53 C 31/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Špačkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 367 Kč s příslušenstvím (faktura)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 367 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 367 Kč od 26. 8. 2021 do 9. 9. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 867 Kč od 10. 9. 2022 do 24. 9. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 367 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7 969,60 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce podal proti žalované žalobu o zaplacení 12 367 Kč s příslušenstvím. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že na základě objednávky žalované provedl žalobce pro žalovanou záchranu a zkopírování dat z poškozených datových disků žalované. Po provedení těchto činností žalobce vystavil dne , datum, žalované fakturu č. , hodnota, na odměnu za provedení záchrany a zkopírování dat z poškozených datových disků ve výši 15.367,-- Kč včetně DPH, která byla splatná dne , datum, . Žalovaná však z fakturované částky ve výši 15.367,-- Kč uhradila pouze částku ve výši 3.000,-- Kč, a to dne , datum, částku 1.500,-- Kč a dne , datum, částku ve výši 1.500,-- Kč. Žalobce v souladu s ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, vyzval žalovanou k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 12.367,-- Kč předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ve výši 12.367,-- Kč ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaná i přes výzvu žalobce dlužnou částku ve výši 12.367,-- Kč neuhradila, byl žalobce nucen přistoupit k podání této žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.

3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se účastníci nevyjádřili. Proto má soud za to, že účastníci s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

4. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o. s. ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalované byly písemnosti doručeny vyvěšením na úřední desce soudu.

5. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – e-mailové korespondence mezi účastníky, fakturou č. , hodnota, , výpisy z účtu žalobce, předžalobní výzvou s dokladem o odeslání. Žalobce na základě objednávky žalované provedl pro žalovanou záchranu a zkopírování dat z poškozených datových disků žalované. Po provedení těchto činností žalobce vystavil dne , datum, žalované fakturu č. , hodnota, na odměnu za provedení záchrany a zkopírování dat z poškozených datových disků ve výši 15.367,-- Kč včetně DPH, která byla splatná dne , datum, . Žalovaná však z fakturované částky ve výši 15.367,-- Kč uhradila pouze částku ve výši 3.000,-- Kč, a to dne , datum, částku 1.500,-- Kč a dne , datum, částku ve výši 1.500,-- Kč. Žalovaná dlužnou pohledávku neuhradila ani po výzvě žalobce. Žalovaná tak žalobci dluží částku 12 367 Kč.

6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

7. Podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

10. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce takto: V dané věci má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 občanského zákoníku, jejímž předmětem byla záchrana a zkopírování dat z poškozených datových disků žalované. Žalobce provedl pro žalovanou ujednané dílo a žalovaná tak byla povinna uhradit žalobci ujednanou cenu. Žalovaná nedostála své povinnosti uhradit stanovenou cenu výše uvedeného díla k rukám žalobce. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalované, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdila a současně taktéž i prokázala. Žalovaná takto nepostupovala a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 7 969,60 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměna advokáta dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 620 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 4 860 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 1 209,60 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 7 969,60 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.