Okresní soud v Náchodě · Rozsudek

5 C 85/2025

č. j. 5 C 85/2025-44

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-24 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNA:2025:5.C.85.2025.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 25 641 Kč s příslušenstvím (půjčka)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 13 965,18 Kč.

II. Co do částky 11 675,82 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 685,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 27 383,13 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % z částky 13 965,18 Kč od , datum, do zaplacení a úroku 19,98 % ročně z částky 13 965,18 Kč od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení 25 641 Kč se smluvním úrokem a úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, poskytl žalovanému na základě smlouvy o půjčce ze dne , datum, částku ve výši 15 000 Kč. Za půjčku se žalovaný zavázal úvěr vrátit včetně poplatku za poskytnutí půjčky 12 541 Kč ve lhůtě stanovené smlouvou. Před uzavřením smlouvy posoudil pracovní předchůdce žalobce rodinné, majetkové a jiné poměry žalovaného. Žalovaný dosud dluží jistinu půjčky 13 965,18 Kč a poplatek 11 675,82 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností společnost , právnická osoba, a žalobcem je věřitelem z titulu této pohledávky žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobce svoji neúčast u soudního jednání omluvil, souhlasil, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti.

3. Ze Smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným považuje soud za prokázané, že dne , datum, poskytl žalobce žalovanému půjčku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr včetně poplatku 12 541 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 460 Kč.

4. Ze zákaznické karty žalovaného soud zjistil, že žalovaný vykazoval celkový měsíční příjem 15 000 Kč. Za bydlení měsíčně vynaložil částku 3 300 Kč, za domácnost 5 000 Kč, za telefon 500 Kč.

5. Podle § 3028 odst. 3 Občanského zákoníku se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti Občanského zákoníku, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti Občanského zákoníku, řídí dosavadními právními předpisy, v daném sporu tedy Zákonem č. 40/1964 Sb..

6. Podle § 657 Zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 39 zák. č. 40/1964 Sb., Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Podle § 451 odst. 1 zák.č.40/1964 Sb., Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle § 451 odst. 2, Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

9. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření shora uvedené smlouvy, Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 9 odst. 2, Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle § 9 odst. 3, Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 9 odst. 4, Pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.

10. V souzené věci se žalobce po žalovaném podle shora citovaného ustanovení domáhá vrácení půjčky, kterou poskytl jeho právní předchůdce žalovanému.

11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Předně soud považuje za důležité poukázat na Smluvní podmínky uzavřené smlouvy o půjčce, která mimo jiné odkazuje na zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 , právnická osoba, své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o půjčce, kterou soud podle jejího obsahu posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle zák. č. 145/2010 Sb., jedná o platný smluvní závazek.

12. V daném případě nelze smlouvu o půjčce, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle zák. č. 145/2010 Sb. považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobce došlo k pečlivému posouzení schopnosti půjčku (úvěr) splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil dostatečné důkazy. Žalobce se bez důležitého důvodu nezúčastnil soudního jednání, proto jej soud nemohl poučit o důkazní povinnosti podle § 118a odst. 3 o.s.ř.. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval jeho právní předchůdce s odbornou péčí. Žalobce tedy neprokázal, že pečlivě, v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, zjišťoval jeho právní předchůdce schopnosti žalovaného úvěr ve stanovené lhůtě vrátit. Smlouva o půjčce je absolutně neplatná podle § 39 zák. č. 40/1964 Sb., neboť odporuje shora citovanému ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb..

13. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 39 Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

14. Žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné smlouvy částku 15 000 Kč. Žalovaný z této částky dosud nevrátil 13 965,18 Kč.

15. Protože žalovaný ve sjednané lhůtě ani později z poskytnuté částky 15 000 Kč dosud nevrátil 13 965,18 Kč, bezdůvodně se obohatil na úkor právního předchůdce žalobce. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, je věřitelem této pohledávky žalobce. Výše bezdůvodného obohacení žalovaného je rovna částce, kterou z poskytnuté částky žalovaný dosud žalobci nevrátil, tj. 13 965,18 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši 13 965,18 Kč, představující bezdůvodné obohacení, žalobci vrátit.

16. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy soud uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítl. Žalobce z důvodu neplatnosti smlouvy nemá nárok na zaplacení poplatků a smluvních úroků, jakož i dalších nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z důvodu neplatnosti smlouvy soud žalobci nepřiznal ani úroky z prodlení s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (§ 87 odst. 1 s.ú), ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021). Ve zbývajícím rozsahu žalobou uplatněný nárok soud zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobce neuspěl ani z poloviny žalovaného nároku. Žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.