5 C 201/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 16 736,80 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Do částky 8 736,80 Kč s 10 % úrokem z částky 8 736,80 Kč od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce podal proti žalované žalobu o zaplacení částky 16 736,80 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl na účet žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná zavázala tyto prostředky vrátit nejpozději do [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 736,80 Kč. Žalovaná svoji povinnost vrátit poskytnutý úvěr ve stanovené době nesplnila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedena na žalobce. Jelikož žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, domáhá se žalobce po žalované zaplacení částky 8 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 8 736,80 Kč a dále žádá zaplacení úroku z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobce svoji účast u soudního jednání omluvil z důvodu procesní ekonomie.

3. Ze Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl bankovním převodem na účet žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se podle smlouvy zavázala poskytnutý úvěr včetně poplatku 8 736,80 Kč vrátit nejpozději do [datum].

4. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce.

5. Z předžalobní výzvy soud dále zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení pohledávky výzvou ze dne [datum] a současně jí oznámil, že pohledávka na něj byla společností [právnická osoba] postoupena. Žalované stanovil třídenní lhůtu k zaplacení pohledávky.

6. Po provedeném řízení dospěl soud k tomuto skutkovému závěru: Žalovaná zažádala právního předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč. Právní předchůdce žalobce poskytnutí úvěru schválil, aniž provedl posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele a dne [datum] a téhož dne poskytl bankovním převodem na účet žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 8 736,80 Kč. Žalovaná však v době splatnosti ani poté na dlužnou pohledávku žalobci nic neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se stal věřitelem žalované žalobce.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. V souzeném případě se žalobce po žalované domáhá podle § 2395 o.z. vrácení poskytnutého úvěru., úroků a poplatků, které se podle smlouvy o úvěru zavázala žalovaná zaplatit. Žaloba je pouze částečně důvodná.

15. Soud hodnotil smlouvu o úvěru podle shora uvedených ustanovení a dospěl k názoru, že je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce neprovedl šetření schopnosti žalované dle § 86 odst. 1 s. ú úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce na základě neplatné smlouvy o úvěru žalované poskytl částku 8 000 Kč. Žalovaná právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, čímž se na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila. Pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení převzal na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobce. Soud z těchto důvodů podle § 1991 o. z. uložil žalované povinnost vrátit žalobci částku ve výši 8 000 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to včetně úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k vrácení poskytnuté částky. Výše úroku je stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. v platném znění.

16. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, soud neshledal důvodným požadavek žalobce na zaplacení částky 8 736,80 Kč a úroků z prodlení tak, jak jsou uvedeny ve výroku II. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce měl ve věci úspěch v podstatě ve stejném rozsahu, v jakém byl úspěšný žalovaný. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů tohoto řízení.