5 C 267/2020

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní titul Janou Slížkovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa , obec - část obce o příspěvek na výživu neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na její výživu za období od [datum] do [datum] částkou 2 000 Kč měsíčně.

II. Do částky 2 000 Kč měsíčně se žaloba na určení příspěvku na výživu žalobkyně zamítá.

III. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] v celkové výši 21 500 Kč se žalovanému povoluje splácet ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního kalendářního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení částky 21 500 Kč, pod sankcí ztráty výhody splátek.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu o určení příspěvku na výživu neprovdané matky. V žalobě uvedla, že účastníci jsou rodiče nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Žalovaný žil společně se žalobkyní a nezletilým [jméno] do března 2020, od února 2020 spolu účastníci společně nehospodařili. Od února 2020 pltí žalovaný na nezletilého [jméno] výživné 3500 Kč měsíčně. Žalobkyně žádala, aby na její výživu žalovaný přispíval částkou 4000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný souhlasil s příspěvkem na výživu žalobkyně ve výši 2000 Kč měsíčně.

3. Z rodného listu nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], syna žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný je jeho otcem.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] soud zjistil, že nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] byl svěřen do péče žalobkyně. Žalovanému bylo uloženo přispívat na jeho výživu částkou 3500 Kč měsíčně s účinností od [datum]. Soud při určení výživného vycházel ze zjištění, že od února 2020 spolu účastníci nehospodaří a od března 2020 nežijí ve společné domácnosti. Při určení výše výživného vcházel soud z příjmu žalovaného 30 000 Kč měsíčně a dále ze skutečnosti, že žalovaný má další dvě vyživovací povinnosti k nezletilým dětem.

5. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného soud dále zjistil, že žalovaný v období červenec až prosinec 2020 dosahoval průměrného čistého výdělku 14 653 Kč. K tomu žalovaný pobíral cestovné náhrady v průměrné měsíční výši 19 005 Kč.

6. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že do února 2020 společně hospodařila se žalovaným. Od února 2020 žalovaný ničím na její výživu nepřispěl, v březnu se ze společné domácnosti odstěhoval. Žalobkyně žije sama se synem [jméno] a se synem [jméno] [příjmení] v pronajatém bytě 2 + 1. Za bydlení platí nájem 6 800 Kč měsíčně, dále platí za energie 1 050 Kč měsíčně. Žalobkyně je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek 10 000 Kč měsíčně. Dále pobírá příspěvek na bydlení 2 150 Kč měsíčně a přídavky na obě děti celkem 1800 Kč měsíčně. Žalovaný platí výživné na syna [jméno] 3 500 Kč měsíčně, na syna [jméno] [příjmení] pobírá žalobkyně rovněž výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně.

7. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že nejméně od dubna 2020 bydlí u svého otce, kterému přispívá na bydlení částkou 4 000 Kč měsíčně. Dalšími pravidelným výdajem žalovaného je částka 4700 Kč měsíčně za leasing automobilu a 2 000 Kč měsíčně za telefon. Žalovaný má celkem tři vyživovací povinnosti, na dvě děti ze svého předcházejícího vztahu platí výživné celkem 7 000 Kč měsíčně. Žalovaný pracuje v kamionové dopravě, cestuje převážně do zahraničí. Od září 2020 posílá žalobkyni částku 4 000 Kč měsíčně, v této částce je výživné na syna [jméno] 3 500 Kč měsíčně a 500 Kč měsíčně na výživu žalobkyně. Žalovaný nemá žádný majetek vyšší hodnoty, nevlastní žádnou nemovitost.

8. Z výpisu z účtu žalovaného soud dále zjistil, že od září 2020 poukazuje žalobkyni částku 4 000 Kč měsíčně.

9. Podle § 920 odst. 1 věta první Občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Podle § 913 odst. 1, při určení výše výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

10. V souzeném případě se žalobkyně podle shora citovaného ustanovení po žalovaném domáhá, aby na její výživu přispíval částkou 4000 Kč měsíčně. Žaloba je částečně důvodná.

11. Nárok žalobkyně na příspěvek na výživu je dán, neboť není provdána za otce svého dítěte a žalovaný, který je otcem jejího dítěte, na její výživu od února 2020 dostatečně nepřispívá. Žalovaný dosahuje výdělků 14 650 Kč měsíčně, k této částce pobírá cestovní náhrady, které však soud k výdělku žalovaného připočetl pouze částečně (do výše jedné poloviny), neboť tyto cestovní náhrady slouží k úhradě zvýšených nákladů, které má žalovaný v souvislosti s pracovními cestami do zahraničí. Při určení výše příspěvku na výživu žalobkyně tedy soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaný má příjem 24 000 Kč měsíčně. Soud přihlédl dále ke skutečnosti, že žalovaný má celkem tři vyživovací povinnosti k nezletilým dětem a že nemá žádný majetek vyšší hodnoty. Rovněž zohlednil skutečnost, že žalobkyně nemá žádný majetek vyšší hodnoty a že má pouze běžné potřeby. Těmto zjištěným skutečnostem odpovídá podle názoru soudu povinnost žalovaného přispívat na výživu žalobkyně částkou 2 000 Kč měsíčně. Vyšší příspěvek, nad rámec částky 2 000 Kč měsíčně, by podle názoru soudu neodpovídal možnostem a schopnostem žalovaného, když žalovaný má další tři vyživovací povinnost a platí výživné v celkové výši 10 500 Kč měsíčně. Z těchto důvodů soud vyhověl žalobě co do částky 2 000 Kč měsíčně a ohledně zbývající žalované částky 2 000 Kč měsíčně žalobu zamítl.

12. Výživné bylo určeno za dobu od [datum], kdy, jak uvedla žalobkyně a jak rovněž vyplývá ze shora citovaného opatrovnického rozsudku Okresního soudu v Karviné, spolu účastníci přestali finančně hospodařit. Žalobkyni podle shora citovaného ustanovení vznikl nárok na příspěvek do dvou let věku dítěte. Od [datum] již žalobkyně zákonný nárok na příspěvek na výživu nemá. Za období od [datum] do [datum], tj. za období 12 měsíců, určil soud povinnost žalovaného přispět na výživu žalobkyně celkem částkou 24 000 Kč. Žalovaný prokázal, že od září 2020 zaplatil žalobkyni částku 2 500 Kč (5 x zaplatil částku 500 Kč, jak vyplývá z výpisů z účtu, předloženého žalovaným). Tuto částku žalovaný platil poté, kdy byl soudem informován o požadavku žalobkyně platit příspěvek na její výživu. Žalovanému tedy zbývá doplatit žalobkyni příspěvek ve výši 21 500 Kč. Vzhledem k dalším vyživovacím povinnostem žalovaného a výši jeho příjmu, povolil soud žalovanému tuto dlužnou částku splácet ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, až do úplného zaplacení této částky. Částku soud povolil žalovanému splácet se sankcí ztráty výhody splátek. Pokud by žalovaný některou splátku nezaplatil, stává se tedy splatnou celá dlužná částka.

13. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Oba účastníci uspěli z rovné poloviny předmětu sporu, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.