5 C 72/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Slížkové a přísedících Bc. Pavla Schirlo a Heleny Ješinové ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalované zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost dohody

I. Zamítá se žaloba o určení, že dohoda mezi žalobkyní a žalovanou o rozvázání pracovního poměru ze dne datum je neplatná.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 25 517,70 Kč, k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady řízení státu 475,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Náchodě.

1. Podanou žalobou se žalobkyně proti žalované domáhá určení, že je neplatná dohoda o rozvázání pracovního poměru. Žalobu odůvodňuje tvrzením, že dohodu o rozvázání pracovního poměru podepsala dne datum v tísni a pod pohrůžkou falešného obvinění z krádeže. U žalované byla zaměstnána od datum. V zaměstnání u žalované bylo běžnou praxí odnášet pokažené a bezcenné výrobky domů pro vlastní potřebu. Dne datum si žalobkyně odnášela v tašce 4 až 5 hrnečků, byla nečekaně kontrolována zaměstnankyní jméno příjmení, která po kontrole obsahu tašky žalobkyni řekla, že je vše v pořádku. Druhý den ráno po příchodu do práce byly žalobkyně s kolegyní jméno příjmení pozvány do zasedací místnosti a byla jim v rychlosti předložena k podpisu Dohoda o rozvázání pracovního poměru. Bylo jim řečeno, že pokud nepodepíší, vyhodí je a dostanou paragraf.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že došlo k vážnému narušení důvěry žalované vůči žalobkyni, neboť žalobkyně byla důvodně podezřelá z krádeže výrobků žalované. S ohledem na tuto skutečnost bylo dne datum po 6. hodině ze strany žalované žalobkyni nabídnuto ukončení pracovního poměru Dohodou. Žalobkyni bylo jasně dáno najevo, že na Dohodu přistoupit nemusí, nebyla k podpisu Dohody ničím a nikým přinucena. Žalobkyně Dohodu akceptovala a podepsala.

3. Z Dodatku pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně byla zaměstnána u žalované od datum, dne datum jí byla pracovní smlouva prodloužena na dobu neurčitou.

4. Z Dohody o rozvázání pracovního poměru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum Dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni datum.

5. Z dopisu zástupce žalobkyně adresovaného žalovanému dne datum soud dále zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že Dohodu o rozvázání pracovního poměru považuje za neplatnou a požaduje další zaměstnávání, eventuálně požaduje, aby s ní byl pracovní poměru rozvázán platným způsobem.

6. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že pracovala ve firmě žalované jako expedientka. Bez souhlasu vedoucího si zaměstnanci nesmí odnášet domů poškozené zboží. Přibližně jednou za měsíc je prováděna namátková kontrola zaměstnanců při odchodu ze zaměstnání. O tom, že se žalobkyní byl ukončen pracovní poměr, se svědkyně dozvěděla od jméno příjmení.

7. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že pracuje jako vedoucí expedice u žalované firmy. Žalobkyně a ještě další zaměstnankyně jméno příjmení byly přistiženy při krádeži zboží. Svědkyně byla přítomna jednání o ukončení pracovního poměru se žalobkyní. jméno příjmení předloženou Dohodu o rozvázání pracovního poměru podepsala bez námitek. Žalobkyně nejprve nesouhlasila, vyměňovala si se svědkyní názory ohledně skutku, kterého se dopustila. Potom žalobkyně Dohodu také podepsala. Nikdo žalobkyni neříkal, co bude následovat, pokud Dohodu nepodepíše.

8. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že pracuje u žalované jako skladník. O okolnostech ukončení pracovního poměru se žalobkyní ví pouze z doslechu, žalobkyně s ním o této věci hovořila dva až tři dny poté, co pracovní poměr ukončila. Poškozené zboží si směli zaměstnanci odnášet domů se souhlasem odpovědného pracovníka firmy.

9. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že rovněž s ní byl rozvázán dne datum pracovní poměr„ Dohodou“. Důvodem bylo podezření z krádeže. Předcházející den jí byla při odchodu kontrolována taška, byly objeveny hrnečky a peněženka, které si svědkyně odnášela domů. Osoba, která jí tašku prohlížela, řekla, že to je v pořádku, tašku s výrobky si nechala s tím, že to dá paní mistrové. Svědkyně vypověděla, že jí i žalobkyni bylo v souvislosti s podpisem Dohody řečeno, že pokud nepodepíší, dostanou„ paragraf“. Tuto výhrůžku použila paní příjmení, svědkyně se obávala, že by jí potom již nikde nezaměstnali.

10. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud dále zjistil, že pracuje v žalované společnosti jako personalistka a mzdová účetní. Svědkyně dostala od svojí nařízené informaci, že žalobkyně a jméno příjmení odnáší z firmy zboží. Tato skutečnost byla zdokumentována fotograficky. Pokud si zaměstnanec chtěl odnést domů výrobky, musel napsat jejich seznam, odnést jej k fakturaci, zaplatit a teprve poté si mohl zboží odnést. Při jednání dne datum svědkyně žalobkyni a jméno příjmení řekla, že jim nabízí Dohodu o rozvázání pracovního poměru. Žalobkyně i jméno příjmení diskutovaly o tom, že zboží chtěly zaplatit, že to bylo bezcenné, dohodě se nejprve bránily, pak ji podepsala. Nebyla vůči nim použita žádná výhrůžka. Žalobkyně měla možnost odmítnout Dohodu podepsat, další varianta ukončení pracovního poměru v tuto chvíli připravena nebyla.

11. Soud neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz – účastnický výslech žalobkyně, neboť tímto navrhovaným důkazem měly být zjištěny pouze ty skutečnosti, které byly zjištěny z výpovědi svědkyně jméno příjmení (podle § 131 odst. 1 o.s.ř., důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut).

12. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů dospěl soud k tomuto skutkovému závěru: Žalobkyně byla od datum zaměstnána u žalované, pracovní smlouva jí byla dne datum prodloužena na dobu neurčitou. Dne datum byla prováděna kontrola zaměstnanců při odchodu ze zaměstnání a pracovnice žalované objevila v tašce žalobkyně a další zaměstnankyně jméno příjmení výrobky, které si odnášely domů, aniž je předem oznámily k fakturaci a aniž je zaplatily. Na základě této skutečnosti se žalovaná rozhodla ukončit se žalobkyní a jméno příjmení pracovní poměr. Dne datum projednávala personalistka žalované ukončení pracovního poměru se žalobkyní a jméno příjmení, oběma byla nabídnuta Dohoda o ukončení pracovního poměru s účinností od datum. Byl s nimi projednáván důvod, pro který je již žalovaná nechce zaměstnávat, tedy událost ze dne datum, kdy byly přistiženy při odnášení výrobků z firmy žalované bez předchozího oznámení těchto výrobků a jejich zaplacení. Žalobkyně i jméno příjmení Dohodu o ukončení pracovního poměru uzavřely. Nebylo prokázáno, že by vůči žalobkyni byla použita jakákoliv výhrůžka pro případ, že Dohodu neuzavře. Žalobkyně následně vyjádřila nesouhlas s uzavřenou Dohodou a dne datum oznámila žalované prostřednictvím svého právního zástupce, že trvá na dalším zaměstnávání, nebo na ukončení pracovního poměru platným způsobem.

13. Podle § 48 Zákoníku práce, Pracovní poměr může být rozvázán jen a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

14. Podle § 49 odst. 1 Zákoníku práce, Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Podle § 49 odst. 2, Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. Podle § 49 odst. 3, Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

15. Podle § 55 odst. 1 Zákoníku práce, Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

16. Podle § 72 Zákoníku práce, Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

17. Podle § 587 odst. 1 Občanského zákoníku, Kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

18. V souzeném případě se žalobkyně domáhá určení neplatnosti Dohody o rozvázání pracovního poměru podle § 72 Zákoníku práce. Žaloba byla podána ve lhůtě 2 měsíců ode dne uzavření Dohody o rozvázání pracovního poměru, byla tedy splněna lhůta podle § 72 Zákoníku práce. Žaloba není důvodná, neboť žalobkyně neprokázala, že vůči ní byla použita hrozba tělesného nebo duševního násilí, které u ní vyvolalo důvodnou obavu (§ 587 Občanského zákoníku).

