5 C 205/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Slížkové a přísedících Bc. Pavla Schirlo a Heleny Ješinové, ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: ; anonymizována dvě slova právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalované zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o určení trvání pracovního poměru <b>I. Určuje se, že pracovní poměr žalobkyně ze dne [datum] trvá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení 10 712 Kč, k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně podala proti žalované žalobu, kterou se domáhala určení, že její pracovní poměr ze dne [datum] dosud trvá. V žalobě uvedla, že pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] v pozici„ všeobecná sestra pod odborným dohledem“. Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] byla její pozice změněna na„ všeobecnou sestru bez odborného dohledu“. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Na základě pověření žalované ze dne [datum] byla s účinností od [datum] pověřena výkonem funkce staniční sestra interny. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalovaná žalobkyni, že s účinností od [datum] ruší její pověření výkonem funkce staniční sestra interny I. patro. Dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni ústně, že s ní rozvazuje pracovní poměr výpovědí pro nadbytečnost. Písemné vyhotovení výpovědi odmítla žalovaná žalobkyni předat. Výpověď nebyla žalobkyni předána ani dodatečně, přestože o to žalobkyně žádala. Od [datum] do [datum] čerpala žalobkyně dovolenou. Od [datum] není žalobkyni přidělována práce. Od [datum] nevyplácí žalovaná žalobkyni mzdu. Dne [datum] žalobkyně žalované zaslala písemné oznámení o tom, že trvá na dalším zaměstnávání.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Potvrdila údaje uváděné žalobkyní v žalobě, pokud se týkaly uzavření pracovní smlouvy a pracovní pozice žalované. Dále uvedla, že pracovní pozice žalobkyně byla s účinností od [datum] zrušena a žalobkyni byla nabídnuta pozice náhradní. Žalobkyně žádnou z náhradních pracovních pozic nepřijala. Dne [datum] doručovala žalobkyni žalovaná výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) Zákoníku práce. Doručování výpovědi provedla žalovaná na pracovišti, konkrétně v kanceláři vrchní sestry interního oddělení, a to za přítomnosti pověřeného zaměstnance [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyni byla nejprve předložena výpověď opatřená podpisem statutárního ředitele. Současně byla žalobkyně opakovaně poučena, že její podpis, stvrzující převzetí výpovědi, nevyjadřuje souhlas s obsahem výpovědi, nýbrž pouhé potvrzení převzetí listiny. Žalobkyně odmítla svým podpisem převzetí listiny potvrdit. Žalovaná je přesvědčena, že výpověď žalobkyni doručila fikcí. Pokud pak žalobkyně žádala doručení výpovědi prostřednictvím poštovních služeb, pak toto musela žalovaná odmítnout s ohledem na hierarchii doručování podle § 334 odst. 2 Zákoníku práce.

3. Z Pracovní smlouvy soud zjistil, že mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnancem byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva na pracovní činnost žalobkyně všeobecná sestra pod odborným dohledem. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k změně pracovní pozici na všeobecná sestra bez odborného dohledu. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Z oznámení žalované adresovaného žalobkyně dne [datum] soud dále zjistil, že žalobkyně byla pověřena funkcí staniční sestra oddělení interny I. patro. Z oznámení žalované adresovaného žalobkyni dne [datum] soud zjistil, že bylo zrušeno pověření žalobkyně výkonem funkce staniční sestra oddělení interny I. patro. Z listiny nazvané Výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce soud zjistil, že dne [datum] dala žalovaná žalobkyni výpověď z pracovního poměru. Jako důvod výpovědi uvedla„ nadbytečnost“. Tato listina není podepsána žalobkyní. Pod textem„ převzal: Dne:“ je vepsaná poznámka:“ paní [celé jméno žalobkyně] odmítla převzít tento dokument výpověď z pracovního poměru po seznámení s obsahem tohoto dopisu“. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum], adresovaného žalované a podacího lístku soud zjistil, že dne [datum] oznámila žalobkyně žalované, že má zájem nadále svoji práci u žalované vykonávat.

4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], náměstkyně pro ošetřovatelskou péči žalované soud zjistil, že dne [datum] byla žalobkyni v kanceláři žalobkyně předávána Výpověď z pracovního poměru. [příjmení] žalované [příjmení] [příjmení] obsah Výpovědi žalobkyni vysvětlil a požádal ji, aby potvrdila její převzetí. Žalobkyně řekla, že s výpovědí nesouhlasí, a proto nechce podepsat převzetí. Na místě samém byl na listině Výpovědi napsán záznam, který podepsala svědkyně a [anonymizována dvě slova].

5. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucího personálního oddělení žalované, soud zjistil, že dne [datum] předával žalobkyni [příjmení] z pracovního poměru v kanceláři žalobkyně. Žalobkyni vysvětloval, že žádá o podpis převzetí listiny. Výpověď si mohla žalobkyně přečíst. Žalobkyně odmítla převzetí Výpovědi podepsat. Žalobkyně si chtěla listinu ponechat, to jí svědek neumožnil z toho důvodu, že odmítla podepsat její převzetí. Po skončení jednání se žalobkyní svědek obě vyhotovení Výpovědi odnesl.

6. Z audiozáznamu jednání svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení] a žalobkyně, ke kterému došlo dne [datum], považuje soud za zjištěné, že svědek [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení] vedli se žalobkyní diskuzi o tom, zda je nutné, aby žalobkyně přijala jinou jí nabízenou náhradní pracovní pozici. Žalobkyně jinou jí nabízenou pracovní pozici odmítala, odmítnutí odůvodňovala tím, že jiná jí nabízená pracovní pozice jí nevyhovuje vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu. Svědek [příjmení]. [jméno] [příjmení] po žalobkyni žádal podpis listiny – Výpovědi, kterou žalobkyni předložil. Poučoval žalobkyni o tom, že jí Výpověď může v listinné podobě předat pouze, pokud se žalobkyně na listině podepíše. Poučil ji, že žádá podpis převzetí Výpovědi. Sdělil jí, že její podpis na listině je podmínkou toho, aby jí Výpověď fyzicky předal. Žalobkyně navrhovala, že podepíše převzetí Výpovědi na jiný papír, svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] však trval na tom, že podpis potřebuje na listině Výpovědi. Žalobkyně žádala o zaslání Výpovědi poštou. Žalobkyně se bránila podepsat listinu Výpovědi, argumentovala tím, že pokud je na ni vyvíjen nátlak k podpisu listiny, není to vůči ní správné. Opakovaně žádala, aby jí svědek [příjmení] [příjmení] písemnou výpověď předal s tím, že jí dá svému právníkovi. Svědek [příjmení] [příjmení] odmítl žalobkyni listinu Výpověď předat. Tvrdil žalobkyni opakovaně, že bez jejího podpisu na listině Výpovědi jí tuto Výpověď předat nemůže.

7. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů dospěl soud k tomuto skutkovému závěru: Žalobkyně byla u žalované zaměstnána od [datum], její poslední pozice byla staniční sestra interního oddělení I. patro. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná se dne [datum] rozhodla její pracovní pozici zrušit a nabídla jí jiné pracovní pozice. Žalobkyně jí nabízené pracovní pozice odmítla, proto se žalobkyně rozhodla dát žalobkyni výpověď pro nadbytečnost. Dne [datum] přinesl vedoucí personálního oddělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] písemnou Výpověď do kanceláře žalobkyně, spolu s ním přišla i náměstkyně pro ošetřovatelskou péči [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Důvody Výpovědi se žalobkyní projednávali, žalobkyni předložili písemné znění Výpovědi a žádali ji, aby podepsala převzetí Výpovědi v dolní části této listiny. Žalobkyně odmítla svůj podpis na této listině, požadovala, aby jí listinu předali s tím, že jí bude konzultovat se svým právníkem. Nabízela možnost podpisu převzetí, který učiní na jiné listině, to však [anonymizováno] [jméno] [příjmení] odmítl. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tedy listinu Výpověď z pracovního poměru žalobkyni nepředal, odnesl ji z kanceláře žalobkyně a ani následně žalovaná písemnou Výpověď žalobkyni neodeslala a nepředala. Dne [datum] oznámila žalobkyně žalované doporučeným dopisem, že má zájem nadále svoji funkci u žalované vykonávat.

8. Podle § 80 o.s.ř., Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Podle § 36 Zákoníku práce (dále jen„ ZP“), Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

10. Podle § 48 odst. 1 ZP, Pracovní poměr může být rozvázán je a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

11. Podle § 334 odst. 1 ZP, Písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen "písemnost"), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Podle § 334 odst. 2, Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji zaměstnavatel doručit zaměstnanci a) kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, c) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo d) prostřednictvím datové schránky. Podle § 334 odst. 3, ZP, Nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne. Podle § 334 odst. 4, Je-li písemnost doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, vybere zaměstnavatel takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy vyplývala povinnost doručit poštovní zásilku obsahující písemnost za podmínek stanovených tímto zákonem.

