5 C 74/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení spoluvlastnictví k nemovitosti

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti – jednotce [číslo] byt, s příslušenstvím, v domě [adresa], stojícím na pozemku na parc. č. st. [anonymizováno], k níž náležejí spoluvlastnické podíly na společných částech domu [adresa] a na pozemku parc.č.st. [anonymizováno], vždy ve výši [číslo], která je zapsána na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Vernéřovice u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej této nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky, každému podle jeho ideálního spoluvlastnického podílu na nemovitostech, tedy každému jednou polovinou.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení v částce 31 622 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Náchodě dne 17. 2. 2021 dožadoval zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci - jednotce [číslo] byt, s příslušenstvím, v domě [adresa], stojícím na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], k níž náležejí spoluvlastnické podíly na společných částech domu [adresa] a na pozemku parc.č.st. 282, vždy ve výši [číslo], která je zapsána na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Vernéřovice u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod. V žalobě uvedl, že každý z účastníků je vlastníkem s polovičním spoluvlastnickým podílem na uvedené nemovité věci. Žalobce získal podíl dne [datum] v exekuční veřejné dražbě, která byla vedena proti dlužnici [jméno] [příjmení], sestře žalovaného. Žalovaný nabyl svůj podíl v roce 2019 v dědictví. Byt byl a je i nadále užíván [jméno] [příjmení], která je sestrou žalovaného. Žalovaný byt neužívá. Žalobce a žalovaný nejednají o hospodaření s předmětnou nemovitou věcí, neboť žalovaný na výzvy žalobce nereaguje. [jméno] [příjmení] za užívání bytu do dne podání žaloby uhradila žalobci částku 11 000 Kč z požadované částky 60 000 Kč, přičemž žalobce nemůže zjistit, zda mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] existuje dohoda o užívání předmětné nemovité věci a zda [jméno] [příjmení] hradí žalovanému nějaké částky za užívání bytu. Žalobce nabídl žalovanému (či třetí osobě) svůj podíl k odkoupení, avšak žalovaný na nabídku žalobce nereagoval. Žalobce jakožto poloviční spoluvlastník nemůže byt užívat, pronajímat, ani získat z užívání jiný finanční prospěch, mimosoudní jednání možné není. Předmětnou nemovitou věc není možné reálně rozdělit, neboť se jedná o byt. Žalovaný se k finančnímu vypořádání nevyjádřil, nelze předpokládat, že by zajistil finance na vykoupení podílu žalobce. Za uvedených okolností žalobce ve spoluvlastnictví setrvávat nehodlá, a proto navrhuje jeho zrušení.

2. Žalovaný byl nečinný. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřil, netvrdil žádné skutečnosti týkající se zrušení spoluvlastnictví k předmětné nemovité věci, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalovaného, byly doručovány na adresu jeho trvalého bydliště. Žalobu i výzvu k vyjádření považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR [anonymizováno] [ústavní nález].

3. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo] k.ú. [obec] soud zjistil, že žalobci a žalovanému náleží spoluvlastnické právo o velikosti id. ½ každému, a to na nemovité věci - jednotce [číslo] byt, s příslušenstvím, v domě [adresa], stojícím na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], k níž náležejí spoluvlastnické podíly na společných částech domu [adresa] a na pozemku parc.č.st. [anonymizováno], vždy ve výši [číslo], která je zapsána na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Vernéřovice u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod. Z výpisu z katastru nemovitostí soud dále zjistil, že žalobce nabyl vlastnické právo usnesením soudního exekutora o udělení příklepu, [exekutorský úřad] – [anonymizováno], sp. zn. [anonymizována dvě slova] – [číslo] ze dne 21. 11. 2019, právní moc ke dni 12. 2. 2020, právní účinky zápisu ke dni 2. 4. 2020.

4. Z usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, [exekutorský úřad] – [anonymizována čtyři slova] – [číslo] ze dne 21. 11. 2019 soud zjistil, že žalobci byl udělen vydražený spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na předmětné nemovité věci včetně součástí a příslušenství, za nejvyšší podání v částce 207 333 Kč.

5. Z výzvy k součinnosti při předání nemovitosti ze dne 5. 3. 2020, z výzvy k úhradě náhrady za užívání nemovitosti ze dne [datum] a z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se opakovaně obracel na žalovaného z důvodu poskytnutí součinnosti v souvislosti s předáním a užíváním předmětné nemovité věci. Žalobce vyzval žalovaného k náhradě za užívání předmětné nemovité věci [jméno] [příjmení], sestrou žalovaného, ve výši 3 000 Kč za každý měsíc užívání. Žalobce dále nabídl žalovanému jeho spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětné nemovitosti za kupní cenu ve výši 300 000 Kč. Žalobce se také obrátil se svým nárokem na náhradu za užívání předmětné nemovité věci v částce 3 000 Kč za měsíc užívání na [jméno] [příjmení], kdy částka [částka] představuje ½ obvyklé ceny nájemného.

6. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

7. Podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

8. Podle § [číslo] odst. 2, spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

9. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

11. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. Podanou žalobu se žalobce podle shora citovaného ustanovení domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a navrhuje, aby soud nařídil prodej nemovitostí, které jsou ve spoluvlastnictví účastníků. Žaloba je zcela důvodná.