19. Žalobkyně bez předcházejícího souhlasu své nadřízené a bez zaplacení odnášela z prostor žalované firmy výrobky, tedy majetek, který patřil žalované. jméno žalobkyně tuto skutečnost potvrdila, hájila se pouze tvrzením, že šlo o běžnou praxi. S tím však nelze souhlasit, není přípustné, aby zaměstnanci si přivlastňovali majetek zaměstnavatele bez jeho souhlasu, byť by šlo o věci malé nebo minimální hodnoty. Toto jednání žalobkyně je možno považovat za hrubé porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Příkladem porušení povinností zaměstnance v takové intenzitě může být např. zaviněná dlouhodobá neomluvená absence (alespoň 1 týden, zpravidla 5 směn), hrubé slovní či fyzické bezdůvodné napadení zaměstnavatele, jednání v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (např. provozování výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho souhlasu a poškozování jeho zájmů v hospodářské soutěži), krádež majetku zaměstnavatele, požívání alkoholu v pracovní době. Zde je však třeba z hlediska posouzení intenzity porušení povinnosti rozlišovat např. řidiče hromadného dopravního prostředku před jízdou a referenta, který vypil jedno pivo). Citováno z ASPI, § 55 Zákoníku práce), Bylo prokázáno svědeckými výpověďmi, že před tím, než žalobkyně Dohodu o rozvázání pracovního poměru podepsala, s ní bylo o závažném porušení právních přepisů, kterého se společně s další zaměstnankyní jméno příjmení dopustila předcházejícího dne, diskutováno. Žalobkyně mohla na základě této diskuze nabýt skutečnou obavu, že s ní bude okamžitě rozvázán pracovní poměr, pokud Dohodu o rozvázání pracovního poměru nepodepíše. Podle názoru soudu tyto obavy žalobkyně nezpůsobují neplatnost Dohody o rozvázání pracovního poměru. Nejedná se totiž o případ bezprávné výhrůžky, neboť žalovaná odůvodnila návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou tím, že podle jejího názoru došlo ze strany žalobkyně k závažnému porušení právních předpisů, což je důvod, pro který by mohl být se žalobkyní pracovní poměr zrušen okamžitě podle § 55 odst. 1 Zákoníku práce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 1332/2001).

20. Z důvodů uvedených shora dospěl soud k názoru, že Dohoda o rozvázání pracovního poměru, kterou účastníci uzavřeli dne datum je platná.

21. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Ve sporu zcela uspěla žalovaná, které v tomto řízení vznikly náklady za právní zastoupení advokátem v celkem 4 úkonech (příprava a převzetí zastoupení, účast u tří soudních jednání). Za každý úkon náleží advokátovi částka 2 500 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb.. Dále advokátovi náleží za každý úkon paušální náhrada 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Za cesty k soudním jednáním náleží advokátovi náhrada cestovních výdajů z obec do obec a zpět podle předložené kopie Velkého technického průkazu k cestám použitého automobilu a dokladu o nákupu pohonných hmot celkem 6 296 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 13 odst. a 3 citované vyhlášky celkem 18 půlhodin, tj. 1 800 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované doložil, že je plátcem DPH, náleží mu i náhrada 21 % DPH, tj. částka 4 052,16 Kč. Náklady řízení zaplati žalobkyně k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

22. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil soud ve sporu neúspěšné žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení státu – proplacené svědečné svědkyni jméno příjmení ve výši 475,70 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím podepsaného soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se plnění domáhat návrhem na výkon soudního rozhodnutí.