12. V souzeném případě se žalobkyně podle shora citovaného ustanovení § 80 o.s.ř. domáhá určení, že její pracovní poměr, založený pracovní smlouvou na dobu neurčitou podle § 36 Zákoníku práce, dosud trvá. Žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem.„ Požadavek naléhavého právního zájmu v procesním právu koresponduje s kategorií újmy účastníka jako legitimačního předpokladu k podání opravného prostředku (srov. § 201). Určovací žaloba je - obdobně jako opravné prostředky - institutem ryze procesním; k tomu, aby mohla být projednána, se vyžaduje, aby žalobci hrozila konkrétní újma na jeho právech, resp. aby mu hrozilo uplatnění povinnosti ze strany žalovaného. Judikatura, byť požadavek naléhavého právního zájmu za procesní podmínku nepovažuje, vyjadřuje uvedenou myšlenku tím, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým“ (viz komentář ASPI k ustanovení § 80 o.s.ř.). Žalobkyně má na požadovaném určení trvání pracovního poměru naléhavý právní zájem, neboť bez tohoto určení je její právní postavení vůči žalované nejisté. Není totiž vzhledem k postoji žalované najisto postaveno, zda trvají práva a povinnosti účastníků sporu, vyplývající z uzavřené pracovní smlouvy.

13. Žalovaná se rozhodla ukončit pracovní poměr se žalobkyní [příjmení] podle § 48 odst. 1 písm. b) ZP. [příjmení] skutečně došlo k ukončení pracovního poměru, bylo povinností žalované doručit písemnou Výpověď žalobkyni. Žalovaná měla v úmyslu provést doručení Výpovědi žalobkyni při osobním jednání na pracovišti žalobkyně, avšak tento úkon nerealizovala tak, jak vyžaduje příslušné ustanovení § 334 odst. 1 ZP. Žalovaná totiž písemné vyhotovení Výpovědi žalobkyni odmítla předat, když jeho předání podmiňovala podpisem žalobkyně na listině Výpovědi. Tato skutečnost byla prokázána výpověďmi obou shora uvedených svědků a rovněž audiozáznamem, který byl z jednání o předání Výpovědi žalobkyní pořízen. Žalobkyně opakovaně žádala, aby jí byla Výpověď předána, opakovala, že převzetí Výpovědi neodmítá. Ze slovního projevu žalobkyně tak, jak je zachycen audiozáznamem, jasně vyplývá její vůle Výpověď převzít. Soud je přesvědčen, že jednání o ukončení pracovního poměru žalobkyně a žalované bylo pro žalobkyni nepříjemné, dokonce stresující, a zcela logicky mohlo vést k obavám žalobkyně z důsledků učinění podpisu na listině Výpovědi. Soud nesouhlasí s názorem žalované, že k doručení Výpovědi došlo fikcí, když žalobkyně odmítla podepsat předání Výpovědi a současně jí z tohoto důvodu žalovaná [příjmení] fyzicky nepředala. Je sice pravda, že žalovaná žádala o podpis žalobkyně pod slova„ Převzala: dne:“, avšak ani odmítnutí požadavku podpisu oproti převzetí Výpovědi neopravňovalo žalovanou odmítnout písemné vyhotovení Výpovědi žalobkyni předat.„ Při doručení prováděném zaměstnavatelem si zaměstnance nemůže vyhradit, že listinu převezme teprve poté, co se seznámí s jejím obsahem. Odmítne-li zaměstnanec převzít listinu, kterou se mu zaměstnavatele nebo jeho zástupce pokusil doručit nastává fikce doručení. Neposkytne-li zaměstnanec součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, nepokládá se písemnost za doručenou. Průkaz pokusu doručení zpravidla poskytne zaměstnavatelem vyhotovený písemný záznam, na němž zaměstnanec potvrdí svým podpisem převzetí listiny, nebo na němž bude potvrzeno, že přijetí písemnosti odmítl“ (21 Cdo 2928/2014). Žalobkyně odmítla poskytnout žalované součinnost při doručování Výpovědi v tom směru, že odmítla učinit podpis na listině Výpovědi. Neposkytnutí této součinnosti však neopravňovalo žalovanou [příjmení] žalobkyni nepředat. Žalovaná mohla bez podpisu žalobkyně doručení výpovědi prokázat úředním záznamem případně svědecky (jednání o předání Výpovědi se za žalovanou účastnily 2 osoby). Fikce doručení (předání) Výpovědi v tomto případě nenastala. Protože žalobkyni nebyla Výpověď doručena podle § 334 odst. 1 ZP, pracovní poměr žalobkyně u žalované dosud trvá. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Ve sporu zcela uspěla žalobkyně, které náleží náhrada nákladů spočívající v zaplaceném soudním poplatku, odměně za zastoupení advokátem v celkem 4 úkonech (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u dvou soudních jednání), po 1 500 Kč podle vyhl. č. 177/96 Sb., 4 režijní paušály po 300 Kč podle téže vyhlášky, 21 % DPH a soudní poplatek 2 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatí žalovaná náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.