5 C 48/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 346,03 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 8 643 Kč.

II. Žaloba se zamítá co do částky 5 703,03 Kč a dále ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 2 102,04 Kč, úroku 11,5 % ročně z částky 12 746,03 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 370,25 Kč od 26. 11. 2025 do 16. 2. 2026, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 14 346,03 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení 14 346,03 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 102,04 Kč, úroku 11,5 % ročně z částky 12 746,03 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 370,25 Kč od 26. 11. 2025 do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 14 346,03 Kč od , datum, do zaplacení.

2. V žalobě uvedl, že žalobce poskytl žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem 12 747 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, když výše splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný načerpal částku 33 811 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil celkem , hodnota, Kč. Žalobce provedl posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet podle metodiky ČNB a zcela se zákonnými požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný dosud žalobci dluží jistinu úvěru 12 746,03 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč a smluvní pokuty 1 000 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobce svoji neúčast u soudního jednání omluvil, souhlasil, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti.

4. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovaným považuje soud za prokázané, že dne , datum, poskytl žalobce žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem 12 747 Kč.

5. Z výpisu z čerpání soud zjistil, že dne , datum, žalovaný čerpal z titulu shora uvedeného úvěru částku 12 747 Kč, dne , datum, částku 2 500 Kč, dne , datum, částku 5 000 Kč, dne , datum, částku 1 700 Kč, dne , datum, částku 1 300 Kč, dne , datum, částku 200 Kč, dne , datum, částku 80 Kč, dne , datum, částku 501 Kč, dne , datum, částku 200 Kč, dne , datum, částku 700 Kč, dne , datum, částku 350 Kč, dne , datum, částku 220 Kč, , datum, částku 200 Kč, dne , datum, částku 300 Kč, dne , datum, částku 500 Kč, dne , datum, částku 429 Kč, dne , datum, částku 100 Kč, dne , datum, částku 1 000 Kč, dne , datum, částku 206 Kč, dne , datum, částku 150 Kč a dne , datum, částku 270 Kč.

6. Žalobce soudu předložil listinu nazvanou , Anonymizováno, , , Anonymizováno, které se uvádí výše čistého měsíčního ověřeného příjmu žalovaného 30 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 35 000 Kč, přičemž se neuvádí, kolik je ostatních členů ve společné domácnosti se žalovaným. Měsíční výdaje sdělené žalovaným jsou uvedeny ve výši 10 000 Kč, přičemž není uvedeno, jaká je výše nákladů na bydlení a jaká je výše výdajů nezbytných pro chod domácnosti. Všechny údaje uvedené v listině byly získány pouze z informací žalovaného, nebo lustrací žalovaného v databázi NRKI a ze statistických údajů MPSV.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.

12. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že ze strany žalobce došlo k pečlivému posouzení schopnosti úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil dostatečné důkazy. Věrohodným způsobem žalobce zejména nedoložil, jaké byly příjmy žalovaného za období předcházející uzavření úvěrové smlouvy. Žalobce se bez důležitého důvodu nezúčastnil soudního jednání, proto jej soud nemohl poučit o důkazní povinnosti podle § 118a odst. 3 o.s.ř.. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval s odbornou péčí a v souladu s ustanovením § 86 s.ú. . Výši příjmu a majetkové poměry žalovaného žalobce ničím věrohodným nedoložil, neověřil si údaje uváděné žalovaným, neposuzoval poměry a konkrétní výdaje domácnosti, kterou žalovaný sdílí s neuvedeným počtem dalších osob. Neprokázal tedy, že žalovaný měl skutečné schopnosti úvěr vrátit ve lhůtě stanovené smlouvou.

13. Pokud žalobce přesto poskytl žalovanému úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú.. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

14. Žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné smlouvy částku celkem částku 33 811 Kč. Žalovaný neprokázal, že žalobci z této částky vrátil více než 25 168 Kč.

15. Protože žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci zcela poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Výše bezdůvodného obohacení žalovaného je rovna částce, kterou z poskytnuté částky žalovaný dosud žalobci nevrátil (33 811 – 25 168), tj. 8 643 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost žalobci vrátit dlužnou jistinu 8 643 Kč, představující jeho bezdůvodné obohacení.

16. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soud uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítl. Žalobce z důvodu neplatnosti smlouvy nemá nárok na zaplacení úroků, nákladů na vymáhání ani smluvní pokuty. Z důvodu neplatnosti smlouvy soud žalobci nepřiznal ani úroky z prodlení s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (§ 87 odst. 1 s.ú), ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021). Ve zbývajícím rozsahu žalobou uplatněný nárok soud zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobce neuspěl ani z poloviny žalovaného nároku, neboť za neúspěch žalobce je nutné považovat i požadované úroky a úroky z prodlení. Žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.