5 C 83/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím (smluvní pokuta)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 6 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 6 500 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce podal proti žalované žalobu o zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalobce je společností poskytující služby elektronických komunikací. Na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytl žalované služby kombinované televize DIGI TV. Žalovaná převzala za účelem instalace této služby zařízení, které žalobce instaloval. V souladu s uzavřenou smlouvou měl žalovaný povinnost poskytnuté zařízení vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Protože žalovaná tuto povinnost nesplnila, vznikl žalobci podle uzavřené smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty 5 000 Kč a za nevrácení Set-topboxu nárok na zaplacení částky 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.

3. Ze Smlouvy o poskytování služeb, Formuláře o převzetí zařízení a výzvy k vrácení zařízení soud zjistil skutkový stav, který je shodný s tvrzeními uvedenými v žalobě.

4. Z předžalobní upomínky soud dále zjistil, že déle než 7 dnů před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

5. Podle § 64 odst. 1 zákona číslo 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

6. Podle § 2048 Občanského zákoníku, sjednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 1970 z. č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. V souzeném případě se žalobce po žalované domáhá zaplacení smluvní pokuty podle shora citovaného ustanovení. Žaloba je zcela důvodná.

10. Bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 64 zákona č. 127/2005 Sb.) a v rámci ní smlouva, na základě které žalobce poskytl žalované zařízení nutné k čerpání poskytovaných služeb. Účastníci smlouvy dohodli na smluvní pokutě 5 000 Kč v případě nevrácení, poškození nebo zničení zapůjčeného zařízení a na další smluvní pokutě 1 500 Kč v případě nevrácení přístupové karty. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla ukončena, žalovaná však neprokázala, že žalobci poskytnuté zařízení vrátila. Protože žalovaná neprokázala splnění svých smluvních povinností, soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku uvedenou ve výroku I. rozsudku.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21 % DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.