § 122 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Protože žalovaná neprokázala, že spotřebitelský úvěr řádně splácela, soud žalobě vyhověl. Žalovaná dluh nesplnila, je tedy povinna uhradit dlužnou částku včetně smluvně sjednaných poplatků a úroku a zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení, tedy 9,75 % ročně.

24. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020 je zřejmé, že zástupce žalobce odeslal žalované výzvu k plnění nejméně 7 dní před podáním žaloby.

25. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 405 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 953 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 812 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.