13. Soud má z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo] k.ú. [obec], z usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, Exekutorský úřad Brno – Město, [anonymizována tři slova] – [číslo] ze dne 21. 11. 2019, z výzvy k součinnosti při předání nemovitosti ze dne 5. 3. 2020, z výzvy k úhradě náhrady za užívání nemovitosti ze dne 1. 10. 2020 a z předžalobní upomínky ze dne 1. 2. 2021 za prokázané, že žalobce se stal vlastníkem vydraženého spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na předmětné nemovité věci, včetně součástí a příslušenství za nejvyšší podání v částce 207 333 Kč. Žalobce se opakovaně bezúspěšně snažil kontaktovat žalovaného za účelem poskytnutí součinnosti v souvislosti s předáním a užíváním předmětné nemovité věci a za účelem vypořádání spoluvlastnických vztahů. Žalobce nabídl prodej jeho spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na předmětné nemovitosti žalovanému za kupní cenu ve výši 300 000 Kč, avšak žalovaný se k nabídce nevyjádřil. Dle tvrzení žalobce, kterým žalovaný nikterak neodporoval, je předmětná nemovitá věc užívána sestrou žalovaného, [jméno] [příjmení], která žalobci za užívání bytu řádně neplatí. Z důvodu nekomunikace žalovaného není žalobce s to zjistit, zda [jméno] [příjmení] užívá předmětnou nemovitost na základě dohody s žalovaným či zda žalovanému za užívání nemovitosti hradí nájem. Žalobce jakožto spoluvlastník nemůže sám předmětnou nemovitou věc užívat ani pronajímat ani získat z užívání nemovité věci jiný prospěch.

14. S ohledem na výše uvedené bylo zjištěno, že z důvodu nekomunikace žalovaného nebyli spoluvlastníci po delší dobu schopni se dohodnout o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mimosoudně. Žalobce nemá zájem ve spoluvlastnickém vztahu setrvávat a ani neusiluje o přikázání společné věci. Žalovaný neprojevil zájem o nabízený spoluvlastnický podíl žalobce za částku 300 000 Kč, a s ohledem na povahu nemovité věci, která je bytem, je vyloučeno vypořádání spoluvlastnictví rozdělením společné věci, neboť odpovídající rozdělení nemovitosti není dobře možné. Případné rozdělení věci by znamenalo nemalé finanční náklady, faktickým rozdělením nemovité věci by bezesporu došlo i ke snížení uživatelských možností předmětné nemovitosti a tím i ke značnému snížení hodnoty předmětné nemovité věci. Tento způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví také vyžaduje schopnost dohody a dobré spolupráce mezi spoluvlastníky, což nekomunikace žalovaného zcela vylučuje. Nadto, žalobce ani žalovaný, který se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, způsob vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci nenavrhoval.

15. Z důvodu nekomunikace žalovaného a z důvodu neexistence jeho vyjádření k věci, soud pátral po faktickém bydlišti žalovaného, avšak bezúspěšně. Soud za účelem získání kontaktu na žalovaného oslovil Obecní úřad Vernéřovice, Českou správu sociálního zabezpečení, sestru žalovaného - [jméno] [příjmení] a zaměstnavatele žalovaného. Soudu se podařilo získat telefonický kontakt na žalovaného, avšak žalovaný opakovaně telefonní hovory soudu nepřijímal. I přes zjevnou snahu soudu se žalovaný k věci nikterak nevyjádřil, proti žalobě se nebránil a tudíž ani neuvedl, že by zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo v současné době činěno v nevhodné době, nebo jen k újmě žalovaného. Žalovaný na takovou skutečnost nikterak nepoukázal, k jednání soudu se opakovaně nedostavil, žádný způsobem na výzvy žalobce ani soudu nereagoval. Soud proto neshledal, že zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je v současné době činěno v nevhodné době, nebo jen k újmě žalovaného. Žalovaný také neprojevil zájem o přikázání předmětné nemovité věci do jeho vlastnictví, a proto soud uzavřel, že žádný ze spoluvlastníků předmětnou nemovitou věc do svého výlučného vlastnictví nechce.

16. Skutečnost, že žalovaný není dlouhodobě ochoten s žalobcem komunikovat, zároveň žalobce nemůže předmětnou nemovitou věc užívat ani pronajímat, a proto již nadále nechce setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, vede soud k závěru, že je vhodná doba pro rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

17. Protože vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci není možné, žalobce ani žalovaný nemají zájem převzít celou nemovitost do svého výlučného vlastnictví a žalobce již nadále nechce ve spoluvlastnictví setrvávat, to vše za současného stavu kdy žalovaný svůj zájem o odkup podílu neprojevil a s žalobcem žádným způsobem nekomunikuje, nezbylo soudu, než podle § 1147 věta 2. občanského zákoníku nařídit prodej předmětné nemovité věci. Současně soud rozhodl, že výtěžek prodeje bude mezi spoluvlastníky rozdělen podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů.

18. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal v plné výši náhradu nákladů řízení v částce 31 622 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 7 000 Kč a náklady za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby (sepis žaloby a příprava a převzetí právního zastoupení). Odměna za každý úkon je vypočtena z hodnoty celé nemovité věci po odečtu podílu žalobce, a to v souladu s § 8 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”). Žalobce při dražbě podílu o velikosti id. ½ na předmětné nemovité věci učinil nejvyšší podání v částce 207 333 Kč, a tedy hodnota poloviny nemovité věci je dána touto částkou. V souladu s § 6 odst. 1 a § 7 a. t. je každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. představován částkou 9 140 Kč, žalobci náleží taktéž dvě paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 880 ve výši po zaokrouhlení 3 965 Kč. Žalobci dále náleží podle § 137 odst. 1 o. s. ř. cestovní náhrada v celkové výši po zaokrouhlení 1 777 Kč, a to v souvislosti s cestou žalobce realizovanou dne 14. 9. 2021 náhrada 888,44 Kč za 140 ujetých km (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 6. 2021 náhrada 888,44 Kč za 140 ujetých km (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatí žalovaný náklady řízení k rukám zástupkyně žalobce.