5 C 61/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci žalobkyně: ; ulice anonymizováno územní celek , anonymizováno , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 958 209 Kč s příslušenstvím (faktura)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 180 dnů od právní moci rozsudku částku 782 209 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 782 209 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 180 dnů od právní moci rozsudku částku 176 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 176 000 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 40 984 Kč.

1. Žalobkyně podala proti žalované žalobu o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 782 209 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] Rámcovou dohodu (dále jen„ Smlouva“) o poskytování dodávek. Podle této Smlouvy měly dodávky probíhat v režimu náhradního plnění podle § 81 odst. 3 písm. b) zák. č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Žalobkyně měla podle uzavřené Smlouvy plnit zákonnou povinnost podle § 81 odst. 3 písm. a) cit. zákona odebíráním zboží od žalované, tedy tzv. náhradním plněním. V roce 2020 odebrala žalobkyně u žalované zboží v celkové hodnotě [částka]. U žalované bylo pro rok 2020 možné započítat 10,17 osob se zdravotním postižením (dále jen„ OZP“)., vzhledem k objemu odebraného zboží však měla žalovaná zaměstnávat 19,21 OZP. Náhradní plnění tedy muselo být kráceno o 9,04 OZP, což odpovídá objemu zboží v hodnotě [částka]. Žalovaná tedy povinnost, ke které se zavázala Smlouvou, nedodržela. Tím vznikla žalobkyni škoda ve výši odvodu do státního rozpočtu [částka].

2. Dále žalobkyně po žalované žádá zaplacení částky [částka]. Tuto částku po žalované požaduje z titulu zaplacení smluvní pokuty. Povinnost zaplatit smluvní pokutu vznikla žalované poté, co nedodržela závazek ze Smlouvy vždy nejpozději do 31. 1. příslušného kalendářního roku předat žalobkyni potvrzení místně příslušného úřadu práce o tom, že splňuje podmínku zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Smluvní pokuta byla Smlouvou dohodnuta ve výši [částka] za každý započatý den prodlení se splněním této povinnosti. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu z období od 1. 2. do 28. 4., tedy ve výši [částka].

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná v roce 2020 zaměstnávala OZP pouze v počtu 10,17, žalovaná nesporovala. Proti prvnímu žalovanému nároku především namítala, že již před podpisem Smlouvy byly žalobkyni známy všechny skutečnosti na straně žalované, týkající se zaměstnávání OZP. Přesto byla žalovaná žalobkyní vybrána ve výběrovém řízení a byla s ní smlouva uzavřena. Čerpání dotace je v plně v kompetenci žalobkyně, žalovaná neodpovídá za to, že dotace byly žalobkyni kráceny. Žalovaná proti druhému žalovanému nároku namítala, že sankce je neúměrně vysoká, Připustila, že povinnost předat příslušné potvrzení úřadu práce, skutečně nesplnila. Dále žalovaná uvedla, že její finanční situace není v současné době dobrá, neboť jediný účet měla žalobkyně u banky [právnická osoba]. Žalovaná z důvodu nedostatku surovin, které odebírala hlavně z [země] a [anonymizováno], musela omezit výrobu na 50 %.

4. Z Rámcové dohody o poskytování dodávek ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva v režimu tzv. náhradního plnění podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb.. Podle čl. 9 této Smlouvy se žalovaná zavázala rezervovat pro žalobkyni zboží v garantované finanční výši a v režimu náhradního plnění ve smyslu Zákona o zaměstnanosti po celou dobu trvání této Smlouvy, a to podle Přílohy [číslo] této Smlouvy. Podle čl. 9 Smlouvy se žalovaná zavázala nejpozději do 31. 1. každého příslušného kalendářního roku trvání Smlouvy předat žalobkyni potvrzení místně příslušného úřad práce o tom, že splňuje podmínky zaměstnávání OZP podle § 81 odst. 2 písm. b) Zákona o zaměstnanosti. Podle [číslo] Smlouvy se v případě prodlení s touto povinnosti zavázala žalovaná zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každý započatý den prodlení. Podle čl. 11, v případě že žalovaná prokazatelně poruší povinnost rezervovat pro žalobkyní zboží v garantované finanční výši a v režimu náhradního plnění ve smyslu Zákona o zaměstnanosti po dobu trvání Smlouvy podle Přílohy [číslo] byla povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka]. Podle Přílohy [číslo] činil smluvený objem náhradního plnění pro rok 2020 částku [částka] bez DPH.

5. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] provedla odvod do státního rozpočtu v celkové výši [částka].

6. Z faktury žalobkyně adresované žalované soud zjistil, že pohledávka 176 000 se stala splatnou dne [datum].

7. Z upomínky před podáním žaloby soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky [částka] nejpozději do [datum].

