5 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní titul Janou Slížkovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO bytem adresa , obec a číslo - část obce zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa , obec o zaplacení 2 279 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 2 279 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 279 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky. V žalobě uvedl, že pohledávku za žalovanou nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou se [právnická osoba] jako postupitelem. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytoval žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zá. č. 127/2005 Sb. (jedná se o tzv. služby třetích stran, či služby obsahu). Žalovaná nezaplatila vyfakturované částky za provedení platebních transakcí, které žalobce jí právní předchůdce žalobce vyfakturoval.

2. Žalobce na podporu svého tvrzení jako důkazy předložil listiny – vyúčtování za služby [právnická osoba] telefonního čísla [číslo] ze dne [datum] a ze dne [datum] Tyto listiny nejsou dostatečnými důkazy o tom, že právní předchůdce žalobce žalované skutečně zprostředkoval žalované platební transakce v ceně 2 279 Kč.

3. Podle § 535 OZ poukázkou se opravňuje poukazník vybrat plnění u poukázaného a poukázaný se zmocňuje, aby splnil poukazníkovi na účet poukazatele. Přímý nárok nabude poukazník proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li projev poukázaného, že poukázku přijímá.

4. V daném případě se žalobce po žalované domáhá zaplacení plnění z poukázky podle shora citovaného ustanovení.

5. Žalobě soud nemohl vyhovět, neboť žalobce svá žalobní tvrzení dostatečně neprokázal.

6. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř., účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

7. Rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které musí ten který účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, z níž vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní následky, jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (rozsudek NS 25 Cdo 3737/2009). Protože se žalobce domáhá splnění závazku z poukázky, bylo povinností žalobce prokázat, že došlo ke splnění všech zákonem předpokládaných náležitostí ustanovení § 535 OZ.

8. Protože se žalobce ani jeho zástupce bez důležitého důvodu nezúčastnili soudního jednání, odpadla soudu vůči žalobci poučovací povinnost podle § 118a odst. 3 o.s.ř..

9. Faktury předložené žalobcem nejsou podle názoru soudu dostatečnými důkazy o tom, že právní předchůdce žalobce na příkaz žalované provedl platební transakce v ceně 2 279 Kč. V předložených fakturách chybí rozlišení, jaká částka byla účtována za služby elektronických komunikací a jaká částka služby třetích stran, či služby obsahu. Předložené faktury poskytnutí služeb třetích stran, případně služeb obsahu neprokazují. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci i v takových případech, kdy určitá skutečnost významná pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 odst. větou první) nebo vůbec (vzato objektivně) nemohla být prokázána (rozs. [spisová značka]). Na základě zhodnocení žalobcem předložených důkazů nelze učinit závěr ani o pravdivosti tvrzení žalobce ani o tom, že by bylo nepravdivé.

10. Žalobce z výše uvedených důvodů nese nepříznivé následky neunesení důkazního břemene v podobě zamítnutí žaloby.

11. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady vznikly v tomto řízení pouze žalobci, kterému je však z důvodu neúspěchu ve věci nemůže soud přiznat. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.