5 C 189/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO bytem ulice a číslo , PSČ , obec a číslo zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa , obec o zaplacení 2 744,80 Kč s příslušenstvím (služby)

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 2 744,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 98,28 Kč od 28.9.2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 218 Kč od 28.10.2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 88,52 Kč od 28.11.2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 2 040 Kč od 6.2.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky. V žalobě uvedl, že pohledávku za žalovaným nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2018 uzavřenou se společností [anonymizováno] [právnická osoba] jako postupitelem. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytoval žalovanému elektronické zařízení veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zá. č. 127/2005 Sb. (jedná se o tzv. služby třetích stran, či služby obsahu). Žalovaný nezaplatil vyfakturované částky za poskytnuté elektronického zařízení a provedení platebních transakcí, které právní předchůdce žalobce vyfakturoval.

2. Žalobce v žalobě neuvedl dostatečná tvrzení o tom, jakou část pohledávky tvoří splátka za poskytnuté zařízení a jakou část pohledávky tvoří platby za služby – platby třetím stranám.

3. Žalobce na podporu svého tvrzení jako důkazy předložil listiny – účastnické smlouvy uzavřené mezi společností [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaným k telefonním číslům [číslo] a [číslo] a vyúčtování za služby telefonního čísla [číslo] a telefonního čísla [číslo] Tyto listiny nejsou dostatečnými důkazy o tom, že právní předchůdce žalobce žalovanému skutečně zprostředkoval žalované platební transakce a že mu poskytl elektronická zařízení. Z listin předložených žalobcem nemohl soud zjistit, jakou část pohledávky tvoří platby za služby elektronických komunikací třetím stranám a jakou část pohledávky tvoří pohledávka za poskytnutá elektronická zařízení. Žalobce v tomto směru neuvedl ani dostatečná žalobní tvrzení, 4. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

5. Podle § 535 OZ poukázkou se opravňuje poukazník vybrat plnění u poukázaného a poukázaný se zmocňuje, aby splnil poukazníkovi na účet poukazatele. Přímý nárok nabude poukazník proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li projev poukázaného, že poukázku přijímá.

6. V daném případě se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení plnění z poukázky a zaplacení kupní ceny podle shora citovaných ustanovení.

7. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř., účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

8. Rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které musí ten který účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, z níž vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní následky, jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (rozsudek NS 25 Cdo 3737/2009). Protože se žalobce domáhá splnění závazku z poukázky a z kupní smlouvy, bylo povinností žalobce prokázat, že došlo ke splnění všech zákonem předpokládaných náležitostí ustanovení § 535 a § 2079 OZ.

9. Protože se žalobce ani jeho zástupce bez důležitého důvodu nezúčastnili soudního jednání, odpadla soudu vůči žalobci poučovací povinnost podle § 118a odst.1 a 3 o.s.ř.

10. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci i v takových případech, kdy určitá skutečnost významná pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 odst. větou první) nebo vůbec (vzato objektivně) nemohla být prokázána (rozs. NS 25 Cdo 519/2012). Na základě zhodnocení žalobcem předložených důkazů nelze učinit závěr ani o pravdivosti tvrzení žalobce ani o tom, že by bylo nepravdivé. Žalobě soud nemohl vyhovět, neboť žalobce neuvedl dostatečná žalobní tvrzení, svá žalobní tvrzení dostatečně neprokázal. Žalobce z výše uvedených důvodů nese nepříznivé následky neunesení důkazního břemene v podobě zamítnutí žaloby.

11. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady vznikly v tomto řízení pouze žalobci, kterému je však z důvodu neúspěchu ve věci nemůže soud přiznat. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.