8. Podle § 81 odst. 1 zák. č 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli. Podle § 81 odst. 2, Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní a) zaměstnáváním v pracovním poměru, b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele (§ 78), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c). Podle § 81 odst. 3, Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen "limit") a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84. Podle § 81 odst. 4, Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, žádné zaměstnance, považuje se pro účely výpočtu limitu podle odstavce 3 tato osoba za jednoho zaměstnance. Podle § 81 odst. 5, Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Podle § 81 odst. 6, Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

9. Podle § 2894 odst. 1 Občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 2913 odst. 1 o.z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnost zjevně sloužit.

10. Podle § 2048 o.z., ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2051 o.z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

11. V souzeném případě se žalobkyně po žalované domáhá náhrady škody podle shora citovaného ustanovení § 2894 o.z.. Tvrdí, že žalovaná porušila smluvní povinnost, která jí vznikla na základě uzavřené Smlouvy. V důsledku porušení povinnosti ze strany žalované vznikla žalobkyni škoda, když jí vznikla povinnost odvodu do státního rozpočtu ve výši [částka]. Dále po žalované požaduje zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti uzavřené smlouvy ve výši [částka]. Žaloba je zcela důvodná.

12. Uzavření Smlouvy, ve kterém se žalovaná zavázala rezervovat pro žalobkyni zboží v garantované finanční výši a v režimu náhradního plnění ve smyslu zákona o zaměstnanosti bylo účastníky učiněno nesporným a písemným zněním Smlouvy, včetně její Přílohy, bylo prokázáno, že žalovaná se zavázala v režimu náhradního plnění žalobci v roce 2020 rezervovat zboží v ceně [částka] bez DPH. Skutečnost, že tento závazek ze Smlouvy žalovaná nesplnila, byl rovněž učiněn nesporným. Žalovaná dodala žalobkyni v roce 2020 zboží v ceně [částka]. Tomuto objemu dodávky měla žalovaná povinnost zaměstnávat potřebný počet OZP, tj. podle citovaného zákona bylo její povinnost zaměstnávat OZP nejméně v počtu 19,21. Žalovaná v roce 2020 zaměstnávala pouze 10,17 OZP. Protože žalovaná nezaměstnávala potřebný počet OZP, když zaměstnávala v roce 2020 o 9,04 OZP méně, než odpovídalo finančnímu objemu zboží dodaného žalobkyni, vznikla žalobkyni povinnost odvodu do státního rozpočtu ve výši 782 209 Kč. Tato částka odpovídá 2,5 násobku průměrné mzdy v roce 2020 ([částka]), vynásobené počtem nesplněných OZP (9,04x 2,5x34 611 = 782 209). [příjmení], kterou byla žalobkyně povinnost odvést jako sankci do státního rozpočtu je rovna výši škody, která žalobkyni vznikla v důsledku nesplnění závazku žalované. Námitka žalované, že žalobkyně sama učinila ve výběrovém řízení rozhodnutí o tom, že Smlouvu uzavře právě se žalovanou, není podle názoru ve vztahu k zaplacení náhrady škody významná. Žalovaná měla povinnost posoudit před uzavřením Smlouvy svoje možnosti Smlouvu plnit, pokud učinila chybné rozhodnutí, odpovídá za škodu, která žalobkyni vznikla.

13. Důvodným je i požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty byla ujednána v uzavřené Smlouvě. Podle názoru soudu, není výše smluvní pokuty nepřiměřená, neboť závazek, který smluvní pokuta zajišťovala, několikanásobně převyšuje výši smluvní pokuty. Požadavek na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý den prodlení není podle názoru soudu nepřiměřený také z toho důvodu, že žalobkyně po žalované nepožaduje zaplacené žádné další smluvní a pokuty, tedy ani smluvní pokuty 50 000 Kč podle čl. 11 uzavřené Smlouvy, a to přestože, že jí v důsledku porušení Smlouvy ze strany žalované vzniklo na zaplacení této smluvní pokuty právo. Protože soud neshledal důvod pro moderaci výše smluvní pokuty, uložil žalované povinnost zaplati požadovanou smluvní pokutu v plné výši.

14. Podle § 1968 věta 1. Občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti požadovaných pohledávek. Pohledávka 176 000 Kč byla podle faktury splatná dne [datum] a pohledávka [částka] je splatná ode dne následujícího po její splatnosti, uplatněné v předžalobní upomínce, tj. od [datum].

15. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určil soud vzhledem k současným finančním poměrům žalované lhůtu ke splnění uložené povinnosti v délce 180 dnů od právní moci rozsudku. Tato lhůta podle názoru soudu dává žalované reálnou možnost uspořádat si finanční poměry tak, aby mohla uloženou povinnost splnit.

16. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Protože žalobkyně žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o.s.ř.. Úspěšné žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování jejího práva. Žalobkyně nebyla v tomto řízení zastoupena advokátem, náleží jí proto náhrada za 6 režijních paušálů po 300 Kč podle vyhl. č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, sepis žaloby, účast u dvou soudních jednání, dvě písemná podání adresovaná soudu) a náhrada jízdného pověřeného zaměstnance dopravním prostředkem hromadné dopravy ke dvěma soudním jednáním z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 855 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku 38 329 Kč.